Babička s „vatou“

Napsal
Sdílet článek

Klasika české literatury, dílo Boženy Němcové – Babička. Pochybuji, že ji někdo nečetl, neviděl krásný film, kde roli Barunky výborně zahrála Libuška Šafránková. Na konci filmu – vzpomínáte (vybavujete si) zazní „šťastná to žena“.

O tom, že jsme každý obdařen dvěma babičkami, matkami ze strany mámy a táty, není pochyb.

Babičku si její vnoučata mohou užívat osobně, někdy je jim u ní lépe než u rodičů, mohou si telefonovat, skajpovat, mejlovat. Babička může však už být pro vnoučata jen ve vzpomínkách.

Babičkou však může být nějakou osobou, přibližně ve stejném věku, nazvána i žena, která se jmenuje třeba Mařenka. Jako babička vypadá, ale JEHO babičkou, ani při největší fantazii, být nemůže. Možná, když už, kamarádkou.

Naše babičky uměly dobře hospodařit, něco ve smyslu „dobrá hospodyňka i přes plot pro pírko skočí“. Ne proto, aby někde něco čmajzla! Některé babičky měly v kredenci, v hrníčku, pár drobných, připravených na nedělní bohoslužbu. Do kasičky. Babičky si nestěžovaly že mají moc práce, protože by nikdo za ně nic neudělal. Ve věku kdy se ženy dřív stávaly babičkami jsou dnes prvorodičky a není to žádná rarita. Rodit první dítě po čtyřicítce si dokonce ženy plánují.

Babičky měly (a mnohé i dnes mají) nějakou rezervu – jak se říká „na horší časy“. Ve špajzu, i v peněžence. Penízky – nebo, jak řekla ta babička Mařenka „VATU“.

Myslíte si, že by bylo fajn, kdyby babča řekla vnučce „děvenko, vidíš tamhle to pírko? Šup přes plot, ať se naučíš hospodařit!“

Vnučka by řekla, „Hele babi, skoč si pro to pírko sama. Já vím, že máš VATU, tak na mně nechtěj takové blbosti a sáhni do štrozoku .“ Konec věty upravím „Půjč mi babi kreditku i s číslem PIN“. A babička dá, zase, jako minule, stejně tak za měsíc, za dva, za rok….

V tom případě?

P. S. Šťastná to vnučka!

  • Majka Dubová
(Visited 85 times, 1 visits today)
Sdílet článek

Vložit komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *