Když je to distanční

Napsal
Sdílet článek

V dnešním přehledu tisku je i článek s titulkem:

Deváťáci u přijímaček tvrdě narazili. (5.5.21 Jiří Mach, Právo)

I když se mě toto téma dlouho netýká již vůbec a z žádného úhlu, neznamená to, že mě to co se v posledním více než roce děje v našem školství nezajímá. Je to oblast, která se v životě každého člověka vždy dotkne. Ať už z pozice ve školní lavici, za katedrou a samozřejmě jako rodiče potomka školou povinného. Vše ze jmenovaného jsem zakusila, okusila, takže snad mohu říci, že vím o čem to je.

Přesně toto se dalo čekat. Kdo se domníval, že „rok prázdnin“ (při čtení knihy Dva roky prázdnin jsem si, jako již desetiletý žabec, pomyslela jak by to bylo fajn – dva roky prázdnin!) se nikde na nikom vůbec nepodepíše?

Vypadá to, že Cermat, který vůbec nevzal v potaz distanční výuku již byly (i) deváté ročníky podrobeny skoro celý rok. K Cermatu si dovolím hodnocení jeho činnosti – zásahů do školství. Spíš škodí, než pomáhá.

Z článku (otec deváťáka)

Teď se bude rozhodovat o přijetí podle toho, kdo test nejmíň zvoral a ne jak je schopný.


Distanční znamená na dálku, to víme všichni. A také víme všichni, že ani letos nebudou dovolené žádné trajdání až na konec světa nebo jen do půlky. A proto navrhuji cestovním kancelářím, aby prodávaly jen distanční dovolenou. Za poplatek možnost nahlédnou do katalogu, zalistovat v něm.

A je to!

  • MAJKA DUBOVÁ
(Visited 124 times, 1 visits today)
Sdílet článek

Vložit komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *