Mrazák

Napsal
Sdílet článek

(Někde říkají mražák, ale to by mě šlak trefil)

To je tedy věcička!

Kam se hrabe lednička!

Jsme už oba (já i manžel) důchodci a na chalupě jsme od jara do podzimu. Na té chalupě, kde lišky dávají dobrou noc, nejezdí vlak, autobus jednou za den (a to jen ve všední dny), není obchod, hospoda, prostě nic. Právě proto je tam tak krásně, nádherně!!!

Dojedeme autem nakoupit do nejbližšího města – tak na 10 až 14 dní. To je pak mrazák pro nás požehnáním. První šublík pečivo, druhý zelenina, třetí maso. Takže přehled. Ano, až na ten třetí.

Zakoupené maso vždy naporcuji , pak dám do mikrotenového sáčku s tím, že si to budu přece pamatovat. Nevím jestli mám tolik starostí (jasně, že už ne, ale moc dobře se mi na to vymlouvá) nebo zapomínám (nepřipouštím si to), ale nikdy nevím co pak vyndavám z mrazáku a co bude právě k obědu.

Uděláš zítra k obědu řízky? Ptá se manžel. To víš, že jo, maso na řízky vyndám z mrazáku. Manžel se těší na řízek a já druhý den ráno, stojím už s paličkou na maso v ruce a zjišťuji, že dnes k obědu to bude (a ne poprvé) o něčem jiném. Jdu na to od lesa (les máme sto metrů za chalupou) a řeknu manželovi. Už jsme dlouho neměli guláš. A on. To máš pravdu. A já. Dnes bych si raději dala guláš. A on. Když už si vyndala maso z mrazáku na řízky, tak je udělej, A já. Nakrájíš mi cibuli? (To totiž umí perfektně, ostatně já taky, ale on si myslí, že ne tak dobře jako on). A on krájí. A hezky a hodně. Pak mu to dojde (bohužel) a ptá se na co bude ta cibule. A já. No přece na guláš. Víš, vyndala jsem z mrazáku jiný balíček masa.

A teď to přijde, a už s tím počítám, protože takový můj přehmat není poprvé, a já vím, že ani naposledy . Takže opět vyslechnu jeho přednášku – poučení pro mě. Máš si tam dát hned lístek na co to maso je, když si to nepamatuješ. Místo, aby byl rád, že cibule co nakrájel (a zase hezky) neskončí na chlebu se sádlem a prostě je guláš. A já řeknu s pokorou – příště to udělám, máš pravdu. A on ví, že to zase neudělám. A já to vím také! Prostě opět bude jistě nějaké překvápko. Po obědě řeknu. Zítra bude špenát. A bude.

P.S. Druhý šublík – a je to zelené.

MAJKA DUBOVÁ

Mrazák
5 (100%) 1 vote[s]
(Visited 66 times, 1 visits today)
Sdílet článek

Vložit komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *