Noční vlci a já

Napsal
Sdílet článek

Včera byli ve studiu na TV Barrandov Noční Vlci (NV). Díky p. Soukupovi za tento počin.
Když před pěti lety přijeli poprvé, byla to spíše taková komorní záležitost. Nebylo jich mnoho z různých důvodů, hlavně protože jim jednotlivé státy odmítly vstup. Takže to kopírovalo situaci v roce 1945. Také jich mnoho vyjelo porazit německý nacismus do Evropy ale mnozí nedojeli. Symbolické.
Přesto jsem se tehdy první akce zúčastnil. Bylo to takové úplně jiné motorkové setkání. Vlastně to nebylo vůbec o uřvaných výfucích. Jak včera řekl jejich představitel v TV, jejich organisace má kromě jiných rovin i tu spirituální a metafyzickou. Když chcete, dohledáte si info o tom co dělají NV. Např. udělají sbírku na pomoc starým lidem,veteránům. Nebo taky třeba vlastní prací postaví školku pro děti, kde obec buď nemá peníze a nebo ochotu. To není obvyklé.Rusové zřejmě dělají všechno jinak. Odkaz na článek co jsem psal v roce 2015.

Vzpomínám jak rok před tím tady byli v nějakém kempu Hells Angels. Jaký rozdíl. Nejenom ta bezbřehá adorace ze strany ČT a jiných, frenetické nadšení z toho že nás ráčili poctít návštěvou tito gangsteři, kteří se předvedli tím že se tady dva pozabíjeli. Co tady vlastně dělali. Domlouvali obchody s drogami a děvkami?

Vždyť tím se prezentují, že takto žijí a fungují.

Rok na to,2016, jsem také jel. Po setkání s dalšími motorkáři na benzince v Průhonicích se jelo krz Prahu na Olšanské hřbitovy, kde jsou ve vojenské části pohřbeni padlí Rudoarmějci.

Před tím se ještě obkroužilo Václavské náměstí. Cesta z Průhonic byla neuvěřitelná. Po Praze na chodnících často zástupy lidí kteří mávali a s úsměvy zdravili. Na Václaváku to bylo stejné. I když občas někdo nadával, nebo hrozil, viděl jsem i nějakého člověka co na nás vyvěsil modrou látku s několika žlutými hvězdami, takto prý vlajku EU. Dokonce na mne nějaký hipster co seděl na zábradlí metra plivl. Takových bylo málo, odhaduji tak 15 procent.

Při příjezdu na Olšany – to bylo něco neuvěřitelného. Celá široká příjezdová ulice byla naprosto zaplněna lidmi. Staří, mladí, všechny generace, Rusové hlavně ale i spousta našich.

V součtu tam bylo asi 250 motorek, možná více a tyto projížděly tím lidským mořem které se před nimi rozestupovalo jak pomalu jely ke vchodu hřbitova. To byly skutečně tisíce lidí. Dodnes si pamatuji jak mne po rameni pohladila ,když jsem pomalu jel davem, jakási maličká stařenka která plakala. Krásné počasí a teplo vše doplňovalo. Celá ta atmosféra evokovala májové dny roku 1945.

Při tryzně u pomníku padlým se už ukázalo v celé obludnosti, kam jsme se dostali. Spousta tajných, policajta prostě poznáte, a za plotem stojící velká dodávka s anténami a kamerami sledovala všechny v okolí a ukládala data.

V každé případě je akce NV, připomenutí hekatomb mrtvých uvěřitelnější než plzeňské třeštění. S jeepy.

MARTIN BÖHM

Noční vlci a já
3.8 (76.67%) 6 vote[s]
(Visited 84 times, 1 visits today)
Sdílet článek

One comment

Vložit komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *