Cykloterorismus

Napsal
Sdílet článek
Už jste zkoušeli zkoušeli přísně dodržovat nový dopravní předpis, že mezi cyklistou a jej předjíždějícím vozidlem musí být minimálně jeden a půl metru odstup?

Tento nový předpis je z těch, co byly navrženy a schváleny jako poslanecký návrh. Je opět důkazem, že ve sněmovně sedí někteří poslanci, kteří zažili provoz na našich silnicích pouze ze zadního sedadla řízeného řidičem.

Obliba kol všeho druhu je v současné době enormní a proto se poslanci snaží zalíbit těm cyklistům, kteří odpoledne co odpoledne ve svých dresech připomínajících Tou de France křižují silnice a silničky kolem našich měst. Tyto silnice a silničky ovšem slouží také těm, co se vracejí z práce autobusy či auty do svých domovů a pokud by se přísně dodržoval onen předpis, tak by se jejich cesta prodloužila na dvojnásobnou dobu.

Včera byla sobota a silnice byly plné oněch rekreačních sportovně vyhlížejících cyklistů. Zkusili jste přísně dodržovat jeden a půl metru při předjíždění cyklisty?

Pokud ano, tak jste potom museli do běla rozpalovat řidiče jedoucí za vámi. Vyráželi nervózně vpřed do protisměru a ohrožovali tak cyklisty jedoucí v protisměru, protože samozřejmě využívali každé skulinky, kdy v protisměru nejelo žádné auto.

Často se stává, že paralelně se silnicí je cyklostezka, tam ovšem “vystajlovaní závodníci” jezdit nebudou. To je pod jejich úroveň. Na Tour de France se také přece po cyklostezkách nejezdí.

Samozřejmě je velice dobré, že rodiny vyrážejí na výlet s koly na držácích svých aut do cyklistických rájů naší země, třeba při hranicích s Rakouskem na Jindřichohradecku. Nebo do Rakouska podél Dunaje, či do Slovinska podél řeky Drávy.

Jízdní kola jsou také nezbytným dopravním prostředkem a nezbytností v rovinatých oblastech Královéhradecka a Pardubicka i jiných rovinných oblastí ČR, kdy na kolech za nákupy a prací jezdí už po věky všechny generace.

A ještě něco. Moderní kola prý musí být pro ty, co překonávají sami sebe co nejlehčí a tudíž jejich rychlost co nejvyšší. A tak z nich zmizely zvonky. V zacpaných pražských ulicích cyklisté kličkují mezi věčně v zácpách stojícími auty a často jezdí velkou rychlostí i po chodnících. Totéž v příměstských lesích, které jsou plné cyklistů s horskými koly bez výstražných zvonků. Ptal jsem se jednoho cyklisty, proč nemá jeho kolo zvonek. Přece, aby bylo co nejlehčí, blatníky i zvonek musí pryč. Kolikrát jsem musel uskočit před řítícím se horským kolem na lesní cestě.A dokonce jsem byl stažen z cesty před kolem řítícím se zezadu, které jsem neslyšel.

Co s tím? Bezohlední cyklisté využívají své ilegality. Každé auto má registrační značku. Co také určitými registračními značkami povinně opatřit i jízdní kola. A samozřejmě i povinně nainstalovaným signálním prostředkem.

Na námitku, že kolo tudíž bude těžší, odpovídám. Vždyť jízdou na kole si zvyšuje cyklista svou fyzičku, tak na nějakém tom deku navíc by záležet nemělo.

Nejednou se totiž stalo, že cyklista porazil chodce na chodníku a ujel. Nikdo jej ani z přihlížejících nemohl identifikovat. Četl jsem, že v Paříži dokonce cyklista usmrtil poměrně mladou turistku a ujel. Nikdy nebyl vypátrán.

Buďme ohleduplní jeden ke druhému, a když to nejde po dobrém, tak po zlém.

  • Mgr. Petr Hannig

 

(Visited 165 times, 1 visits today)
Sdílet článek

Vložit komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *