Co symbolizuje Mariánský sloup?

Napsal
Sdílet článek
Pomalu to vypadá, že zejména lidoveckým zastupitelem Janem Wolfem podporovaná myšlenka znovupostavení Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí bude uskutečněna. Tedy, výstavba jeho kopie, která se stane jedním z dominantních prvků jednoho z nejznámějších našich náměstí. I přes známé dlouhodobé snahy skupin zastánců obnovení sloupu patrně znovu mnoho lidí napadne otázka – proč? Proč se na takové místo má postavit kopie náboženského symbolu? A druhou může (podle mého by teda určitě měla) být – proč vlastně kolem té věci vznikají dokola otázky, zda to povolit, nebo nepovolit? Co to je za téma?

.
Jak to vlastně tedy bylo, nebo mělo být? Švédům se díky obraně pražanů nepodařilo probít přes Karlův most, což se stalo v závěru Třicetileté války. Války strašlivé a ničivé, z jejichž následků, se Evropa vzpamatovávala dlouho a těžce. Války, v níž hrálo vedle jiného značnou roli – náboženství. Patrně by se mohlo říct, že to starozákonní, o čemž i po jejím skončení Vestfálským mírem znovu mohou svědčit velké tisíce násilně rekatolizovaných, okradených a vyhnaných obyvatel českých zemí. A když skončila, na počest obhájení Prahy byl vztyčen tento sloup. Vzhledem k přítomnosti samotného císaře Ferdinanda III. při jeho vysvěcení je také zřejmo, že šlo o akt značně politický, respektive politicko – náboženský. I mezi katolíky velmi oblíbený historik  prof. J. Pekař taky napsal, že sloup oslavuje vítězství nad českou reformací a nad českým státem, a není pouhým památníkem mariánské úcty. Vezmeme-li za slovo právě jej, a ne některého z nevěřících zásadních odpůrců sloupu, o to víc zůstaneme poněkud zaraženi. Tak o co tehdy vlastně ve skutečnosti šlo? O oslavu úspěšné obrany toho břehu Vltavy, nebo je to mnohem víc ono zničení reformace, pokoření země, a ta mariánská úcta? Kde jsou ti obránci? A o co teda vůbec jde potom dnes?
.
Nahlédneme-li do wikipedie, dozvíme se, že sloup sloužil ke všemožným náboženským úkonům, a to tehdy nejednou skutečně významným. Mezi ti pravidelné patřila také procesí studentů (jiných, než katolických, to asi poněkud nepřipadá v úvahu), nesoucích k němu přílbu a rukavice jezuity Jiřího Plachého, který v roce 1648 shromáždil několik set studentů a dobrovolníků k obraně Karlova mostu. Příslušně naformátovaný prvek vzpomínky tedy tehdy, řekněme, po jistou dobu zachován zůstal. Ach ti hodní jezuité… Ale zpět k Pekařovi, a té mariánská úctě. Jistě, vysvětlení je přece ihned po ruce. Vždyť přece obránci se modlili především k ní. A ona učinila zázrak. Sice ne tak velkolepý, jako ve Fátimě, ale i ty pražské se počítají!
.
Tak. Časy přelétly, a ocitáme se ve dnešní Praze, přímo na rušném Staromáku. Sloup je (zatím tedy pouze politicky) vztyčen, neboť zastupitelé určitě studovali onen historický úsek, a uvědomili si, jak se všichni jejich předchůdci mýlili. Více, než sto let omylu. Pohled na náměstí je konečně takový, jaký má být. Sice pořád chybí půl radnice, o její opravě se však přece taky uvažuje. Ale to je stejně za rohem, a taky je nutno vnímat to historicky. Proto tam je ta kopie, o které se sice neví, jestli je opravdu přesnou kopií, ale třeba se tam zase každý týden budou pořádat ta procesí. Nebo přijde mor, tak se bude (opět viz. wiki) kde proti němu modlit.
Ono, jak to, že si ti předešlí zastupitelé neuvědomili, že je to tak potřebná věc? Nakonec přece prokoukli, i Karel Schwarzenberg pak všem vysvětlil, že stržení samozřejmě omyl byl, ale hlavně takový, že si prý všichni pořád mysleli, že to má něco s Bílou horou, proběhnuvší třicet let předtím. Ale že to je jasná oslava ubránění mostu. A vyzval Marii a Jana Husa, kteří tam znovu povedou dialog, aby zastupitelům požehnali. Karel totiž kope za české zájmy.
.
Nebo je to přece jen jinak?
.
Nejedná se náhodou o naprosto čistě náboženský symbol, který znamenal “přečůrání patníku”? Což, jak všichni vědí (jen se to “ohleduplně” neříká tolik nahlas), se dělo v historii pokaždé, když si některé náboženství opanovalo příslušné území?
.
Nejde pouze o aktuální stav toho zastupitelstva, kde si to při jednou víc tragicky, podruhé víc komicky, a potřetí jaksi “chvilkově” vyhlížejícím politickém “chvění” příznivci sloupu nějak vylobbovali?  Či snad (což ale samozřejmě zavrhneme) se tam vyskytl prvek ruky, myjící druhou ruku?
.
A chceme-li zachovat kontinuitu historie, neměli bychom si místo ničemnýho Sauerovic Franty spíš uvědomit, že už nežijeme v bigotně křesťansko-katolické monarchii, ale v České republice (a doufáme, že ještě i přes jakési aktivity  EU dlouho budeme žít)? A že to stržení skutečně znamenalo právě jeden ze symbolů jejího zrodu, a nadechnutí se svobody?
.
Jsou snad naši značně nábožensky nevšímaví lidé nějak netolerantní k lokálním náboženstvím, a proto si tato musejí na nich vybojovávat alespoň nějaká taková místa, protože mají zoufalý nedostatek jiných?
Není Staromák náhodou veřejné prostranství, na které tak monstrózní (hmotnost jen základu činí 60 tun) a dominující, naprosto prvoplánově náboženské symboly jednoduše nemohou patřit?
.
Tedy, za předpokladu, že si na sekulární zemi skutečně jen průhledně nehrajeme? Taky se potom katolické církvi budeme ti, kdo s tím nesouhlasíme, za to omlouvat a platit? Jako té, málokým viděné, “světoobčance”? No, vlastně, asi teda nakonec jo. Hm. Náš Nejvyšší soud by vlastně měl rozhodnout ve prospěch kteréhokoli zastupitelstva či skupiny občanů , kteří si chtějí na libovolném veřejném místě postavit mnohatunový symbol svého náboženství…
.
Ještě mě napadla jedna taková věc. Pro mě, který má tuhle zemi rád tak jaksi “bezdůvodně”, tedy jen proto, že je prostě taky moje, docela emotivní věc. Ty křížky na dlažbě, nad kterými se to celý bude slavně tyčit. Křížky, patřící českým pánům. Našim pánům. Opravdu to nebude plivanec do tváří jejich, shodou okolností právě Habsburkem uťatých hlav?
.
Na závěr se vrátím k té druhé otázce otázce nahoře. Proč se vůbec řeší zda schválit, nebo neschválit náboženský symbol na veřejném prostranství? Proč?
.
  • Marek
(Visited 170 times, 1 visits today)
Sdílet článek

8 komentářů

  1. V případě staroměstského Mariánského sloupu došlo bohužel k propojení náboženství s politikou.
    Ale podívejme se na “náš vzor”, USA. Náboženské symboly (hlavně kříže) tam bývaly na veřejných místech donedávna všudypřítomné. Pak se začaly masově odstraňovat. V západní Evropě totéž – s výjimkou islámských, samořejmě. A k tomu útoky na kostely, židy, křesťany, které mainstreamu nijak zvlášť nevadí. Zato ojedinělý útok na muslimy je neúměrně zveličen. Vidím to vše jako součást plánu na NWO.

  2. Třenicím kolem Mariánského sloupu nerozumím. Řekl bych, že byla chyba ho bourat; byla to připomínka nějaké etapy minulých časů – domnívá se snad někdo, že zbouráním pomníku se odestanou historické události, k nimž onen pomník upomíná?

    Ale když už ho zbourali… budeme obnovovat všechny pomníky, které padly za oběť fanatickému obrazoborectví? Nebylo by levnější a prozíravější jednou provždy raději od obrazoborectví upustit?

    Něco mi našeptává, že se ptám hloupě.

  3. https://plus.rozhlas.cz/diskuse-o-marianskem-sloupu-stepi-spolecnost-rozcilila-i-kardinala-duku-8136603

    Zajímavá diskuse o sloupu, ze které rozzlobeně odejde Duka. Stojí za to si všimnout, že se skoro celá točí kolem ekumenie, ale přitom několikanásobně větší nenáboženská část společnosti jako by nebyla. A řeč je přitom o veřejném prostranství, ne o interiéru chrámu, nebo jiné církevní stavby. Pořád cosi o vertikále a komunikaci s Husovou sochou. Ke všemu tam zástupkyně Hnutí za starou Prahu uvádí, že nový sloup nemá jedno významné sousoší, které bylo na starém,Takže (což tam taky zaznělo) se bude jednat o de facto poloviční kopii, či vlastně o cosi úplně nového. Neboli, ten historizující prvek jakéhosi návratu originality (ve smyslu doby) barokního a biedermaierovského tvaru náměstí bude tak jako tak deformován. Zůstává jen ten náboženský, kdy znovu – jde o veřejné prostranství

    1. K tomu se nedá říct nic jiného, než že symbol nese právě ten význam, který mu přisoudíme. – Popsaným způsobem je možno dohadovat se donekonečna o čemkoli.

      1. To bezesporu. Tím se nicméně vrací vše k té základní otázce. Proč vracet po sto letech na takové místo symbol takový, který nebudí ani zdání konsensu nejen uvnitř křesťanství, je odmítán značnou částí historiků, a u nenáboženské diametrální většiny, pokud o to vůbec ví, se podle prozatimní odezvy setkává s její lhostejností

Vložit komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *