Kdo zavinil 2. světovou válku?

Napsal
Sdílet článek

Z hlediska Čechů je zcela nesmyslné stěžovat si, že válka 1. září 1939 vypukla. Bez ní bychom totiž byli dodnes pod protektorátem.

Dne 19. září 2019 Evropský parlament odhlasoval rezoluci, která obviňuje SSSR z toho, že spolu s nacistickým Německem rozpoutali 2. světovou válku. Absurdnost takového tvrzení je snad každému soudnému člověku jasná. Německo a SSSR prý podepsali Molotov-Ribbentrop pakt a potom společne napadli Polsko. Tím údajně vznikla válka. Trochu si to rozeberme.

Bez te války jsme my Česi dodnes v Protektorátě. Beneš za Mnichova kalkuloval s tím, že vojenský odpor by další válku znemožnil (ale ČSR by byla zlikvidovaná), naopak přijetí Mnichova válku urychlí. My se pak staneme součástí velké koalice a on povede odboj z exilu jako za války první. Tak se také stalo. Československá armáda byla schopna zasadit Wehrmachtu takovou ránu, že by nebyl další valky schopen. Nebyla ale natolik silná, aby mohla ČSR ubránit. Navíc bychom se octli v mezinárodní izolaci. Bylo by po nás. Jinými slovy, vojenský odpor by byl kontraproduktivní.

Beneš tehdy (správně) počítal s tím, že Mnichovem to nekoncí nýbrž začíná. Věděl, že Hitlerovi jenom poroste chuť. Jasno v tom měl i Winston Churchill: Anglii byla nabídnuta volba mezi válkou a hanbou. Vybrala si hanbu a dostane válku.

Jak k Mnichovu došlo? Goebbelsova propaganda líčila ČSR jako utiskovatele menšin. V Anglii a Francii prostě nebylo odhodláni k válce s Německem. Ale byly i další faktory, Polsko r. 1934, když nám nabízelo uzavření paktu o vzájemné pomoci a snad dokonce navrhovalo společnou preventivní válku proti Německu, současně jednalo s týmž Německem o paktu o neútočení a že tento pakt také uzavřelo.1) Polská politika vůči Německu byla přinejmenším stejně dvojaká jako politika Stalinova. “připravoval (tj. Beneš – pozn. aut.) zejména dopis presidentu polské republiky Moszcickemu. … Pro Československo nastala těžká chvíle, v níž se dostáva do situace, kdy bude schopno tento sporný problém rozřešit dohodou, dostane li se mu přátelství nebo aspon blahovolné neutrality polského národa. … dr. Beneš se v této osudové hodině odhodlal vlastně prosit a nábízet ústupky lidem, kteří tolikrát zradili2) Polsko podalo nové ultimátum z 1. října, v němž žádalo vyklizeni celého Těšínska ještě během 1. října.”3) Polsko si stěžuje, že SSSR uzavřel pakt s Hitlerem a vpadl jim do zad. Přesně to samé udělali oni Československu! Je blíže pravdě tvrdit, že to byl Pilsudski-Hitler Pakt, který způsobil 2. svet. lku, než Molotov-Ribbentrop pakt.

Benešova zahraniční politika spočívala v budovaní aliancí: smlouva s Francií, Anglií, Malá Dohoda. Beneš vzal bolševický režim v SSSR jako skutečnost a snažil se získat SSSR jako případného spojence proti Německu. Neobešlo se to bez kontroverze. Jak nacistické Německo tak SSSR byly ideologické diktatury. Ale z hlediska Čechů bylo Německo nebezpečnější a hrozba bezprostřední. Se Stalinem se koneckonců nakonec spaktoval i Churchill; vyjádřil se v tom smyslu, že proti nacismu by se spolčil i s dáblem. V roce 1935 ČSR podepsala smlouvu se Sovětským Svazem, podle které nám měl SSSR vojensky pomoci za podmínky, ža tak učiní i Francie. Jako spojenec se Sovětský Svaz choval vzorně. vláda Sovětského Svazu byla ochotna jít nám na pomoc nad rámec své smluvni povinnosti a skutečně v tom směru též v zářijové krizi některé kroky podnikla. Její politika stála rozhodně a pevně na straně Československa a již jsem se o tom zmínil v hrubých rysech, když jsem mluvil o napětí a očekávání, které jsme vsichni prožívali, když k presidentovi přicházel v pátek dne 23. září 1938 odpoledne sovětský vyslanec Alexandrovskij. Zejména jsem tam připomněl veřejná prohlášení sovětského zahraničního ministra Litvinova a jeho vystoupení ve Společnosti národů v době, kdy naše krize vrcholila. Byla učiněna vesměs ve prospěch československého stanoviska4) Mimoto sovětská vláda podnikla účinný a vydatný krok v náš prospěch, když polská vláda začala uplatňovat svoje nároky na Těšínsko a když se nacionalistická tisková kampan v Polsku připojila ke goebbelsovské propagandě o utiskování menšinovych národností v Československu. Když se pak Polsko dokonce obrátilo v této věci na československou vládu téměř ultimativně a když se začaly ozývat i veřejně výhrůžky, naznačující možnost vojenské intervence ve prospěch polské menšiny v Československu, sovětská vláda zakročila ve Varšavě a zaslala polské vládě ostrou nótu.5) Vztahy mezi ČSR a SSSR byly tedy dobré. Oficiálně jsme byli spojenci. Sovětský Svaz respektoval naši suverenitu v roce 1945 a sovětská vojska se z území ČSR do konce roku stáhla. Je zarážejíci, že Československá Republika měla lepší vztahy s komunistickým Sovětským Svazem než má Česká Republika s demokratickým Ruskem. Protihitlerovská aliance, kterou Beneš vybudoval zahrnovala Anglii, Francii, SSSR, Malou Dohodu, ČSR. Polsko mělo pakt o neútočeni s Hitlerem a jeho politika vůči Československu zrcadlila politiku německou. Kdyby Polsko součásti aliance bývalo bylo, tak se možná historie vyvijela úplně jinak. Polská zahraniční politika nepochopila, že sama pomáhá bourat pevnost, která měla chránit jeho západní bok. Polsko trpělo touhou byt velmocí a myslilo si jestě v tomto okamžiku, že touto velmocí je a že může Československu beztrestně vpadnout do zad.6) Do roka a do dne bylo po velmoci.

sovětské jednání s Velkou Británií bylo nahraženo jednáním sovětským s Berlínem a Ribbentropem, jakmile se v Moskvě úkázalo jednáním – nejednáním páně Strangovým, že Velké Británii i Francii dosud nestačilo poučení z 15. března o hodnotě slibů mnichovských totalitních partnerů, a když se ukázalo, že britská vláda dosud nedovede dostatečne ocenit ochotu sovětské vlády vzdor smutné skutečnosti mnichovské, ani hodnotu sovětského přátelství a spojenectví proti hitlerovskému nebezpečí.7) pozvání emigranta Beneše (Beneš byl v té době soukromá osoba – pozn. aut.) na oběd k Majskému ve dnech, kdy byl podepisován pakt o neútočeni mezi Sovětskym Svazem a Hitlerovským Německem 23.8.1939 a jeho vysvětleni Benešovi, jak má tomu paktu rozumět a jak jej má chápat8) Potud Prokop Drtina, který nebyl žadný komunista. V únoru 48 se všemožne snažil zabránit komunistickému puči. Nicméně byl realista. Já tady ale nehodlám Molotov-Ribbentrop pakt analyzovat či obhajovat. Mně je jasné, že válka by vznikla tak jako tak. Ale dejme tomu, že tomu tak není, že pakt byl nutnou podmínkou vzniku války. Pak musíme být za pakt Molotov-Ribbentrop hluboce vděčni, protože bez něho jsme dodnes v Protektorátě. Bylo by po nás.

Připomeňme si, co se dělo v Sudetech před Mnichovem. Bylo srdcervoucí číst, jak zákeřně byli přepadáni naši četníci, finanční strážníci a vůbec stráž obrany státu. … Vzpomínám si zejména na bestiální povraždění celého autokaru četníků u Heinrichsgrünu u Falknova. V zatáčce byl ze zálohy náhle střelen do hlavy řidič autokaru. Zůstal mrtev u volantu, ale měl ještě tolik duchapřítomnosti, že autokar zastavil. Četníci seskakovali z vozu a jak jeden za druhým seskakoval, byl ihned ze zálohy zastřelen. Vzpomínám si na jiný příklad pohraniční obce Schwaderbach za Falknovem, kde v noci byla henleinovci obklíčena četnická stanice, četníci do jednoho pobiti a mrtvoly ponechány na silnici. Byla tam poslána četnická posila na autokaru, ale opět bez kulometu. Byla pobita také. … Bylo prostě žalostné, jak neodpovědně byli četníci hnáni na smrt jako na jatky. Tyto zprávy se se ovšem týkají hlavně doby před mobilizací. Pak se věci uchopili vojáci a útoky henleinovců se zmenšily, anebo bylo na ně aspoň stejným způsobem odpovídáno. … Politicky to zavinila snaha celé vlády a požadavek naší zahraničně politické nezbytnosti, aby německá propaganda nemohla ostrých zákroků četnictva a vojska využít pro svá tvrzení o utiskování Němců.”9) Je to přesná replika situace v Kosovu.

Ještě se vrátím k Benešově zahraniční politice. Beneš udělal, co bylo v jeho silách. Nebylo pochopitelně jeho vinou, že v Německu se dostal k moci Hitler a že naši tzv. spojenci” nebyli ochotni nebo schopni svoje závazky splnit. Jeho politika byla nakonec úspěšná. Ještě dva citáty z Drtinovy knihy: je to znovuobnovení a upevněČeskoslovenské republiky a k tomu je přidáno rozřešení pradávného sporu mezi Čechy a Němci v Čechách a na Moravě ve prospěch Čechů transferem převážné většiny Němců ze země.10) (Tedy než se do toho vložil Herman.) v květnu 1945 vykročila Československá republika do nové éry mírové evropské politiky s ohromnými nadějemi a předpoklady pro naši budoucnost. Tak byl rozhodnut nejen boj o existenci a život mezi Československem a Německem11) Ty předpoklady se bohužel nenaplnily. Beneš po válce nikomu neříkal, že ma volit komunisty. Kdyby v roce 46 komunisti byli dostali 3,6% místo 36%, tak jsme prosperovali podobně jako Rakousko nebo Finsko.

Co je tedy vlastně účelem té rezoluce, která odsuzuje Sovětský Svaz za to, co učinil před 80 lety? Skutečným účelem je, jakousi podivnou extrapolací, napadat dnešní, demokratické Rusko. Je to součásti štvavé, protiruské kampaně, která už se táhne celá léta, a které se, z nějakeho důvodu, mnozí Češi propůjčují. Ohavnost tohoto počínání nelze vůbec slovy vyjádřit. Proč, proboha, volíte ODS, TOP 09, STAN, Piráty? Proč volíte individua jako Petříček nebo Jourová? Proč se táhnete za Minářem jako krysy?!

 

Copyright © Rudolf Kavan 2020

Pro nekomerční účely může být tento článek libovolně kopírován a distribuován. CC BY-NC-SA

1Prokop Drtina, Československo můj osud, Svazek I, Kniha 1, Sixty-eight Publishers, Toronto, 1982. str. 172.

2Tamtéž

3Tamtéž, str. 173

4Tamtéž, str. 218

5Tamtéž, str. 220

6Tamtéž, str. 174

7Tamtéž, str 238

8Tamtéž, str. 230

9Tamtéž, str. 179

10Tamtéž, str. 239

11Tamtéž, str. 240

(Visited 199 times, 1 visits today)
Sdílet článek

Vložit komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *