Jak ušetřit?

V každém osobním i rodinném rozpočtu, pokud člověk má hlavu i na přemýšlení, je nutno uvažovat tak, že nesmí připustit situaci – NEZAJÍMÁ MĚ CO BUDE ZÍTRA…. za měsíc. Samozřejmě může nastat ojedinělá nenadálá situace, což je omluvitelné, a rozumný člověk to řeší.

Jsou však i lidé, kteří neřeší nic, spoléhají na druhé, (ti druzí jsou řádní plátci daní) a světe div se, také žijí. A „starosti nějakého druhého dne“ si nepřipouští.

Je to v podstatě taková ekonomická gramotnost – rodinná, avšak velmi potřebná a užitečná. Je moc dobře, že už na toto téma jsou poskytovány nějaké informace i žákům základních škol. I když, myslím si, by toto měly děti pochytit doma – vidět s čím, jak a proč jejich rodiče hospodaří. A nebo někteří také ne – ve smyslu – „dluhy, ty nám neutečou“. A já dodávám neutečou vám, ale doběhnou vás!

Myslím si, že by ve zdravém rodinném rozpočtu nemělo být v krátkodobém (měsíčním, ročním) plánování počítáno (a soustavně, opakovaně!!!!) s finančním schodkem resp. dluhem.

Jinak se asi sestavuje státní rozpočet na ten který rok – samozřejmě jsou jiné pohledy, potřeby, souvislosti atd…. Ale, nikdy není plán na rozpočet vyrovnaný, ale dohady vždy o výši schodku. Zdůvodňování i z hlediska mikro a makroekonomického. Ministryně financí (velmi chytrá paní, hezká jako panenka, s tím rozdílem, že např. mluvící panenka má čudlík na vypnutí), s naprostou přesvědčivostí, se snaží zdůvodnit vše a všem. A ŠETŘIT SE MUSÍ.

Třeba se ruší neobsazená místa ve správní správě.

Také vás napadne jaký smysl má neobsazené místo, jaká pracovní činnost přísluší na to neobsazené místo. Proč je to místo neobsazené? Jak dlouho? Kdo tu práci vlastně dělá? Třeba je to tak, že na to místo, kde nepracuje žádný pracovník, jsou určeny finanční prostředky – tu práci (jakou – jak to bere vaše hlava?) nikoho dělá někdo jiný, dělají někteří jiní, kterým se tyto mzdové finanční prostředky rozmělní k jejich platům. Ano, proč by neměli dostat ti, co pracují na svých obsazených místech, více peněz za více práce? Pokud jsou schopni a ochotni pracovat nad svoji pracovní náplň, (a myslím si , že v řádné pracovní době) kousíčkem nebo kusem z neobsazeného místa, pak je asi něco špatně. Nebo to prostě obyčejný člověk nemůže (nesmí) pochopit.

Když člověk pracuje několik let ve státní správě („neobsazovačky“ mě nějak , bohudík, minuly) tak ví – a já vím. Jenom dělám, že nechápu.

P. S. Nebo je to jinak?

MAJKA DUBOVÁ

Vox Populi

Tento článek byl publikován administrátorem blogu Vox Populi. Jméno autora najdete na konci článku. Texty publikované na tomto blogu jsou osobními názory autorů a nemusí vyjadřovat názory redakce, mohou být dokonce s redakčními názory v opozici. Nicméně zde chceme dávat příležitost širokému politickému i společenskému spektru osobních vyjádření, která mohou být podnětem k zajímavé diskusi. Články publikované administrátorem pocházejí ze zaslaných příspěvků na redakci PP a nebyly k publikaci na Pravém prostoru přijaty. Pokud chcete na tomto portále založit vlastní blog a stát se tak redaktorem Vox Populi, klikněte v hlavním vrchním menu pod logem na záložku ZALOŽIT NOVÝ BLOG.  Můžete pak přidávat vlastní články sami a stát se tak tvůrci zajímavého názorového svobodného portálu bez cenzury. Zde je nápověda jak na to.