Kolik lidí zemřelo na koronavirus?

Napsal
Sdílet článek

Nejen na worldmeters můžeme poslední měsíc sledovat neútěšná čísla úmrtí, způsobených nejšílenějším fenoménem poslední doby – koronavirem. Tedy, příslušným virem z té “rodiny”. Takovými čísly nás zásobují de facto všechna média. Zásobováni jsme i všemi možnými dalšími údaji, s koronavirem spojenými.

Kromě těchto čísel však existuje web euromomo. Ten se v komunikaci se 24 jednotlivými měřenými státy a regiony zabývá měřením úmrtnosti jako takové v těch státech. Bez toho, jaká je příčina toho či onoho úmrtí. Web tuto úmrtnost zanáší do časové osy v týdenních intervalech, čímž vznikají křivky úmrtnosti lidí v čase.

Jak tyto křivky můžeme číst? Nahlédneme-li do https://www.euromomo.eu/graphs-and-maps/ , uvidíme mnoho grafů. Ten první – “all ages” nám ukazuje souhrnný průběh úmrtí ve všech sledovaných zemích od 1. týdne 2016 do 15. týdne 2020 (následují další grafy jednotlivých věkových kategorií, také srovnání průběhů úmrtnosti v jednotlivých letech). Je na něm nepřehlédnutelné, jaký vliv má na úmrtnost chřipková sezóna vždy počátkem roku. Na konci křivky, tzn ca poslední 3-4 týdny (konec března – začátek dubna) před 15. týdnem (15 x 7= 105, tzn. 15. týden končí 15. dubna), tam vidíme prudký vzrůst, následovaný stejně prudkým poklesem úmrtnosti. Tedy, prudký pád úmrtnosti v období, ve kterém jsme zavalováni těmi velkými “koronaúmrtími”.

 

Další, co nejde jen tak přehlédnout, je mapa sledovaných evropských zemí, na které je barevně znázorněna odchylka od průměrné, tedy standardní očekávané úmrtnosti. Extremely high excess (extrémně vysokou odchylku) od té očekávané úmrtnosti můžeme vidět u Velké Británie, Belgie, Nizozemí, Francie, Itálie a Španělska (pozn. z-score je hodnota, vznikající lineární transformací původních naměřených čísel).

Podíváme-li se však níže, uvidíme tam grafy úmrtnosti pro každý jednotlivý stát a region. U skoro všech ostatních zemí se letos víceméně nic neděje, jen Rakousko má před 15. týdnem pád hluboko pod průměrnou úmrtnost, a Švédsko se Švýcarskem nejprve nárůst, poté znatelný pokles. To stejné ve větším rozměru (s vyjímkou UK – Anglie) lze sledovat i u výše zmíněných zemí. Právě u těch, které mají “extremely”. V posledních týdnech před týdnem č. 15 je tam nejprve znatelně prudký vzrůst úmrtí, následovaný podobně prudkým poklesem.

 

Co si o tom všem myslet? Jak to interpretovat? Na jednu stranu jsme byli právě v uvedených týdnech pravidelně informováni o těch nemalých smrtelných koronačíslech, která přece nutně musí mít vliv na tu celkovou úmrtnost. Když se ale podíváme na grafy těch celkových úmrtí, ten velký nárůst tam sice vidět je, ale stejně tak viditelný je i ten prudký pokles. Zde je nutno připomenout, že na euromomo jsou čísla úmrtnosti uváděna nezkresleně, jsou tedy objektivní. Prostě a jen, kolik zemřelo lidí. Znamená to tedy, že za ty poslední týdny opravdu ta úmrtnost dosti prudce klesá? Samozřejmě ano (viz. “nestrannost” euromomo křivek).

Zde si tedy můžeme říct buď to, že počet úmrtí, přičítaných koroně, bez ohledu na čísla, všude jinde uváděná, prostě klesá. Přiznáme-li ale těm jinde uváděným číslům nějakou relevanci, potom je to vysvětlitelné velmi odlišně. Totiž tak, že ta vysoká březnová čísla, po kterých následuje ten pokles, jsou způsobena ne koronou, ale koronašílenstvím. Že umírali jak lidé koronou postižení, do kterých patří zejména ti, kteří už byli i jinak vážněji nemocní (a korona je postrčila), a taky ti, u kterých to na koronu bylo jen svedeno (včetně těch, na které se kvůli koroně nedostala potřebná péče). A pokud bude ten prudký pokles pokračovat i nadále, což nám ukážou křivky euromomo až bude zanesen další, tedy 16. týden (stane se za ca 7-10 dní, a pád křivek má k tomu 15. týdnu dosti jednoznačný směr), bude to znamenat, že nastal “deficit” úmrtí. Že budou chybět ti mrtví, které si vzalo koronašílenství…

(Visited 288 times, 1 visits today)
Sdílet článek

Vložit komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *