Francouzské brambory

Následujících pár vět je určeno možná více pro ženy, protože se týkají kuchyně a přímo vaření. I když, a v poslední době je v TV i velmi mnoho pořadů o vaření , se angažuje, v dříve této téměř ženské záležitosti, mnoho mužů. A v některých domácnostech , snad chtějí nebo musí, se motají u plotny výhradně muži.

Kuchyň byla doménou mojí babičky, mamky (i když můj táta při vaření mamce rád a často „prdelkoval“). A já okoukala, naučila se a hlavně pochopila mámino „ono je umění udělat z prdu kuličku“. Ne, není to nic sprostého, ale prostého. Vařit z toho na co máš a co zrovna máš. A moje mamka to uměla, stejně jako moje babička. Vždy uvařila dobrotu. Ano, dalo to víc přemýšlení a práce. A toto umí, když je třeba, i naše děti.

Jistě každá hospodyňka ví jak připravit francouzské brambory. Jednoduché a dobré jídlo. A navíc eintopf do trouby a pak voňavé, a tak akorát křupavé, z trouby. Už z názvu francouzské brambory je zřejmé, že hlavní surovinou jsou brambory. Podporuji české zemědělce a kupuji brambory české. Ovšem české brambory nemají ve všech obchodech.

Žasnu nad tím nejen já – proč řidnou řady našich zemědělců pěstujících i brambory. Mizí i pole vonící zemí když se brambory vyorávají – sklízí. Místo toho se už mnoho let pole ožluťují řepkou. Ano, naše země dostává každoročně silnou žloutenku. Nerozumím tomu! Také nemusím všemu rozumět, že?

Když jsem si naposledy donesla z obchodu české (země původu Česko) brambory (kilo za 28 korun), zbylo mi z toho kilogramu po oškrábání a vykrájení černých oček a fleků tak akorát na dvě normální porce.

Takže dnes koupím brambory jiné, už na pohled hezčí. Cena stejná. Dobře se škrábaly, čisté, bezvadné – mnohem méně odpadu. Mnohem méně! Byly to brambory – dovoz z Francie.

Manžel k obědu očekává francouzské brambory (ráno jsem mu řekla co bude k obědu). Ale já měním plán, což dělám často, ale dneska mu připravím k obědu i tak trochu šprým. Uvařím ty krásné brambory,. Špenát je za chviličku a už je ve vaječné palačince – ovšem toto schovám na chviličku pod pokličku, aby to neviděl.

Na talíř sobě i jemu nandám jen ty krásně žluté brambory a já (filuta) říkám tak dobrou chuť.

„Říkala jsi, že budou francouzské brambory“ diví se manžel.

„Ale jo, vždyť máme na talířích francouzské brambory“. A ukážu mu etiketu ze síťky od brambor.

No to je jasné, že jsme se tomu zasmáli a já hned talíře doplnila špenátovou omeletou.

Bylo to dobré, jako vždy, ale ty francouzské brambory dnes k obědu nebyly.

P. S. A nebo ano?

A ještě pod P. S. dodávám

– Včely prý mají rády řepku (a pan Babiš rozumí i včelkám, což je dobře, neboť takový premiér, který rozumí všemu, je k nezaplacení).

Milé pilné včelky! Máte u nás papání dost, prosím, prosím, nechte nám víc prostoru pro naše brambory!!!

MAJKA DUBOVÁ

Vox Populi

Tento článek byl publikován administrátorem blogu Vox Populi. Jméno autora najdete na konci článku. Texty publikované na tomto blogu jsou osobními názory autorů a nemusí vyjadřovat názory redakce, mohou být dokonce s redakčními názory v opozici. Nicméně zde chceme dávat příležitost širokému politickému i společenskému spektru osobních vyjádření, která mohou být podnětem k zajímavé diskusi. Články publikované administrátorem pocházejí ze zaslaných příspěvků na redakci PP a nebyly k publikaci na Pravém prostoru přijaty. Pokud chcete na tomto portále založit vlastní blog a stát se tak redaktorem Vox Populi, klikněte v hlavním vrchním menu pod logem na záložku ZALOŽIT NOVÝ BLOG.  Můžete pak přidávat vlastní články sami a stát se tak tvůrci zajímavého názorového svobodného portálu bez cenzury. Zde je nápověda jak na to.