Krvavý útok kousek od našich hranic, který se mne bezprostředně dotknul (videa)

Napsal
Sdílet článek

Před dvěma dny jsem se rozhodla, že s psaním blogu skončím, přičemž tehdy jsem svoje rozhodnutí považovala za velmi pevné. To, co se však odehrálo včera večer a čeho jsou nyní plná média, mne donutilo se k psaní vrátit. Tedy alespoň k tak závažným událostem se já, velmi zásadní odpůrce islámu, vyjádřit prostě musím. Mlčením bych se zcela zpronevěřila všemu, co už dlouhodobě hlásám. Útoky jen pár desítek kilometrů od našich hranic, navíc útoky, které se mne velmi úzce dotýkají, neboť nedaleko od místa, kde se útočilo, žije i můj příbuzný, ale i pár známých, už komentovat musím.

Útok se tak trošku dotkl i naší rodiny a já jsem poprvé pocítila jaké to je, když se bojíte o někoho blízkého v důsledku toho, že se nacházel v blízkosti takového hrůzného útoku. Samozřejmě jsme nakonec zjistili, že je  jak náš příbuzný, tak i všichni další známí v pořádku, ale ta nejistota předtím byla strašná.  A podobné pocity bude postupně zažívat po celé Evropě stále více lidí. Popisovat útok nemá cenu, média o něm už napsala dost a informace se jistě budou průběžně aktualizovat. Bude víc mrtvých s tím, jak budou umírat zatím jen zranění.

O Rakousku, coby nejvíce islamizované zemi EU, jsem zde psala několikrát. Mnohokrát jsem upozorňovala na to, že tato sousední země – podobně jako Německo – bude zásadní “zásobárnou” muslimů pro naši zemi. V momentě, kdy se začne na území Rakouska proti islámu jakkoli bojovat (minimálně restrikcemi a zavíráním mešit), vydají se muslimové tam, kde jsou k nim vstřícnější. A – možná se nyní budete divit – ale jen málokde v Evropě by našli natolik islámu vstřícnou zemi, jako je ČR. Stačí se podívat na to, jak se u nás u soudů nadržuje muslimům. Zcela nepokrytě. A naopak ti, kdo jakkoli pohaní muslima na internetu, jsou stíháni, byť vyjádří silný odsudek směrem k násilníkovi.

Chcete zde islám, pak ho budete mít také úplně stejně, jako ho mají sousedé. Zřejmě většina z vás ty muslimy Rakušanům a Němcům závidí. A upozorňuji, že muslimové z Německa nebo Rakouska sem budou přijíždět coby Rakušané a Němci, neboť mají jejich občanství. A zde mají dostatek modliteben, jsou tu i mešity a další se plánují. Mají zde povolené hidžáby na školách a muslimskou obec, brzy i velká halal jatka. Neexistují zde žádné restrikce, muslimové zde zatím nemají vlastní školy (mají jen školky), ale to zřejmě jen proto, že jich není zatím tolik, aby je v jedné lokalitě zaplnili. Množící se kebabárny ovšem hovoří o islamizaci naší země za vše.

Pochopte konečně, že jde o válku. Ale jde o válku, v níž bojuje jedna strana a ta druhá se vzdává. Ano, vzdáváme se a jdeme jako tupé ovce na porážku. Islám je hlavní zbraní globalistů, zbraní, sloužící k likvidaci Evropy a původního Evropana. Evropana, který zcela zdegeneroval a pod pláštíkem falešné pseudohumanity si zve na vlastní kontinent své vrahy či vrahy svých potomků. Ani v jedné jediné zemi tupé občany nenapadne, že za to, co se napříč EU děje, si také mohou sami. A opět se ptám: “Koho z vás zajímá, zda se strana, kterou volíte, zasazuje o zákaz islámu?” Skoro nikoho, že? To je ostatně znát i na výsledcích každých dalších voleb kdekoli v EU.

Islám je s námi ve válce už dlouho, ve Vídni si to možná konečně začnou uvědomovat, neboť v Rakousku  je to právě především Vídeň, kdo volí islámu vstřícné politiky. Ale ani my si nemáme co vyčítat. O tom jsem už ovšem psala mnohokrát a nechci se opakovat.

Tento článek neznamená, že se vracím k psaní blogu v takovém rozsahu, jako dřív. Pokud by nedošlo k útoku ve Vídni, který se mne takto bezprostředně dotknul, vůbec bych se k psaní nevracela. Ale vrátit se k němu alespoň tímto článkem prostě musím. Chtěla jsem alespoň vyjádřit pocity, jaké to je, když se vás útok dotkne bezprostředně. A to v situaci, kdy vlastně už roky víte, že směřujeme k válce, která postupně prostoupí celou Evropou. Právě ta bezmocnost, kdy vlastně něco podobného tušíte, ale jen málokdo vám naslouchá, je deprimující. I proto jsem postupně ztratila chuť psát.

To, co se stalo včera ve Vídni, se bude dít napříč Evropou stále častěji. Islám je třeba vyhnat z celého kontinentu, po kterém se rozlezl jako rakovina. A nepůjde-li to jinak – což prostě nepůjde – je třeba ho vyhnat silou. To sice s sebou ponese oběti, ale mnohem více obětí přinese nečinnost, pokud budou tupé ovce dobrovolně přistupovat na porážku.

Lidi, nebuďte ovce a probuďte i ostatní. Máme být slepí k tomu, co se kolem nás děje, také proto nás zavírají do našich domovů a naši pozornost odvádějí k zástupným problémům. Přitom denně připlouvají další muslimští invazisté do Evropy. A my všichni jim ten pobyt tady i díky tomu, že jsme v EU, platíme. Zdá se vám normální platit si vlastní vrahy či vrahy svých potomků??

 

(Visited 313 times, 1 visits today)
Sdílet článek

2 komentáře

  1. Nejsme tak úplně bezmocní. Lze bojkotovat muslimské obchody, necestovat do muslimských zemí na dovolenou, volit antimuslimské politiky, a nakonec i fyzicky bojovat. Anebo zalézt a čekat, “až se to přežene”. V tom horším případě až vylezeme, bude kolem chalífát.

    1. Ale kdepak. To jsou jenom mušky, které s nimi vůbec nehnou. Jedinou cestou je otevřený fyzický boj.

      Víte, já už jsem si za život vyzkoušel, co to je stát na nesprávné straně hlavně. Bylo mi 24 a na druhé straně hlavně samopalu stál vychyloslovenský lidoop kalného výrazu, který řval, že chce opušťák, jinak mne zabije. V tom okamžiku se Vám, věřte mi, docela posune žebříček hodnot a dospějete k závěru, že i ta největší humanita má také své meze.

      Kdepak, bez fyzického boje je odsud už nedostaneme.

Vložit komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *