Brusel se snaží zavázat členské země. Bude následovat vydírání a utahování šroubů?

Napsal
Sdílet článek

Od začátku pandemie se vůči různým členským zemím objevovala ze strany EU jedna výtka za druhou za to, že si dovolily určit svoje vlastní pravidla v nouzovém stavu bez toho, aby vyčkaly na pokyny Bruselu. Postoj EU samozřejmě naštval mnohé občany členských zemí. Jistě jste už viděli video, na kterém  Italové sundávají vlajky EU, ale někteří je dokonce i pálí. Velmi známý je i obrázek Rakušanů, kteří přelepovali žluté hvězdičky na modrém poli rakouskou orlicí. Přitom rakouská vláda je probruselská, šance na vystoupení Rakouska z EU je tedy i přes postoj mnoha občanů mizivá. Spousta lidí je sice naštvaná, jenže stále je to velmi málo.

Je jisté, že jedinými zeměmi, které by mohly časem odejít z EU, jsou Itálie, Maďarsko a Polsko. Myslím, že právě Itálie bude po Británii druhou zemí, která skutečně 4. říši opustí, nastane-li k tomu ovšem příznivá konstelace. A hned to také nebude, do voleb je tam velmi daleko. U Maďarska i Polska bude záležet na okolnostech a na tom, jak dalece jim půjde nadále EU skrze Jourovou  “po krku”. V jiných zemích to však na vystoupení z EU nevypadá ani vzdáleně. Jistě jste si povšimli údajně stoupající obliby Merkelové v Německu. I přesto, že aktuálně stále přiváží invazisty z Řecka i od libyjských břehů do Německa, je popularita Merkelové v době koronavirové nevídaná. Ostatně, Němci šli vždy za svým vůdcem. Nevadí jim dokonce ani to, že Merkelovou pozvaní invazisté se nyní bouří a odmítají dodržovat karanténu. Dochází k ozbrojeným vzpourám, přičemž tito “hosté” mávají vlajkami ISIS. Ovšem to Němcům také nevadí. Vše v duchu hesla “Wir schaffen das”.

Nejinak je tomu ovšem i jinde, kde vládnou eurohujeři, ČR nevyjímaje. I u nás by stále drtivě vyhrála jedna z nejvíce eurohujerských stran, jejíž nepsaná šéfka Jourová je živoucí ukázkou eurohujerismu. Nejinak je na tom Babiš, který na dotaz, co by řekl na referendum o EU, prohlásil: „Není to dobrý nápad. Institut referenda by měl být zaveden, ale dělat referendum na vystoupení z EU by pro nás bylo zničující.“

Takže vystoupí-li výhledově někdo z EU, ČR to dozajista nebude. Pokud se podíváte na vlády napříč EU, ale také na složení europarlamentu, tak vůbec nic nenasvědčuje tomu, že by byl odchod z EU pro většinu občanů 4. říše prioritou. Pokud by tomu tak bylo, vypadaly by volební výsledky úplně jinak. Navíc, v nejbližší době se má EU rozšířit o muslimskou Albánii a Severní Makedonii, s nimiž byly asi před týdnem ukončeny přístupové pohovory. To příliš na nějaký rozpad nevypadá.

Ale vraťme se do “říše zla”, tedy k tomu hlavnímu důvodu, proč se čtvrtá říše jen tak nerozpadne. V současné době totiž dochází ze strany Bruselu k zavazování členských zemí EU a to zejména těch, které jsou zároveň zeměmi eurozóny. Brusel totiž na boj proti koronaviru přerozdělí zemím Evropské unie v přepočtu 14 bilionů korun. Nejvíce dostanou země eurozóny. Česko tedy na největší díl balíčku nedosáhne, neboť není členem eurozóny. Na krizových půjčkách se dohodli ministři financí EU. Také se dohodli na tom, že země eurozóny budou moci k oživení ekonomik stižených koronavirovou krizí využívat bez jakýchkoli podmínek záchranný fond, tzv. Evropský stabilizační mechanismus (ESM).

Všímáte si? Má se jednat o krizové půjčky. Tedy žádné nevratné dotace. Půjčka se přece musí někdy vrátit. A nyní odbočím. Kdepak se ty peníze na “půjčky” vezmou? Vždyť Brusel sám o sobě žádné peníze negeneruje!! Ano, jedná se opět o peníze daňových poplatníků EU, podobně, jako je tomu u dotací!! Tedy EU půjčí členským státům jejich VLASTNÍ PENÍZE. 

Země eurozóny budou moci čerpat z ESM úvěry až do výše dvou procent svého hrubého domácího produktu. Pokud využijí tyto peníze pro zdravotnictví nebo koronavirovou prevenci, nebudou muset splňovat žádné obvyklé podmínky pro využívání financí z tohoto fondu.

Firmy z ČR mohou dosáhnout na balík krizových půjček Evropské investiční banky v celkovém objemu 5,5 bilionu korun. Na největší díl půjček ale Česko nedosáhne.
Členskými státy eurozóny, které mohou dosáhnout vyšších půjček, jsou Belgie, Estonsko, Finsko, Francie, Irsko, Itálie, Kypr, Litva, Lotyšsko, Lucembursko, Malta, Německo, Nizozemsko, Portugalsko, Rakousko, Řecko, Slovensko, Slovinsko a Španělsko.

Chápete nyní, že tímto budou země EU zavázány Bruselu vysokými půjčkami, což z nich udělá ještě větší vazaly?  A co bude následovat? Zemím, které nejsou v eurozóně, bude “nabídnuta” vyšší půjčka v případě, že se rozhodnou do eurozóny vstoupit. Kolik z těch zemí myslíte, že to odmítne? Eurohujeři, kteří se budou chtít zavděčit Bruselu, budou mít náhle výmluvu, proč je nutné euro přijmout. A drtivá většina občanů zemí, které zatím neplatí eurem, výmluvu akceptuje.

Jak bude “altruismus” EU pokračovat? Bude samozřejmě zadlužené země vydírat. Občané pak budou svolní ústupkům, neboť na mnohá omezení si zvykli v době pandemie. Ať už půjde o větší šmírování, utužení cenzury, úplné rušení hotovosti, přijímání afrických kobylek nebo převádění veškerých zásadních kompetencí od národních států k Bruselu.  To samozřejmě nebude vše najednou, většina změn směrem k větší globalizaci bude probíhat až poté, kdy koronavirová pandemie přejde. A ta, stejně jako jiné pandemie v historii, prostě jednou skončí.

Doba, kdy mají země uzavřené hranice, samozřejmě zatím nijak globalizaci nenahrává, na druhou stranu  nahrává alespoň zachování různých omezení, ať už by se jednalo o šmírování či rušení hotovosti, aby byl větší přehled nejen o financích občanů, ale také o jejich nákupních zvyklostech. To opět hraje do karet nadnárodním megakorporacím, které – jak známo – EK přímo ovládají. Právě korporátní lobby je tím, kdo má zásadní moc v EU. Ne ty loutky, usazené v EK, ty jednají čistě na popud lobbistů nadnárodních korporací.

EU je nyní v pozici banky či lichváře, který chce půjčit peníze za tučné úroky. EU nemá zájem pomáhat, vždy jen škodila a škodit bude. Půjčka je něco za něco. Vždyť ani přes tristní finanční situaci mnoha občanů evropských zemí  nenapadlo eurokomisaře a úředníky EU se vzdát alespoň části svých velmi tučných prebend.

Až tedy budou opět eurohujeři tvrdit, jak EU pomáhá, pak si uvědomte, že za tyto půjčky si EU vybere patřičné úroky. A připomeňte si, že EU ŽÁDNÉ peníze negeneruje, všechny prostředky, které má, vybrala od členských zemí. Rozhodně se však netěšte na nějaký rozpad EU. Nebo si snad myslíte, že si kapři dobrovolně vypustí rybník? Těch skoro padesát tisíc různých úředníků, eurokomisařů, europoslanců, ale i miliony lidí, na EU jakkoli napojených na národních úrovních, udělá vše pro to, aby se říše zla nerozpadla.

Proto je třeba si uvědomit, že čím více lidí či zemí si EU zaváže, tím více utuží svoji moc. 

 

(Visited 76 times, 1 visits today)
Sdílet článek

Vložit komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *