Bílý dům vyslal do Kenoshi 1000 příslušníků národní gardy a 200 federálních důstojníků na potlačení nepokojů

Napsal
Sdílet článek

Další nepokoje, ke kterým dochází od momentu, kdy došlo k zastřelení černocha v Kentoshi ve státě Wisconsin, už nabyly takových rozměrů, že místní policie nebyla schopna nepokoje, spojené s neustávajícím rabováním a ničením, bez posil zastavit.

Trumpova administrativa vyslala téměř tisíc vojáků Národní gardy a více než 200 federálních agentů na podporu místních donucovacích orgánů v Kenoshe, sužované několikadenními nepokoji po policejní střelbě na Jacoba Blakea. „Prezident Trump odsuzuje násilí ve všech podobách a je přesvědčen, že musíme chránit všechny Američany před chaosem a bezprávím,” prohlásila včera večer tisková mluvčí Bílého domu Kayleigh McEnanyová. „Proto vyzývá demokratické guvernéry, aby požádali Národní gardu a federální orgány činné v trestním řízení, aby posílily své místní úsilí v oblasti vymáhání práva.”

Zatímco wisconsinský guvernér Evers již ve středu prohlásil, že rozšíří rozmístění wisconsinské gardy v Kenoshe z 250 na 500 vojáků, o federálních silách se nezmínil. Mise Bílého domu později objasnila, že se k nim připojí 200 federálních důstojníků a téměř tisíc gardistů z jiných států, brzy poté, co ministerstvo spravedlnosti potvrdí, že federální agenti budou vybráni z FBI, ATF a US Marshal Service.

Hodiny po Eversově prohlášení oznamujícím rozšířenou přítomnost gardy, Prezident Donald Trump uvedl, že hovořil s guvernérem a poznamenal, že souhlasil s přijetím federální pomoci, i když v té době neposkytl podrobnosti o jejím rozmístění. Není jasné, zda federální iniciativu podnítila žádost okresní rady Kenosha, která Everse prosila o vyslání celkem 1 500 gardistů.

Nepokoje vypukly v Kenoshe v neděli, v reakci na policejní střelbu na černocha Jacoba Blakea. Od té doby dochází už tři noci k neustávajícím nepokojům, rabování a žhářství. Zatímco ničení a rabování bylo v úterý o něco méně rozšířené než předešlou noc, spor mezi vzbouřenci a těmi, kdo se pokoušeli chránit majetek, skončil střelbou a zanechal za sebou dva mrtvé. Sedmnáctiletý podezřelý ze střelby byl vzat do vazby a obviněn z vraždy.

Nyní už čtvrtou noc vyrazily houfy výtržníků do ulic a to i přes zákaz vycházení, který byl vydán až do neděle.

Za bílé, zastřelené černými, nikdo do ulic nevychází. Pětiletý chlapec, nedávno zabitý černochem, nestál za zmínku dokonce ani médiím, která se snažila případ ututlat podobně, jako případ zavražděné matky malého dítěte, která byla černochem zavražděna jen proto, že prohlásila, že na všech životech záleží. Zato pokud se černoši vzpírají kontrole či zatčení a jsou následně zastřeleni, dojde k nebývalým nepokojům, jako kdyby byly životy černých kriminálníků důležitější, než třeba život malého bílého dítěte či mladé bílé matky.

Jaké z toho všeho plyne poučení? Do budoucna se budou policisté nejen v USA bát zasahovat proti černochům či jiným etnickým menšinám. Příslušníci těchto ras či etnik pak budou mít zelenou k páchání dalších trestných činů, protože budou vědět, že proti nim policie nikdy tvrdě nezakročí. Ostatně, to už se nyní děje třeba v Berlíně, kde schválili zákon, který kontrolu a zatýkání těchto menšin z no-go zón ze strany bílých policistů považuje za rasismus. Důsledkem pak je to, že se raději policisté dívají jinam a zločiny menšin ignorují.

(Visited 160 times, 1 visits today)
Sdílet článek

Vložit komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *