Nebezpečí virů, ať už skutečné či předstírané a jediná skutečná nemoc: toxemie. Na čem je založen podvod s koronavirem, část 1/4

Napsal
Sdílet článek

Následující text je volný přepis 2,5 hodinového videa. Názory zde předložené se značně liší od toho, co nám současná lékařská věda předkládá k uvěření. Ale jak říká Dr. Bruce Lipton, který objevil skutečnou funkci DNA a zjistil, že pouze 1% nemocí jsou dědičné, že bude trvat aspoň 25 let než bude tento nový přístup pochopen. Do té doby je pro nás alopatická medicína víc nebezpečná než pomocná. – JK

Teorie, že viry a bakterie jsou nesmírně nebezpečné a že způsobují skoro všecky nemoci je lež. Není to pravda, je to obyčejná lež! Všecko to začalo již s Louisem Pasteurem někdy v 19. století, který tvrdil, že nemoci jsou způsobeny mikroorganismy, které se jaksi do nás dostanou zvenčí. Tyto mikroorganismy považoval za nebezpečné a varoval, že se proti nim máme chránit. Až teprve na smrtelné posteli přiznal, že neměl pravdu …

Nejen že neměl pravdu, ale také podváděl. Pasteurův laboratorní záznamník byl publikován v r. 1995 Princeton Universitou v Americe. V něm přiznává, že podváděl, protože chtěl za každou cenu získat očekávané výsledky. Zabil ovci a tuto pak vystavoval veřejně, přičemž tvrdil, že pošla, protože nebyla očkovaná. A naopak, přivedl živou ovci, která byla zdravá a tvrdil, že žije jen proto, že byla očkována.

Samozřejmě, farmaceutické firmy si rychle uvědomily, že svádět nemoci na viry a bakterie a prodávat proti nim léky a očkování může být obrovský zdroj zisků. Eugenikové v tomto přístupu zase viděli příležitost zbavit se nežádoucích částí lidské populace. A kapitalisté jako Rockefeller, Carnegie a jim podobní viděli nejen příležitost vydělat velké peníze, ale zároveň snížit světovou populaci, což byl vždycky jejich sen.

Veřejnost neměla ponětí o tom, že je to podvod a studenti lékařství byli vedeni tak, že mohli číst pouze ty materiály, které propagovanou teorii podporovaly. Byli zrazováni od čtení knih, které by se týkaly sociologie medicíny, nebo dokonce kritiky medicíny a lékařské historie, protože nebylo žádoucí, aby kladli otázky anebo pochybovali o systému, který byli učeni.

Přichází Antoine Béchamp

Pasteurův současník a další Francouz Antoine Béchamp byl lékař, profesor fyziky a lékařské chemie, výzkumník a velice vzdělaný člověk, zatím co Pasteur byl pouze chemik. Béchamp objevil miniaturní organismy, které nazval „mikrozymy“ a které se nacházely ve značném množství uvnitř plicních buněk pacientů s tuberkulózou. Sledoval jejich počínání a došel k závěru, že to jsou maličké chemické jednotky, které mají schopnost způsobit kvašení. Považoval je za nezbytné a základní anatomické buněčné elementy, které zpracovávaly, měnily a přizpůsobovaly výživu, potřebnou pro buňky. Zkoušel některé zničit, ale nepodařilo se mu to, byly nezničitelné a nezahynuly ani když je ozařoval. Ale když je zahřál na vysoké teploty, pak ztratily schopnost fermentace.

Toto jsou stavební základy života,“ prohlásil.

Postupem času našel mikrozymy i v jiných formách života a sledoval, jak v určitých podmínkách se přeměnily na bakterie a to na základní výtrusy (spóry) a postupně přešly na tyčkovité tvary a jiné formy, postupně za sebou, což je nazýváno pleomorfismus. Béchamp napsal, že když byly zbaveny kyslíku, mikrozymy (bakterie, kvasinky a fungus) nezahynuly, ale vrátily se k svému původnímu tvaru nezničitelných výtrusů a takto čekaly na lepší podmínky.

Jak dnes víme, Béchampovy nálezy byly potlačeny, zatím co Pasteurova chybná teorie byla propagována. A dnes je to zdroj všech zdravotních problémů.

Co znamená slovo „iatrogenní?“

Co je význam slova iatrogenní? Znamená to ublížení na těle a smrt, způsobenou v pacientovi neúmyslně lékařskou vědou. Tato ublížení a úmrtí se stanou i když lékaři léči nemocné přesně jak to byli naučeni ve škole, nebo jak jim bylo nařízeno farmaceutickými firmami. Ročně, ve Spojených státech zemře 783 936 lidí na lékařské omyly. Když to porovnáme s auto nehodami, ty mají na svědomí 45 000 úmrtí za rok.

Moderní medicína, léky, očkování, zkoumání infekčních chorob, bakteriologie a virologie nejsou nic jiného než iatrogenní smrtící kult, zaměřený pouze na zisk. Tento kult do nekonečna propaguje dávno zpochybněné mýty, jako jsou bakteriální záněty, nakažlivé viry, škodlivé a útočné očkování, což všecko je založeno na nikdy neprokázané Pasteurově teorii.

Představa bakteriální teorie a Kochovy předpoklady

Jak již bylo řečeno, bakteriální teorie je další výmysl. Ve vzduchu poletující nakažlivé viry, které se venku rozmnožují a poté infikují toho, do koho vniknou, je nesmysl. Žádné viry nebyly ještě nikdy nikým izolovány (očištěny od četných přísad) a ani není prokázáno, že vůbec existují. Jinými slovy, nikdo v celém světě nikdy ještě neizoloval ani jeden jediný virus. A proto nikdo v celém světě ještě nedokázal, že tyto viry opravdu způsobují nemoci, které jsou jim přičítány.

Mnoho lékařů dělalo pokusy s množstvím různých virů, ale nebyli schopni způsobit ani jednu nemoc tím, že tyto viry vpravili do zdravého člověka. Velmi zajímavý pokus byl proveden během první světové války na Gallopsově ostrově ve státě Massachusetts, kdy bylo obrovské množství virů (španělské) chřipky injekčně dáno více než stovce pacientů ve Státní nemocnici – ale nikdo z nich neonemocněl.

Stejně tak nebyl nikdo ještě schopen prokázat, že viry jsou opravdu infekční a že splňují podmínky Kochových předpokladů, které jsou základní kámen hodnocení infekčních nemocí.

Kochovy předpoklady jsou:

Mikro-organismus musí být pozorován v každém případě té stejné nemoci;

Musí být izolován a pěstován v čistém prostředí;

Když je tento čistý vzorek naočkován zdravým zvířatům, musí způsobit tu stejnou nemoc;

Mikro-organismus musí být možno z nemocného zvířete znovu získat.

Ne, nikdo nebyl schopen splnit tyto předpoklady, protože až do dnešního dne, virologové nikdy neizolovali jediný mikro-organický patogen. A protože ho nikdy neizolovali, PCR testy je ani nemohou zjistit. A tak namísto virů hledají malé kousky genetického materiálu z odumřelých buněk a tyto zlomky je možno najít skoro ve všem. Ovšem tyto částice nelétají vzduchem a nikdo je nemůže „chytit,“ tak jako nikdo nemůže „chytit“ nikoho jiného zranění.

Apoptóza je druh naprogramovaného úmrtí buněk, ke kterému dochází při jejich změnách (morfologie) a při jejich zničení. Naše buňky umírají na denní bázi. Každý člověk ztratí asi 50 až 70 miliard buněk každý den, kvůli apoptóze. Buňky mohou zahynout přirozenou smrtí, anebo mohou být zničeny hladověním, nevyrovnaností pH systému, mentálními starostmi a stresem, vlivem jedů nebo těžkých kovů a z jiných důvodů. Hynou v obrovském množství, ovšem zároveň jsou nahrazovány buňkami novými. Říká se, že každých sedm let máme zcela nové tělo!

Jak buňky hynou, jejich DNA a RNA materiál se rozbije na tisíce malých částeček, které nemohou být použity na vytvoření nových buněk a tak jsou jako odpad odstraněny z našich těl. Tyto částice genetických DNA a RNA soustav, obaleny zbytky bílkovin z mrtvých buněk jsou to, čemu dnes říkáme viry.

Bakteriím se někdy říká mikrozymy, což je skupina mikro-organismů, která zahrnuje i fungus a tyto pojídají zbytky mrtvých buněk. Tyto částice jsou něco jako úklidová četa našeho organismu. Až sní všecek odpad, pak vyjdou z těla ven. Ale nikdy není tento proces opačný, že by do nás vnikly zvenčí.

Když je tělesný organismus něčím otráven, pak dochází k ještě většímu hynutí buněk a mikrozymy nejsou schopny všecek odpad odstranit. Přebytek těchto látek pak pronikne do krve a bílé krvinky jsou upozorněny na tuto skutečnost. 60% našich bílých krvinek jsou tak zvané neutrofily. Tyto buňky prvně analyzují škodlivé látky, neboli „antigeny“ v krvi, aby si proti nim mohly vyrobit protilátky, neboli „antibodies“ stejného druhu. Protilátky způsobí, že se škodlivý materiál slepí a neutrofily je pak do sebe vsáknou asi tak, jak to dělá vysavač.

Jiná teorie říká, že první produkt buněčného rozkladu jsou naše vlastní mýdlová rozpouštědla, vytvořená na bázi bílkovin přímo uvnitř buněk. Tato rozpouštědla jsou vypuštěna do krve, aby napřed pročistila všechen odpad a zneutralizovala jedy, v případě, že je prostředí příliš nebezpečné pro bakterie, které by takový zásah nepřežily.

Konečná část takové čistky, kdy jsou bakterie a viry odstraněny s těla se děje pomocí rýmy, chřipky, nebo běžného nachlazení. Toto všecko jsou znaky naší toxicity, která dosáhla takové šíře, že bakterie, bílé krvinky, bílkovinová mýdlová rozpouštědla a do jisté míry i někteří paraziti a fungus museli provést jakýsi druh jarního úklidu. Ovšem jestliže dojde k takové toxicitě, která by všecky tyto částice zničila, pak musí vypomoct viry a ty odstraní nebezpečný materiál.

Jak mohou viry pomoci?

Jestliže jsou viry zapotřebí, pak celý proces probíhá následovně: prvně, virální bílkovinové částice, které jsou v buňkách obsaženy, jsou aktivovány. Náš genom určí, jaký typ virů je zapotřebí k očistě těla. Virální bílkovina se pak přemístí do buněčného jádra, kde jsou postupně potřebné viry vytvářeny. Hotové viry opustí jádro, ale zůstávají v buňce, zatím co dochází k vývoji jejich DNA nebo RNA. Když je buňka plná virů a nemůže je už dále udržet, pak dojde k jejímu roztržení a viry se vyrojí ven. Natržená buňka ale není zničena a snadno se zahojí.

Tato skupina virů bude v činnost 72 hodin. Ke konci, když je již vyčerpána, buňky vyrobí další skupinu, s rozdílným očistným mechanismem. Druhá četa virů odstraní to, co ta první nezvládla.

Když je velké množství škodlivin vypuzováno z těla spolu s viry a jinými pomocnými mikro-organismy, které je do sebe obsáhly, pak vyjdou ven skrze kýchání, kašel, pot, vyměšování a také skrze horečku. Očistné orgány jsou:

Pokožka a moč – odstraňují přebytečnou vodu a soli;

Plíce – odstraňují přebytečnou vodu a kysličník uhličitý;

Játra – odstraňují žlučové pigmenty, které mohou být zpozorovány ve stolici;

Ledviny a moč – odstraňují přebytečnou vodu a soli.

Současná teorie, která nemůže být pravdivá

Podle současného názoru, během virálního napadení dopraví infekční viry injekčním způsobem genetický materiál do buněk svého hostitele a změní jejich metabolismus natolik, že začnou produkovat další viry. Viry se dále připojí k bakteriím a rovněž je injekčně infikují genetickým materiálem, který vyprovokuje výrobu dalších virů. Když jsou všecky tyto viry vypuzeny z mrtvých bakterií, pak infikují další buňky.

S tímto výkladem je hodně věcí v nepořádku. Předně, jak mohou viry vpíchnout genetický materiál do buněk a do bakterií, když jsou podle té stejné teorie neživé? Jak mohou buňkám a bakteriím předat svůj vlastní genetický materiál, když nemají metabolismus? A že jsou vypuzeny z mrtvých bakterií – co ty bakterie zabilo?

Existuje pouze jedna nemoc a to je toxemie (otrava)

Měli bychom si uvědomit, že příznaky otravy alkoholem jsou skoro stejné jako příznaky běžné chřipky, protože při otravě alkoholem, která rovněž není nakažlivá, dochází rovněž k vypuzování velkého množství jedů z těla. Podobnost tohoto mechanismu s různými jinými nemocemi ukazuje na nevyhnutelnou skutečnosti, že je pouze jedna nemoc, která ale může zasáhnout různé orgány, čímž vytváří možnosti pro odstranění škodlivých látek z těla. Tato nemoc je toxemie. Je to ve skutečnosti snaha našeho organizmu o odstranění jedů, za účelem obnovy zdraví.

Proti toxemii není možno očkovat a stejně tak proti ní nejsou žádné léky.

Proč farmaceutické firmy věří svým vlastním nesmyslům? Na to je snadná odpověď: protože jsou v tom podporovány celou lékařskou vědou. Nakonec, 97% všech vědců souhlasí s názorem těch, kteří přispívají na jejich výzkumný projekt. Neboli – souhlasí s názorem těch, kdo je platí. A jak již bylo řečeno, od studentů lékařství není očekáváno, že se budou ptát otázky, týkající se studijního materiálu.

  • Jane K.
(Visited 280 times, 1 visits today)
Sdílet článek

Vložit komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *