Apollo – jedno velké výročí … s jednou malou otázkou

Napsal
Sdílet článek

Máme týden významného výročí – let mise Apollo 11 na Měsíc (16. – 24. července 1969). Na povrch Měsíce vystoupili dva američtí astronauti Neil Armstrong a Buzz Aldrin.

Letů k Měsíci a na Měsíc s lidskou posádkou uskutečnily USA v letech 1968 až 1972 celkem 8 (úspěšných).

https://cs.wikipedia.org/wiki/Seznam_kosmick%C3%BDch_let%C5%AF_programu_Apollo

A od té doby ani jednou.

Nikdo.

Ani jednou.

Za 50 let.

Máme jen jednu takovou malou, malinkatou otázečku:

Před 50 lety látali Američané na Měsíc skoro „denně“. A od té doby ani jednou. A dnes, po 50 letech nepopiratelného vědeckého i technologického rozvoje, rozvoje v rozsahu, jaký zřejmě nemá v historii lidstva obdobu, po 50 letech ekonomického růstu a přímo skokového růstu celkové výkonnosti a síly ekonomiky USA, celé západní Evropy (i střední a východní Evropy) i po 50 letech obrovského nárůstu síly asijských ekonomik dnes lidstvo stojí před jednou otázkou – jak vůbec na Měsíc doletět.

To je jako zdvihnout 50 kg činku ve třech letech desetkrát za sebou a pak po 17 letech zdravého vývoje a růstu stát ve dvaceti a v plné síle nad tou činkou a nezvládnout ji uzdvihnout.

Jak to, že v letech 1968 – 1972 létat na Měsíc bylo možné a poměrně snadné (8 úspěšných letů za 48 měsíců), ale od té doby je to úplně nemožné a teprve se zkoumá, jak to vůbec dokázat znovu?

Samotná NASA hovoří celá desetiletí o „return to the Moon“ (o nové misi přistání na Měsíci s lidskou posádkou) a termín se stále posouvá. (Momentálně na rok 2024 – před 50 lety každých půl roku, dnes možná, prý, asi, snad za 4 roky.)

Kdyby v mezičase došlo k zániku civilizace a ztrátě předchozího vědění (know-how, řečeno moderním jazykem), pak by to bylo pochopitelné. Ale k tomu nedošlo.

Jediné, co se ztratilo, jsou originály filmů z přistání na Měsíci, které NASA ztratila.

(https://en.wikipedia.org/wiki/Apollo_11_missing_tapes )

Já vím. Konspirační teorie. Nesmysl. Hloupé šťourání.

Ale mě to prostě jen přijde zvláštní – v době proti dnešku zaostalé technologicky i ekonomicky lítat na Měsíc každou chvíli – a pak, v éře enormně vyspělých technologií a ohromující ekonomické síly tam nedokázat doletět zatím vlastně ani jednou.

Jistě je na to nějaká jednoduchá odpověď.

Znáte ji?

MICHAL BRAND

Apollo – jedno velké výročí … s jednou malou otázkou
3.2 (64%) 5 vote[s]
(Visited 212 times, 1 visits today)
Sdílet článek

4 komentáře

  1. Odpověď na tuto otázku existuje, ale není jednoduchá a vydala by na několik článků, protože důvodů, proč lidé přestali létat na Měsíc je celá řada a navzájem se ovlivňují a prolínají. Takže jenom tak letem světem s kulometem:
    Jedním z důvodů je například právě technický rozvoj – automatické sondy dosáhly takové úrovně, že z hlediska výzkumu je levnější a technicky i organizačně jednodušší poslat k jinému vesmírnému tělesu sondu než člověka. A létat na Měsíc jenom pro prestiž je nákladný nesmysl. Sondy nepotřebují zásoby vzduchu a potravin, ani systémy pro udržení životních funkcí a pro návrat (maximálně se vrací nějaké pouzdro se vzorky), atd. S tím souvisí i vývoj nosných raket. Pro cesty k Měsíci byla speciálně vyvinuta raketa Saturn-V, po ukončení její výroby žádný z dalších typů nosičů nedosáhl jejích parametrů nutných pro dopravu člověka na Měsíc, protože jsou dimenzovány právě pro vynášení automatických sond, anebo pro dopravu lidí na nízkou oběžnou dráhu (vesmírná stanice).
    Pokud jde o ekonomiku, z té v posledních dekádách ukrajují různé boje s globálním oteplováním, boje s chudobou (rozuměj: podpora zahálčivého života nemakačenků), podpora teroristů, genderová studia a podobně, takže rozpočet NASA chudne. Dovedete si představit ten ryk, který by spustili sluníčkoví aktivisti a jim nakloněná veřejnost, kdyby někdo chtěl sebrat prachy podobným nesmyslům a dát je na seriózní vědu, kteroužto oni opovrhují? A Rusko má své vlastní problémy, které se do rozpočtu kosmického výzkumu promítají také.
    A nakonec – otázka z článku možná přestane mít smysl, protože Čína oznámila úmysl do deseti let vybudovat na Měsíci celou vědeckou základnu. A Číňanům snad autor bude věřit, když už je ten zarytý antiamerikanista. 😉

    1. Ta obhajoba Američanů má jednu vady – takové důvody nebyly z kompetentních míst (vláda, NASA, prezident) nikdy od nich slyšet.

    2. Takže před 50 lety na to USA “ušetřily” každých půl roku v pohodě.
      A od té doby ani jednou nikdy nikdo.
      A to přesto, že při použití úplně stejné technologie, by to dnes muselo být relativně (ale i absolutně) mnohem lacinější.
      Pokud to před 50 lety stálo řekněme 0.5% HDP jeden let, tak dnes by to muselo být při použití stejné technologie třeba 0.00005% HDP.
      Jednak se znásobil celkový výkon ekonomiky, jednak je mnohem vyšší produktivita práce a tedy lacinější produkce všeho, zejména toho, co není momentální “state of the art”.
      Takže před 50 lety se mnohanásobně vyšší částka (jak absolutně, tak relativně mnohanásobně větší) našla co půl roku, a pak za 50 let ani jednou, protože by mnohanásobně MENŠÍ ČÁSTKA byla PŘÍLIŠ VYSOKÁ.
      Ok.
      Chápu.
      S USA na věčné časy.

      cool

      A btw, proč do toho ani SSSR ani dnes třeba Rusko nebo Čína “nešijí”?
      Protože nejde dokázat, že let USA na Měsíc je lež. A když to nemůže nikdo dokázat, tak s tím obviněním nikdo ani nepřijde, protože by se obrátilo čistě proti němu samotnému. Okamžitě by se na něj vrhli všechny ostatní země, celá propaganda, 2 minuty nenávisti z každých 2 minut běžícího času. Dokážete si představit, jaké sankce, nenávistné pořady a “diskuse” v TV atd by probíhaly, kdyby třeba Rusko dnes jen naznačilo, že mají pochybnosti o letech USA na Měsíc?
      hi

  2. Protože platí lidová moudrost, že opakovaný vtip už není vtipem.
    Dneska by filmové záběry z hollywoodských ateliérů z lunárních misí už nikoho nedojaly.

Vložit komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *