Nezakazovat hašení. Ještě hoří

Napsal
Sdílet článek
Vláda chtěla vyjít vstříc hlavně mladším spoluobčanům a povolila nenošení roušek cyklistům a sportujícím občanům v místech, kde budou sami. Výsledek? Cyklisté téměř všude bez roušek, vyznavači joggingu (běhání) jakbysmet.

ČR jako jeden z mála států EU (spolu s Maďarskem, Polskem a Slovenskem) od počátku koronakrize nastolila přísnější režim, než většina států na západ a jih od našich hranic. A vyplatilo se to. Požár nákazy se nestačil rozhořet tak, jako např. ve Francii, Španělsku, ale i Švýcarsku, o Itálii ani nemluvě.

Možná to bylo také tím, že země bývalého východního bloku měly ještě donedávna odpovědnou zdravotnickou politiku, při které šlo hlavně o zdraví obyvatelstva a ne o byznys. Například, v minulosti povinné očkování proti TBC. To, podle některých odborníků, kteří se diví, že na území bývalé NDR je podstatně méně infikovaných lidí koronavirem, než v bývalém západním Německu, je právě vysvětlením tohoto jevu.

Český, moravský a slezský fenomén. Domácí výroba roušek. To nemá ve většině států obdoby. Vláda se mohla spolehnout na šikovné ruce našich, hlavně žen, které si vzpomněly, kde mají doma „zašitý“ šicí stroj. A mohla na základě této schopnosti nařídit povinné nošení roušek na veřejnosti. Tento fakt je také jedním z aspektů poměrně dobrého zvládnutí pandemie.

Ve Švédsku, které má méně obyvatel než ČR, je potvrzených víc než 900 úmrtí (v ČR cca 150 – článek píšu 14.4.). Švédská vláda prostě nenařídila nošení roušek, protože roušky nejsou dostupné. V podstatě žádná karanténa. Viděl jsem fotku z předzahrádky, kde sedí bez roušek a blízko sebe samí mladí lidé. Ani jeden starší člověk, ani jedna dáma vychutnávající si potěšení nad kávou a zákuskem. To je řešením? V podstatě internovat starší občany v bytech či domech?

A co návštěvy „promořených“ dětí či vnoučat? Vždyť každý styk těch, co jsou nositeli koronaviru se starší generací je ohrožením života. Takové řešení pandemie je nepřípustná selekce obyvatelstva a popření práv jedné části občanů, seniorů. To nesmí být naší cestou. Pokračujme u nás na cestě, kterou vcelku úspěšně jdeme. Žádné experimenty části vědecké a podnikatelské veřejnosti, která navrhuje cestu promoření obyvatelstva.

Mimochodem právě Švédsko, které je dáváno za vzor, že je možné pandemii zvládnout tím, že nechá obyvatelstvo tzv. promořit, nyní vážně uvažuje o zavádění takových opatření, jaká jsou jinde, protože se smrtnost přesunuje i do mladších ročníků, zvláště na předměstí měst, kde žijí imigranti.

Británie (UK) šla původně cestou podobnou té Švédské a nyní je promořena natolik, že covid-19 zasáhl také premiéra, který byl příznivcem této cesty promoření obyvatelstva. Nyní jsou v Británii (UK) taková omezení jako jinde. Jenže Spojené království propáslo důležitý prvotní moment uchopení pandemie. Nakažených a mrtvých je v Británii velice mnoho. I v jiných věkových kategoriích než seniorských. Např. 36 letý řidič autobusu, 21 letá dívka a pod.

Naštěstí u nás je přece jenom větší úcta k těm, kteří už svou úlohu při budování státu mají za sebou a užívají si zaslouženého odpočinku.

Zatím jsem byl zcela spokojen s tím co doposud dělala vláda s tichou podporou KSČM. Stál jsem za názorem J. Hamáčka, že je nutné nouzový stav prodloužit do 11. května. Proto mě nemile překvapilo stanovisko KSČM a SPD, které se postavily po bok ostatních tzv. demokratických opozičních parlamentních stran a nepodpořily termín 11. 5., stejně tak, jako mě překvapil postoj premiéra, který se rychle vzdal a ustoupil na termín 30.4.

Rozvolnění kolem Velikonoc ukázalo, že je nutné držet přísnější režim. Nelze spoléhat na zdravý rozum a pud sebezáchovy některých jedinců. Navíc, někteří z nich jsou bezohlední ve smyslu: „Mě se nemůže nic stát“. Je jim jedno, že mohou být nositeli nákazy, která může zabít někoho jiného.

Policie zjistila hromadné porušování nařízení, která mají eliminovat pandemii. Povolilo se něco a najednou je výmluva typu: „My mysleli, že když budeme tak trochu běhat, tak nemusíme mít roušku“. Nařízení musí být jasná. Jedná se o naše zdraví. Docela se obávám pálení čarodějnic, které připadá na 30. dubna, kdy končí nouzový stav. Jsem zvědavý, při hromadném popíjení na kopcích, kolik lidí bude mít roušku a dodržovat rozestupy dva metry. A stačí, v zájmu zdraví země, málo. Zakázat pálení čarodějnic pod pokutou, která by měla být přísně vymáhána. Jinak to totiž fungovat nebude. Na oploceném soukromém pozemku pouze pro rodinné příslušníky. Spoléhat na ohleduplnost u některých lidí totiž nelze. Navíc nouzový stav do 11. května by pokryl i prodloužené víkendy 1. a 8. května, které by mohly opět znovu napomoci rozhoření pandemie.

Uvědomme si, že přísnější režim nyní pomůže uvolňování v blízké budoucnosti. Každé nynější uvolnění v oblastech rekreace a sportu zamezí včasné uvolňování v oblasti podnikání. A to je, jak mi asi každý dá za pravdu, důležitější pro stát a občany, než jízda na kolech a jogging bez roušek.

Cesta promoření obyvatelstva se ukázala být cestou do pekel. Zahrávání si se smrtí starší generace je trestuhodné. Jsme momentálně jednou ze zemí, která pandemii zvládá velice dobře (i přes různé prvotní nedostatky v zásobování ochranného zdravotnického materiálu). Pokračujme v účinném hašení požáru. Žádné experimenty. Požár stále ještě hoří. Nezakazujme hasičům jej hasit.

  • Mgr. Petr Hannig, předseda ROZUMNÝCH a bývalý prezidentský kandidát

 

(Visited 45 times, 1 visits today)
Sdílet článek

Vložit komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *