Největší divadelní představení v historii lidstva

Napsal
Sdílet článek

D.T., se zapíše do historie, jako největší zrádce v lidských dějinách. Jeho operace W.S., zašlape do zapomnění i operaci Barbarosa. Zesměšní dokonce i velikána této humanitní disciplíny, jakým byl Hitler. Jeho vrchní popravčí, Dr. F., svrhne Dr. Mengeleho na úroveň instruktora dívčích skautek.

O jejich zločinech se zatím pouze šeptá. V roce 2022 se tento šepot ovšem promění v řev a smete veškeré iluze, které měli lidé v systém, ve kterém žili. Navždy změní priority společenských hodnot a zničí onu zrůdnost, ve které jsme nyní nuceni existovat.

Politická scéna, je scéna divadelní. Na ní se pohybují různí profesionální herci. Ti jsou iluzorně zvoleni za zástupce lidu, kterému pak po určitou dobu poskytují jisté rozptýlení z všedních starostí. Někdy lid konejší, jindy mu hrozí prstem. Zastávají jakousi podivnou infantilní funkci rodičů těm, kteří by je už dávno neměli potřebovat.

Tito herci jsou rozděleni do vícero kastovních hodností. Zastávají funkce lokální i celostátní. Následují scénář poslanců, senátorů, soudců, ministrů, až po premiéra – vrchního principála. Nad nimi všemi se pak vznáší stín hlavního komika, to jest prezidenta. Ten zastává iluzorní pozici hlavy státu, která má rafinovaně zakrýt pravdu o tom, že celé toto představení je pouhá hra. O ničem nerozhodující slet loutkových marionet prosazujících zájmy a programy naprosto jiných entit.

Ne, nepřeřekl jsem se. Entit – to jest jiného druhu, než-li lidského.

V této divadelní hierarchii je oněch třináct nejmocnějších světových rodin v pouhé funkci správců. Řekněme spíše dozorců/vykonavatelů. Ani oni zde nejsou pány. Těmi, kteří by o čemkoli skutečně důležitém rozhodovali. Jejich moc nad lidstvem je stejně iluzorní, jako měna, ve které je měřena.

Síla všech iluzí je ve víře v ně. Nemusí je podpírat žádné fakty, ba ani realita. Stačí zcela a pouze víra. A čím slepější, tím mocnější se iluze stává.

V konečném součtu všech faktorů tohoto divadelního představení milénia, to nebudou pouhé miliony. Tato hra dokáže do svého děje aktivně zatáhnout celé miliardy. O iluzi takové moci, se doposud všem pozemským režisérům se scénáristy mohlo jen zdát. Nedokázali by vůbec myšlenkově pojmout hru rozměrů té, která se před nimi právě odehrává. Pro jejího tvůrce to však nejenom není žádný problém. On hraje v oné velké hře současně tolik vedlejších divadelních představení, že by si jejich tahy nezapamatoval ani ten nejlepší šachový velmistr.

Postavy v ní vystupující ji možná budou pokládat za krutou, ba nelidskou. Tato hra je však natolik složitá a velká, že ji pouze rozum sám o sobě nedokáže pojmout/pochopit. Sám o sobě nedokáže dát žádné odpovědi, ani rozhřešení. Obojí tu je. Člověk už je hledal všude, zbývá mu tedy jen místo tam, kam se podívat většinou neodváží.

Země? Kulisy s herci.

Galaxie? Jeviště s obecenstvem.

Kde je ale onen hlavní režisér? Pán a určující síla toho všeho? Lidi… Vždyť to všichni už dávno víte…

  • VERITAS
Jak se Vám líbil článek?
(Visited 249 times, 1 visits today)
Sdílet článek

Vložit komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *