Našla jsem dvacku

Napsal
Sdílet článek

Možná se vám to již někomu také stalo. Jdete po chodníku a hle – na zemi vidíte minci. Ne jen tak ledajakou jen korunu, ale přímo „dvacku“. Pochybuji o tom, že se jen tak kouknete, zaregistrujete a necháte ji tam ležet. Ohnete svůj hřbet a strčíte, ten poklad – VÁŠ PŘÍJEM – do kapsy. Polepšili jste si. Takové štěstí! Ne, nepotřebujete ji, ale???

Případ malého klučiny Maxíka, nemocného, ne něčí vinou! Léčbu, a to rychlou, je nutné poskytnout neprodleně. Podotýkám léčbu velmi drahou, kterou nehradí naše zdravotnictví. Umí si to někdo, kdokoliv z nás (vás) představit, že ta situace se týká třeba jeho dítěte?

Natolik jsou mnozí Češi solidární a složili se. Po částkách, které mohli postrádat a sbírkou se sešlo mnoho tisíc. Opravdu mnoho. Jenže? Je to příjem. A já se ptám z čeho? Z nějakého podnikání? Na podnikání? Ty peníze od dárců jistě už byly zdaněny. A ne jednou. Na to vezměte jed!

Žádné pardony, příjem jako takový musí být zdaněn. Částka získaná, dobrovolnými peněžními dary, ČÁSTKA NA ZÁCHRANU ŽIVOTA malého kluka, musí být, podle našich zákonů zdaněna. Velká částka – poměrně velké zdanění. A tak, aniž by si to dárci uvědomili, z každého svého příspěvku, přispívají do státní kasy. Divíte se? Já ano.

Vrátím se k té nalezené dvacetikoruně. I kdyby mě nikdo, když jsem si ji strčila do kapsy, neviděl, půjdu asi na FÚ zeptat se, jakou, z toho mého „příjmu“, budu muset zaplatit daň.

  • Majka Dubová
(Visited 57 times, 1 visits today)
Sdílet článek

Vložit komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *