Bude lépe, až odejdeme do věčných lovišť?

Napsal
Sdílet článek
Chtěl jsem napsat článek o zcela něčem jiném. Ale toto je důležitější. Setkáváme se občas s fenoménem naprostého pohrdání části mladé generace k předchozím generacím.

Pamatuji si, že když jsem studoval od svých 14 do 18 let v letech 1960 – 1964 na střední umělecké škole v Turnově obor umělecký kovář a zámečník (to bylo ještě před hudebními studii na konzervatoři a Hudební akademii múzických umění) chodili jsme se spolužáky a nábožně poslouchali povídání ministra prvorepublikové vlády, odsunutého do vsi Tatobity. Dokonce jsme chodili do této obce několik kilometrů pěšky, abychom se mohli něco dovědět od staršího, moudrého člověka o době, kterou jsme nezažili a o čem jsme z médií slyšeli jenom všechno špatné. Vážili jsme si těch, kteří díky svému věku zažili něco jiného. Učil nás filosofii, která tehdy nebyla veřejně dostupná. I když doba se posunula do „modernějších“ aspektů života, ctili jsme „moudrost starců“, tak jak to bylo téměř vždy v minulých dobách obvyklé. Nikdy jsme neměli pocit, že by oni dříve narození byli hloupí, protože neovládali technické vymoženosti tehdejší „moderní doby“. Nejvíc zkušeností, ze kterých může pramenit orientace ve skutečně důležitých věcech i pro současnost, najdete v osobním prožitku minulých generací. My jsme první republiku nezažili, médiím jsme nevěřili, proto jsme hltali autentický popis doby z úst těch, kteří onu dobu skutečně zažili.

Přim této reminiscenci na dobu minulou mě napadá trefné rčení na dobu současnou: „Nejvíc trpěli pod jhem komunismu ti, co se narodili po roce 1989.“

Dostáváme se do situace, že na rozdíl od doby, kdy jsme byli mladí a vážili si pamětníků jiných dob, jsme dnes mladou generací ostrakizováni. Jsme prý hloupí, protože neumíme většinou zacházet s moderními technologiemi (chytrými telefony apod.), máme špatné volební návyky, nevolíme ty správné strany, nedštíme síru na ty, na kterých nenacházejí média nic pozitivního a naopak nenechali jsme se přemluvit podle klipu „Přemluv bábu“. Není nám po chuti okrové oblečení lídra zapsaného spolku Milion chvilek pro demokracii, protože nám připomíná okrovou uniformu führera a vůbec nemáme rádi nenávistné projevy vůči politickým osobnostem, které momentálně zastávají pozici hlavy státu a premiéra. Ano, kritika je v pořádku, ale bez nenávisti takové, kterou jsme mohli vidět na transparentech z Letné.

Nyní k nadpisu mého článku. Píše mi spousta lidí, ale v jednom z mailů jsem našel názor, který mi až naháněl hrůzu: „Dnes už veřejně žije přesvědčení, že z těchto sr.ček, ve kterých se nacházíme, se dostaneme až tehdy, kdy vaše generace jednoduše odejde do věčných lovišť“. Dále píše: „Pak se ale opravdu nedivte, že ta mladá, vzdělaná generace vás pak opravdu ze srdce, ale opravdu ze srdce nenávidí.“

Na tom je nebezpečné to, že se nejedná konkrétně o mou osobu, ale o to, že celá nenávist v tomto příspěvku je směřována k celé generaci dříve narozených. Je svým způsobem nejenom hnusná, ale i nafoukaná. To si myslí, že generace dříve narozených je nevzdělaná? Co celosvětové úspěchy starší generace na poli vědy, umění, inovací?

Není to ojedinělý jev. V diskuzi pod posledním článkem „Trest za globalizaci…“ se objevil názor: „Tak užívejte karmy, než vás dostihne ta vaše skutečná…“. I když se v pozdějším příspěvku omluvil, ta věta je jasná.

Další diskutér napsal: „Jsem přesvědčen, že přijde “nová doba”, která necitlivě k vám vyškube poslední zbytky kořínků z minulosti.“

Já jsem kontroval: „Kořínky minulosti jsou soucit s bližními, respektování druhých, cti otce svého a matku svou aby se ti dobře vedlo na zemi, ohleduplnost k dříve narozeným, láska mezi mužem a ženou, ze které se rodí nové generace.

Vaše „nová doba“: Necitlivě vyškube všechno předešlé. Místo lásky nenávist k jiným myšlenkám, zánik české řeči, zánik všeho, co je spojeno s českou kulturou, povinná eutanázie všech nepotřebných (ostatně to není až tak „nová doba“. To už praktikoval Hitler. Ano, hlavně NECITLIVĚ VYŠKUBAT, to je vaše ideologie“.

Naštěstí převážná většina mladé generace je jiná, než tyto varovné příklady, které jsem uvedl. Jde jenom o to, že tato slušná mlčící většina se neprojevuje, anebo předcházející negativní názory jsou natolik extrémní, že vyčnívají.

Mnoho z těchto „vyčnívajících diskutujících“ mi navrhuje, abych už konečně nechal politiky. To není ale zvykem Rozumných, abychom z boje utíkali. Proto v doplňovacích volbách do Senátu Teplicích kandiduje za nás vysokoškolský pedagog PhDr. ThDr. Mgr. Eugen S. Freimann, Ph.D., M.A.

Mgr. Petr Hannig, předseda strany ROZUMNÍ – za spravedlnost a životní jistoty a bývalý prezidentský kandidát

  •  Petr Hannig

 

(Visited 51 times, 1 visits today)
Sdílet článek

2 komentáře

  1. Super článek, díky.
    Přesně tak, po Listopadu 89 nastal stav – odstranit – zlikvidovat vše “před”. Do vedení firem a podniků okamžitě nastoupili ti, kterým ještě teklo mléko po bradě, i když třeba čerství absolventi VŠ, avšak bez jakékoliv praxe – vše věděli, (podle toho “hospodařili”) starší byli na odstřel, protože i když třeba nebyli nikdy v KSČ tak někdy byli v Pionýru a SSM a to klidně mohla být kaňka na jejich minulosti. Mnozí ze starších (jo, ti co byli do té doby v KSČ) se okamžitě překabátili a všichni si najednou vzpomněli jak v dětství ministrovali, (prý!!!) ačkoliv někteří jejich tatíci stáli v neděli před kostelem a pak udávali ty, kteří byli na bohoslužbě. Tohle nemám vycucáno z prstu, ani vyčteno kdesi – osobní zážitky s těmi “hodnými udavači”. Pár těch, kteří před v KSČ byli a jsou do teď ano.
    Část naší společnosti (myslím ty mladé, dravé, neschopné, i schopné, i schopné všeho)se chová ke dříve narozeným opravdu hnusně jakoby ti mladí měli nějakou záruku, či předplaceno, že oni nikdy nebudou ve věku seniorském. Ale budete!!! Pak budete čumrnět jak se k vám bude chovat pak generace mladší, které jste vzorem. Tak si počkejte!
    Ne, nejsou takoví mladí všichni. A to je dobře.

  2. S panem Hannigem v popsané věci docela souzním, ale připomínám, že poměrně elegantní řešení tohoto problému je známo již dlouho a zvídavý čtenář je nalezne tu a tam mezi nápisy, zdobící hřbitovní pomníky a urny s popelem nebožtíků:

    Můžu?

    To, co jste dnes vy, byli jsme i my.
    To, co jste dnes my, budete i vy.

    Tím je řečeno vše, ba možná i víc než to. bye

Vložit komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *