MANŽELKY NELZE TRESTAT ZA TO, ŽE UKLIDŇUJÍ ROZČÍLENÉ MANŽELY (Otázky a odpovědi)

Napsal
Sdílet článek

K článku „Okresní soud v Jindřichově Hradci: Manželky nelze trestat za to, že uklidňují rozčílené manžely“ (viz níže) zaslali čtenáři několik dotazů. Zde jsou odpovědi.

Otázka:

Proč Rudolf Kolář začal předsedovi JZD Františku Ráftlovi hned po jeho příchodu nadávat, že je „zloděj zlodějská“?

Odpověď:

Kolář mu to vysvětlil slovy: „Ty jsi nám toho už ukradl.“ Měl tím na mysli, že Ráftl se v minulosti zasadil o to, aby Kolář přišel o „různé mechanisační prostředky“, včetně oné „výfukové řezačky“.

Otázka:

Hrozilo Ráftlovi opravdu zabití, když na něj Kolář vzal „rýžové koště, které je nasazené na holi“?

Odpověď:

Těžko říct. Pokud by například Kolář praštil Ráftla násadou po hlavě, mohlo to mít nepředvídatelné následky. Kromě toho Ráftl popsal smrtící nástroj jinak. Tvrdil, že Kolář na něj „vzal kus železa v délce asi 50 cm, kterýmž mu vyhrožoval, že ho zabije“. Ať už měl Kolář v ruce cokoli, jisté je, že Ráftl se vrátil domů bez jakékoli fyzické úhony.

Otázka:

Byl Kolář po listopadu 1989 v této věci rehabilitován?

Odpověď:

Částečně. Rehabilitace se týkala „ohrožení jednotného hospodářské plánu“, ale nikoli „násilí na veřejném činiteli“. Za trestný čin rehabilitací nedotčený byl dne 17. 8. 1990 Kolářovi uložen trest odnětí svobody v trvání 6 měsíců s podmíněným odkladem na zkušební dobu 2 let. Jakými skutky se měl Kolář, který zemřel v roce 1981, ve zkušební lhůtě osvědčit, soud neuvedl.

Otázka:

Dodržel Kolář „zákaz pobytu v okrese Jindřichův Hradec navždy“?

Odpověď:

Nedodržel. Bylo zjištěno, že „se dvakráte bez povolení zdržoval v Lovětíně“. Když tam přijel potřetí, byl „dne 5. února 1956… kolem 13 hodiny … u své manželky přistižen“ a „bezpečnostními orgány zadržen“. Hájil se tím, že „byl v domnění, že když zajede na krátkou návštěvu své rodiny, nikomu tím neublíží“. Soud však jeho obhajobu neuznal. Kolář byl potrestán pokutou ve výši 200 Kčs a v případě její nedobytnosti náhradním trestem odnětí svobody v trvání 14 dnů.

Otázka:

Byl v této druhé věci Kolář rehabilitován?

Odpověď:

Ano. Stalo se tak ale až usnesením Okresního soudu v Jindřichově Hradci ze dne 15. 12. 2020.

 

Otázka:

Jak to dopadlo s manželkou, když i její majetek propadl ve prospěch státu?

Odpověď:

Zemědělská usedlost, propadlá státu, byla svěřena do obhospodařování JZD v Lovětíně. Jeho předseda, shora zmíněný František Ráftl, navrhl soudu, aby Jiřina Kolářová byla z domu vystěhována, protože „žalující strana potřebuje [byt, kde žalovaná bydlela s tehdy jedenáctiletým synem Rudolfem] pro některého svého člena“. Lidový soud v Jindřichově Hradci dne 26. 6. 1958 žalobě vyhověl a zároveň uložil Kolářové zaplatit soudní poplatek ve výši 10 Kčs. Vystěhování se uskutečnilo ve dnech 19. a 20. 7. 1958 a Kolářovi museli zaplatit stěhovací náklady ve výši 376,20 Kčs.

Otázka:

Je vůbec někdo, koho by se po tolika letech případ osobně dotýkal?

Odpověď:

Ano, přinejmenším se týká tehdy vystěhovaného, dnes 73letého Rudolfa Koláře mladšího. A navíc příběh Kolářových může povzbudit některé další rodiny, kterým se stala podobná příkoří, že by se možná i v jejich případě dala ještě zjednat náprava.

  • L. Müller
(Visited 93 times, 1 visits today)
Sdílet článek

Vložit komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *