Negativní vliv covid očkování na lidskou tkáň (část 1/2)

Napsal
Sdílet článek
V první části německé konference patologů uslyšíme o tom, jaký vliv mělo covid očkování na tkáň zemřelých. Mezi 10 zemřelými tito odborníci zaznamenali i věci, které doposud za svou kariéru neviděli. Uvidíme obrázky z mikroskopů a odborné vysvětlení, co to vše znamená. Ve druhé části, která brzy vyjde, pak uslyšíme více o analýze obsahu covid očkování. Za překlad z němčiny děkuji Janě Formánkové.

Ute Langerová: Dobrý večer všem, vítejte, i když s malým zpožděním. Srdečně vás zdravím na tiskové konferenci z patologické laboratoře v Reutlingenu. Jmenuji se Ute Langerová, jsem lékařka a chirurg. Dnes se tu zabýváme dvěma ožehavými tématy v souvislosti s vakcínami proti Covidu-19. První tematický okruh tvoří: Mají vakcíny skutečně relevantní vedlejší účinky včetně úmrtí? Druhý okruh témat se zabývá možnými neuváděnými složkami ve vakcínách proti Covidu-19. Máme tu tři vynikající profesory, kteří se tím dostatečně a intenzivně zaobírali. Nejprve bych představila pana profesora dr. Arneho Burkhardta, našeho hostitele.

Profesor dr. Arne Burkhardt vyučoval dlouhá léta na univerzitách v Hamburku, Bernu a Tübingenu. Jako profesor hostoval, případně absolvoval studijní pobyty v Japonsku, USA, Korei, Švédsku, Malajsii a v Turecku. 18 let vedl institut patologie v Reutlingenu. Poté působil jako etablovaný patolog. Profesor Burkhardt publikoval přes 150 článků v odborných časopisech včetně příspěvků v příručkách. Kromě toho certifikoval patologické instituty. Druhým vědcem je pan profesor dr. Walter Lang, který působil od roku 1968 do roku 1985 jako patolog na lékařské fakultě v Hannoveru. Poté 25 let pracoval v jím založeném soukromém ústavu pro patologii v Hannoveru se zaměřením na transplantační patologii, extragynekologickou cytologii, nádory štítné žlázy a plicní patologii. Provádí konzultační diagnostiku pro dvanáct velkých plicních klinik a dělal patologická vyšetření jater pro četné kliniky. V letech 1985 až 2020 prováděl konzultační vyšetření pro patologii plicní kliniky v Herneru.

Třetí vědec je pan profesor Dr. Werner Bergholz, který je někdějším profesorem elektrotechniky se zaměřením na management kvality a řízení rizik na Jacobsově univerzitě v Brémách. Před jmenováním na profesora pracoval pan Bergholz 17 let v managementu výroby čipů u společnosti Siemens. V lékařském časopise si od profesora a patologa dr. Schirrmachera můžete přečíst, že ze 40 těl, která během 14 dnů po očkování proti covidu pitval, jich 30 až 40 % zemřelo v souvislosti s očkováním. A tady rozhodně vznikají otázky. Pane profesore Bergholzi, existuje skutečně riziko od těchto nových vakcín proti covidu?

Prof. Dr. Werner Bergholz: Každé očkování má samozřejmě určité riziko, to je nesporné. Otázka je, jak velké to riziko je a pro ty, které udivuje, že se elektrotechnik nebo bývalý manažer kvality takto angažuje… Při očkování je samozřejmě stěžejním bodem zvážit rizika plynoucí z onemocnění nebo z očkování. A teď ta otázka – máme tu riziko, nebo jinak řečeno, máme tu problém? A odpověď zní ano. Jednoznačně tu máme problém. Od roku 2000 do roku 2020 jsme měli ročně zhruba 40 milionů očkování a asi 20 zemřelých, správně řečeno v úzké časové souvislosti s očkováním. Tento rok (2021) včetně července máme 1230 zemřelých až do 31. července. Ovšemže už letos máme 80 až 90 milionů očkování těmito různými vakcínami proti covidu-19. To znamená, že máme – pokud to přepočítáme, tady 20, tady 1200 zemřelých. Takže dnes tu máme číslo, které je někde mezi 30 a 100 podle toho, jak to počítáme. Není to tedy jen mírné zvýšení, je to dramatický nárůst.

K tomu přijde ještě následující a to neplatí jen pro zemřelé. V Německu jich máme podle zprávy Institutu Paula Ehrlicha doposud 1230. Na úrovni Evropy je v databázi EMA více než 14 tisíc zemřelých, přičemž tam podle mých zjištění zatím není všech 1200 zemřelých Němců. Budou za tím evidentně časová zpoždění, ale budiž. Také můžete počítat minimálně 10 krát více těžce postižených lidí. To je opět 10 nebo 20 krát více, než je u očkování obvyklé. Musí to mít nějaký důvod. Podobné situace jsem při své profesní činnosti zažíval velmi často. A existuje pro ně velmi systematický postup, jak se takovýto problém analyzuje, aby se nalezlo řešení. Jednou z těchto metod je ta, o níž budeme vzápětí mluvit. Co bych k tomu ještě chtěl říct, než předám slovo. Můžeme si přece celé to spektrum neboli všechny vedlejších účinky prohlédnout. Na webu Institutu Paula Ehrlicha už dokonce jsou, podle mého názoru v nepřehledné a nestandardní formě. Evidentně však existuje standard.

Když jdete na stránky Norska, Británie nebo EMY, vždy je tam standardizovaný výpis symptomů nebo výpis postižených orgánů nebo postižených tělesných funkcí. V každém případě můžeme říct, že to všude vypadá velmi podobně. Podobnosti jsou také mezi mRNA vakcínami a očkovacími látkami od AstraZeneca a Johnson&Johnson. Takže všeobecně lze říci, že neexistuje žádný orgán, který není ovlivněn. Neexistuje žádná tělesná funkce a žádný symptom, které se již nevyskytly. Jmenuji jen některé: oslepnutí, ohluchnutí, srdeční infarkt, mrtvice, jakékoli vážné problémy s trávicími orgány, a tak dále. Samozřejmě ne u každého. Existuje také mnoho případů, kde se nestalo téměř nic. Na úrovni Evropy mluvíme o statisících případů, které mají více či méně téžký průběh. Myslím, že už je přes milion hlášení.

Chtěl bych ještě na závěr uvést jedno číslo, než předám slovo kolegům, které mi přijde zvlášť alarmující. Máme již pár týdnů povolení nebo doporučení od stálé vakcinační komise v Německu očkovat 12-17leté děti. Tam už je podle bezpečnostní zprávy Institutu Paula Ehrlicha asi 200 závažných vedlejších účinků a jedno zemřelé dítě. Lepší databáze je samozřejmě EMA s více údaji. Je v ní kolem 39 zemřelých dětí a více než 2 tisíce vážně poškozených dětí a já tvrdím, větší část je ještě zdravá. Takže prohlášuji, že máme problém. Teď předávám slovo kolegům k analýze tohoto problému.

Profesor Dr. Arne Burkhardt: Předně velmi děkuji, že mi bylo nabídnuto toto fórum, abych ukázal výsledky, které jsme vypracovali. Oba jejich autoři tu stojí. Je ale také hodně těch, kteří nám pomohli, ale nechtějí být jmenováni. Titulek: Očkování proti koroně, očkování samozřejmě v uvozovkách, Pandořina skříňka. Pandora, jak víme, uzavřela do své skříňky všechny nemoci tohoto světa. Škřínku pak v určitém okamžiku otevřeli šílení lidé a od té doby jsou na světě nemoci. Musím udělat několik předběžných poznámek. Nejsem v žádném případě popírač korony… ale jako patolog mám více než 40letou zkušenost a samozřejmě jiný postoj k nemocem, se kterými jsem denně zacházel.

A samozřejmě také k infekčním chorobám. Také jsem pitval děti, které zemřely na zánět mozku způsobený virem Herpes. Přesto nikdo nepřišel s nápadem testovat na Herpes viry. Domnívám se, že na papilomavirus umírá více žen než na koronu, ale v průběhu času se někdy dějí divné věci. Jednou, v roce 1997, už jsem byl takříkajíc kárán za šíření paniky. Tehdy jsem pitval 11letou dívku, která zemřela na chřipku. Chtěl jsem bezpodmínečně dosáhout trasování kontaktů. Byl jsem ale kolegy a také tiskem označován jako šiřitel paniky a musel jsem ty testy zaplatit z vlastní kapsy. Pak bylo Institutem Roberta Kocha v buletinu č. 8 v roce 1997 publikováno toto. Psali tam o chřipkových virech typu B. O tom, že je vyšlechtěný kmen právě podrobně zkoumám a nyní přijde to rozhodující. Náhlá, zřejmě infekcí podmíněná úmrtí by se měla v každém případě objasnit pomocí pitvy a mikrobiologické diagnostiky. To byl rok 1997 a Institut Roberta Kocha teď udělal otočku o 180 stupňů.

Pitvy zemřelých na covid byly znemožněny a pitvy zemřelých po očkování jsou přinejmenším omezovány. Nejsem ani odpůrcem očkování, celá moje rodina je v zásadě proočkovaná, ale vždy jsem měl vědeckou zvědavost a vím, že nové terapie vyvolávají nové původce a nové obrazy tkání. Je mnoho takových případů, kdy některé věci nebyly celá desetiletí patology nebo klinickými lékaři vůbec rozpoznány. Například helicobacter jako původce, který může vyvolat rakovinu žaludku a způsobit vředy. Dobře si pamatuji, jak jsem seděl naproti učiteli, když ukazoval tyto patogeny v žaludku. To bylo v 60. letech a tvrdil, že to jsou laktobacily. Pak dva australští výzkumníci v 80. letech dostali nápad tyto bakterie prozkoumat a ejhle, ve skutečnosti to byl tento nebezpečný zárodek. A tak to bylo i s infekcí HIV, když jsme viděli nové lymfomy a s dalšími nemocemi. Virologové se vždy zpočátku trochu bránili, že se jich to netýká, a nakonec se to týká nás všech.

Musím říct, a také vám to ukážu, u tohoto výzkumu jsem mnoho věci sám viděl poprvé a některé ani nedokážu pojmenovat, protože jména teprve hledám. Jedná se o změny, které předtím pravděpodobně ještě nikdo neviděl. Díky bohu jsem to od samého začátku nechtěl dělat sám. Tím se člověk okamžitě dostává pod palbu ve smyslu – co ten tady chce? Společně jsme tedy udělali interní „peer review” (recenzní řízení). Pana profesora Langa jsem předtím znal jen podle jména. Takže netvoříme spiklenecký tým, který tu chce propagovat jakousi myšlenku. Poprvé jsme se potkali někdy před třemi, čtyřmi týdny. Potřebovali jsme, a to tu odprezentuji, peer review (recenzní řízení), neboli přezkoumání mými neovlivněnými kolegy, bez jakéhokoli finančního propojení. Na začátku mi byl nabídnut dar ve výši několika stovek tisíc Euro.

Nejdřív jsem byl nadšený, ale pak jsem to z různých důvodů, také kvůli věku, nepřijal. Hlavním důvodem však bylo, když tyto výsledky od různých institutů a vědců zpracujeme na široké bázy, působí to věrohodněji, než když vystoupím sám s nějakými velkými výsledky. Nyní se dostáváme k vlastnímu tématu. Známé vedlejší účinky očkování proti covidu s potenciálním následkem smrti lze nalézt i na internetu. Můžu to zkrátit. Dochází k k tromboemboliím, a infarkt miokardu je už také známý. Od australských lékařů k tomu existuje dokument. A konečně se objevují takzvaná propuknutí v důsledku očkování tedy nové infekce korony, předem říkám, že takový případ jsem neviděl. Dokázal jsem vyhodnotit deset pitev. Osm z nich je v hodnotící úrovni jedna. Úroveň 1 znamená, že se podíváme, co v orgánech najdeme. Úroveň 2 je, že pomocí pokročilých metod v imunologii, biochemii a elektronové mikroskopii chceme najít spojitost s vakcínou. Tato data jsem zde krátce vypsal. Všechno byli starší pacienti přes 50 let. Uvedl jsem také různé vakcíny, to je zde možná to nejdůležitější. Dále jsem uvedl, kdy lidé zemřeli a kde byla provedena pitva.

Většina byla ohledána v soudním lékařství bez histologického vyšetření, ale k tomu se ještě dostaneme. Nyní k případům 4 až 7. Máme tu 3 případy, které byly pitvány na patologii. Z toho dva v Rakousku a Rakušané dodali nejlepší preparáty a údaje. Jinak bylo jednou z mých hlavních činností dát tato data vůbec dohromady, protože v určitém okamžiku ležely orgány u mne a já vůbec nevěděl, co k čemu to patří, k tomu se později také dostanu. Toto jsou případy 8, 9 a 10. Opět dva na patologii a jeden na soudní medicíně a částečně, tak jako u předchozích, neznámá data o vakcínách. Čili máme tu Německo a, jak jsem řekl, Rakousko. Nyní velmi stručně faktory způsobující smrt.

Radši se vyhýbám pojmu příčina smrti, protože smrt je vždy událost s mnoha faktory. Když jsem jako mladý asistent stál proti zkušenému klinikovi a jmenoval jen jednu příčinu smrti, kterou on očividně neakceptoval a řekl mi: „Pacient umírá klinicky a ne na vašem pitevním stole.“ A to jsem si zapsal za uši, že se jedna příčina smrti uvádí pouze tehdy, když máme dostatek informací o klinickém průběhu. Stručně jsem zde připsal, kde pitva proběhla, poté diagnózu, která byla stanovena jako primární a pak konziliární diagnózy, které jsme stanovili my. To nejdůležitější, což je tady dole, zda může být vytvořena souvislost s očkováním. V tomto případě je to velmi pravděpodobné. Většinu primárních diagnóz, které tu máme, můžeme přiznat každému staršímu 50 let jako například homogenní srdeční selhání a plicní fibrózu.

Přičemž v tomto případě to spíše nebyla plicní fibróza, ale difuzní alveolární poškození. Tady je pak naše diagnóza. Znaménka plus znamenají výraznou změnu. Více plusů je maximální změna. Jedno plus, že něco vidíte, o plusu v závorkách můžeme diskutovat. Tady opět rytmogení selhání srdce. Sice nevím, jak pitvající určí srdeční rytmus, ale budiž. To je také běžné. Tady je myokarditida, ale souvislost s očkováním není jasná, alespoň v našich očích, posuzovali jsme tyto případy společně. Není jasná, ale možná. Případ 3: plicní infarkt, pravé srdeční selhání, multiorgánové selhání. V našich očích není plicní infarkt jedinou příčinou smrti. Zejména proto, že se jedná o opakovaný infarkt.

To znamená, že žena už ho jednou měla a my jsme objevili opětovně zasaženou cévu. Také zde změny na plicích a v tomto případě, maximální třikrát plus, lymfocytární myokarditida. Souvislost je velmi pravděpodobná. Případ 4: multiorgánové selhání, nejasné infekční zaměření. Naše diagnóza je nekróza slinivky, pravděpodobně kvůli cévním změnám.

Jako velmi zajímavý vedlejší nález – leukoklasická vaskulitida kůže. Tato nemoc je způsobena imunitním komplexem, takže má něco do činění s imunitním systémem. Takže dohromady je vidět… velmi pravděpodobná souvislost. Případ 5: soudní lékařství nejasné, naši diagnózu jsme zatím plně nevyhodnotili, ale dnes jsme viděli Hashimotovu Thyreoiditu, také velmi vzácné autoimunitní onemocnění a v tuto chvíli můžeme pouze říci, souvislost je pravděpodobná a případ bude dále zkoumán.

Případ 6: dilatace srdce, kardiální dekompenzace při srdeční hypertrofii. To je u starší osoby v podstatě univerzální diagnóza a u nás opět maximální myokarditida s destrukcí vláken, při níž se samozřejmě diferenciální diagnóza stanoví k srdečnímu infarktu, ale k tomu se ještě dostaneme. Dále vaskulitida v souvislosti s očkováním velmi pravděpodobná. Případ 7: čerstvý infarkt myokardu, naše diagnóza spíše myokarditida. Ukážu to a vysvětlím, proč si to myslíme. Pak máme lymfologické útvary v ostatních orgánech, pseudolymfom, tedy zvětšenou lymfatickou uzlinu a epiteliální Sjögrenův syndrom, což je také autoimunitní onemocnění slinné žlázy.

Než začala tato studie, udělil jsem určité pokyny, jak provádět pitvy. A požadoval jsem odebrání slinné žlázy. Samozřejmě volal kolega, že jsem uplně blbý, co by jako mělo očkování udělat se slinnou žlázou? A hned v prvním případě, kdy jsem dostal slinnou žlázu, mám velmi ojedinělé podráždění slinné žlázy, takže souvislost je velmi pravděpodobná. Případ 8: srdeční infarkt, ještě není vyhodnocen a bude dále zkoumán. Případ 9: čerstvá trombóza bříšní tepny, multiorgánové selhání. Naše diagnóza lymfocitární vaskulitida, která tyto oběhové poruchy pravděpodobně vyvolala. Samotná krevní sraženina nepřišla na vyšetření. Kromě toho máme také lymfocitární miokarditidu nízkého stupně a tady je souvislost pravděpodobná. Konečně případ 10: prasknutí aorty s tamponádou osrdečníku, ještě není plně vyhodnocen a bude dále zkoumán.

Souvislost spíše není vyvolána očkováním. Když to nyní shrneme. U 10 pitvou prozkoumaných případů máme velmi pravděpodobnou souvislost v 5 případech pravděpodobnou ve 2 případech, nejasnou v 1 případě, spíše nesouvisející v 1 případě a jednu souvislost dosud nevyhodnocenou. Takové jsou stěžejní výsledky. Pokud máte nějaké dotazy, můžete je položit. Možná ještě familiární poznámka. Nemyslím si, že zde hlásám biblickou pravdu. Každou naši diagnózu jištěnou alespoň dvěma zkušenými patology rád poskytnu i ostatním, aby se také podívali. U některých případů, jak jsem řekl, mám změny, které vůbec nedokážu pojmenovat. Poté, co jem ukázal obecnou statistiku, přichází hlavní obrazy nemocí, které jsme pozorovali a pak ty vzácné obrazy nemocí. Vidíme to, čemu říkáme lymfocytární myokarditida, kde je také zasažen osrdečník a povrch srdce.

To je typické pro virové afekce. Podotýkám, že tady nemáme co do činění s virovou infekcí ale s virovou afekcí skrze virové částečky, které musí být ve vakcínách. Miokarditida je makroskopicky stejně jako klinicky velmi obtížné diagnostikovatelná. Makroskopicky je při pitvě sotva rozeznatelná. Histologicky je často mylně považována za infarkt. Rozhodující je infiltrace. U infarktu máme granulocyty a tato myokarditida proto často zůstává neevidována. Je k tomu nutno prozkoumat mnoho vzorků. Samozřejmě má vliv na výkon pumpy. U starších lidí, kteří mají kritickou hmotnost srdce, kolem 500 gramů, se počítá každé svalové vlákno. Pak stačí, když několik svalových vláken tímto zánětem ztratíme. Mimořádným problémem je ztráta srdečního rytmu. V srdci máme něco, co udává takt. Je to jako s autem, když vytáhnete zapalovací svíčky, tak se srdce vypne a to jsou ta úmrtí na selhání srdce, která pozorujeme také u mladších lidí. Důkaz je fakticky nemožný.

Jeden učitel v Heidelbergu takové případy vyšetřoval. Je k tomu třeba prozkoumat srdce v 15 tisíci řezech. A to je velmi náročné. Je to ruská ruleta. Nikdo neví, kde myokarditida začíná. Jestli se zrovna etabluje v oběhovém systému v sinusovém uzlu, pak je zkrátka konec. Sice nejste žádní odborníci, ale přesto si myslím, že vás to bude zajímat, i já jsem při prvním procházení myokarditidu částečně přehlédl. Teď ukážu různé obrázky. Na klinicko-patologických konferencích se vždy projednává případ po případu.

Já budu ukazovat různé případy. Sestavil jsem nálezy z různých pitev, které jsme provedli. Na klinicko-patologických konferencích jsme nesměli říkat „Tady znovu na dalším diapozitivu“. Prý to nudí. Museli jsme říkat „Ve větším rozlišení” nebo „ve speciální barvě a tady pod elektronovým mikroskopem“, ale nikdy „Tady znovu“. Dnes budu říkat „Tady, a tady znovu“. Takže tady vidíte velmi diskrétně svalová vlákna a tady edém. Tady vidíte malé tmavé tečky.

To jsou lymfocyty a o těch si budeme povídat. Tady je to velmi diskrétní, ale je třeba se dívat přesně. Myslím, že devět z deseti patologů včetně mě by to před několika týdny přehlédlo. Při silnějším zvětšení, rozšířená tkáň, typické lymfocyty a několik fibroblastů. Tady znovu. Jsou to vždy různé případy, jak vidíte podle čísel níže, abyste si nemysleli, že vám ukazuji stále stejný případ.

Tady už silnější projev.

Tady je již pravděpodobně začínající destrukce svalových vláken. Je vidět, jak jsou zmučená. Jádra jsou zvětšená, není jim dobře a tady znovu lymfocyty. Při silnějším zvětšení je zřetelný edém – infiltrace. A teď ty změny, které jsou velmi nápadné a mnohými patologi by byly pravděpodobně mylně diagnostikovány jako infarkty.

To jsou tyto fokální a multifokální, ve více vzorcích se vyskytující oblasti zánětlivých infiltrátů. A tady vidíte lymfocyty, nikoli granulocyty, to je rozhodující. Samozřejmě tam jsou sem tam i granulocyty, ale tyto malé černé tečky, které vidíte všude, při větším rozlišení… to jsou tedy lymfocyty, které představují to rozhodující. A nyní ohnisko, pak na úplně jiném místě velmi podobné ohnisko, kde nebyla detekována korona, takže to není způsobeno cévami, ale je to zánět, který se zde vícenásobně ukazuje.

A tady opět vidíte seřazené lymfocyty, které se tlačí mezi svalová vlákna. Tady na pěkném zvětšení vidíme doslova frontu.

Zde na přehledovém snímku uvolnění celého svalstva skrze lymfocyty a to samé ve větším rozlišení. Tady vedle několik granulocytů. Neobjevili jsme to jen ve svalstvu, ale tady je epikát a vidíte infiltráty pod epikátem. Tam nemají lymfocyty co pohledávat. Samozřejmě že lymfocyty hlídkují jako policie a tak uvidíme nějakého policistu, respektive lymfocyt, všude, ale když je jich tolik, pak už to je zánět, čili epikarditida. A tady rovněž. A tady řez koronární tepny a v ní také uvolnění lymfocytů. To je hladké svalstvo cévní stěny. Zde ve zvětšení.

To je epikát – osrdečník, který vykazuje silné infiltráty lymfocytů.

A tady hyperemické, překrvené oblasti. Tolik k myokarditidě. 14. srpna 2020 byly zveřejňěny pozdní důsledky virové myokarditidy, kdy mnozí zemřou během deseti let. My tu ale nemáme, a to musím zdůranit, virovou myokarditidu, ale myokarditidu způsobenou virovými komponenty, ale přinejmenším patogeneticky by to mělo být zatíženo podobným rizikem. Druhá nejčastější diagnóza, kterou jsme stanovili, difúzní alveolární poškození. Rád mluvím o alveolitidě.

Také u ní je nápadné množství lymfocytů. Všechny ty tmavé tečky, které zde vidíte na plicní tkáni. Tady pár vzduchových děr. Plicní tkáň kolabuje, opět silné infiltráty téměř výlučně z lymfocytů. Tady to samé.

Tady okolo cévy akumulace lymfocytů.

Tady dokonce lymfologické uskupení, což ještě ukážu později. Celé toto lymfologické uskupení do plic nepatří. Znám ho vlastně pouze u exogeních alergických alveolitíd. A z exogenních není u těchto pacientů žádná. Takže endogenní difůzní alveolární poškození, podle toho, jak tomu chcete říkat. Pak také dipleurálně paretalární zásah. Zde rovněž vidíme mnoho malých černých teček.

Tady následuje seznam, takříkajíc s jistotou s očkováním souvisejících vedlejších účinků. Tím se dostáváme k těm vzácnějším věcem, které jsou předpokládány, čili ještě nejsou zcela definovány, ale existují k nim pádné důkazy. Na prvním místě to jsou autoimunitní projevy, tzv. self-to-self attack, snížení imunitní kapacity, ovlivnění růstu rakoviny, kdy je popisováno urychlení růstu rakoviny, k čemuž tady nedokážu zaujmout stanovisko. Pak poškození cév neboli endotelitida, hrozný termín, nicméně používaný.

Vaskulitida a Perivaskulitida a konečně se uvádí také shlukování erytrocytů až po mikrotromby, přičemž skutečné mikrotromby jsme neviděli, ale viděl jsem fenomén, který dosud neznám. K autoimunitním projevům, zmiňoval jsem Sjögrenův nebo Hashimotův syndrom, extrémně vzácná onemocnění a jejich výskyt v souboru deseti pacientů je velmi extrémní. Teď se dostávám k cévním změnám. Endotelitidě, čili změně endotelu, to je cevní výstelka.

Tyto endotely jsou tak ploché a malé, že normálně nejsou vidět. Je to opravdu jen proužek. Také jsem je nejprve přehlédl a teprve, když jsem je viděl pořád dokola, a to jsem viděl přibližně 40 tisíc pitev a pravděpodobně 500 tisíc biopsií, myslel jsem, že je to autolytický artefakt, o tom můžeme ještě diskutovat. Ale vidíte tady ty buňky, které jsou očividně oddělené a to pravděpodobně není autolýza, protože mezi tím leží také erytrocyty, které se tam mohly po autolýze jen těžko zatoulat. A to lze pozorovat opakovaně.

Tady opět odloučení buněk endotelu s erytrocyty, to jou ty podlouhlé buňky. Imunohistologicky to ukazuji jako zvláštní nález, k němuž ještě musíme zaujmout stanovisko. Ale nacházíme to opravdu v téměř každém případě, aby to byla čirá náhoda. Tady je postižená větší céva. Tady v mozku s těmi oddělenými endoteliemi v kapilárech. A teď konečně obrázky, které mohu jen obtížně vyložit.

Ty nejpodivnější věci, vše v této cévě v plicích a to nejednou, ale vícekrát pozorovatelné a také zde mám útvar, musím upřímně přiznat, že nevím, co to je, ale budeme dělat imunohistologii a zjistíme to. Nebo vás napadá spontánně, co to je?

Ne. Nerv to není a tudíž pravděpodobně céva.

Problém shlukování erytrocytů, který se na internetu každou chvíli zcestně zlehčuje, ale také jsme si povšimli, že ve více případech byly cévy jednolitě červené, což jsou samozřejmě erytrocyty. A to není jen jeden případ, ale několik případů. Tady opět. Tím černým se nenechte rušit, to je pigment formalínu.

A tady, jak to vypadá normálně. To jsou erytrocyty, když leží normálně v cévě, hezky zvlášť, skoro jakoby dodržovaly odstupy kvůli covidu.

Zde ještě větší céva v plicích, také v ní erytrocyty odděleně a jako další nález zánět plicní žíly.

Pak tato velkolepá cévní změna.

Také zde je nápadné, že lymfocyty jsou nejčastěji postiženy. Cévní stěna, to červené vpravo je trombus, tady jsou lymfocyty, tady je pár granulocytů. Tohle je plicní infarkt, který jsme viděli, který nemusel být nutně smrtelný.

Toto je nekróza slinivky, kterou jsem ukazoval.

Už tam toho moc nezbývá, ale když se dobře podíváte, také zde máme lymfocytární infiltráty. Tady pravděpodobně ve zbytku cévy, zde ve větším rozlišení, opět malé tečkovité lymfocyty. Zde, pravděpodobně také céva s lymfocytárními infiltráty, pravděpodobně cévní poškození, které vedlo k žilní trombóze. Tady máme další nálezy. Lymfocyty prakticky ve všech tkáních a orgánech. Teď se dostáváme k vaskulitidě a perivaskulitidě skze očkování. Napadá všechny orgány. Je nutné podívat se přesně. Tohle je aorta. Když se díváte zblízka, máme tu cévu a okolo ní lymfocyty.

Co dělají venku v aortě? To byla céva srdeční pleteně. A tady lymfocyt. Takže doprovodná perivaskulitida.

Obzvlášť zajímavý je tento případ leukoklasické vaskulitidy kůže. To je extrémně vzácný jev vyvolaný imunitním komplexem. Proč lékař provádějící pitvu odebral na biopsii zrovna vzorek břicha, to nevím. Muselo na něm být něco k vidění. Nepředpokládám, že bylo očkováno do kůže břicha, ale máme zde tuto malou cévu s lymfocytárními infiltráty a částečnou destrukci v okolí krvácení a typicky, zde ve větším rozlišení, lymfocyty a pro leukoklasickou vaskulitidu typické usazeniny železa.

To znamená, že tam zanikají erytrocyty a proto, předpokládám, že jazykově ne příliš dobrý řekl leukoklasické místo leukoklastické, ale tak už to zkrátka v učebnicích je. O tom, co jsem viděl, jsem dlouho přemýšlel a napadl mě jediný výraz, amok lymfocytů ve všech tkáních a orgánech. Čili nadměrná imunitní reakce s rizikem autoimunitního onemocnění.

Hyperplasie a aktivace lymfatických orgánů, lymfatických uzlin a slinivky, pseudolymfomy, pak infiltrace a lymfofolikální zduřeniny v nelymfatických orgánech částečně se zničením těchto orgánů jater, plic, štítné a slinné žlázy, jak jsme zmiňovali. A pak protipól k hyperplasii, deplasie, respektive ukládání lymfatických orgánů s nuceným oslabením externí imunitní kapacity. Anglický pojem pro toto by pravděpodobně nebyl podle definice úplně správný. Právě s nebezpečím prolongního autoimunitního onemocnění. Žádný člověk dnes nedokáže říci, zda a jak dalece se může zpětně vytvořit. Zde jsou k tomu nálezy. Plíce s lymfatickou uzlinou. Vídáte to často? Při chronickém autoimunitním onemocnění. Přesně. A rovněž u exogenních alergických alveolitíd. Ale odkud by se to sem dostalo? Myslím tím, že pacienti předtím pravděpodobně nebyli, co se plic týče, nijak nápadní. Tady další případ. Na jiných plicích v jiném zabarvení. Myslím, že už dokážete rozpoznat lymfatickou uzlinu.

Tady je dokonce se dvěma zárodkovými středy. Takže tam opravdu dochází k projevům síly. Středy zárokdů jsou ty světlejší. Tam sedí paměťové buňky a lymfocyty, které pak zahajují imunitní odpověď. Tady je další. Záměrně jsem ukázal několik případů. Tady lymfozytární infiltráty v játrech známé samozřejmě při hepatitidě, ale tady v oblasti cévní stěny spíše nepravděpodobné.

Také v játrech takto dobře ohraničený uzel, není to myslím portální hepatitida, ale lymfatická uzlina. Takříkajíc část lymfatické uzliny v játrech. Pak zánětlivé infiltráty v ledvinách. Zde vidíte tělo ledvin, to jsou glomeruly. Obvykle, když jsou glomeruly zanícené, hovoříme o glomerulonekritidě. U našich případů máme lymfocytární infitrát v kapsulovité oblasti ledviny. Zde další případ, také zde nikoliv v glomerulách, ale kolem nich, čili intersticiální lymfocytární nefritida a navíc to není ani častá nefritida, kterou často pozorujeme u starých lidí. Tady na větším vidíme lymfocyty, které se shromáždily kolem glomerula, ale samotného glomerula se netýkají. A nyní ty nejpodivnější věci. Už jsem viděl statisíce uterusmyomů, ale, aby v nich byly lymfocitární infiltráty je pro mě nové. Zde ovarialní cysta. Když se podíváte zblízka, tady jsou lymfocitární infiltráty a exsudát. Velmi podivné. Dále pararenální tuková tkáň, v ní tkáňové vláko s lymfocyty. Ve větším rozlišení je to lépe vidět.

Nyní případ 7, který vykazuje zvlášť nadměrnou imunitní reakci. Tady vidíte lymfatickou uzlinu, měří téměř čtyři centimetry a z hlediska struktury je částečně zachovaná. Evidentně pseudolymfom.

 

Tady mám větší rozlišení. Parakortikální zóna je rozšířená, tam se odehrávají reakce T-buněk.

Tady by se pravděpodobně také hovořilo o nadměrné reakci T-buněk, ale lymfatická uzlina o velikosti tří centimetrů, pokud ji máte v podpaží, tak už ji nahmatáte. A tohle je slezina. Také zde zřetelná aktivace lymfocytů. Teď jako protipól úbytek, který často vídáme také u pacientů s AIDS po počátečním otoku. Tady slinivka, kterou jsme měli předtím. Není tu prakticky nic, tady je malá lymfatická uzlina, všechno ostatní je téměř prázdné. Teď tento krásný případ Sjögrena u slinné žlázy. Oba jsme to při prvním procházení přehlédli.

Dělám běžně předběžné vyšetření a vůbec nejde o přehlédnutí, protože, co člověk nezná, to ani nevidí. Takže tady vidíte normální tkáň slinné žlázy a vidíte oblast, kde jsou zničené kontraktily, které vytlačují sliny. Což je velmi ojedinělé. Ještě ve větším rozlišení. Souhlasíte s diagnózou? Ano. Ute Langerová: Profesore, mluvíte o Sjögrenovu syndromu, což je autoimunitní onemocnění, aby bylo zřejmé, že tu máme co do činění s imunitním systémem, který se utrhl ze řetězu a bojuje sám proti sobě. Záněty v cévách a kolem cév se odehrávají v každém orgánu, jak říká pan profesor Brücke. Ovariálně ve vaječnících, v děloze a také v ledvinách.

A z velké části způsobují autoimunitní reakci a mohou přivozovat autoimunitní onemocnění jako právě tento Sjögrenův syndrom na slinných žlázách. Prof. Burkhardt: Nikdo neví, jestli to je samo-omezující, v což lze jen doufat. Samozřejmě můžete argumentovat, že nějaký pacient už měl Hashimota a další Sjögrena, ale v kolektivu deseti lidí by to bylo extrémní. Jedná se o onemocnění, řekněme jednoho ze 100 tisíc. Nyní se dostáváme k jedinému tématu, které je ale o to zajímavější.

Totiž k otázce kontaminace vakcín cizími tělesy a adjuvanty. Na internetu jsou nejdivočejší spekulace o mikročipech a dalších látkách, oxidu grafenu, či minerálech. Spojení s hliníkem je ve vakcínách s oblibou používáno k zesílení reakce těla, což jsme viděli. V Japonsku objevili částečky nerezové oceli ve vakcíně od Moderny a sice v šaržích vyrobených ve Španělsku. V Německu na to postrádám jakoukoli reakci. Jsem si jistý, že tyto vakcíny jsou dodávány také do Německa. Japonci jsou evidentně trochu vybíravější. Výrobní společnost argumentovala tak, co byste nechtěli slyšet. Těch pár částeček nerezové oceli ve vašem rameni přece nevadí. Nerezová ocel se přece v medicíně běžně používá v protézách a v srdečních chlopních, takže to nevadí, je to neškodné. Jen čekám, až někdo před soudcem řekne, já jsem toho muže nemohl ubodat.

Nůž byl z nerezové oceli, to je přece lékařsky schválené, nerezová ocel v těle. Není tu žádná reakce. A teď vám ukážu, jak jsme na to přišli. Prozkoumali jsme vakcíny od různých výrobců. Našli jsme, mimochodem, to se vztahuje k jednomu fyzikovi z Hamburgu, panu Stefanu Reiserovi, který na to upozornil a my jsme ho zde v Reutlingenu následovali. On to zkoumal prosvětlovací mikroskopií a já se ho stále ptal, cizí nebiologická tělesa jsou podle platného katologového práva prvky dvojitě lámající světlo nikoli biologické prvky. To sice nemusí vždy sedět, ale dobře. Káždopádně toto jsme našli.

Takovéto krabicovité prvky, pak tyto jehlovité nebo nitkovité elementy. Takovéto šílené věci. Tady to kolegyně označila drasticky. Nalézáme to častěji. Tady, tady, tady… zkrátka různé částečky dvojitě lámající světlo. Předpokládám, že nerezová ocel neláme světlo dvojitě, ale na rozhraní se světlo lámat může. Hned to uvidíme. Máme tu krásné obrázky, už méně hezké, když je to z vnitřku těla. Tady máme případ 1. Mikroembolie cizími tělesy, k níž došlo intravitálně. Tento jev známe u embólie kostní dřeně, které se obáváme po zlomeninách, když se dostane kostní dřeň do tkáně. Ta se pak dostává do plic. Plíce jsou nejužší částí krevního oběhu a uvízne to v nich a může dále proniknout i do mozku.

Takhle to vypadá. Zde již můžete vidět tyto obří buňky, kterým říkáme také cizorodé obří buňky. Pocházejí z makrofágů. Kromě toho vidíme samozřejmě klasickou lymfocytární alveolitidu. A tady jsem udělal také několik obrázků, abych vám ukázal, že jsem nevyfotil jen tak něco. Jedná se o ženu, která neměla nijak exponované zaměstnání, bylo jí přes 80 let. Je to maximálně několik dní možná týdnů staré. Obří buňky jsou tu velmi pěkně vidět. Obří buňky byly poprvé pozorovány Paulem Langkancem na Bernské univerzitě.

A takhle to vypadá. Tady vidíte štěrbinu, mezitím je na okraji trochu nahnědlého materiálu. Zde ten samý materiál rovněž prochází napříč buňkou. Tady také a tak dále. Mohl bych vám ukázat stovky těchto buněk. Člověk je tím nadšený, když to vidí, ale je to problematické. Také zde obří buňka, okolo lymfocyty. Žádné granulocyty. A zde znovu to vyloučené. Nemohl jsem se toho nabažit. A tak to vypadá v dvojitě lomeném světle. To množství teček vás nemusí rušit. To je formalinový pigment. Tato částečka má velmi jasné hrany. Jak jsem řekl, myslím, že nerezová ocel neláme světlo dvojitě, ale na hranách se takové elementy vyskytují.

Také zde obří buňka, s těmi početnými jádry. Jak se to tam dostalo? Sledovali jste, když do očkovacích center přicházejí lidé a tam se jim to píchne? Sledovali jste to někdy? Tam se nikdy neaspiruje, rovnou se to vbodne a vstříkne. Přitom je ale možné trefit cévu a já jsem přesvědčen, že tady to bylo vstříknuto do cévy. Jestli na to ta žena zemřela je jiná otázka. Ale ale určitě to k delšímu životu nepřispělo. Nemám celé plíce, takže nemůžu říct, jak rozšířené to je, ale ve vzocích, které mám, je to velmi hojné. Kolega ze Sigmaringenu mne na to upozornil. Speciálně sledoval reklamy na očkování, zprávy o vakcinaci, jak tam lidi přijíždí v autech.

Říkal, že si dával pozor a při podávání injekce nikdy nebylo aspirováno. To znamená, že očkující nikdy nevěděli, jestli jsou v žíle nebo ne. Právě proto patří očkování do rukou lékařů, to je jasné. A ne do rukou nějakých praktikantů. Z toho, co vím, WHO požadavek na aspirování škrtla, takže jim se to nemůže předhazovat. Já se ještě učil, že se aspiruje. Sval je přece plný cév. Člověk se pak diví, co všechno se změnilo. Změny ohledně pitev jsem už zmiňoval. Tím se dostávám k renomé. Evidování vedlejších účinků očkování s možným následkem úmrtí. Výskyt zemřelých je v současné podobě zcela nevhodný a statisticky bezcenný. Přes 40 let jsem ohledával těla.

Mohu vám tedy říct, že to vlastně nikoho nezajímá. Dělal jsem i druhé ohledání pro kremaci, ale žádný lékař kvůli tomu nebude bít tak rychle na poplach. Postižení a příbuzní to většinou zamlčují. Museli by si to při smrti svých blízkých vyčítat. Obdržel jsem zajímavý případ, prostudoval jsem celé lékařské záznamy, a nikde v nich nestálo, čím a kdy bylo očkováno. Napadlo mě, že mi poslali špatný případ. Ani v pitevním nálezu nebylo nic o očkování. Tak jsem psal manželovi a dostal odpověď, že mu to jeho žena zamlčela a neřekla to ani nikomu v nemocnici.

Teprve po její smrti našel v její kapse oznámení o druhém očkování. Na základě toho se domnívá, že byla jednou naočkována a proto chtěl vysvětlení. Takové případy existují a statistici tvrdí, že jim nic neunikne. Přitom nám uniká 90 %. Pitvy v institutech soudního lékařství bez rutinního histologického vyšetření jsou metodicky apriori různé, což není výtka proti soudním lékařům. Každý dělá své řemeslo a to nepaří k jejich řemeslu. Pitvy v patologických ústavech jsou částečně odmítány. Máme tam mnoho špatných zkušenosti.

A jak jsem na to přišel? Protože za mnou přišli zoufalí příbuzní, ať provedu pitvu. Odmítal jsem, protože už nemám tu možnost. Zkrátka pitvy jsou částečně odmítány a u těch provedených chybí právě často znalost těchto nových vzorců nemocí, které si teprve musíme osvojit. Výsledkem tedy je interdisciplinární pitva a hodnocení soudními lékaři a patology se zkušenostmi v histologii. Obligátní histologické vyšetření všech orgánů a lézí je pro toto kladení otázek jedinou obhajitelnou cestou. Říká se tomu Heidelberger-model. Mohu zde jmenovat člověka, který to tam takto dělá. Tam se pracuje řádně. Počet, který zmiňoval, tu také zazněl. On se také domnívá, že 30 až 40 procent úmrtí v časové souvislosti po očkování je způsobeno očkováním. Dostávám se k posledním obrázkům neboli shrnutím. Vědomě jsem nechtěl a také neřekl nic politického.

Přesto nemohu odolat a cituji jednoho právníka: „Kdo se nechce očkovat, musí také nést následky.“ To říká právník. Já bych se do podobných právních problémů nevměšoval. Ale můj závěr je, kdo se chce očkovat, musí také nést následky. Naším úkolem je, a to jsem se tu pokusil nastínit, odhalení rizik a vedlejších účinků, neboli obměna Bushova citátu, aby se to dělo s rozumem, od toho je tu patolog. A tím končím. Velmi děkuji a směle se ptejte. Možná ještě jedna poznámka, krátce před koncem jste řekl, že jste oba nejprve museli vypracovat konkrétní vzory pro tyto příčiny smrti nějak způsobené s velkou pravděpodobností očkováním. Myslím, že to je velmi zásadní výsledek, který také dáte k dispozici vaším kolegům. Mám tu asi 20 řezů ke každému případu. Provedl jsem předběžný screening, asi šest hodin na každém případu.

Pak jsme společně strávili dvě a půl hodiny nad každým případem a pak jsem věnoval 6 hodin digitalizaci těch fotek. Při fotografování nebo z výřezů je pak vidět ještě víc, než člověk viděl předtím. Například tento Sjörgenův syndrom jsem uviděl teprve, když jsem slinnou žlázu naskenoval a pomyslel si, že je tam divný flek. Takže je to celé velmi náročné. Také já jsem ty myokarditidy zpočátku přehlédl. Také jsem si nejdřív myslel, že to je infarkt. Ale když se pak díváte pozorně a analyzujete buňku a to je také důležité říci… Je to první krok, který jsme udělali. Druhým krokem je imunolohistologie, vše, co arzenál patologa, biologa nebo prostředky chemika, které teď na tyto věci uvolníme, nabízí, abychom mohli tu souvislost s částečkami viru skutečně dokázat. Všichni zde můžete prohlásit, že co jsem ukazoval, může být náhoda.

Když pak budeme mít imunohistologicky shodné nálezy, když uvidíme, že to jsou prakticky jen T-lymfocyty, pokud uvidíme, že tam spike protein exprimuje, potom to můžeme tvrdit s jistotou. Ale tak dlouho jsme nechtěli čekat. Celé to ještě potrvá pravděpodobně dalšího půl roku, než bude vše hotové.

Dr. Lang: Chtěl bych k tomu ještě něco říci. Ve zkratce. Patolog přichází málokdy sám. To je staré rčení mezi patology. Takže bylo moc dobře, že jsme to společně shlédli, že jsme ještě měli třetího kompetentního, který si nálezy prohlédl, protože společně vidíte více, než osamoceně. Nebo se vzájemně opravíte. Netvoříme žádný zájmový spolek. Naopak jsme vzájemně nezávislí. Každý vnáší své zkušenosti. Nic víc, nic míň. Objevili jsme mnohé. A příběh s lymfocyty je následující. Hrají hlavní roli při imunitní obraně a také při reakci na genetickou očkovácí látku. Oboje musíme ještě dokázat. Můžeme tento jev vidět, ale musíme dalším výzkumem dokázat, jaký typ lymfocytů tam je a pak se můžeme podívat, odpovídá tento typ lymfocytů, který je tam vidět, také tomu, který způsobuje toxicitu spike proteinů? Je to identický obraz?

To by bylo velmi důležité a budeme také dělat hmotnostní spektrometrie, abychom spiky vůbec prokázaly. Pokud nejsou prokazatelné, pak máme problém. Pak můžeme vyjadřovat jen výpočet pravděpodobnosti. Doufám, že už to brzy bude vytesané ve zlatě, jsou to ale věci, které potřebují relativně hodně času a ten čas tváří v tvář akutním problémům, které zde vznikají, už nemáme. Proto musíme dostat takováto předběžná zjištění mezi lidi, čímž se snad ještě někteří probudí. Divák: Měl bych otázku k myokarditidě. Velkou roli hrálo, jak jsem slyšel, že by mohli být postiženi zejména také mladí lidé a obzvlášť sportovně založení lidé. Říkali mi to sportovci, že zaznamenali přiblížně týden nebo dva po očkování pokles výkonu a známky únavy. Také mi bylo telefonováno z lékařské oblasti, že to může postihnout právě sportovce a mladší lidi. Co na to říkáte?

Prof. Burkhardt: U mladých lidí by mělo být rozhodující narušení oběhového systému. Jak už jsem uváděl, je to prakticky ruská ruleta, ale samozřejmě vždy záleží, kolik svalové buňky zahyne a buňky srdečního svalu neregenerují. To znamená, kdo ve 20 letech přijde o některá svalová vlákna, ten už je pak nebude mít po zbytek života. A pokud následně pokračuje v závodním sportu, tak mu tato svalová vlákna chybí.

Ute Langerová: Děkujeme. Podrobnou prezentaci uděláme nyní. Po 15minutové přestávce se vrátíme s dalšími mikroskopickými obrázky na tmavém poli, abychom vnesli ještě více světla do temnoty. Děkuji moc.

Konec 1. části ze dvou

  • Překlad: Jana F.

(Visited 184 times, 2 visits today)
Sdílet článek

Vložit komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *