Koronavirus, ebola

Napsal
Sdílet článek

Hlavním mediálním tématem posledních dní je nově zmutovaný koronavirus, jehož epicentrem nákazy je Čína. Dnes, tedy v neděli 26.1. odpoledne, je naposledy deklarovaný stav následující: po celém světě více, než 2000 nakažených a 56 mrtvých.

Srovnáme-li tedy úmrtnost tohoto onemocnění třeba s úmrtností na běžnou sezónní chřipku, tak pak by z toho ta chřipka pravděpodobně vyšla o něco hůř. Co je dle mého názoru horší je fakt, že inkubační doba může být až 14 dní, takže po celém světě může chodit mnoho nevědomky nakažených.

Úmrtí je zaznamenáno většinou u nějak oslabených pacientů, u jinak zdravých lidí tedy nákaza projde podobně, jako chřipka. Nicméně to všechno už znáte z mainstreamu, takže nemá cenu se k účinkům onemocnění více rozepisovat.

Co mne však už roky zaráží je fakt, že posledních asi 40 let se objevuje jedna nová nemoc za druhou, případně se vlivem globalizace šíří po celé zemi i nemoci, které byly lokální záležitostí. 

Zkusila jsem si jen namátkou zrekapitulovat nemoci, které se za tu dobu objevily a je jich skutečně značná plejáda. Nechci spekulovat o jejich původu, nicméně – až na výjimky – se většina těchto nemocí objevila v přelidněných zemích.

Asie je původcem zmutované ptačí chřipky, objevil se zde SARS a nyní koronavirus. Z Afriky pochází nemoci jako AIDS, ebola nebo západonilská horečka. Jižní Amerika byla epicentrem rozšíření viru zika a z Ameriky se dál do světa dostala i prasečí chřipka, kvůli místu prvotní nákazy jinak nazývaná mexická. K nemocím, které se začaly vyskytovat v posledních desetiletích pak můžeme započítat i BSE (nemoc šílených krav) či boreliózu.

Názory na šíření těchto nemocí jsou různé od mutace virů jiných, již existujících nemocí až po laboratorní vývoj ve formě biologické zbraně. Nejsem specialista, jsem čistě laik a nevím, jak dalece je normální, aby během několika desetiletí došlo ke vzniku tak ohromného počtu nemocí čistě mutací virů třeba i v tělech původního hostitele (zvířete) a přizpůsobení viru na koexistenci s lidským organismem. Globalizace samozřejmě urychlí rozšíření nemoci po celé planetě, i když v některých případech, především pak v těch, kdy je velmi krátká inkubační doba, k masivnímu rozšíření mimo kontinent původu dochází jen vzácně. Do Evropy se z Afriky dostal například i virus Marburg , kterým se od opice nakazili zaměstnanci německé laboratoře. Tento virus je podobný viru eboly.

O ebole se v poslední době příliš nepsalo a to i přes fakt, že tato nemoc, poprvé přenesená na člověka (pravděpodobně z opice) v roce 1976 zaznamenala největší nekontrolovatelnou epidemii v letech 2013 a 2014. Tedy v období těsně před invazí do Evropy. Virus je smrtelný v 50-90% případů (záleží na kmeni). A teď si to srovnejte s úmrtností na koronavirus, která je – budeme-li věřit oficiálním údajům – 2-3%.

Virus ebola se zatím drží pouze v Africe jen proto, že má velmi krátkou inkubační dobu, nakažený Afričan by tedy – v případě, že by putoval tak, jako většina do Libye a odtud lodí – ani do té Libye nedojel. Nejspíš by mu plány na cestu do Evropy nákaza zhatila.

Největší epidemie eboly, která od roku 1976, kdy se poprvé objevila u člověka, různě mutuje, tedy přišla až 37 let po první nákaze. Těch pouze 6-7 let nazpět došlo v Evropě ke značné panice, protože při současné inkubační době by nebyl přenos v případě, že by nakažený cestoval letadlem, problémem. Víme-li, že třeba německá vláda už pořádá pravidelné lety Addis Abeba – Berlín, kterými převáží migranty s předem schváleným azylem, může časem k podobnému přenosu dojít.

A co by bylo nejhorší? Kdyby tato nejen vysoce nakažlivá, ale v případě některých vysoce virulentních kmenů i smrtelná nemoc zmutovala tak, že by se u ní prodloužila inkubační doba třeba jen o 1-2 týdny. Pak by se mohla nemoc přenést do Evropy a způsobit lokální epidemie i na našem kontinentu.

Současný koronavirus je mutací viru s o poznání kratší inkubační dobou. Dokázal-li tedy původní kmen koronaviru po mutaci prodloužit i svoji inkubační dobu a tím umožnit širší nákazu, může se totéž stát i v případě eboly.

Migrační invaze z Afriky poslední roky zesiluje, další miliony Afričanů se chystají vzít Evropu ztečí. Co kdyby se v Africe vyskytla nová epidemie eboly, nový, zmutovaný kmen, s mnohem delší inkubační dobou? Pokud by k tomu došlo zjara nebo v létě, mohla by se epidemie eboly přenést i do Evropy. Virus zatím není rezistentní vůči nízkým teplotám, takže zimu by v současné době v Evropě “nepřežil”, nicméně i tak může dojít k další mutaci, která viru umožní přežít i v teplejších oblastech Evropy. Ostatně podobně, jako je tomu u již zmíněné západonilské horečky, která si vloni našla oběť i na našem území.

Nemyslím, že by současná epidemie koronaviru v Číně přešla do pandemie. Nejspíš půjde o epidemii podobnou SARS, za rok už na ni nikdo ani nevzpomene. Pokud ale dojde k mutaci některého kmene viru eboly tak, aby bylo možné přenesení ve větší míře do Evropy v rámci stávající invaze, může to mít důsledky přímo fatální. Afričané se pak mohou stát přímo biologickou zbraní.

(Visited 134 times, 1 visits today)
Sdílet článek

Vložit komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *