Končím s blogem a loučím se s mými čtenáři

Napsal
Sdílet článek

Vážení a milí čtenáři mých článků,

tímto se loučím se všemi, kdo četli mé články. Po zralé úvaze jsem se rozhodla skončit s psaním. Mnohým vadí moje anonymita, kterou jsem si chtěla – alespoň zatím – ponechat hlavně proto, že píšu o mnohdy ožehavých  tématech a nepokládám za důležité se jakkoli prezentovat podobně, jako spousta lidí v internetových diskuzích.

Chtěla jsem zpočátku hlavně rozběhnout tento blog, protože si moc vážím práce pana Kříže z Pravého prostoru, k němuž blog patří a bylo mi zprvu líto, že sem nikdo dlouho nepřispíval.  Čekala jsem, že se někdo další zapojí, ale až na pár výjimek, které sem jednou za čas něco vloží, se nezapojil nikdo. Nestalo se tak, proto jsem se snažila blog dál plnit především informacemi z islamizovaných částí Evropy. Nemám z toho nic, jen ztracený téměř veškerý volný čas a většinu lidí to stejně neprobudí. Články čtou dávno přesvědčení, někdo je čte rád, ale mnoha lidem vadí.

Takže konečně se mne někteří zbavíte, nebude tady žádná anonymní “zbabělá Slovanka”, jak jsem byla nazvána jiným anonymem.  Já si konečně najdu víc času pro sebe a svoje názory si také nechám pro sebe, případně své známé, kteří se mnou souzní.

Alespoň symbolicky byl můj poslední článek o tom, jak by bylo teoreticky možné předejít islamizaci, přičemž závěr je zcela jasný. Nikdy se to zřejmě nepovede a to především proto, že jde o plánovaný a řízený proces. Pak nejspíš ani nemá cenu sem dál psát a nechat si nadávat za to, že upozorňuji na to, co se děje jinde, i když to často nejsou moc hezké věci. Myslela jsem si však, že jinak si většina lidí neuvědomí, co se děje relativně blízko. A že totéž se může dít jednou i u nás.

Přiznám se, že některé moje články třeba v afektu vyjádřily momentální stav mysli, když jsem narazila na nějakou informaci, která pro mne už byla jen stěží akceptovatelná.  Pak se to odrazilo i na samotném článku. Jsem jednoduše člověk, který není zvyklý si brát servítky. Jistě i vy jste se někdy vytočili a měli potřebu to ze sebe “vysypat”.  Obzvlášť mi nyní vadí viditelně záměrně vyvolávaná koronapanika a to o to víc, že já sama jsem už narazila ve svém okolí na lidi, z nichž je v důsledku neutuchající mediální masáže jen uzlíček nervů či v důsledku opatření přišli o své živobytí.

O tom, že s psaním skončím nebo ho omezím na 2-3 články týdně, jsem uvažovala už nějakou dobu. Minimálně od doby, kdy mi začalo docházet, že jde o “házení hrachu na zeď”. Ale nejspíš jsem potřebovala dostat nějaký podnět. A ten přišel nyní, což je zřejmě jen dobře. Signál, že mám skončit, mi byl vyslán dostatečně jasně a hned z více stran.

Články, které jsem sem dosud za téměř rok psaní vložila, zde ponechám. Mnohé jsou nadčasové a můžou čtenáře zajímat i po delší době. Snad blog zcela neupadne a někdo jiný, přijatelnější (a zřejmě hlavně neanonymní), mne v psaní vystřídá.

Ještě jednou moc zdravím všechny moje čtenáře a všem přeji pohodu i v současné nelehké době, kdy bude zřejmě lepší se věnovat zábavnějším a odlehčenějším tématům. 

PS: Je možné, že někdy přijde doba, kdy seznám, že je čas se sem vrátit. Nebo budu mít jen chuť se vypsat. Momentálně už to tak však necítím. Ale jak se říká: “Nikdy neříkej “nikdy”!”

(Visited 397 times, 1 visits today)
Sdílet článek

13 komentářů

  1. Chápu to, ale doufám, že se časem vrátíš. I kdyby to byl třeba je jeden článek za týden.
    Není to házení hrachu na zeď – lidé se pomalinku porbouzejí. Jen je ten proces velmi pomalý. Mnohem pomalejší, než normálnímu duševně zdravému člověku dává smysl, ale musíme si uvědomit, že na pačné straně stojí DOSLOVA biliony dolarů/Euro. A to co by nás mělo naopak povzbudit je to, že pár desítek nebo set lidí, co píší a dělají videa ve volném čase, jsou v některých chvílích skoro vyrovnanou opozicí k obrovské profesionální krakatici, která je živená neuvěřitelným množstvím peněz a ovládla většinu podstatných pozic v politice a médiích.
    Má to smysl! Ale odpočinek je taky potřeba smile
    A z těch útočících zbabělců si nic nedělej – většinou jsou to zakomplexovaní chudáci, není jich moc ale o to jsou aktivnější. Chodí se do diskuzí léčit svoje frustrace a neúspěšnost.Jejich názor má nulovou hodnotu a jediný, kdo je bere vážně, jsou podobní zkomplexovaní nýmandi smile

  2. Vaše práce nebyla zbytečná, pokud cítíte nějaký tlak z okolí, chápu to, ale otevřela jste oči mnoha lidem a co se jednou napíše na net, už tam zůstane. Děkuji Vám. Teď většina lidí řeší existenci v průběhu korona blázince a já doufám, že zas jednou nastane čas, aby jste se vrátila k psaní a k psaní o příjemnějších tématech, protože ty zlé už nebudou. Opatrujte se prosím.

  3. Je to škoda, ale chápu a respektuji Vaše rozhodnutí. Připojuji se k poděkováním za Vaši práci.
    Mějte se hezky.

  4. Velice mě to mrzí,ale chápu to-oni sluníčkáři,humanisté a demokrati dokážou být pěkně zákeřný svině,sám s nimi mám také zkušenosti…
    Moc děkuji za všechno a rozhodně si myslím,že Vaše práce zbytečná rozhodně nebyla-stačí se jen podívat kolik lidí ty články četlo,ale třeba si to ještě rozmyslíte a opět se na těchto stránkách setkáme.. good

  5. Souhlasím víceméně s předřečníky a děkuji. Vaše články jsem přeposílal a odkazoval na ně. Blog byl kvalitní (až výjimku v podobě jednoho pomatence).
    Chápu Vaši únavu, ale proč nezůstat třeba u 1 článku denně? Není to o kvantitě, ale kvalitě.
    Také lze odkazovat na víc zdroje. S překladačem se staly dostupnějšími pro ty, kdo nemluví daným jazykem.
    Pokud jste se však nechala znechutit bruselisty, pak dosáhli svého. Anonymnost není zbabělost, ale taktika proti posilujícímu totalitnímu systému. Postavit se mu otevřeně má jediný výsledek a nikomu to nepomůže. I proti okupační armádě platí partyzánské hit-and-run.
    Ohledně převzetí či přidání dalších přispěvatelů: nikde jsem si nevšiml žádné výzvy ani kontaktního mailu. Mám ale blokované soc. sítě.

  6. Děkuji za informace, které se z oficiálních zdrojů televize a rozhlasu člověk nedoví, které jsou záměrně zamlčovány v rámci postupné islamizace naší země. Pevně věřím, že někdy v budoucnu budu moci Vaše názory opět sdílet v článcích na internetu. Ještě jednou děkuji.

  7. Stejně tak i moje díky za Váš čas a práci, “anonymní Slovanko”. Vaši touhu zůstat anonymní zcela chápu a bude i nadále naprosto přirozená, dkoud na tento web budou docházet zapšklí udavači, například ze Šlonzu. I já si svoji anonymitu držím.

    Budu rád, když na svět a lidi nezanevřete úplně a ponesete dále jho boje s ovčí blbostí. Váš pohled na věc je zde jedním z nejkvalitnějších.

    Díky.

  8. Vážení, moc všem děkuji za povzbudivá slova a jsem za ně moc ráda. Potěšilo mne, že alespoň někomu se moje články líbily. Rozhodně netvrdím, že se sem už vůbec nikdy nevrátím, možné je všechno. Invektiv se však vůči mne objevovalo průběžně stále víc a připomínky, poukazující na moji anonymitu, také narůstaly. A když už toho bylo příliš, tak i moje trpělivost přetekla. Já jsem to brala tak, že chci informovat, snažila jsem se především varovat a upozorňovat na to, co mainstream zamlčuje.

    Abych se navíc vyhnula útokům různých pochybných elfů, pečlivě jsem dbala na zdrojování svých článků. Informace bez zdroje totiž alternativu pouze shazují.

    Nepsala jsem pro nějaký hmotný prospěch ani pro případné budoucí politické ambice – žádné nemám a s mými názory a neschopností držet jakousi diktovanou lajnu politické korektnosti by ani nic podobného nebylo možné. Proto jsem nepokládala za nutné zveřejňovat svoji identitu a dát se tak všanc nenávistníkům i mimo internet.

    Mým úmyslem bylo informovat, otevírat oči a občas možná i vyvolat polemiku. Nečekala jsem však i tak útoky na svoji osobu, kterých poslední dobou přibývalo.
    Je možné, že časem zjistím, že mi to psaní, které mi bylo zábavou, chybí. Časem, až se vše zklidní. Ale na druhou stranu nechci nic slibovat, protože včerejší rozhodnutí může i nemusí být definitivní. S některými z vás se možná uvidím na diskuzích na Pravém prostoru, kam se jistě občas nakouknu.

    Takže zatím se mějte v rámci možností současné šílené doby co nejlépe a otevírejte oči alespoň vy lidem ve svém okolí. A občas sem nakoukněte. Kdo ví, možné je, že se zde ještě někdy objevím.. yes bye

  9. Zdravím “Slovanko”. Rozumím Vám, chápu Vaše rozhodnutí a snad tuším i Vaše pohnutky. V odborné literatuře se to nazývá syndrom vyhoření. Každému džbánu se jednoho dne ucho utrhne a sebevětší pohár trpělivosti poslední kapkou přeteče. Psavec jednoho dne zjistí, že zde již vše uvedl, na události i jejich příčiny čtenářům poskytl náhled i názor z různých, jemu konvenujících, úhlů pohledu a již se více méně opakuje, nebo jen glosuje nové události. A tohle se člověku s důstojností a sebeúctou ekluje a nutí jej svůj přístup přehodnotit.
    Jestli Vás to potěší, tak jste svými články i komenty pomohla otevřít oči a mysl mnoha zdejším čtenářům. Ukázala jim, jak je dobré a potřebné se nebát o problémech hovořit a psát otevřeně, bez příkras a alibistické korektnosti. Čtu Vás rád, protože si necucáte info z prstu, máte je solidně ozdrojované a Vaše dedukce jsou logicky zdůvodněné. Dokonce jsem Vás “podezíral”, že se vyhledáváním, zpracováním a publikací info o dění ve světě, jeho aktérech, příčinách a cílech zabýváte profesionálně. Důvodem byl Váš široký záběr s hlubokým vhledem a porozuměním souvislostí na ose příčin a následků. Jestli je to “jen” Vaše hobby, tak hluboce smekám!!!

    Díky za čas a energii, kterou jste zajišťování podkladů a vlastní tvorbě věnovala. Nebylo to zbytečné!! Nejen pro Vás, která jste si díky psaní spoustu věcí uvědomila v souvislostech, ve svých postojích se vnitřně upevnila, argumentačně se dovybavila a zdokonalila, ale především to byl neskutečný přínos pro Vaše čtenáře. Ti se měli možnost dozvědět spoustu informací v souvislostech dosud netušených, což snad i některým otevřelo nové obzory poznání a možná i motivovalo k hledání PRAVDY. Vím, že o tu Vám především jde. O tu syrovou, nepoddajnou a většinou i nechtěnou PRAVDU. A za tu odvahu při jejím hledání a zveřejňování Vám především vyjadřuji obdiv.

    Věřím, že jste svými texty nejen iritovala Vaše názorové protivníky, ale současně pozitivně motivovala své čtenáře. Alespoň někteří snad pozvednou a dál ponesou, onen pomyslný prapor poznání a učiní další kroky při hledání a zveřejňování PRAVDY a budou Vašimi důstojnými následovníky. Ale mezi námi – největší radost byste mi udělala, kdybyste se ke své tvůrčí činnosti (po překonání této “krize”) zase vrátila.

    Ať se rozhodnete jakkoli přijměte mé upřímné poděkování za to, jak důstojně a při tom kvalifikovaně, jste zde působila. Děkuji. good

Vložit komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *