Je to pro mě i v 72 letech dojemné, že si o Velikonocích mohu spojit své dvě lásky – Valašsko a Jeruzalém

Napsal
Sdílet článek

Vzpomínky jsou to pro mě i po letech mrazivě hřejivé; Od květné neděle modrého pondělí, šedého úterý, škaredé středy, až po zelený čtvrtek, v němž zvony odletěly do Říma a místo zvonků jsme jako ministranti měli jen klepačky; pak byl Velký pátek, Bílá sobota, Neděle velikonoční – Boží hod velikonoční a Červené pondělí; na Valašsku se šmigrustem s jalovci…

V Jeruzalémě právě dokončili opravy Božího hrobu, v němž byl podle křesťanské legendy pohřben Ježíš Kristus; edikula, malá svatyně, v chrámu Božího hrobu prošla první kompletní opravou po více než dvou stech letech.

Restaurační práce Božího hrobu prováděl tým asi 50 expertů z Národní technické univerzity v Aténách, který už dříve opravoval například aténskou Akropoli či chrám Boží moudrosti (Hagia Sofia) v Istanbulu, kterou chce sultánskými manýrami posedlý Erdogan změnit v mešitu.

Určitá práva k chrámu Božího hrobu přísluší i církvi koptské, syrské ortodoxní a etiopské ortodoxní. Náklady na opravu, na něž se složily tři hlavní správcovské církve a jordánský král Abdalláh II., se z původních tří milionů eur vyšplhaly na šest milionů eur (asi 162 milionů korun).

article_photoChrám Božího hrobu…

Mám své životní krédo, že Bůh pro mě není v synagogách, bazilikách či mešitách. ale pouze v každém z nás. Žádné krédo však není dogma; v tom mém platí, že Bůh je jedině v Chrámu Božího hrobu v Jeruzalémě… Šel jsem opět po Via Dolorosa, kde se tradičně připomíná Kristovo zmrtvýchvstání. Myslel jsem také na život a na smrt, na lidskou zradu. Jinak to ani při chůzi po kamenité cestě čtrnácti zastavení Křížové cesty nejde. Židé před mnoha tisíciletími objevili pro lidstvo Boha, napsali Starý zákon a geniální morální kánon Desatero přikázání, aby se nejpopulárnějším člověkem světa stal obřezaný Žid jménem Ježíš Kristus tím, že zemře za spásu lidstva.

Taková že by byla Boží konspirace, aby vznikl ze Starého zákona kompilát zvaný Nový zákon, resp. křesťanství, pár století poté též islám…? Nicméně obě tato monoteistická náboženství vycházející z judaismu, avšak místo vděku Židům, jim dali za vyučenou v duchu rčení: „Ne za dobrotu na žebrotu, ale na smrt“; ukřižovali jste Krista, jste navěky jen psanci.

Tak totiž rozhodl IV. lateránský koncil v roce 1215, jehož pochybné teze vyvrcholily holocaustem během 2. světové války. Před 800 roky bylo výslovně zakázáno soužití křesťanů s Židy, kteří byli oficiálně prohlášeni za ty, kdož zavraždili Ježíše Krista. Důsledkem tohoto byla separace židovského obyvatelstva ve zvláštních ulicích a čtvrtích. Fyzická izolace byla posilována řadou dalších nařízení a zákazů: Jakoby se už vědělo o roku 1935 a Norimberských protižidovských zákonech…

article_photo

U Božího hrobu…

Lapidárně řečeno, bez Židů by neexistovalo křesťanství, ani islám… Když protižidovští spiklenci pojmenovávali pro Nový zákon dvanáct Kristových apoštolů, nechali si jedno jméno pro perfidního zrádce a nazvali ho podle tolik nenáviděného národa z Judeje… Judas – Žid. My ho známe pod jménem Judas Iškariot – Jidáš Iškarionský, který byl prý schopný zradit svého učitele a Mesiáše pro mýtus bídných třiceti stříbrných…

Tak máme zase Velikonoce, původně byly tyto židovské svátky nazývány Pascha nebo Pesach – svátky izraelské pospolitosti, křesťané s nimi spojovali příběh ukřižování Krista, jenž je známý nejen všem křesťanům, z nichž mnozí z jeho smrti tvrdohlavě viní Židy. Byli to však Římané, kteří Ježíše zatkli, zbičovali proslulým římským vynálezem, “devítiocasou kočkou” (důtky s kovovými konci, které trhaly kůži), dali mu na bedra těžký kříž, na hlavu trnovou korunu, kopím mu na Golgotě probodli hruď a pak hráli v kostky o jeho roucho. Římané. Ne Židé…

A Pilát, neomezený vládce nad židovským životem i smrtí, najednou alibisticky prohlásil, že si jde umýt své ruce, když zfanatizovaný dav farizejů požadoval Ježíšovu smrt… Zabil tak dvě mouchy jednou ranou; také se chtěl Ježíše zbavit, vnímal ho jako riziko pro Římskou říši… Jen farizeje zneužil; žárlili na Ježíšovu oblibu mezi lidem, měli vztek, že je bičíkem vymrskal z chrámu svého otce, který proměnili v obchodní humbuk…

Legenda o židovské vině na ukřižování Krista se však zalíbila Melu Gibsonovi a předvedl se jako režisér brutálního filmu „Umučení Krista“, následně jako fanatický a promiskuitní katolík, co tluče svoji ženu. Kdysi modrooký sexy idol a sedminásobný otec býval pravidelně vyhlašován nejerotičtěji vyhlížejícím mužem planety.

“Vy jste Žid? Zasraní Židi! Židi můžou za všechny války na světě!” křičel Gibson opilý při zatýkání na policisty. “Vypadáš jako zkurvená děvka, a jestli tě znásilní parta negrů, můžeš si za to sama, jasné? Říkám ti to jasně: Klidně tě dostanu pod kytky…“ vyhrožoval a bil svoji druhou manželku, ruskou klavíristku a modelku Oksanu.

Jeho „Umučení Krista“ byl zkrátka krvák, v němž hlavní roli hráli zrůdní Židé, kteří Krista prostě umučili; Židé, ne Římané,“ popsal mi dávné story Tibor Spitz – slovenský Žid a výtvarník z Kingstone v USA. Pravidlo Hollywoodu prostě zní: „Prominout a zapomenout špatnou práci, pokud váš film vynese sto milionů dolarů…“

Americký soud poté rozvedl herce Mela Gibsona a Robyn Mooreovou. Manželství trvalo 31 let. Gibson a Mooreová, kteří se brali v roce 1980, spolu mají šest synů a jednu dceru. Se čtyřicetiletou Oksanou Grigorijevovou si o čtrnáct let starší Gibson začal už v roce 2007, když byl ještě ženatý.

„Stydím se za tebe. Vypadáš jako spařené prase, a kdyby tě znásilnila nějaká banda pošuků, je to jen tvoje chyba,“ řval Gibson v nahrávce na Oksanu. Tvrdil, že se zná se dvěma agenty FBI, kteří mu ji pomohou zabít. Byl obviněn ze spáchání trestného činu fyzického napadení vůči blízké osobě žijící s ní ve společné domácnosti.

Dívám se na Jeruzalém a také dnes mě napadají stejné věci, myslím zase na život a na smrt, ale můj pohled je už víc světský; vidím své přátele v Kyjevě a v Moskvě, je mi líto trpících křesťanů v Sýrii a Iráku, ale mělo by mi být líto všech lidí, tedy i bez náboženské příslušnosti. Židé jsou ale na prvním místě, byť jsem křtěný valašský katolík; judaismus byl zkrátka prvním monoteistickým náboženstvím.

Myslel jsem též na znesvěcení chrámů po celém světě, bylo mně nanic, když jsem si připomenul dívčí punkovou skupinu Pussy Riot, která zneuctila pravoslavný chrám v Moskvě. Jako by tím přivolala hříšný Majdan a jeho kruté následky. Postrevoluční svět může též za znesvěcení Vatikánu a baziliky sv. Petra skupinou Femen…http://www.dailymotion.com/video/x2ajp7m_femen-in-san-pietro-the-pope-is-not-a-politician_news

article_photo

A fakta? Ježíšův zrádce Jidáš nebyl zlosyn, ale v podstatě oběť. Tušil svůj úděl už několik dnů před tím, než svého Mistra políbil na tvář, což mělo být domluvené identifikační znamení pro římské vojáky. Co by se ale stalo, nebýt tohoto polibku?

Kristus by nebyl zatčen a ukřižován, nesplnilo by se tak proroctví, že přijde Mesiáš, aby se obětoval za lidstvo a svojí smrtí ho vykoupil. Na obhajobu Jidáše je třeba dodat, že již během proslulé poslední večeře se rozmýšlel, zdali má zrádný čin vykonat. Ježíš to postřehl, přišel k němu, ke svému nejdůvěryhodnějšímu apoštolovi, a řekl, jak uvádějí evangelia: “Jdi a čin, co máš činiti!”

A díky tomu máme i Velikonoce. Je navíc spousta trapných případů, kdy se křesťané nevybíravě snažili „napasovat“ na židovské názvy, svátky a zvyky; třeba název Zelený čtvrtek, který vznikl z původního německého názvu Greindonnerstag (lkavý čtvrtek) popletou změněný na Gründonnerstag (Zelený čtvrtek). Zelený čtvrtek tedy není zelený… A z pesachu jsou Velikonoce…

article_photo

Na Golgotě…

„Pesach je Svátek nekvašených chlebů, prostě „židovské velikonoce“, ve starší české literatuře někdy překládáno jako Přesnice. Je svátkem osvobození židovského národa z tyranského zajetí a zároveň slavnostní probouzení půdy a země. Bůh řekl Židům, ať obětují beránky a jejich krví natřou veřeje svých domů, aby poznal, kde mají zemřít prvorozené egyptské děti jako desátá egyptská rána, jež definitivně přinutila faraona propustit Židy ze zajetí,” připomíná mi Tibor Spitz..

Jeruzalém mě fascinoval zhmotněním biblických příběhů, které jsem znal od svého prvního ministrování. Getsemanská zahrada, poslední večeře Páně, Křížová cesta Via Dolorosa, Golgota, Západní zeď – Zeď nářků, Chrám Božího hrobu, hrob krále Davida… Zkrátka vše, co poskytovalo k obdivu město, v němž měla svá nejsvětější místa tři největší monoteistická náboženství světa.

Jak narůstá počet turistů, přijíždějících do Izraele v souvislosti s křesťanskými vánočními svátky, připravuje se zvláštní jednotka izraelské policie na jednání s proměnlivým počtem návštěvníků, u nichž propukne tzv. Jeruzalémský syndrom. Chvíli Dante Alighieri, chvíli Mesiáš…

article_photo

Snímání těla Ježíše Krista z kříže…

Člověk postižený touto duševní poruchou nabývá přesvědčení, že je Mesiášem nebo že Mesiáše osobně viděl, případně se ztotožní s jinou biblickou osobností. Zvláštní jednotka byla zřízena v roce 1986 a pohotovost má především o Vánocích a Velikonocích. Každoročně je s Jeruzalémským syndromem hospitalizováno až 40 návštěvníků izraelského hlavního města.

Podle lékařů z pohotovosti v Centru pro duševní zdraví Givat Šaul se za „pravý“ Jeruzalémský syndrom považuje popsané duševní rozpoložení jen u osob, které předtím neměly žádné psychické problémy. Dále uvádějí, že fenomén se často objevuje při první návštěvě člověka v Izraeli a bývá diagnostikován často u pacientů středního věku, silně nábožensky zaměřených, pocházejících z malých měst zejména v Polsku, USA nebo Skandinávii. Ovšem, ne z Valašska, jak by mnozí očekávali…

Hovězský kostelíček v zimě… Foto: Lucie Kašparová

Kde by mě tenkrát napadlo, že budu jednou na seznamu extrémistů…?

A je pro mě dojemné, že přes Velikonoce je možné spojit dvě moje lásky – Valašsko a Jeruzalém. Je to neuvěřitelných skoro šedesát roků, kdy jsem jako ministrant měl stráž u svatého hrobu v kostelíčku v naši valašské vesničce Hovězí.

Ještě mi nebylo ani deset roků, když jsem vzdával hold Velikonočním svátkům. Jak to, že ho tenkrát komunisté nezakázali a v kostele se mohly odehrávat všechny postní obřady během pašijového týdne, který měl pojmenovány své dny; od květné neděle modré pondělí, šedé úterý, škaredá středa, zelený čtvrtek, v němž zvony odletěly do Říma.

Místo zvonků ministranti je klepačky, pak byl Velký pátek, bílá sobota, neděle velikonoční – Boží hod velikonoční a červené pondělí… na Valašsku šmigrust s jalovci… Přes pětašedesát roků má i výše uvedená fotografie naší party ministrantské…

article_photo

Papež František u Zdi nářků; v kipě, která je vlastní Židům… Foto: AP – Oded Baliltyarticle_photo

U Západní zdi v Jeruzalémě…

article_photo

Portugalští poutníci na Via Dolorosa…

article_photo
article_photo

Židé při oslavě bar micva u Zdi nářků v Jeruzalémě…

Inu, takže, ne každý, kdo si myje ruce, ne vždy dobře činí; tak jsem nedávno přežil „Jeruzalémský syndrom“ a nestal se Mesiášem. Stačilo, že se křesťané zapletli do židovského svátku Pesach neboli Velikonoce, stejně jako se opičí, když z židovské chanuky si udělali Vánoce a chanukový svícen proměnili v adventní věnec, jen svíček ubrali z devíti na čtyři. A typickou židovskou čepičku – jarmulku, resp. kipu nosí i katolický papež František, aby dnes mohl světit ve Vatikánu vzkříšení/zmrtvýchvstání Ježíše Krista, zatímco ortodoxní Židé pořád na svého Mesiáše ještě čekají…

BŘETISLAV OLŠER

Je to pro mě i v 72 letech dojemné, že si o Velikonocích mohu spojit své dvě lásky – Valašsko a Jeruzalém
2.5 (50%) 2 vote[s]
(Visited 54 times, 1 visits today)
Sdílet článek

One comment

  1. Stačilo napsat,že už bychom se měli vyprdnout na Velikonoce a začít slavit pesah.
    Zbytečně mnoho slov-ne?
    Ať žijou Svátky jara!👍🌷🌷🌷🐥🐰🐤🐏🌞

Vložit komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *