Čtyři roky trápení za poznání, že jsou to tlučhubové

Napsal
Sdílet článek

Je to vysoká cena. A budeme ji platit všichni, tedy i my, kterých se ono poznání až za čtyři roky netýká, protože my už to poznání máme za sebou. Prožili jsme vládu Topolánkovu a Nečasovu a víme tedy, co tihle chlapíci umí. A teď si to zopakujeme – my, kteří jsme nastávající kalamitu nezavinili, spolu s těmi, kteří ji svou volbou přivolali. Trpět budeme tedy oba stejně a vlastně jen s tím rozdílem, že my budeme mít svědomí čisté. My jsme budoucí utrpení nezavinili.

Ale, bohužel, tohle vědomí naši bolest neumenší. Přibude k ní totiž naše nevraživost na ty, kteří nás do nastávajícího bezčasí uvrhli. Cožpak museli projevit tolik slepoty, hluchoty a zabedněnosti, že neviděli to prázdno ve tvářích těch, kterým dali svůj hlas? Že neslyšeli bezobsažnost slov, která jim plynula z úst? Že si nepoložili otázku, zda tihle vždy skvěle upravení panáci a tlučhubové budou schopni spravovat stát tak, jak se spravovat má, úspěšně řešit složité otázky hospodářské, stanovit a dodržovat mravní normy, vést společnost k prosperitě, vyhýbat se všem nebezpečím, před která nás současný neklidný vývoj Evropy a světa bude stavět? Nebo jsou skutečně tak tupí, že mají za to, že lidé jako Fiala, Pekarová, Rakušan, Gregorová či Bartoš jsou z onoho typu vůdců, kteří v případě živelné pohromy zavelí ke stavbě hráze – a národ se jako jeden muž na ten povel pohne?

Ne, ne, na nic takového nemohou tihle muži a děvčata, co se právě hotoví usednout ke kormidlu našeho národního korábu, a též my, jejich kmáni u vesel, ani pomyslet, a o to se naše budoucnost jeví ještě bezútěšnější. A jaksi sama sebou nese otázku, je-li či není možno v téhle naší bídě nalézt aspoň zrníčko čehosi dobrého, co by naši současnou špatnou náladu přece jen a třeba i jen o malý kousek pozvedlo?

Kdesi jsem to slyšel. Ta budoucí čtyři léta budou prý Bohem požehnána, když v nich pražskokavárnický duch konečně a úplně do základu vyhnije. Vláda Topolánkova a Nečasova byly prý k dosažení tohoto cíle už blízko, blizoučko, ale přece jen cosi chybělo. Tentokrát má po dalších čtyřech letech vlády pěti stran – a možná i dřív – pražská kavárna konečně vypustit duši. A to natrvalo.

Takže se obrňme. Těch pár let snad ještě vydržíme – a po nich – slastný život. Bez prapodivných a netušených individuí, o jejichž existenci na tomto světě bychom neměli tušení, nebýt života politického.

  • Lubomír Man
(Visited 196 times, 1 visits today)
Sdílet článek

One comment

  1. Vítězové voleb stojí nyní na startovací čáře, kde visí státní dluh (pro každého z nás, pro mě, pro Vás, pro každého)., který po sobě zanechala vláda ANO + ČSSD + KSČM. Máte pravdu, pane autore, je to vysoká cena a budeme ji platit všichni. Budoucí utrpení, jak píšete, nynější vítězové voleb nezavinili.
    Ono se stačí podívat jak například za posledních 10 let vypadalo hospodaření ČR v číslech: přebytkový, vyrovnaný, záporný státní rozpočet. I s tím, že v r. 2008 proběhla celosvětová fin. krize, která se nevyhnula ani nám.
    Slastný život, o kterém se v závěru , zřejmě ironicky, tak to vyznívá, zmiňujete, vždy měla jen malá část jakékoliv společnosti a bude mít. Ono se stačí podívat třeba na církev, že? I to je politika.
    Taky bych si přála pro sebe, moje děti, vnoučata, pro všechny lidi, život v míru, bezpečí, zdraví, ne v bídě a strachu co bude zítra. Prostě obyčejný život jako každý obyčejný člověk. Nelhat, nekrást, nezištně pomáhat druhým, nebýt lakotný, mstivý, sebestředný. Pak by to byl život Bohem požehnaný.
    A protože již víme, tedy já alespoň ano, jaký vůdce byl (a doufám, že už nikdy nebude) pan Babiš se svoji kolonou, věřím těm, které Vy už předem dehonestujete. Budou to mít velmi těžké, klacky pod nohy jim bude házet kde kdo, a dělá to mnoho lidí již nyní. Jsou, pane Mane, na startu, počkejme až budou v cíli. Nechápu, zvláště u Vás, bývalého pedagoga, podivnou (de)motivaci. U maturity – studente dám Vám pětku hned, na nic se nebudu ptát, stejně nic neumíte. U maturity je to maličko jinak, byla jsem v maturitní komisi i třídní maturujícícíh, ale tak malé přirovnání z prostředí, které musíte znát i Vy.

Vložit komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *