KAM AŽ MŮŽE ZAJÍT LIDSKÁ ZÁVIST, ZÁŠŤ A NENÁVIST

Napsal
Sdílet článek

„Je to memento pro všechny, zejména pro nás, kteří jsme tu dobu nezažili. Na těchto případech totiž vidíme, kam až může zajít lidská závist, zášť a nenávist.“

Tak souhrnně komentovala předsedkyně senátu Mgr. Eva Svobodová rehabilitační rozhodnutí, která 31. 5. 2021 vydal Okresní soud v Jindřichově Hradci.

Šlo o rodiny Strachotových z Člunku a Kolářových z Lovětína. Obě rodiny byly po Únoru 1948 opakovaně tvrdě perzekuovány. Ačkoli po listopadu 1989 částečné rehabilitace dosáhly, některé kauzy zůstaly dosud nedořešené.

STRACHOTOVI

Strachotovi se stali jednou z prvních perzekuovaných sedláckých rodin na jindřichohradecku. Již 1. 7. 1949 navrhl předseda Místního akčního výboru – národního výboru v Člunku „urychlené uzavření hostince Josefa Strachoty v Člunku čp. 73“ a také, aby jmenovaný Josef Strachota byl s obce Člunku vysídlen“. Důvod?

Josef Strachota (1905-1959) „svými řečmi dělá v obci nepokoje a rozvrací pracovní morálku“„jeho poměr ke kom. straně Československa jest ostře a se vší krajností zahrocen takže u něho nelze naprosto očekávat že by se někdy vůbec mohl smířiti s politickým zaměřením našeho státu“.

Předseda poznamenal, že Strachotova usedlost „by se výborně hodila pro jednotné zemědělské družstvo, ve kterém by se s úspěchem zřídila výkrmna vepřů, drůbežárna a odchovna telat“.

Dne 18. 8. 1949 pak trestní komise Okresního národního výboru v Jindřichově Hradci rozhodla, že Josef Strachota (1904-1959) je vinen a bude potrestán

–        pokutou 5.000 Kčs (náhradní trest odnětí svobody v trvání 14 dnů),

–        odnětím živnostenského oprávnění a

  • vysídlením.

Ačkoli za pozdější věznění byl Josef Strachota rehabilitován, a dokonce mu bylo vydáno osvědčení podle zákona o tzv. 3. odboji, v této kauze byl očištěn až nyní na návrh pozůstalé vnučky Jany Hanzlíčkové.

KOLÁŘOVI

O perzekuci rodiny Kolářových a dřívějších rehabilitacích byly nedávno publikovány články:

„Manželky nelze trestat za to, že uklidňují rozčílené manžely“

(https://advokatnidenik.cz/2020/12/30/os-v-jindrichove-hradci-manzelky-nelze-trestat-za-to-ze-uklidnuji-rozcilene-manzely/

„Pšenice není zakázaná plodina“

(https://voxpopuliblog.cz/l-muller-psenice-neni-zakazana-plodina/)

Tentokrát řešil soud pokutu ve výši 10.000 Kčs, kterou Rudolf Kolář st. (1914-1981) dostal 31. 7. 1951 za to, že „na jaře t. r. neobdělal 2.20 ha pozemku, tudíž zůstaly ladem. Tímto jednáním … nesplnil povinnost ve výrobě rostlinné. … Důvody ohledně neobdělání pozemků, že … neměl osivo, že byly tyto pozemky zapýřené a konečně, že STS … tyto pozemky neobdělala, nemohly býti vzaty v úvahu, protože … jako samostatný zemědělec [byl] povinen své hospodářství přizpůsobiti tak, aby splnil veškeré povinnosti [jemu] kladené.“

Jak u soudu vysvětlil navrhovatel Rudolf Kolář ml. (1947), otcovy vlastní pozemky mu byly odňaty a na náhradních se fakticky nedalo hospodařit. V roce 1953 byl otec uvězněn a z obce vysídlen.

Předseda Jednotného zemědělského družstva v Lovětíně František Ráftl pak prohlásil, že byt, v němž po vysídlení Rudolfa Koláře st. zůstala jeho manželka Jiřina (1923-2000) s tehdy 11letým synem Rudolfem ml., družstvo „potřebuje … pro některého svého člena“.

Předseda proto podal žalobu na vyklizení. Té senát Lidového soudu v Jindřichově Hradci za předsednictví JUDr. Františka Dubenského bez problémů vyhověl. Vystěhování se pak uskutečnilo ve dnech 19. a 20. 7. 1958; rodina za něj musela zaplatit 376,20 Kč a k tomu ještě náklady soudního řízení ve výši 10 Kčs.

Dne 31. 5. 2021 však soud vyslovil rehabilitaci jak ve vztahu k pokutě 10.000 Kčs udělené v roce 1951 Rudolfu Kolářovi st., tak kvůli násilnému vysídlení jeho manželky a syna v roce 1958.

Ačkoli veškerá perzekuce Strachotových a Kolářových probíhala pod rouškou práva a veřejného zájmu, nynější soudní jednání odhalilo skutečné pohnutky těch, kteří v Člunku a Lovětíně reprezentovali tehdejší režim: „Závist, zášť a nenávist.“

Proto jsou rehabilitační rozhodnutí cenná nejen pro dvě postižené rodiny, ale zároveň jsou „mementem“ i pro dnešní dobu.

K tomu viz též čtyřminutové hudební video o mladém příslušníkovi bezpečnostních složek, který pochopil, že se pod pláštíkem „boje proti extrémismu“ podílí na šíření „závisti, zášti a nenávisti“; dostupné na

https://www.jw.org/cs/knihovna/videa/#cs/mediaitems/VODOriginalSongs/pub-jwb-080_16_VIDEO

  • L. Müller
(Visited 151 times, 1 visits today)
Sdílet článek

Vložit komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *