VoxPopuliBlog.cz

My, níže podepsaní, žádáme ukončení testování zvířat a pokusů na nich prováděných. Jsme pro zavedení a využívání alternativních metod testování bez použití zvířat. Testy na zvířatech jsou kruté, zbytečné a navíc nejsou ani spolehlivé – nelze podle jejich výsledků bez rizika aplikovat přípravky či léky na člověka. Vývoj nezvířecích alternativ k testům na zvířatech a jejich rychlé zavedení do praxe se musí stát prioritou.

Chce se mi napsat každý. Ale protože každý jsme jiný a každý se jinak chováme – třeba na stejnou, či velmi podobnou situaci, reagujeme odlišně, vyjádřím se jen o sobě. O mém vnímání na ledacos. Jinak nemůžu, protože nikdo mě nezná lépe než já sama sebe. Prostě každý by si měl uvědomit a přiznat jaký je právě on – při pohledu sám na sebe do „zrcadla“. A třeba ihned po ránu, nejlépe když je ještě rozcuchaný, pomačkaný, s očima trochu zalepenýma. Jo, očima zalepenýma, ale od spánku, ne očima zaslepenýma nad sebou, nad svým chováním.

Nad filosofií se vždycky vznášela pochybnost o její užitečnosti. Nejen lidem nevzdělaným se filosofie často jevila jako intelektuální luxus, který je na hony vzdálený elementárním životním potřebám. V daleko větší míře se tak musí jevit dnes, kdy postmoderním Západem vládne zvýšený smysl pro právo na uspokojování všelijakých bizarních potřeb – dříve mnohdy neznámých nebo aspoň morálně usměrňovaných.

Jedu tramvají do středu města. Proti mně sedí asi šestnáctiletá dívka s andělským obličejem, vyřazujícím dobro i laskavost v míře, který nevídáte každý den. Jednou z ní bude dobrá a chápající manželka a jedinečná matka a vychovatelka svých dětí, přemítám, a tu mě napadne, že i ona, přes veškerou její jistě čistou mysl a stejně jistě i její bezchybné skutky, je součástí jistého pozemského zla. Jeho součástí sice nedobrovolnou a současně i nepatrnou, jakou je třeba obilné zrníčko na obilném lánu, ale i tak s tímto zlem spojená.

„…uvidíte znesvěcující ohavnost, o níž je řeč u proroka Daniela, jak stojí na svatém místě…“ (Mt 24,15) Ježíš upozorňuje na Danielovo proroctví, které se vztahuje na dobu masového vnitřního odpadu: „… znesvětí svatyni, vymýtí každodenní oběť a dá tam ohyzdnou modlu.“ (Dan 11,31) Je znesvěcena Boží svatyně, ne pouze nějaký zevnější chrám, ale vnitřní svatyně – živý chrám Ducha svatého, Tajemné Tělo Kristovo. Čím byl tento chrám znesvěcen? Duchem antikrista. Duch svatý byl vyhnán z centra církve i z jejích údů. Jak? Preferováním pohanství a zrušením prvního Božího přikázání. Bylo tak zrušeno i Kristovo evangelium spásy. Apostaze odstraňuje výkupnou Kristovu smrt na kříži, která je zpřítomňována ve svaté liturgii. Tento zločin by nemohla spáchat žádná vnější síla, způsobili to zrádci uvnitř církve. Dnes je tato zrada dovršována Synodou o Amazonii. Cestu k ní připravil II. Vaticanum deklarací Nostra aetate.