Davová hypnóza skrze pandemii a její strašné následky

Napsal
Sdílet článek

Významný americký spisovatel a filosof Aldous Huxley napsal:

Amerika je prorocký obrázek toho, jak bude vypadat městsko-průmyslový zbytek světa o pár let později – současné zjišťování veřejného mínění odhalilo, že většina mladých lidí do 20ti let, což jsou budoucí voliči, nevěří v demokratické instituce, nejsou proti censurování nepopulárních myšlenek, nevěří, že vláda lidu a vláda lidem je možná a budou naprosto spokojeni, když budou moci pokračovat v životě nadále tak, jak si za ekonomického růstu zvykli, i když tento je podporován shora, oligarchií nejrůznějších expertů. To, že tolik dobře živených mladých televizních diváků v té nejmocnější demokracii se vůbec nezajímá o možnosti samostatné vlády, že jsou bez zájmu, když přijde na svobodu názorů a právo opozice je znepokojující, i když ne příliš překvapivé.“

    • Aldous Huxley, z knihy „Brave New World Revisited,“ 1957

 

Nemůžeme se divit, že mladí lidé mají takové názory. Ve školách jsou k tomu zpracováváni již celá léta, televize si přidá své a kamarádi to dovrší. Už jejich rodiče byli takto zpracováváni, kousek po kousku, každou generaci o pár centimetrů, aby se to nepoznalo a za pár let je zde národ spotřebitelů, starající se pouze o své vlastní pohodlí a bez pochopení pro venkovní svět. Jsou to lidé, kteří nic nesledují, nečtou, nevzdělávají se, ani nemají žádné zájmy, nebo koníčky. Hlavní náplní jejich života je jídlo a televize.

Manipulace lidské rasy

Profesor klinické psychiatrie Matthias Desmet z Belgie studoval metody ovládání lidstva a psychologii totalitarianismu a říká že to, co vidíme u dnešní populace je přesně podle jednoho stejného návodu, jaký používá totalitární systém vlády. V diktátorském systému je poslušnost lidu dána strachem z diktátora. Ale s totalitarianismem jsou lidé k poslušnosti zhypnotizováni. Tomuto způsobu hypnózy se také říká „hromadné zformování,“ nebo „davové zformování“ a je to jakýsi druh hromadné hypnózy, který má na některé určité lidi obrovský vliv.

Takové hromadné zformování se začalo výrazně projevovat v posledních 200 letech. Je z velké části způsobeno tím, že lidé mají stále méně společenského života a stále výrazněji trpí ztrátou životního smyslu. To v nich vytváří stav nespokojenosti se světem, s jejich okolím a se sebou samotnými. Další příčina tohoto stavu je stále více mechanistické, čili materialistické chápání člověka kdy lidé jsou bráni jako pouhé kolíčky v nějakém složitém stroji.

Hromadné zformování bylo naprosto zjevné při Francouzské revoluci. Bylo je možno pozorovat i při zavedení komunismu v Rusku a stejně tak v nacistickém Německu. Žádná z těchto událostí by nemohla vzniknout a pokračovat bez podpory hromadného zformování, které v lidech vytvořilo nový druh solidárnosti a všechen jejich stres, napětí, rozhořčení a vztek se mohlo tím pádem soustředit na předem připravený předmět jejich zášti, což byli ti, kteří se zformovat nenechali a nehodlali spolupracovat.

Je zajímavé, že původně záporné pocity, jako jsou rozhořčení a nespokojenost, se kvůli hromadnému zformování prudce změní v naprosto protichůdný a kladný stav: zhypnotizovaní se začnou cítit součástí jakéhosi celku, jejich život tím nabývá na ceně a to, co ještě včera bylo záporné, se změnilo na kladné. To samo je dostane do stavu jakéhosi mentálního opojení, což jim umožňuje nadále věřit v předložené řešení, i když je naprosto absurdní.

Stav napjatosti a nespokojenosti světové populace dosáhl kritické výše těsně předtím, než korona krize vypukla. Celá jedna pětina lidí byla diagnozována s tímto problémem, spolu s psychologickým znechucením. Bylo určitě ještě více těch, kteří tímto trpěli, o kterých nikdo nevěděl. Zjevnou ukázkou tohoto stavu je to, že pouze v Belgii, která má 11 milionů obyvatel, se ročně prodá 300 milionů dávek léků proti depresi. To je samozřejmě vážný problém.

Hromadné zformování je založeno na čtyřech hlavních bodech:

Lidé se musí cítit osamělí a izolovaní, beze styku s ostatními.

Jejich životy se jim musí zdát zbytečné a bezvýznamné. Na tom se pracuje již celé dlouhé roky s pomocí televize a společenských medií, která podporují narcisismus, sociopatii, návykovost a vesměs vedou k mentálnímu vyšinutí. Jen asi 30% lidí vidí své zaměstnání jako prospěšné a zajímavé, ten zbytek se jen tak protlouká každým pracovním dnem a svoji práci považují za nesmyslnou a bezvýznamnou.

Lidé musí mít neustále pocit trvalého napětí, znechucení a popuzení. Protože tyto pocity nejsou ničím odůvodněny, člověk neví přesně co mu je způsobuje, takže se toho vlivu nemůže žádným způsobem zbavit.

Agresivita je přirozený následek shora popsaných záporných pocitů, kdy s myslí plnou nespokojenosti nad životem a s nedostatkem společenského vyžití, lidé snadno propadají vzteku, zlobí se na celou situaci a postupně i na sebe. To je přivádí do stavu bezradnosti a jakéhosi zoufalství, kdy se pak zkouší za každou cenu tohoto neznámého vlivu zbavit jakýmkoliv způsobem, často nevhodným a nic neřešícím, bez ohledu na nesmyslnost svého počínání.

Všecky tyto podmínky byly splněny na začátku r. 2020 s Covidovou pandemií, což připravilo populaci ke konečné fázi, což je hypnóza.

Proces hromadného zformování je velmi podobný, pokud ne přímo stejný jako proces hypnózy. Lidé, kteří něčemu takovému podlehnou, si absolutně neuvědomují škody, které si tím způsobují. Jsou dokonale odpoutáni od skutečnosti. Jejich pozornost je zaměřena na jeden jediný bod a nic jiného nevnímají. V tomto stavu je možno jim vzít všecko, osobní svobodu, peníze, zdraví a dokonce i jejich vlastní život, nebudou to jaksi vnímat. Takového člověka je možno bez umrtvení operovat, řezat mu do masa a on to nebude cítit.

Důležitost druhých a spolupráce

Pro každého člověka je nesmírně důležitá společenská stránka života. Potřebuje druhé lidi pro své vlastní mentální zdraví. Potřebuje sounáležitost s nimi, potřebuje solidaritu. Tím, že lidé museli nosit roušky a distancovat se jeden od druhého, se tato potřeba stala ještě naléhavější. Pak lidé začali hledat něco, na co by se mohli upnout a čemu by mohli předat své rozčilení a pochybnosti. Jestliže jim v tuto chvíli byl skrze media předložen předmět, který mohli k tomuto účelu použít (což byly injekce) a zároveň jim byl naznačen způsob, jak s tímto zacházet, lidé rádi přistoupili na navrhovaný způsob, protože jim to dalo pocit, že získávají kontrolu nad situací. A protože mnoho jiných udělalo to stejné, došlo k vytvoření nového společenského svazku, což přineslo všem zúčastněným obrovskou úlevu, protože se stali součástí velkého celku a tento pocit sounáležitosti a solidarity je osvobozoval od původního rozčilení a napětí.

Pocit solidarity je pro člověka nesmírně důležitý. Proto se všichni podrobili rouškám a ostatním nesmyslům, i když to všecko bylo naprosto neopodstatněné, protože nechtěli zůstat sami, nechtěli být ojedinělí; potřebovali sounáležitost s druhými. To byl ten skutečný důvod, proč tolik lidí souhlasilo s řešením situace skrze očkování, i když je to přístup naprosto absurdní. Jakmile ale přijali pokusné injekce, dalo jim to pocit sounáležitosti s mnoha jinými, kteří udělali to stejné, což v jejich mysli opodstatnilo tento nesmyslný čin. Tím se ale povahově zcela změnili: začali být nesnášenliví a krutí.

Rozdělení populace na věřící a nevěřící

Podle profesora Desmeta se dnes 30% až 35% všech lidí nachází v podivném stavu, který je podobný hluboké hypnóze. Nevidí celek, vidí pouze malou část toho, co se děje, snad jen to, co jsou schopni ve své mysli přijmout. Sice si uvědomují, že předkládané řešení (v podobě injekcí) je nebezpečné a vyústí ve značné škody, ale nejsou schopni to plně vnímat natolik, aby je to zastavilo od vykonání navrženého postupu. Jakoby se jich tyto následky netýkaly, jakoby v sobě neměly dost síly, aby je mohly v jejich hypnotickém polospánku ovlivnit.

Proto přijali nesmyslné, pokusné očkování, aby vyřešili své problémy, které je až do té doby plně zaměstnávaly, takže nemohli myslet na nic jiného. S postupem času v nich později zvítězí agresivita a pak si budou zkoušet vybít vztek na původci jejich nepohodlí, což je Covid, anebo na komkoliv, na koho se upnou, ať už je to soused, nebo neočkovaní, třeba i emigranti, kteří jim berou pracovní příležitosti, anebo na ty, kteří neberou vážně změnu klima.

Jakmile jednou přijali určité východisko, jakmile na ně upnuli všecku svoji nejistotu, rozrušení a agresivitu, jejich veškeré psychické síly se na toto řešení navázaly. Všecko ostatní šlo bokem, jakékoliv jiné argumenty pro ně přestaly být pochopitelné a staly se přímo bezvýznamné. Přitom si dobře uvědomovali, že zvolené řešení má podstatné nevýhody, věděli, že je s ním spojeno ublížení, ale tyto informace pro ně neměly skutečný význam a nebyly brány jako důležité.

Nechali se očkovat ne že by tomu věřili, ale protože to vedlo k novým společenským vztahům.

Dalších 40% až 50% ještě zhypnotizovaní nejsou, ale když dojde na konečné rozhodování, tak půjdou spolu s 30-procentním davem, právě popsaným. Zbytek populace, nějakých 10% až 20% vidí všecko tak, jak to je, bez zkreslení. Ti nejsou v nejmenším ovlivněni a na očkování nevěří.

Tento způsob manipulace je velmi nebezpečný proces a proto musí být populace udržována v trvalém stresu, jinak by se lidé mohli probrat z jejich poblouznění a pak by požadovali spravedlnost. To by mohlo být pro mnohé, kteří celou pandemii vedli a uvalovali na lid jeden nesmyslný příkaz za druhým, velice nebezpečné. Vyústilo by to v hromadné ubližování jedné strany druhé a v krvavé potyčky. Každé davové formování, které nebylo někým zastaveno, skončilo ve zbytečném krveprolití a v násilnostech.

Takto zkoušejí globalističtí manipulátoři vyprovokovat civilní válku, nebo nejrůznější revoluce, protože jsou schopni tyto vzpoury ovládat a vést úspěšně svým směrem. (To je zjevné už z řádění BLM a Antify v Americe.) Přitom ignorují historickou skutečnost, že každý totalitární systém skončí svým vlastním zničením a přesto dál provokují lid k tomu nejhoršímu.

Tomu je nutno zabránit. Jakékoliv násilí nevytrhne těchto 30% z hypnózy, ale uvrhne je do ještě horšího stavu. Tito lidé jsou – dalo by se říct – ztraceni. Proto je nutné se soustředit na 40% těch, kteří ještě hypnóze nepropadli, ale v současné době jsou odhodláni přidat se k davu těch prvních.

K tomu je potřeba, aby ten malý zbytek, který není ovládán a ještě dovede myslet, se spojil dohromady a tím vytvořil alternativní dav. Měli bychom se všichni začít chovat davově v tom směru, že budeme rozšiřovat všude kolem sebe pochybnosti o současné situaci. V obchodech, v zaměstnání, mezi sousedy, všude je nutno zpochybňovat mediemi a politiky určené řešení naší situace a snažit se, aby ostatní pochopili nesmyslnost toho všeho.

Všechny metody, které měly zastavit postup korony, jako jsou roušky a karanténa, byly zaměřeny právě na oněch 30% lidí, kteří existují v každé společnosti, kteří vždycky pevně uvěří tomu, co je jim předloženo. Dalších 40% se k nim vždycky přidají, protože nedokážou jít proti proudu, nedokážou být ojedinělí, v opozici proti všem ostatním. A ten zbytek, 10%-20% jsou ti, kteří nejsou nikdy zhypnotizováni a kteří dovedou jít otevřeně proti všem.

Je zajímavé, že pro již zmíněných 30% lidí platí, že čím nesmyslnější je předkládané řešení, tím účinněji na nich funguje. Jinými slovy, čím větší lež a hloupost, tím snadněji jí uvěří. Pak se to řešení pro ně stane jakýmsi rituálem a tento musí být naprosto nepravděpodobný a musí od nich požadovat nějaké oběti. Tím, že se takový člověk rituálu zúčastní, dává najevo, že kolektiv má pro něho větší důležitost než jeho vlastní prospěch.

U těchto lidí, kteří tak snadno podlehnou hromadné hypnóze, nehraje inteligenční úroveň žádnou roli. Jakmile se stanou součástí davu, jejich inteligence je automaticky upravena na stejnou hladinu s ostatními, která je – bohužel – vždycky ta nejnižší. Dav reaguje pak pouze na silné vizuální vjemy, anebo na stále dokola opakované informace, doprovázené čísly, grafy a statistickými údaji. Statistické údaje předložené jako vizuální pomůcky mají na dav velký vliv.

Covidová strategie nás upozorňovala

Už ten způsob, jakým byla tak zvaná pandemie řešena sám ukazoval, že je něco hodně v nepořádku. Ti, kteří se nebáli přijít k závěrům jiným, než které jim televize a politikové předkládali, brzy pochopili, že počet mrtvých na tuto chřipku, i když byl řádně vyšperkován, se nevyrovná počtu úmrtí, zaviněným nucenou karanténou, nošením roušek, které způsobují bakteriální zápal plic, kromě rakoviny plic a zastavením vší výroby a produktivity, obzvláště v zaostalejších zemích. I samotné mezinárodní zdravotní organizace varovaly, že úmrtí hladem v těchto zemích může daleko předčit to, co by způsobila korona.

Další velký problém, který nesmyslná opatření proti koroně způsobila je výskyt pocitu osamělosti a to v obrovském měřítku. Dnes se většina populace cítí osamělá a mnozí jsou na pokraji zoufalství. V Británii dokonce založili nové Ministerstvo, které se zabývá čistě jen lidskou osamělostí, která je celosvětově tak obrovská, že to začíná být vážný problém.

Jak probrat ty, kteří podlehli davové hypnóze

Je velmi obtížné odstranit vliv davového formování, neboli hypnózy. Je to skoro nemožné. Přesto, je nutné se o to neustále pokoušet, protože s opakováním se každý hypnotický stav stává mělčím a mělčím a dá se říci, že je takto možno zabránit nejhoršímu. Dav, který se ocítá v davové hypnóze se totiž pokaždé nakonec uchýlí k násilnostem, k ničení, ke zločinům a k podobným nelidským činům, které by kterýkoliv jedinec nikdy sám na svých nespáchal. To proto, že pod vlivem davového hypnotismu jsou všichni přesvědčeni, že vykonávají svoji povinnost, anebo boží práci na záchranu zbytku lidstva. Takové je uvažování davu. Přitom si vůbec neuvědomují, že to nedělají pro lidi, ale že pouze vykonávají špinavou práci pro určitou skupinu těch, kteří je do této situace dostali právě s tímto záměrem. Stali se nástrojem globalistů.

Proto je nutné neustále informovat druhé a předávat pravdivé informace. Nemůžeme očekávat okamžitou změnu, ta přijde velice pomalu, ale přesto musíme stále v naší snaze pokračovat. Z historie víme, že jakmile se opozice proti totalitární vládě odmlčí a nastane moment ticha, tak začne vláda začala páchat ty nejhnusnější činy proti lidem. K tomuto momentu došlo například v Rusku ve 1930. letech. Tehdy opozice naprosto zmlkla a Stalin začal vraždit každého koho mohl. Dokonce došel tak daleko, že dal popravit 50% členů komunistické strany, kteří se vůbec ničím neprovinili.

Diktatura a totalitární vláda

Podle psychologů, v ten moment, kdy na veřejnosti umlkne hlas opozice, se z totalitárního režimu stane monster, který dokáže zničit i své vlastní děti. I v tomto směru je totalita zcela jiný systém než diktatura. V diktatuře, když se diktátorovi podaří umlčet opozici, tak se stane více přátelský, protože ví, že se zbavil nebezpečného protivníka a zkouší dokázat lidu, že bude dobrý vládce. Zato totalitární vládce se zachová přesně naopak, snad kvůli své neschopnosti představit si následky, anebo kvůli tomu, že se sám nachází ve stavu hypnózy, kterou si způsobil zvukem svého hlasu, když opakovaně hlásal do světa stále ty stejné myšlenky. Sám sebe zhypnotizoval opakováním té stejné ideologie.

To může znamenat jen jedno, že v podvědomí tito lidé sami nevěří tomu, co navenek říkají. Přesto, jakmile jednou propadli určité ideologii, jsou přesvědčeni, že pouze tímto způsobem jsou schopni nastolit ráj na zemi a neváhají kvůli tomu lhát, předstírat, manipulovat druhé a také se neváhají dopustit vážných zločinů.

Vláda technokracie

Většina světových vlád je dnes přesvědčena, že je nutné opustit demokratický systém a nahradit ho technokratickým. Jaksi podivně věří, že taková změna může odstranit všecky naše problémy, ať už je to pandemie, nebo změna počasí, či cokoliv jiného. Jsou natolik omámeni tímto názorem, že se cítí oprávněni nutit lidi tím nejhorším způsobem, nařizovat a přikazovat čiré nesmysly a i jinak lidi manipulovat. Je možné, že tomu všemu úplně nevěří, ale považují tento nápad za nástroj, pomocí kterého mohou kontrolovat a vést celý proces k úspěšnému konci, což není prakticky proveditelné. Neuvědomují si, že začali něco, co může vést pouze k jednomu konci a to je sebezničení. Každý totalitarianismus se nakonec sám zničí. Nejde to ani jinak.

Jak se bránit

Jak již bylo řečeno, snad ta nejlepší obrana proti rozšíření totalitárního systému je nikdy nepřestat proti němu vystupovat, nikdy nepřestat mluvit a předkládat pravdivé důkazy a nikdy nedopustit, aby vznikl moment ticha, který by byl zkázonosný pro nás pro všecky. Proto zkouší totalitární režim umlčet opozici cenzurou psaného a mluveného slova, neustálým opakováním falešné ideologie v mediích, plus násilným odstraňováním jednotlivců, kteří je usvědčují z omylu, protože dobře ví, že tímto způsobem může být jejich ideologie, stavěná na písku, zničena.

Další způsob jak postupovat proti takovému systému je pomocí nenásilného odporu. Přestat spolupracovat. To proto, že jakýkoliv způsob přímého boje může být použit jak důvod pro další utahování našich práv, pro další příkazy a zákazy, za účelem vybití nahromaděné agrese. A také, i když nesouhlasíme s tím, co se děje a neuvěřili jsme současné propagandě, nemusíme kvůli tomu celý politický systém zničit. Proč se tím zabývat, když se tento zničí sám na svých? Bude to sice chvilku trvat, ale nakonec se zničí. Z toho důvodu je pomocné vytvořit paralelní struktury, snad ve formě místních uvolnění, nebo okruhů spřátelených osob, které umožní lidem žít poměrně spokojeně a nezávisle na systému až do doby, kdy totalita padne.

Izolace od lidské společnosti je velmi špatná pro každého. Ale jakmile lidé podlehnou davovému formování, pak se stává neúnosnou. To je snaha totalitarianismu, zničit společenské vztahy mezi lidmi, protože to pomáhá propagovat jejich plány. Proto bychom se měli snažit o pravý opak a co nejvíc se stýkat s druhými. Mluvit s lidmi, uzavírat nová přátelství, co nejvíce udržovat a podporovat všeobecnou pospolitost.

Část toho všeho, co se děje, je záměr a druhá část tak prostě vyšla. Dnes je již příliš mnoho odborníků, kteří informují lid o nesmyslnosti nošení roušek, které nepomáhají, které jsou čistě rituální záležitostí, která nás má denně upozorňovat na to, že existuje pandemie. Jiní odhalují očkování nejen jako škodlivé, ale také jako neúčinné, už proto, že musí být neustále posilováno dalšími a dalšími injekcemi. Uvědomují si, že to celé je dokonalý nesmysl, ale přesto ještě hodně z nich tajně věří, že je to ta nejlepší cesta a neváhají zničit polovinu lidské populace, nebo i všechny lidi jak na světě jsou, jen aby dosáhli svého.

Už ta snaha, nahradit dokonalou, přírodní obranu proti nemocem něčím umělým, to je čistě totalitární čin. Lidé si to vesměs neuvědomují, ale to je totalitarianismus. Pouze totalitarianismus se vždy pokouší o nahrazení toho přirozeného, přírodního, něčím umělým, aby to sami mohli kontrolovat a ovládat.

Říkat lidem pravdu je vždycky nebezpečné. Většina lidí už dnes dobře ví, že s veřejně předkládanou historkou je něco v nepořádku. Hodně z nás si to uvědomuje, ale málokdo si dovolí na to poukázat a veřejně proti tomu vystoupit. A ti, kteří to udělají, se stávají ohroženými. Přesto je nutné říkat všem pravdu o situaci, protože nakonec, když o tom budeme přemýšlet do hloubky, není jiná možnost. Když nic neřekneme, když nebudeme zkoušet prosadit pravdu, pak budeme v ještě větším nebezpečí a všichni z nás. Je nutno mluvit o těchto záležitostech nejen kvůli naší vlastní záchraně, ale kvůli záchraně i těch, kteří tomu všemu uvěřili a upadli do uměle vyprodukovaného hypnotického stavu. Nakonec – jsou to taky lidé a potřebují naši pomoci víc než ti, kteří dokážou mluvit za sebe a ničemu z veřejně propagovaných myšlenek nevěří.

Je nutno si současně uvědomit, že se takto pokoušíme zabránit zničení lidstva. Davové formování totiž pokaždé zničí jádro lidstva. Zničí to lidskost, nebo taky lidství v nás všech. Jsme všichni lidé a oproti jiným tvorům máme schopnost mezi sebou komunikovat pomocí mluveného slova. Měli bychom tuto výhodu využívat jak nejvíc je možno; protože to je způsob, jak své lidství zachránit. Je potřeba být k druhým uctiví a uznávat jejich právo na to, že se nechali obelhat a nechali se očkovat, že nosí roušky, jaksi jim prominout jejich rozdíly oproti nám. Je potřeba jim odpustit jejich chyby. Je na nás, kteří víme o trochu víc než oni, abychom vůči těm druhým byli naprosto upřímní, otevření, ale také chápaví a respektující případné rozdíly.

Nemoci jsou vždycky problém a současná korona může být pro mnohé problém také. Ale ten skutečný problém, který si hodně z nás neuvědomuje, je psychologicky podložený nesouhlas a psychologické utrpení, což existovalo ještě před vznikem pandemie. Protože Covid-19 byl pouze příznak tehdejšího psychologického rozpolcení lidstva, které bylo zaviněno stále více mechanistickým a materialistickým náhledem na člověka a na svět. Je to špatný názor a je naprosto nevědecký. Protože když budete studovat vědu posledních 150 let, najdete veškeré důkazy pro to, že lidé nejsou biologické stroje, jak je nám současné nalháváno a že Vesmír není mechanický systém. Vesmír je žijící systém, který má své vlastní vědomí. Mnozí mají za to, že i naše Země je živý tvor.

A my, lidé, my jsme spirituální bytosti, přebývající dočasně v lidském těle za účelem získání dalších zkušeností. Až bude naše fyzické tělo časem zničeno, budeme pokračovat ve spirituálním životě nadále, navěky.

Nezapomínejte na to.

  • JANE K.
5/5 - (3 votes)
(Visited 225 times, 1 visits today)
Sdílet článek

Vložit komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *