Co je kritické myšlení. Sledujete mainstream? Čtete alternativu? Nevíte čemu věřit? Jde o konspirační teorii nebo o odhalení skutečné konspirace?

Napsal
Sdílet článek

Pátrání po pravdě je potom z principu výzkumná práce. Bez kritického myšlení se neobejde.

Nesčíslně titulovaných „odborníků“ pak může tvrdit, že Vám před domem běhá vzácný typ kočky. Pokud však vidíte, že ta „kočka“ chytá pošťáka za nohavici, při močení zvedá zadní nohu, štěká a radostně běhá pro klacek, který „jí“ hodíte – jste-li kriticky uvažující jedinec, musíte vždy dojít k závěru, že to asi není „kočka“, ale pes!

Pak se zcela oprávně ptejte, proč vám ti titulovaní „docenti“, „profesoři“, některá média a někteří vládní úředníci stále dokolečka tvrdí, že koukáte na „kočku“!

S 90% jistotou nejde o „konspirační teorii“, ale o konspiraci skutečnou. Tj. tajnou dohodu o jejíchž cílech a úmyslech spřísahaneců však nelze mít nikdy 100% jistotu. Pouze trend vývoje událostí ukazuje, kam věci směřují a kdo z toho má na čí úkor prospěch. Nezasadí-li se včas ti, kteří trend zřetelně vidí o jeho zvrácení, vše dojde do bodu, kdy bude náprava již nemožná. V historii lze nalézt mnoho smutných i velmi tragických příkladů.

převzato z metodologie výzkumné práce pro studenty

 

Kritické myšlení je schopnost myslet jasně a racionálně. To zahrnuje schopnost myslet reflektujícím způsobem a nezávisle.

Základní dovednosti kritického myšlení jsou:

rozumět logickým spojením myšlenek,
identifikovat, sestavovat a vyhodnocovat argumenty,
nalézat inkonzistence a chyby v uvažování,
řešit problémy systematicky,
identifikovat relevanci a význam myšlenek,
reflektovat zdůvodnění vlastních názorů a přesvědčení.

American Philosophical Association:

Critical thinking: a Statement of Expert Consensus for Purposes of Educational Assesment and Instruction

The Delphi Report ERIC doc. no ED315423 1990

Kritickým myšlením rozumíme účelové, seberegulující a sebeopravné uvažování, které vyústí do interpretace, analýzy, ohodnocení a úsudku a také do  zdůvodnění provedených úvah, které zohlední dostupnou evidenci a konceptuální, metodologické, kriteriální a kontextuální aspekty.

Kritické myšlení je důležité jako prostředek zkoumání. Kritické myšlení je osvobozující silou ve vzdělávání a mohutným zdrojem rozvoje v osobním a civilním životě. Třebaže není synonymem „dobrého myšlení“,  kritické myšlení je význačným a zdokonalujícím fenoménem lidského života.

Ideální „kriticky myslící  člověk“ je bytostně zvědavý, dobře informovaný, spoléhající se na rozum, otevřený, flexibilní,  nestranný při hodnocení,  čestný při posuzování osobních vlastností, rozvážný při rozhodování, ochotný opravit své názory, jasný ve formulacích, ukázněný v složitých situacích, pilný při hledání relevantních informací, přiměřený ve volbě kritérií, cílený při zkoumání a vytrvalý při hledání výsledků, které budou tak přesné, jak dovolí předmět zkoumání a okolnosti.  Výchova takového jedince znamená pracovat směrem k tomuto ideálu. To zahrnuje rozvoj schopností kritického myšlení podporováním takových dispozic, které konsistentně vedou k užitečným pohledům a jež jsou základem racionální a demokratické společnosti.

Zdroj: Univerzita Karlova Fakulta tělesné výchovy a sportu – kritické myšlení – rubrika metodologie výzkumné práce

 

K problematice upadající schopnosti kritického myšlení ve společnosti se již v roce 2016 vyjádřil bloger pan Ivan Turnovec ve svém článku „Stojí společnost o kritické myšlení?.

Ve svém textu píše:

Kritické myšlení je „pečlivé a uvážené rozhodnutí o tom, zda nějaké tvrzení přijmeme, odmítneme, nebo se o něm zřekneme úsudku. Součástí tohoto myšlení je stupeň jistoty, se kterou nějaké tvrzení přijmeme nebo odmítneme.“ Rozdíl mezi kritickým a nekritickým myšlením bývá v lepším případě rozdílem mezi skutečností a iluzí, v horším případě rozdílem mezi existencí a zánikem. Proč?

Znalosti kriticky myslících lidí bývají široké a hluboké, interdisciplinární a otevřené. Kriticky myslící člověk nebývá herec, moralista, hlásná trouba propagandy ani fachidiot. Zato bývá racionální. Přitom ví, že s ohledem na složitost světa je racionalita omezená, poznání neúplné a otevřené. Poznávání je pro něj celoživotní proces. Užívá originální prameny informací, nikoli prameny z druhé ruky. Nejprve zjišťuje skutečnosti; pojmenovává je až poté. Užívá přesný jazyk. Myšlenková strategie kriticky myslících lidí je otevřená. Dlouze se učí zkoumat jevy bez hněvu a zaujetí, což je těžké. Samozřejmě kritické myšlení je dřina, ke které se lidé uváži na celý život.

Nekritické myšlení chápe spektrum velkého počtu možností černobíle jako dvě krajnosti, například: »pravice-levice«, »materialisté-idealisté«, »mravní« (my) – »nemravní« (oni). Svět vysvětluje jen z jediného úhlu pohledu. Obvykle se opírá o soubor výroků, které odpovídají článkům nějakého druhu víry. Dřina pak je s tím, jak je sladit s realitou, zejména začne-li selhávat propaganda. Nekritické myšlení mívá za to, že svět a myšlení jsou totožné s jazykem, takže tvoří umělé jazykové světy. Nekriticky myslící lidé přebírají informace z druhé ruky, podle mocenského receptu. Ten mívají natolik zvnitřněný že jej prožívají jako součást sebe. Jejich myšlenková strategie se snaží o uzavřený systém, bývá dogmatická, vyhýbavá, autoritativní, stereotypní, ráda užívá neurčitý jazyk. Pochybuje-li, pak jen mechanicky. Často vyjadřuje stanovisko uzavřené skupiny. Dostane-li se nekritické myšlení do logického nebo věcného sporu, rádo vysvětluje jevy politicky, postmoderně či spirituálně. V případě našeho současného politického myšlení si nejsem jist, zda vůbec jde o myšlení.

V postmoderním případě rovnosti všech pravd má, pro nekritické myšlení, názor šamana stejnou hodnotu jako názor vědce. Na rozdíl od kriticky myslících, pro které je spousta jevů dosud nepoznaných. Nekriticky myslící lidé tvrdí, že jejich poznání jsou vyššího řádu, běžný lidský rozum na ně prý nestačí. Současně naznačují, že oni svému tajemnu přece jen lépe rozumějí než ostatní. Co s tím? To je v dnešní době Hamletovská otázka, kterou by si měli položit hlavně učitelé v našem státě. Co se politiků týče, ti většinou uvažují nekriticky a s tím asi v nejbližší době nic neuděláme.

Autor textu pan Turnovec se k problematice kritického myšlení znovu vrátil o 4 roky později v souvislosti s rozhodnutím poslanců z 6. května 2020 o tom, že maturovat z matematiky se nebudeZdá se, že naše společnost o Kritické myšlení opravdu nestojí.

Zde si potom položme zásadní otázku. Jsou ti co tvrdí, že všechna ta opatření vedoucí ke ztrátě našich školáků kriticky myslet je něčí záměr, konspirační teoretici? Nejde spíše o kriticky uvažující jedince, kterým vychází, že vše nasvědčuje tomu, že jde o něčí skutečnou a nefalšovanou konspiraci? 

Jak je možné, že v ze zahraničních zdrojů financovaném Aspen Institutu sedí takřka polovina členů vlády (včetně pana Plagy – ministra školství), řada čelních představitelů našich politických stran a dalších známých osob z oblasti médií a kultury? Tak jak o tom píše blogerka „Slovanka“ ve svých článcích Aspen Institut ovládá naši politiku a Aspen Istitu se obludně rozrůstá.

Kdo nedávno vyřadil z učiva žáků základních škol využívání Newtonových zákonů (zákon setrvačnosti, zákon síly, zákon akce a reakce) nebo Ohmův zákon? Tedy další klíčové učivo nutné k racionálnímu chápání zákonitostí našeho světa, tak jak o tom výstižně píše další blogerka Natálie Vachatová.

(Visited 661 times, 1 visits today)
Sdílet článek

Vložit komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *