J. Kralicek: Chcípl PES – akce, Výstup na Čerchov

Napsal
Sdílet článek

Video varianta zde: https://youtu.be/Awvq2qdy6t0

V neděli 14.2. jsme se s manželkou rozhodli podpořit iniciativu Chcípl pes a vyrazil jsem na jejich domažlickou akci, pochod na horu Čerchov.

Byl krásný den, takže jsem se obávali, že nebude na místě srazu,kterým bylo parkoviště, kde odstavit auto, protože se k běžkařům a nedělním výletníkům přidá spousta „demonstrantů“.

Parkoviště bylo opravdu plné, jenže těch „demonstrantů“ tam moc nebylo. Potkali jsme všehovšudy dvě skupinky, které tam tak nějak rozpačitě postávali, odhadem 6 lidí, jedno policejní auto projíždělo kolem a další s vlekem bylo zaparkováno v dolní části parkoviště.

Jelikož už bylo po plánovaném začátku a nevypadalo to na nějakou masivní akci, vydali jsem se pochodem na Čerchov. Aspoň, že byl tak pěkný den.

Cestou nahoru kolem nás několikrát projeli „Pomáhat a chránit“ na sněžném skútru. Tak se chlapci pěkně provětrali.

Nebudu vás zatěžovat popisem krás zimní přírody, takže k tomu podstatnému. Na cestě zpátky jsme potkali pár lidí s balónky, což nám bylo podezřelé. Dali jsme se s nimi do řeči a vyšlo najevo, že to jsou také „bojovníci za svobodu“, kteří ale na rozdíl od nás trefili místo setkání. Bylo na druhém parkovišti. Celkem jich bylo něco kolem pěti.

Vrátili jsme se nimi zpátky na vrchol, udělali pár fotek při utrácení psa, který byl symbolizován trpaslíkem smile a šli spokojeně domu.

Tak tady bych mohl skončit, založit prodělanou zkušenost do šuplíku s rozpačitými zážitky, ale přece jenom si myslím, že stojí minimálně dvě věci za zamyšlení.

Za prvé. Naprosto směšný počet účastníků.

Po rychlém projetí tabulky zaměstnání podle odvětví na stránkách Českého statistické úřadu, lze zjistit, že něco kolem 800 000 lidí pracuje v oborech postižených opatřeními nouzového stavu, tzn. maloobchod, ubytovaní, stravování, kulturní a zábavní činnost atd. Dále zde máme rodiče dětí, kteří sedí už skoro rok doma, zatímco v ostatních státech fungují školy bez větších výpadků. Pediatři varují před totálním rozpadem psychiky a fyzické kondice dětí (rozhovor s Tamarou Poláškovou na mých „oblíbených“ Novinkách.cz).

Polovinu národa tvoří údajně „popírači“ a mně vrtá hlavou, kde jsou všichni zalezlí. Fajn, podle jedné akce nelze soudit. Bohužel podobný dojem jsem měl i z prosincové demonstrace v Praze a další akce podle odezvy na netu nebyly o moc lepší.

Za druhé fakt, že většina z toho směšného počtu byli lidé, kterým nouzový stav nijaká zvlášť nevadí, včetně mě. Nabyl jsem dojmu, že to jsou lidé, kteří chápou, že je zde pandemie, že je potřeba „něco“ dělat, ale vidí, že je něco sakra špatně na tom, jak to tam ti Páni nahoře vedou a jakým směrem se to celé ubírá.

Pořád ale nevím, kde jsou ti, kterým vzal nouzový stav potažmo naše vláda živnost, práci, výplatu, manželství, koníčky, psychiku prostě celý nebo část života. Kde k*rva sedíte a na co čekáte? Nebo to opravdu byla jen taková náhoda, že se nás tam sešlo nahoře zhruba 10 nebo to bylo jen špatné načasování, protože kdyby „byla bývala nebyla“ zrovna v Penny akce na cukrovaný h*vna, ještě teplá, přímo od Andrejka, tak by jste určitě přišli?

Dobře, chápu, jsme Češi, máme to prý v povaze nadávat a nakonec stejně nic neudělat. Vždyť oni tam nahoře si to stejně zařídí po svém. No, samozřejmě že ano, když tu není ani minimální znatelný odpor.

Stejně bych ale rád věděl, za jaké situace by jsme jako občané opravdu povstali. Bude to až bude dost vakcíny, „konečně se vyrobí nějaké mrtvé dítě“ a různí plukovníci budou navrhovat opatření, jak „uchránit“ děti před svými rodiči, kteří je nebudou chtít naočkovat. Nebo až nám Piráti zařídí něco jako Barnevernet a policajti budou nahánět naše děti po ulicích a svěřovat je do opatrovnictví uvědomělejším párům, protože nějaká aktivistka ve škole nabyla dojmu, že je vývoj dítěte poškozován genderově nekorektní výchovou? Cože se vám to honí hlavou??? Že to přece nemůžou??? Ale můžou a možná se nebudou ani moc obtěžovat vysvětlováním, proč je to ryzí dobro. Koneckonců to vidíme právě teď, co si naše vláda dělá z Ústavy.

Tak, kde je ta hranice?

Historie se píše právě teď a tady. Každý se může rozhodnout jestli patří k národu kolaborantů a udavačů, nebo k národu ukňučených knechtů čekajících, že „to“ někdo (za ně) udělá. Nebo jsme národ, z kterého vzešli Jan Hus, Jan Žižka, Jan Palach, T. G. Masaryk, legionáři, vojáci zahraničního odboje a další osobnosti, které tvoří naše národní povědomí a historii.

Všechny možnosti jsou otevřené.

 

(Visited 122 times, 1 visits today)
Sdílet článek

Vložit komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *