Jak argumentovat eurohujerům?

Napsal
Sdílet článek

V nedávno zveřejněném článku, ve kterém jsem uvedla, jak lze argumentovat sluníčkářům, obhajujícím nezřízenou muslimskou migraci a islám, jsem slíbila zveřejnění dalšího článku, který by měl osvětlit, jak lze argumentovat zastáncům EU. K těm mohou ovšem patřit nejen kovaní sluníčkáři, ale i ti, kdo jinak některé nesmysly pocházející z EU odmítají, avšak jsou pod vlivem neutuchající mainstreamové propagandy, která tvrdí, že bez EU bychom všichni pomřeli hlady.

Podotýkám, že vím, že je většinou nejlepší podobné křiklouny ignorovat. Nicméně právě dnes jsem opět narazila na diskuzi, které se podobný zastánce EU účastnil, přičemž reakce na jeho ideologické výplody, ne nepodobné agitce z úst těch největších propagátorů EU, napojených na bruselské penězovody, byly takřka bez argumentů. Pak je už lepší podobného indoktrinovaného chudáka ignorovat, ale pokud máte skutečně potřebu argumentovat, potom tak, ať máte “navrch”.

Jaké byly argumenty zastánců EU v diskuzi, na kterou jsem narazila? Prakticky tytéž, jako vždy. Především to byly dotace. Bez EU by prý nebyla dětská hřiště, místní komunikace, školky, zateplené paneláky či kotlíkové dotace. Tedy první argument obhájců EU: dotace. Samozřejmě ti kovanější pak přidají data, která mají ukázat, jak víc z EU bereme, než tam dáváme, ovšem i to je hloupost.

Takže nejprve k těm dotacím. Do nových členských zemí se samozřejmě zprvu nalévá víc peněz, přesně ve smyslu hesla: “Když ptáčka lapají, pěkně mu zpívají”.  Jenže to jsou peníze jiných členských zemí, které naopak dostávají méně, než do společného ranku dávají. EU sama finance negeneruje, pouze prožírá a přerozděluje!! Postupně se pak dotace snižují, až časem dojde k tomu, k čemu jednoho dne dojít musí: země do EU posílá víc, než kolik dostává. Důležité je také upozornit na fakt, že dotace nelze vždy čerpat na to, nač je například daná obec potřebuje, ale jen na to, nač je přidělí Brusel, jsou tedy účelové. Dotace musí být nejprve schválena, což něco stojí. Žádost o dotaci, přerozdělení dotací, v tom všem se už utopí část přidělené dotace. Dotace je jen příspěvkem, tedy ten, kdo dotaci pobírá, musí daný účel spolufinancovat. 

Většinu toho, co se zaplatilo z dotací, bychom mohli mít i bez nich. Eurohujeři jaksi zapomínají, že třeba mezi lety 1990 -2004 jsme v žádném hospodářském paktu nebyli a přesto se u nás i tehdy investovalo, jen se u každé nové investice neumisťovala cedule, kde by bylo uvedeno, kdo danou stavbu spolufinancoval. Pokud bychom nebyli v EU, mohli bychom si financovat vše sami. Obec by nemusela přidělenou dotaci použít třeba na rozhlednu v údolí nebo na cyklostezku odnikud nikam, ale na to, co skutečně naléhavě potřebuje. Nikdo by navíc nemluvil do toho, jakou firmu si může daná obec na práce najmout. Ve výsledku by tedy mohla třeba školka či nová silnice vyjít levněji. Nicméně u dotací je asi nejzajímavější to, že jsou zdrojem bezbřehé korupce. Sami jistě víte, kolik různých afér ohledně pobírání dotací se po celé EU objevilo, navíc tyto kauzy byly zřejmě jen špičkou ledovce.

Nicméně i přes dotace, které jsou vyšší, než pravidelné platby do EU, stále víc do systému naléváme, než z něj dostáváme. Propagandisté EU nám totiž mnohá data účelově zamlčují. O tom, jak se nám EU skutečně finančně “vyplatí”, nejlépe vypovídá tento graf, který vytvořil renomovaný ekonom Thomas Piketty:

Graf jistě mnozí z vás znáte; názorně ukazuje, že právě ČR je největší dojnou krávou EU, přičemž my sami z EU nic moc nemáme. V letech 2010 až 2016 tak roční odliv zisků a příjmů z majetku představoval v Polsku v průměru 4,7% hrubého domácího produktu, v Maďarsku 7,2%, v Česku 7,6% a na Slovensku 4,2%, čímž se přiměřeně snížily národní příjmy těchto zemí. Ve stejném období byly roční čisté transfery z Evropské unie 2,7% HDP v Polsku, 4,0% v Maďarsku, 1,9% v České republice a 2,2% na Slovensku.

Pokud by nestačila tato ekonomická data, pak se můžeme podívat na analýzu dalšího ekonoma, Víta Jedličky. Ten upozornil, že podle odhadu Evropské komise nás unijní regulace stojí 4 procenta HDP ročně, což pouze za minulý rok představuje cca 200 miliard korun. Z EU jsme za posledních 14 let načerpali na různé dotace 741 miliard korun, ale náklady na evropské regulace dosáhly minimálně astronomických 2456 miliard! 

Dalším argumentem eurohujerů jsou otevřené hranice. No, tak nevím, ale zatím to vypadá, že hned tak otevřené díky pandemii nebudou. A ten, komu se v posledních letech neexistující  hranice hodily nejvíc, byli invazisté z Afriky a muslimských zemí Asie. To pak raději hranice hlídat a nechat volně proudit výhradně Evropany.

V neposlední řadě se argumentuje studentskou výměnou. Ale k té přece docházelo vždy! Záleží jen na dohodách jednotlivých zemí. Spousta lidí navíc studuje v zemích mimo EU, především pak tehdy, když se chtějí zlepšit v angličtině. Tu už nyní lze studovat jen mimo EU. Pochybuji, že bude Británie právě studenty nějak zásadně omezovat jen proto, že není v EU.

Na jakoukoli spolupráci – hospodářskou, kulturní, vzdělávací – mohou být přece uzavírány bilaterální smlouvy. Mimo EU existují také jiná společenství spolupracujících zemí. Vždyť na světě není jen EU. Ostatně, drtivá většina zemí světa v EU není!

Nedávno jsem zaznamenala argument, že po vystoupení z EU budeme na úrovni Albánie. To je ovšem země, která dokončila přístupové pohovory a je jen otázkou velmi krátkého času, než se stane dalším členem EU. Eurohujeři argumentují dokonce i zeměmi mimo Evropu. Samozřejmě rozvojovými. Pak můžete vy argumentovat Evropou – Švýcarskem, Velkou Británií, Norskem nebo Islandem. Tyto země v EU nejsou a jistě jim to nevadí. Na druhou stranu můžete upozornit na to, že členy EU jsou i velmi chudé země, nejen Albánie, u níž jde snad jen o měsíce, než se stane členem, ale také Bulharsko či Rumunsko, které jsou členy jen o málo kratší dobu, než my. Obě země se za třináct let v EU potýkají se značnou chudobou.

Další argument proti EU je ten, že Brusel podporuje nezřízenou invazi muslimů. Tím samozřejmě lze argumentovat jen takovému eurohujerovi, který není zastáncem muslimské migrace do Evropy. Klasický sluníčkář, podporující EU i invazi, toto samozřejmě coby zápor nebere. Multikulturalismus, nezřízená muslimská migrace a s ní související islamizace – tím lze argumentovat jen “nesluníčkovému” eurohujerovi.

Zůstat členem EU tedy znamená se časem islamizovat. EU vyvíjí maximální snahy o sjednocení azylové politiky. Ostatně, u nás už se pro budoucí “doktory a inženýry z Afriky” připravuje živná půda. Tou jsou muslimské lokality, které zde v tichosti vznikají, zatím spíš ze strany movitějších muslimů. Ti zde staví mešity, kebabárny či halal jatka. Setrvání v EU samozřejmě nahrává těmto islamizátorům. Západní země časem nápor džihádistů nevydrží a začnou je přeposílat k nám. Což se však nejspíš už dávno v zatím menší míře děje, jen se sem posílají ti, co už prošli azylovým řízením jinde, tudíž nejsou vidět v žádných statistikách. Většině lidí zatím samozřejmě nedochází, proč jsou u nás stále nové kebabárny.

EU nyní navíc škodí v tom, že chce pokračovat v Zeleném údělu, který má eliminovat emise CO2. Naši ekonomiku by to mělo stát po desítky let stovky miliard ročně – celkem biliony korun. A v celé EU biliony eur. Za současné situace přicházející ekonomické krize to může jednotlivé ekonomiky dorazit a způsobit obrovskou nezaměstnanost, zchudnutí a chudobu desítek, ne li stovek milionů lidí v Evropě.

Tvrdí-li  kovaný eurohujer, že bez EU bychom nepřežili, vždy stačí jediné: upozornit na roky před vstupem do EU. Těch 14 let jsme tu nelezli po stromech!

Argumentů by se našlo bezpočet, ale pak už skutečně záleží na tom, s kým hovoříte. Ne každému totiž vadí globalizace, předávání kompetencí do Bruselu, vnucování zeleného údělu cestou uhlíkové neutrality, likvidace národních států a národů, potažmo pak vznik jednoho superstátu. Bohužel, mnozí eurohujeři vidí v uvedených snahách EU naopak výhodu a to bez ohledu na důsledky těchto šílených plánů. A v neposlední řadě mnoha na EU napojeným eurohujerům vyhovuje právě tvrdě korupční prostředí, které EU záměrně vytváří. 

Rozbor argumentů proti EU by zabral minimálně dva další články. Bohužel, je příliš mnoho lidí napojených na bruselské penězovody, ti budou hájit EU za každou cenu. Další nemalá část populace se nechá zmanipulovat Bruselu poplatnými médii a politiky. Mimochodem, vzpomínáte si na nedávný příspěvek 5,1 mil. EUR z EK přímo od Jourové, věnovaných právě bruselskou propagandu šířícím médiím? Tato média budou o EU lhát už proto, že jednají dle známého přísloví: “Koho chleba jíš, toho píseň zpívej”. 

 

(Visited 325 times, 1 visits today)
Sdílet článek

Vložit komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *