Babiš včera v Bruselu ocenil, že nová azylová pravidla nejsou kvóty. Ne, je to totiž horší, než kvóty…

Napsal
Sdílet článek

Nikdy jsem tuto vládu nepokládala za protimigrační – tedy lépe řečeno protiinvazní, neboť to, co nyní probíhá v Evropě, není migrační krize, jak nám všichni politici i média tvrdí, ale invaze. Především žádná politická strana, která je pro setrvání v EU na věky věků (což drtivá většina našeho parlamentu je, neboť se dokonce i referenda o EU bojí jako čert kříže), nemůže být zároveň reálně odmítavá vůči invazi. Přijímání muslimských vetřelců, potažmo islamizace Evropy,  je jeden z hlavních pilířů politiky EU. Ostatně, zcela postačí dlouhodobě sledovat, jak kdo hlasuje v EU a pak máte jasno, jenže do Bruselu se takřka nikdo nedívá.

Včera v reakci na nově zavedená pravidla ohledně jednotné azylové a migrační politiky EU došlo v Bruselu k jednání, jehož účastníkem byl mimo jiné i Babiš. Nakonec jsme se dozvěděli, že se ke stávajícímu modelu azylové a migrační politiky staví smířlivě, neboť prý nejde o kvóty. Ne, skutečně se nejedná o kvóty, které snad mimo Německa a Švédska neplnil v EU prakticky nikdo.

Ve skutečnosti se jedná o mnohem záludnější plán jak zaplavit celou EU muslimskými vetřelci, než byly kvóty. Kdo totiž nesleduje velmi podrobně třeba systém deportací, ten vůbec netuší, o jakou neskutečnou záludnost ve stávajícím návrhu se jedná. Ale nyní budu konkrétní.

Jak jsem uvedla už v posledním článku k tomuto tématu, tak tou největší záludností v celém nově nastaveném systému “povinné solidarity” je i možnost muslimské vetřelce nepřijímat, ale pouze se zabývat deportacemi jinde odmítnutých invazistů. Jak by tedy měl systém deportací zeměmi, které se rozhodnou zapojit jinak, než přijímáním žadatelů o azyl , probíhat?

Podle návrhu komise by odmítnutí žadatelé o azyl mohli až osm měsíců zůstávat na území států, do nichž přišli a odkud by byli vraceni. A jak to bude probíhat v případě, že je během osmi měsíců země, která deportaci dostane za úkol, nevrátí?

Potom by se jich v případě neúspěchu snahy o deportaci musela ujmout právě deportaci organizující země a dočasně je umístit na svém území.

Ano, přesně zde se skrývá ona záludnost. Proto je to systém, který je horší, než původní, zcela průhledné kvóty, které nikdo pořádně neplnil. V případě, že se tedy například deportace z Řecka nepodaří do 8 měsíců po příchodu vetřelce do země, dostane ho na starosti právě ta země, která má deportaci zařídit. Vetřelce si pak vezme na svoje vlastní území, odkud by pak měl být deportován do země původu.

Možná si říkáte, že na tom nic není, že se tedy nedeportuje z Řecka, ale od nás. Jenže ono to není tak jednoduché. Pro lepší představu vám teď předvedu několik hypotetických možností, které mohou nastat. A rozhodně ne možností ojedinělých, neboť jde o situace, které jsou v jiných zemích zcela běžné.

  1. Údajně šestnáctiletý Syřan Mustafa byl spolu se svým afghánským, údajně sedmnáctiletým kumpánem, zadržen na území naší republiky. Oba přijeli bez dokladů, jejich věk i udaný původ je tedy sporný. Obou se tedy ujme ze státní kasy slušně “krmená” neziskovka, například Rozumkova OPU a zajistí, že zde zůstanou. Ani kostní testy, které budou tvrdit, že jim je kolem třicítky, nebudou dostatečným důvodem k vyhoštění. Tedy nezbude, než u nás “nezletilce” Mustafu i s jeho kumpánem ponechat. Nakonec se možná podobně, jako jejich soukmenovci letos na jaře, odeberou do Německa, nicméně už z titulu údajné nezletilosti a nejisté země původu budou z naší země nedeportovatelní. Nicméně právě tento případ není z ranku těch, kdy bychom se měli postarat o deportace vetřelců, kteří byli odmítnuti jinde. K případům, jako je tento, dochází totiž již i v současnosti. K případům, které řeší návrh EK, patří ty další tři níže uvedené…
  2. V Řecku bude v některém z táborů kriminální vetřelec, říkejme mu třeba Omar, který se prokáže syrskými doklady. V době, kdy deportační řízení začne, bude Sýrie považována za bezpečnou zemi. Jenže řízení se protáhne, mezitím se Omar dostane do ČR, neboť uplyne ona osmiměsíční lhůta a poté, co se dostane na území ČR, EU prohlásí Sýrii za zemi nebezpečnou, kam není možné deportace provádět. Syrský kriminální vetřelec tak zůstane v ČR, odkud ho nebude možné deportovat.
  3.  V italském táboře bude čekat na deportaci Mohamed ze Somálska a s ním několik jeho dalších krajanů. ČR dostane za úkol všechny deportovat do Somálska. Jenže aby mohl být Mohamed se svými soukmenovci deportován, museli by s deportací souhlasit. Somálsko totiž nepřijímá zpět své občany v případě, že oni sami s deportací nesouhlasí. I proto je spousta somálských recidivistů nadále v Evropě, hodně je tímto problémem nedeportovatelných kriminálních Somálců sužováno třeba Švédsko, kde jsou právě Somálci spolu s Afghánci nejčastějšími pachateli znásilnění. Mohamed a jeho krajané se tedy po osmi měsících v Itálii dostanou právě na základě nových pravidel do ČR, kde ovšem zůstanou, neboť deportace Somálců není možná.
  4. Totéž jako v případě 3, jen to tentokrát není Somálec, ale Eritrejec, dejme tomu jménem Alí, pobývající už několik let ve Švédsku. Ten spáchal několik znásilnění a byl odsouzen nejen k trestu odnětí svobody, který už vykonal, ale také k následné deportaci. Na tu už nějakou dobu čeká, nedaří se však, protože Alí s ní nesouhlasí. Mezitím EU přidělí Alího ČR, coby garantovi jeho deportace. ČR tedy převeze Alího na své území s tím, že bude deportován. Úsilí však bude stejně marné jako ve Švédsku, neboť vetřelec odmítne se do Afriky vrátit a země ho jinak nepřijme. Alí tak zůstane v ČR.

Chápete tedy kde se skrývá ona záludnost? A Somálsko není jedinou zemí, kam prakticky nelze vetřelce deportovat, pokud s tím on sám nesouhlasí. Konkrétně právě z výše uvedeného důvodu nemohlo být mezi lety 2012-2019 ze Švédska deportováno více než 600 vetřelců, většinou s kriminální minulostí. Vlastně i to je důvod, proč nyní již soudy příliš často nevynáší verdikt “deportace”.  U Somálců, Libanonců, Íránců či Eritrejců to prostě není z výše uvedeného důvodů vůbec možné.

Babiš má pravdu, skutečně se nejedná o kvóty, jde jen o mnohem mazanější způsob, jak zaplevelit zatím neislamizované země tím největším odpadem. Tedy většinou kriminálními vetřelci, jichž se chce některá již zaplevelená země zbavit. Pokud navíc dostanou patřičné dávky, jak slibuje Brusel, tak nebudou mít důvod odcházet do Německa nebo Švédska či třeba Francie. Obzvlášť opak, podaří-li se těmto vetřelcům sloučit i jejich rodiny. Právě na slučování rodin klade EU v nových azylových pravidlech velký důraz.

Upozorňuji také, že EU v rámci těchto pravidel apeluje mimo jiné i na to, aby nebyli vetřelci “věznění” v uzavřených oplocených areálech, kde jsou separováni od zbytku společnosti. Tedy měli by mít umožněn zcela volný, nekontrolovaný pohyb. Zde spatřuji jedinou výhodu v tom, že pak můžeme doufat, že mnoho z těchto nedeportovatelných jedinců odejde do Německa či jiné země zaslíbené.

Záludností se v nově představených azylových pravidlech EU skrývá víc, proto souhlasit s nimi může jen ten, kdo chce vyjít vstříc především globalistům, v jejichž zájmu je likvidace národů Evropy a jejich nahrazení tupou masou zejména z Afriky a oblasti Blízkého a Středního východu.

(Visited 252 times, 1 visits today)
Sdílet článek

Vložit komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *