Jak nám EU zajistí výrobky bez kazítek

Napsal
Sdílet článek

Při brouzdání Internetem jsem narazil na článek „Bez kazítek: EU zajistila delší život vaší nové pračce“ na webu obnovitelne.cz. Článek jsem si přečetl a byl jsem jak v Jiříkově vidění. Toto vidění se změnilo v naprostý výlet na tripu, když jsem namátkou proklikal další články na tomto webu. Nakonec mne to dovedlo k tomu, založit si blog a sepsat tento článek.

Nejprve shrnutí článku:

  1. Co pro nás hodná EU udělá? Zajistí výrobky bez kazítek jednoduše tak, že je zakáže a nařídí výrobcům dodávat náhradní díly ještě 10 let po skončení produkce daného výrobku a zároveň nařídí, aby opravy mohli dělat drobní opraváři a nejen autorizované servisy.
  2. Proč směrnice vznikla? Údajně vyšla z popudu zákazníků, kteří si stěžují, že se výrobky často pokazí hned po záruce nebo je levnější koupit výrobek nový, než starý opravovat.
  3. Dále se argumentuje množstvím vyprodukovaného elektroodpadu, nezapomene se zmínit produkce zabijáckého plynu CO2 a vrcholí to ušetřenými 150 eury ročně pro každou domácnost za „nekoupený domácí spotřebič“.

Pojďme se tedy podrobněji podívat, jaká to s těmi kazítky je.

  1. Existuje reálně ve výrobcích něco jako kazítko? Odpověď je ano i ne.
    1. Jsou výrobky, které skutečně mají nějaký sledovací obvod, a po určitém počtu cyklů dojde k zablokování jejich funkce. Typickým příkladem jsou tiskové hlavy inkoustových tiskáren nebo tonery či válce laserových tiskáren. U nich má obvod zajistit kvalitu tisku, výrobce má statisticky zjištěno, po kolika kopiích jde kvalita dolů a tak to prostě nastaví a donutí zákazníka součást vyměnit, i když ještě není vypotřebovaná. Vedlejší příjemný efekt pro výrobce je větší zisk – prodá výrobek, i když by mohl sloužit starý a navíc na tomto typu výrobků bývá větší marže. Kdo si chce počíst, ať prolistuje článek https://www.root.cz/clanky/resetujeme-pocitadlo-tiskarny-epson-ktere-blokuje-tisk/ a hlavně diskuzi po ním. Názory jsou ve velmi širokém spektru od „co si to ten výrobce dovoluje, vše je potřeba zregulovat/přikázat/zakázat“ až po „když se vám to nelíbí tak to nekupujte, vyřeší to mocný trh“. Dokonce se diskuze stočí až k zemědělství a k tomu, že když si koupíte speciální osivo, tak jej nemáte právo použít v další generaci (a u některých typů osiva to v podstatě ani nejde, protože je geneticky modifikováno tak, aby další generace nevyklíčila) – to jsme ale hodně odbočili.
    2. Dalším typem kazítka je konstrukce výrobku. Nejde tedy o součástku, která by něco hlídala a po čase zařízení odepsala, ale výrobek je udělán tak, aby prostě odešel sám. Otázka, zda je to úmysl nebo je to vynuceno nízkou cenou. Obecně jde většinou o elektrolytické kondenzátory, které jsou buď mizerné kvality, nebo jsou umístěny u zdroje tepla. Ty po čase degradují a vy pak vyhodíte celý výrobek kvůli součástce za řádově jednotky Kč. Typickým příkladem jsou zdroje napětí pro LCD, PC, LED svítidla a podobně. LED žárovky do klasické patice jsou tím naprosto pověstné – samotný LED čip je většinou OK (bývá umístěn na hliníkovém chladiči), ale odejde něco v měniči, který je maličký a je nacpaný v nevětrané a tudíž nechlazené patici žárovky. A jsme u další pohádky EU o šetření energie a životního prostředí – zákazu klasických žárovek. Klasická žárovka obsahovala trošku kovu (patice), nějaký plast (izolace), sklo a wolframové vlákno. Pro životní prostředí téměř žádná zátěž, a pokud by se někomu eklovalo vyhazovat to do odpadu, není problém to vrátit do elektroodpadu k recyklaci. Ele hodná EU nás musí vychovat, tak nám žárovky zakázala a nabídla buď úsporné žárovky (správněji kompaktní zářivky) nebo LED. O tomto tématu bylo napsáno mnoho, takže jen stručně. Pokud by životnost úsporek či LEDek byla taková, jak výrobci deklarují, pak by skutečně zákazník ušetřil. Dříve stála 1 žárovka kolem 10 Kč a úsporka či LED kolem 200–500 Kč, podle kvality. Dnes už je koupíte klidně za 100. Mám ale osobní zkušenost, že úsporky ani LEDky nikdy nevydrží deklarovaných 10 tisíc hodin. A když odejdou, letí do koše (v lepším případě do elektroodpadu). U úsporek se tak do životního prostředí dostává rtuť; u úsporek i LEDek se vyhazuje elektronika, která obsahuje vzácné kovy. Sám jsem zkoušel vadnou LEDku opravit, jak je psáno výše, šlo by o výměnu (většinou) jednoho kondenzátoru. A nešlo mi o ušetřenou stovku za novou, ale o to, že výrobek by mohl po opravě sloužit dál. Zásadní problém je v tom, že konstrukce je udělána jako nerozebíratelná, tak při pokusu o rozdělání dojde obvykle ke zničení. A to se raději hlouběji nepouštím do kvality světla z úsporek či LEDek, snad jen drobná poznámka, na WC mám klasickou 40 W žárovku a nevyměním ji, ani kdyby za to hrozil kriminál – když jdu v noci na záchod, opravdu nepotřebuji, aby mi výrazná modrá složka z LED světel rozhodila následné usínání.
    3. Zpátky k pračkám a ledničkám, i když to co zazní, platí obecně. Platí zkrátka přísloví „levně kupované, dvakrát kupované“. Opravdu si někdo myslí, že pračka za 4 000 Kč mu vydrží 20 let? Je to proboha zařízení, které obsahuje mechanické komponenty, které jsou navíc namáhány teplem, tlakem a vibracemi. To si zákazníci a eurokomisaři myslí, že technologie je na úrovni Antiků ze seriálu StarGate? Jako že objevím zařízení staré několik miliónů let, přijdu k němu a začnu mačkat čudlíky a ono bude bezchybně fungovat? Samozřejmě ne vždy co je drahé je současně kvalitní – svou roli hraje značka, móda, …
    4. A nakonec – vypadá to, že největší kazítko ze všech nám nařídila sama EU tím, že jinou směrnicí zakázala používání olovnaté pájky v elektronice – více viz poslední bod.
  2. Teď se podívejme na zoubek tomu, zda je levnější něco opravit nebo pořídit nové. Má vlastní zkušenost je s pračkou. Když už se na to opravář přijede podívat, připravte si minimálně 800 Kč (300 cesta, 500 za hodinu) a to ještě nezačal opravovat. A to je možná naivní odhad, protože má zkušenost je již několik let stará a po zavedení EET na řemeslníky se to ještě zhorší. Takže když to půjde dobře, necháte mu 2 000, pokud bude oprava rychlá a náhradní díl bude stát kolem tisícovky. A kdy si takovou opravu necháte udělat? Asi tehdy, když pračka stála 20 tisíc a ne 4. Co se týče možnosti opravovat výrobky i neautorizovaně, je to také složité. Jsme zpátky u tiskáren, do kterých nedáte jiné než originální náplně nebo třeba u oprav výrobků Apple, který si také dlouho dělal monopol na servis svých výrobků (viz např. https://www.idnes.cz/mobil/telefony/apple-servis-neutorizovany-dily-nastroje.A190902_142153_telefony_jm). Kapitola sama o sobě jsou auta.
  3. Jak je to s tou recyklací? Předně – v každém elektronickém výrobky platíme za jeho ekologickou likvidaci. Na to se ale výrobek musí dostat např. do sběrného dvora. A to je o lidech a všeobecném povědomí, nějaké zákazy a příkazy EU s tím nic neudělají. Dále k té bezolovnaté pájce – zajímavý článek je např. zde: http://mcu.cz/news.php?extend.3017.15. A nakonec k těm fiktivním penězům – argumentovat tím, že „každá evropská domácnost ušetří za každý nekoupený domácí spotřebič průměrně každý rok 150 eur“ mi připomíná hlášku „čím víc chlastám lahváčů, tím víc zálohovaných lahví vracím a tudíž šetřím“.

Na závěr něco mých názorů – nejsem ani přísný regulovač a eurosocialista ani tvrdý zastánce volného trhu a anarchokapitalista. Blíž mám ale k pravicovému vidění světa a tržnímu hospodářství a textu je asi patrné, že jsem euroskeptik. Říkám si, proč by mi měl někdo k sakru nařizovat, co je pro mne dobré. Když si chci něco koupit, tak je to moje rozhodnutí a moje zodpovědnost. Chci pračku na 4 000? Pak musím počítat s tím, že za 2,5 roku odejde. Chci, aby vydržela déle? Tak si buď zahraji loterii, že i ta levná vydrží nebo si holt připlatím. Samozřejmě přitom riskuji, že i pračka za 20k klekne brzo. To je holt život. Ale pokud jsem ochoten investovat čas do průzkumu trhu, tak se pravděpodobně nespálím (moje žena při výběru pračky investovala hodiny práce do čtení recenzí, shánění údajů, jejich sjednocení do Excelovské tabulky a následnou simulaci včetně ceny za jedno praní). A ještě jeden příspěvek mé ženy – na mé snažení řekla „už tady dvě hodiny smolíš blog v reakci na tak stupidní článek – každému musí být jasné, že tam píší úplné blbosti“.

Jak nám EU zajistí výrobky bez kazítek
5 (100%) 4 vote[s]
(Visited 111 times, 1 visits today)
Sdílet článek

Vložit komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *