Kůrovec může na Šumavě do tří let zahubit dalších 10.000 hektarů lesa

Napsal
Sdílet článek

Ministr životního prostředí Richard Brabec schválil a podepsal novou zonaci Národního parku Šumava. Odhaduji, že kvůli jeho krokům, sežere kůrovec na Šumavě dalších zhruba 10.000 hektarů dospělého smrkového lesa během příštích tří let. Vše jen kvůli hloupým rozhodnutím, kterými jde současná garnitura ochrany přírody na ruku ekologistům. Šumavu čeká další velký malér.

 

Celou republiku zmítá kůrovcová kalamita a odpovědné rezorty zemědělství i životního prostředí mají plná ústa uvědomění, že se jedná o národní malér. Premiér se loni s kůrovcem nechával píárově fotit, zatímco mu jeho ministr životního prostředí neříkal úplně pravdu o tom, jak je kůrovec v chráněných oblastech a národních parcích jeho rezortu pod kontrolou. Značné nárůsty kůrovce hlásí Krkonoše i Šumava. Letos čeká celou republiku extrémní kůrovcový malér, to už ví každý. Ovšem rok 2020 bude také znamenat rozpoutání další kůrovcové kalamity v NP Šumava. Pokud proti tomu někdo nezasáhne, tak kůrovcová kalamita ministra Brabce bude ve svých důsledcích srovnatelná, nebo i větší než ta, kterou na Šumavě rozpoutal exministr Bursík.

 Jak je to? Nejprve ministr Brabec připravil novelu zákona o ochraně přírody, aniž by si lesa a Šumavy neznalí poslanci hlasující „pro“ uvědomovali, co tím Šumavě vlastně způsobí. Podle této novely se nemusí kůrovec zpracovávat v prvních ani ve druhých zónách národních parků. A nyní tu máme novou zonaci Národního parku Šumava. Oba materiály ve své synergii znamenají pro Šumavské lesy katastrofu.

Než to vysvětlím, trošku se u příběhu zonace pozastavím. Máme nyní třetí zonaci v histori parku. Ta první pocházela z roku jeho vyhlášení, tedy z roku 1991. Ta druhá z roku 1995 a platila až do roku letošního a to i tehdy, kdy jsme všichni věděli, že nebyla šťastná a proto jsme se ji snažili opakovaně změnit. Poprvé jsme připravili změnu zonace NP Šumava v roce 2005. Ten proces důvěrně znám, protože jsem ho řídil. Výsledek byl se souhlasem lesníků, přírodovědců, šumavských obcí, Rady NP Šumava, Jihočeského i Plzeňského kraje a se souhlasem Ministerstva životního prostředí. Podle tehdy připravené strategie se měla zonace a zejména bezzásahový režim rozšiřovat v NP Šumava po desetiletích, v krocích po 10, 30 a 50 letech. (Možná je dobré zde sdělit co to vlastně ten bezzásahový režim je: je to režim kdy se příroda ponechá sama sobě, bez lidské intervence a bez ohledu na následky probíhajících přírodních dějů, vč. hmyzích kalamit). Po tu přechodnou dobu se podle našeho tehdejšího plánu měly šumavské lesy na bezzásahovost připravovat citlivou lesnickou péčí. Dlouhodobější přestavba lesů byla nutná. To proto, že člověk Šumavu a její lesy po 600 let intenzivně měnil a narušoval – (v souvislosti s osidlováním, s rýžováním zlata, s rozvojem sklářství a s rozvojem dřevařství). Několikasetletým konáním našich předků z původních smíšených lesů Šumavy, z tzv. hercynské směsi s jedlí, bukem a smrkem, zůstaly dominantně smrkové monokultury. Jestliže přirozeně bylo v zastoupení dřevin na Šumavě nějakých 50% smrku, dnes je to dost přes 80%. Proto jsou šumavské lesy s nepřirozenou převahou smrku nepřirozeně náchylné pro kůrovcové kalamity. A jestliže člověk ze šumavských lesů 600 let bral, tak by jim podle mě měl nejméně další století aktivně vracet a ne je nechat nesmyslně na pospas kůrovci. Prakticky všem se tento přístup tehdy zamlouval. Vyjma ekoteroristů. Ti, nevím jak, ale dosáhly na ministerstvu životního prostředí toho, že místo kroků po 10, 30 a 50 letech se bezzásahovost měla rozšiřovat po 1, 3 a 5 letech. Tedy přírodovědně nesmysl. Ekoteroristé tehdy v roce 2005 dosáhli škrtnutí nul a ministerstvo životního prostředí ty nuly vážně škrtlo. Já jsem pak z pozice náměstka ředitele popsal, co se při takto stupidním scénáři stane s lesem (sežere ho kůrovec) a vyhodili mě poprvé z parku. Načež od jednacích stolů ale odešly i obce, kraje i odborníci. Tenkrát Šumavě pomohl tehdy předseda KDÚ Miroslav Kalousek, který ze své politické funkce srovnal do latě tehdejšího ministra ŽP Libora Ambrozka. Sice tak Kalousek politicky vstoupil do exekutivy, ale tím, že zastavil Ambrozkovu změnu zonace, zachránil Šumavu před kůrovcem.

Až do roku 2007, kdy zonaci naprosto podloudným způsobem obešel ministr Bursík. On tehdy zonaci nezměnil, ale úplně se na ni vykašlal a v rozporu se všemi principy nevyhlásil změnu zonace, ale tzv. managementové plochy, které šly napříč zonací. Podle jeho pravidel se nemusel kůrovec asanovat na třetině NP Šumava. Toho dosáhl tak, že na 1/3 plochy NP Šumava vyoutoval platnost lesního zákona (podle toho se totiž kůrovcem napadené stromy musí včas asanovat, aby se kůrovec dál nešířil). A výsledek Bursíkova přístupu? Na Šumavě sežral kůrovec asi 10.000 ha lesa během pouhých 5 let. Od roku 2007 do roku 2013 se stalo přesně to, co jsem popsal v roce 2005 a byl za to z parku vyhozen.

Když tedy kůrovec sežral v NP Šumava dost lesa, vzali mě v roce 2011 do NP zpátky. Spolu s ředitelem Janem Stráským, budiž mu země lehká, jsme největší kůrovcovou kalamitu v dějinách NP Šumava zastavili – navzdory řevu jeho milovníků a ochránců, kteří se přivazovali ke stromům, abychom lesy nemohli kůrovcové nákazy efektivně zbavit. Zároveň se zastavením kůrovce jsem v roce 2012 podruhé vedl přepracování zonace NPŠ. Výsledek? Opět se souhlasem obcí, krajů, lesníků, Rady NP Šumava a Ministerstva životního prostředí. Ovšem, zonace se zase nelíbila ekoteroristům, milovníkům kůrovce, pro které je kůrovec porodníkem a lékařem lesa. Bylo v ní málo prostoru pro kůrovce. Déja vu. Když už bylo vše podepsané a připravené ke schválením ministerským podpisem, padla Nečasova vláda (tehdy byli ministry ŽP Tomáš Chalupa, posléze Tomáš Podivínský). Pak začalo období Vlády „Bude LÍP“. Podepsanou zonaci NP Šumava i s managementem lesů a Plánem péče o NP Šumava hodil již současný ministr Brabec v roce 2014 do kanálu. V rozporu s dohodami s obcemi, kraji a Radou NP Šumava Plán péče změnil tak, že na jeho MŽP podaly šumavské obce žalobu a všechny soudy i přes odvolávání ministerstva vyhrály. Od té doby nemá Šumava žádný plán péče – jako jediný národní park na světě.

Nyní tedy máme nově schválenou zonaci NP Šumava. Tomuto aktu předcházelo schválení novely zákona o ochraně přírody. Ta byla připravena aktivisty, ekoteroristy a ministrem Brabcem. Se současně platnou novelou zákona o ochraně přírody a krajiny nesouhlasily šumavské obce, kraje, lesníci, Senát Parlamentu ČR, vetoval ji i prezident republiky. Ovšem prohlasovala ji poslanecká sněmovna s vládou „Bude LÍP“. Co je na této novele špatně? Především to, že se podle ní v lesích národních parků nemusí asanovat kůrovec nejenom v první, ale ani ve druhé zóně. Což nebylo nic zajímavého, dokud ministr Brabec k této novele neschválil novou zonaci NP Šumava.

Podle této nové zonace:

    1. se okamžitě rozšiřuje bezzásahovost o cca 2.000 hektarů. Na těch 2000 ha nově bezzásahové plochy lesa je několik set tisíc stromů atraktivního pro kůrovce. Co udělá kůrovec? Začne se na těchto stromech nerušeně množit.
    2. Součet první a druhé zony je nově 52% plochy NP Šumava (cca 35.000 ha) a v souladu s novelou zákona o ochraně přírody se tam nemusí asanovat kůrovec. Možná někdo namítne, že když se nemusí, ještě to neznamená, že se nebude. Ovšem proti tomu se milovníci kůrovce a suchých smrků pojistili. Tam kde by náhodou kůrovce asanovat mohli, tak tam si do map namalovali výskyt tetřeva hlušce, kterému prý těžba v lese škodí. Že to tak není, vám řekne každý praktický šumavský lesník. Takže? Prostě se asanovat kůrovec nebude, je to kůrovcovo.
    3. Vedení NPŠ a MŽP prohlašuje, že nebude zpracovávat polomy, nebo kůrovcem napadené stromy, pokud jich bude víc než málo a to ani ve druhých zónách … když nemusí, tak nemusí (aby prý neudělali kácením moc velkou paseku).
    4. Jsme právě po orkánu Sabina a dalších vichřicích, které polámaly a vyvrátily v NP Šumava asi 70.000 kubíků dřeva a to převážně roztroušeně. Všude tam se budou zlomy a polomy zpracovávat jen liknavě, nebo raději vůbec, aby vrčící pily nevyplašily chudáka tetřeva.
    5. A co na to kůrovec? No hned z jara se do těchto polomů pustí a bude se tam množit o sto šest. A co Správa NPŠ? No nic, vždyť sama říkala, že polomy nebude zpracovávat, ale i kdyby nakrásně chtěla, tak tam přeci všude žije tetřev a ten nesmí se chudák plašit až do konce července. Tedy do doby, dokud kůrovec nedokoná svůj jarní vývoj a nevyletí do dalších stromů, aby je mohl napadnout, zabít a dál se na nich množit. Věřím, že si tenhle článek přečte pár lesáků. Protože poslanci, kteří schválili Brabcovu novelu zákona o ochraně přírody, tomu nerozumí a je jim to úplně jedno. Pro lesníka je to všechno těžko uvěřitelná demagogie.
    6. Už podzimní rojení 2020 bude znamenat základ nové kůrovcové kalamity na Šumavě. A protože ve druhých zónách už bude kůrovce víc než dost, tak Správa NP i Ministerstvo životního prostředí budou říkat, že zásah proti kůrovci by způsobil víc škody, než kdyby nedělali nic. Tak nebudou dělat nic – pro jistotu, z principu předběžné opatrnosti ochrany přírody.
    7. Podle nové zonace je v nově vyhlášené druhé zoně asi tak 10–12.000 hektarů lesa se smrkem atraktivním pro kůrovce. Tedy odhaduji, že po aktuálních krocích a rozhodnutích ministra Brabce přijde Šumava do tří let o dalších cca 10.000 hektarů lesa.
    8. Žírem kůrovců v první a druhé zóně to ale nekončí. Ve třetích zónách se proti kůrovci zasahovat smí / musí (tam už lesní zákon platí). Takže když se kůrovec nechá pěkně množit v prvních a druhých zónách, bude po směru větru vylétat do zón třetích a tam na něj už počkají dřevorubci s motorovkou a všechny smrky napadené kůrovcem pokácí.
    9. Takže další kus šumavského lesa bude z části sežraný kůrovcem a další kus bude vykácený. Už vynechám polemiku čí ty těžařské firmy, které tendry vyhrajou, budou. To už je úplně jedno čí budou, jde tu o šumavskou přírodu. Alespoň mně o ní vždycky šlo.
    10. Co je na tom nejhorší, že zasvěcení tohle všechno vědí již od doby, kdy ministr Brabec začal připravovat novelu zákona o ochraně přírody. Ta přišla jenom kvůli Šumavě. Jenom kvůli tomu aby ekoteroristi dobili Šumavu a zasadili zdejším lesům poslední ránu. Za rozhodnutí o změně zákona o ochraně přírody mohou konkrétní poslanci. Je zadokumentováno, kteří zvedli ruku. Co závěrem? Jestli se někomu zdála kůrovcová kalamita na Šumavě vyvolaná ministrem Bursíkem a tehdejším vedením NP Šumava jako velká, tak ta co přijde nyní v éře Brabcově, ji dožene, možná předčí. Od dnešního dne, každý jeden strom, který na Šumavě sežere kůrovec je výsledek systematického konání ministra Brabce a jeho vedení resortu. Blahopřeji všem ekoteroristům. Šumava je na kolenou, dokázali jste to.
(Visited 27 times, 1 visits today)
Sdílet článek

Vložit komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *