Modlitba proti koroně

Napsal
Sdílet článek

Bůh je dokonalý. Absolutně dokonalý. To je dogma, přes které pro žádného věřícího nejede vlak. Náboženství vysvětluje, že to on je ten, kdo na své ovečky sesílá naprosto všechno. Radost, dobrou úrodu, ale taky nemoc. Vysvětluje i to, proč tak ve své nekonečné moudrosti činí. Pokud mi někdo nevěří, může si to ověřit na netu, nebo dokonce u kteréhokoli kněze.

Takže tu máme prvek absolutní dokonalosti. Tedy i v jeho rozhodnutích a činech. Jakékoli zpochybnění tohoto rovná se kacířství a herezi nejhrubšího zrna. No, takže i seslání epidemie korony je jeho svrchovaně dokonalým rozhodnutím. Pokud by to někdo chtěl popřít, popřel by tím i samotnou podstatu víry.

Jenomže stačí nahlédnout do nějakého náboženského webu, nebo si přečíst prohlášení kteréhokoli kněze – proti epidemii je potřeba se modlit (viz Graubnerova modlitba, kterou údajně  “dal přibít” na vrata katedrály v Olomouci). Taky ke svaté ochránkyni proti epidemiím. Ta se mimochodem, což by málokdo vymyslel, jmenuje – svatá Korona…
Takže modlit se, aby Bůh s tou epidemií něco udělal. ???. Aby s ní něco udělal?? Třeba před ní ty modlící ochránil sám, nebo na přímluvu svaté Korony? To jako doopravdy? Znamená to snad tedy, že Bůh ve svém rozhodnutí seslat epidemii byl momentálně nedokonalý, a teď se u něj lobbuje, aby to přehodnotil, a udělal líp? Takto se to v těch modlitbách myslí? Nebo ne? Jen jsem to (jako vždy) špatně pochopil?
Samozřejmě jsem to špatně nepochopil. Naprosto správně jsem to pochopil. Naopak modlící se nechápe, že je to on, kdo de facto popírá modlením svoji víru, a vlastně se tím dopouští zásadního hříchu. Dává tím totiž najevo, že tu Boží dokonalost ve všem, tedy i v rozhodnutích, zpochybňuje. Dělá si ambice překecat jej, aby svá rozhodnutí opravoval.

Asi si tím u věřících na sympatiích nepřidám, ale ono to vlastně neplatí jen pro koronamodlení. Platí to pro jakékoli modlení. Modlení popírá obrovské množství Božích dokonalých rozhodnutí, protože kvůli něčemu se věřící modlí de facto pořád. Což neznamená nic jiného, než “pokorné” vymáhání toho, aby Bůh měnil svá rozhodnutí, neboli pravidelné vyjadřování pochybnosti o dokonalosti. Má-li něco být dokonalé, modlitba znamená prosbu o opravu té dokonalosti, neboli její popírání.

(Visited 89 times, 1 visits today)
Sdílet článek

7 komentářů

  1. Marku, ty budeš asi deista, že jo? Ta se vyskytuje např. v anglikánské církvi.

    Jednoduše to lze vysvětlit na této analogii:
    Občan státu spáchá trestný čin (hřích). Stát (Boží systém) ho potrestá (různé formy utrpení včetně nemocí). Občan má možnost prosit o milost (modlitba) a hlava státu (Bůh) ji může (ale nemusí) udělit. Žádost o milost a její udělení tedy nepopírá trest, ale jsou reakci na to, že Bůh je i nad svým vlastním systémem. Je mnohem větší než si dokážeme představit. Abrahamovské tradice si ho představují velmi omezeně a moderní myšlení ho omezuje ještě dále – musí podléhat lidské logice atd. Takového “ořezaného Boha” je pak snadné zavrhnout… a jsme tam. kde jsme.

    1. Nevím, jestli jsem deista, ale církev a dopady náboženství kritizuju jak z racionálních důvodů, tak jsem přesvědčen, že i racionálně.
      S tím, že Bůh je ve skutečně ještě větší, než on sám, čímž je (ještě víc) mimo logiku, jsem se zatím nesetkal. Je to o to zvláštnější, když to zkombinuješ s tou antropopatickou představou soudce, zmírňujícího tresty. A to slovo “zavrhovat” Boha bych řekl, že zní trochu pateticky. Nezavrhuju ani třeba špagetové monstrum, respektive pravděpodobnost jeho existence. Jen jen neberu v úvahu yes

      1. – deismus je učení, že Bůh po stvoření do něj už nezasahuje (přirovnání k hodináři), toto je velmi omezené pochopení
        – zde se nebavíme o církvi a náboženství, ale o konkrétní teologické záležitosti
        – napsal jsem “Je mnohem větší než si dokážeme představit.”
        – soudce je činitelem v rámci systému, král (Bůh) je autorem systému a je nad ním
        – zavržením byl myšlen obecně ateismus a jeho varianty, ne tvoje pozice (moje nepřesná formulace)

        1. – potom rozhodně deistou nejsem.
          – ani teologem. Pokud ovšem církev a náboženství nemají nic s touto konkrétní teologickou záležitostí, pak postrádají důvod existence. Což uvádím jen pro tvé, dle mého málo logické jejich odklánění (“zde se nebavíme…”) od té věci. Přirozeně s tím mají moc, neboli všechno.
          – já si ani nic takového nepředstavuju. Uniká mi smysl pokoušení “ani se nepokoušet představit si” nejen velikost, ale ani nic dalšího nepředstavitelného.
          – viz, předchozí odrážka, navíc je tu najednou jakási parciální představivost toho nepředstavitelného. Je to sice nepředstavitelné v tom smyslu, že tou velikostí není míněn rozměr v metrech, ale to, co všechno, a kde všude to je, a co všechno to způsobuje. Ale představitelné v tom, že je to autor a soudce, je to umístěno kamsi nad ten stvořený systém. Navíc dokonce je to předkládáno nejen jako představa, ale jako fakt. To poněkud nejde do sebe.
          – ateismus má smůlu, že jej začali rozebírat teisti. Jsem ateistou v tom prvoplánovém smyslu výrazu, totiž docela jednoduše nevěřící. Takový, kdo nikomu jeho víru nebere, ale taky ji ani od něj, ani od čehokoli nechce.

          1. – Bylo to myšleno tak, že teologie sice fungují v církvích a náboženstvích, ale zde není třeba se jimi rozptylovat, bavíme se o jedné teologické záležitosti.
            – “ani se nepokoušet představit si” jsem opět nenapsal, jde jen o to, že i když to budeme dělat (v čemž nám nikdo nemůže bránit), skutečnost tak nepoznáme, neboť máme nedokonalé smysly, chybujeme, podléháme iluzi a máme sklon podvádět.
            – Vycházím z teistické pozice, kde jsou všechny tyto věci přijímány jako fakta; zabývat se představami mi nepřipadá přínosné. Modlitba je podstatnou složkou všech teistických tradic, a za ta tisíciletí by se její neúčinnost jistě dávno odhalila. Naopak bylo mnohokrát potvrzeno:
            Therefore confess your sins to each other and pray for each other so that you may be healed. The prayer of a righteous person is powerful and effective. James 5:16
            – Nevěřících je mnoho variant, pan Halík nedávno dostal 15 mega grant na studium jejich názorů. smile Víru nelze nikomu reálně vnutit, ale nevíra je zde na Západě “státním náboženstvím”, defaultní pozicí.

  2. – bavíme se o modlitbě. O modlitbě. Tzn. nerozptylujeme se tedy ostatní teologií, a taky jak církev, tak náboženství má s modlitbou velmi mnoho společného.
    – “větší, než si umíme představit” a ani se nepokoušet představit si”, najdi mi nikoliv tři, ale jeden rozdíl…
    – teistická fakta jsou jinak vnímány teisty, a jinak neteisty. Antagonicky. Včetně důkazů či “důkazů”, kde je vynikajícím příkladem “fakt”, považovaný teisty za nevyvratitelnou skutečnost. V XVII. stol. přišel ve Španělsku nějaký mladík o nohu. Dali ji pohřbít na hřbitov. A protože se tak modlil k panence Marii, ustrnula se nad ním, a po dvou letech mu ji nechala přirůst. Je to v katolickém seznamu zázraků.
    – použil jsem výraz “neteista”. Prof. Halík by na to mohl dostat grant yes

    1. – Mají s ní mnoho společného, ale nemají na modlitbu monopol, to je podstata.
      – Rozdíl je, že ten druhý výrok od zkoumání odrazuje, zatímco ten první ne, jen upozorňuje, že je to ztráta času.
      – Nejsem praktikující katolík, o tomto zázraku nejsem informován, jistěže zní podivně a nepravděpodobně z hlediska lidské zkušenosti, ale historie zná mnoho dodnes nevysvětlených podivností; v minulém století ř.-k. církev začala být k zázrakům stále víc skeptická, např. v Lurdech jsou zázraky rigorozně zkoumány (viz odkaz na BCM v hesle Lurdy na cs wiki), v Medžugorje nebyly uznány vůbec; moje osobní zkušenost s modlitbou je veskrze pozitivní, zahrnuje i něco, co by se dalo nazvat zázračné vyléčení.
      – Můžeš se mu přihlásit do výzkumu, třeba z toho něco kápne. smile

Vložit komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *