Jak je to s mešitami a muslimy v Evropě v koronavirové době o ramadánu? (videa)

Napsal
Sdílet článek

Jistě jste všichni již zaznamenali fakt, že v poslední době sílí Erdoganovy snahy o okupaci Řecka, přičemž se nijak netají tím, že požaduje připojení 23 obydlených řeckých ostrovů v Egejském moři k Turecku. Jedná se o ostrovy Rhodos, Kos, Samos, Chios, Agios, Efstratios, Antipsara, Samothrace, Limnos, Lesbos, Ikaria, Astypalea, Halki, Karpathos, Kassos, Ileki, Nisyros, Kalymnos, Leros, Patromos, Kamilos a Lipsi. Svoje snahy jen dotvrzuje častými přelety tureckých stíhaček nad ostrovy, vplouváním tureckých lodí do výsostných řeckých vod či importem muslimských vetřelců na ostrovy.

Řekové mají historicky velmi negativní vztah k islámu, ostatně podobně, jako všechny křesťanské balkánské země, mající negativní zkušenosti s Turky. Většina řadových Řeků je proti stávající islamizaci a okupaci některých ostrovů muslimskými vetřelci nejen z Afghánistánu, Pákistánu, Sýrie či Iráku, ale také z Afriky. Nicméně EU podporuje spíš Turecko podobně, jako US ministerstvo obrany (potažmo NATO), které dokonce vydalo mapu, na níž jsou již uvedené řecké ostrovy prezentovány jako Turecké. 

Nejinak se pak chová také řecká vláda. Ta kvůli pandemii koronaviru podobně, jako jiné evropské vlády, zavedla přísná opatření proti shromažďování většího počtu lidí na jednom místě. To postihlo také pravoslavné velikonoce, které byly o týden později, než naše. Nejen, že bylo Řekům zapovězeno navštívit kostely, což bylo ostatně běžné v celé Evropě  (v pravoslaví jsou navíc Velikonoce největší svátky, větší, než Vánoce), ale dokonce nesměly ani odbíjet zvony. Jakmile se někdo pokusil jít do kostela, dopadl podobně jako tato Řekyně:

#Chios Die Polizei wirft eine Frau aus der Kirche raus. Ich möchte sehen, was in ein paar Tagen beim türkischen Ramadan passieren wird ob die griechische Polizei es wagen wird, den Muslimen dasselbe anzutun.#ΧίοςAστυνομικοί στην Χίο άσκησαν βία σε γυναίκα ώστε να την απομακρύνουν έξω από την εκκλησία. θέλω να δω τι θα γίνει σε λίγες μέρες στο τουρκικό Ραμαζάνι, θα τολμήσει η ελληνική αστυνομία να κάνει το ίδιο σε μουσουλμάνους;

Zveřejnil(a) I stand with Greece dne Sobota 18. dubna 2020

Úplně stejně pak dopadají ti Řekové, kteří by se sešli ve skupinkách. Nicméně tato pravidla jsou napříč Evropou zcela obvyklá a není na nich nic zvláštního. Většina lidí pak jistě různá omezení více či méně ochotně akceptovala. Tam, kde byly větší problémy, se jednalo zpravidla o různé menšiny, ať už muslimskou (Franci, Belgie) nebo cikánskou (Slovensko). Ale od začátku se v islamizovaných zemích tušilo, že teprve následující měsíc bude tou skutečnou “prověrkou”.

Možná jste zaznamenali, že právě včera, tedy 24.4., začal muslimský svátek ramadán. Bylo jasné, že uzavřené mešity začnou být v tento moment pro muslimy velkým problémem, hromadné modlitby jsou totiž základem ramadánu. A jak to dopadlo v Řecku, kde zakázali křesťanům nejen jít do kostela, ale dokonce nesměly ani zvonit zvony? Mešity sice zůstaly uzavřené, nicméně muslimům nikdo nebrání v hromadných veřejných modlitbách, jak se můžete podívat třeba zde:

A hulákání imáma z mešity, které je pro muslimy jakousi obdobou kostelních zvonů? To samozřejmě je v Řecku  stále slyšet 5x denně, asi jako zde:

Není to však pouze Řecko, kdo dělá ústupky muslimům. V Německu, které také aspiruje na kandidáta budoucí Osmanské říše, zašli ještě dál. Tedy alespoň v Durynsku, kde o velikonocích nedovolili otevřít kostely, ale na ramadán jsou mešity otevřené, pouze se muslimům doporučuje, aby v mešitách udržovali rozestupy a dodržovali hygienu. 

Jedinou dobrou zprávou pro začátek ramadánu je přístup Velké Británie, kterou ani tento muslimský svátek nedonutil mešity otevřít. Naopak, už nyní je jisté, že mnohé mešity již nebudou po pandemii znovu otevřeny. Harun Khan, generální tajemník Muslimské rady Británie, řekl Sky News: „mešity budou zasaženy velmi podstatně. Většina mešit je vedena jako charitativní organizace. Silně spoléhají na podporu, kterou dostávají od návštěvníků a věřících. “ Mešitám chybí peníze jak na údržbu, tak na zaměstnance. Uprostřed pandemie COVID-19 se muslimové v celé Velké Británii připravují na drastické změny během třicetidenního ramadánu. Každopádně mnohá mešita koronavirus nepřežije. Tímto alespoň něco pozitivního pandemie přinese. Ostatně, podobné zprávy přicházejí také z dalších evropských zemí, třeba i ze sousedního Rakouska.

Takže na příkladu Velké Británie vidíme, že “když se chce, tak to jde”. Není to třeba tím, že už nad sebou nemá tato země Brusel? Británie je bezesporu velmi silně islamizována a to nejspíš nezvratně, proto mne docela udivuje, že nepřikročili ke stejným ústupkům jako Německo. No, na druhou stranu je možné, že muslimům nakonec umožní hromadné modlitby třeba někde v parku.

Pokusím se postupně vysledovat, jak se k muslimské (zatím) menšině postaví ostatní evropské země. Kolik zemí se podvolí a mešity otevře? Či alespoň povolí hromadné modlitby na veřejnosti? Muslimové jsou nedotknutelní, jak všichni víme i na základě mnoha rozsudků napříč Evropou, kdy jsou muslimští pachatelé násilných trestných činů klasifikováni coby psychicky nemocní a nejsou následně trestně stíháni. Naopak, kritika islámu je nálepkována za “islamofobii” a kritické komentáře k islámu či muslimům jsou na sociálních sítích nekompromisně mazány, mnoho Evropanů má dokonce za kritiku islámu “na krku” trestní stíhání.

Ústupky muslimům v situaci, kdy je domácí obyvatelstvo nuceno se podřídit současným direktivám v souvislosti s pandemií, jsou jen dalším utvrzením v tom, že islamizace Evropy je záměrná. Ostatně, útoky Turecka na Řecko přechází EU s nezájmem, takže 23 obydlených řeckých ostrovů může skončit podobně, jako Kypr. 

(Visited 186 times, 1 visits today)
Sdílet článek

Vložit komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *