Novodobá pohádka O „vrchním“ hasiči

Napsal
Sdílet článek

Hned v úvodu této pohádky (pohádky?) se omlouvám všem hasičům profesionálním i dobrovolným, ale tuto vaši profesi jsem si, jen pro tuto pohádku, půjčila. Děkuji – autorka.

Byl kdysi kdesi jeden, snad ještě malý, chytrý kluk, který si umanul, že bude, až bude velký, někým vrchním, třeba i nejvrchnějším. A co si umanul, to se stalo. Ne hned, samozřejmě, po dlouhá léta na tom svém umanutí, řekněme třeba snu, pracoval. A dařilo se postupně, hezky krůček po krůčku, výš a výš.

No ano, chtěl být hasičem. A ne jen tak nějakým šmudlou, který jen běhá a roztáčí hadice někde na vesnických hasičských soutěžích. Říkejme mu třeba Ferda. On totiž o tom kdo, kde, kdy, s kým, bude soutěžit musí někdo rozhodovat. A tam už Ferda získal svoji první funkci. To byl začátek.

A pak už jezdí dobrovolní hasiči a samozřejmě i profesionálové k ledačemu (třeba sundat kočku ze stromu, chytit jedovatého hada a k různým jiným unikátním zásahům). Ale hlavně k ohni – a to hasit, uhasit, zachránit životy, majetek, i mnohdy s nasazením vlastního života. A tento Ferda, tak asi před dvaceti roky, (ale už vyšší funkce) hlásal jak se co musí, hezky podle pravidel, kdo co může a smí a kdo co nemůže a nesmí. Jak kdo bude a čím hasit a co udělat třeba s pyromanem (zavřít do šatlavy na mnoho let a to jen o chlebu a o vodě). Ten kdo zakládá oheň, ohně? To je škodič – hlásal. Ano vše podle Nejvyšších pravidel pro hasiče – tam to vše bylo, vše Ferda obhajoval – takovou jakoby ústavu (pořád vyprávím pohádku, aby bylo jasno!).

Fakt byl dobrý, uznávaný, měl i titul, chytrý, co slovo to perla, na všechno měl odpověď a pomaloučku polehoučku, avšak systematicky, se dostával tam kde, už jako kluk, chtěl být. Nahoře! A tak už (v té pohádce samozřejmě) je už nějaký ten pátek tím nejvyšším a Nejvyšší pravidla (zní stejně jako tenkrát, před dvaceti roky) si nějak ohýbá. No prostě ohýbá, jak to jinak, milé děti, vysvětlit. Pro vaše ,ještě dětské mozečky, asi takto. Najednou mu nevadí malý ohníček. Co malý! Nevadí ani ohníček větší. Snad mu nevadí, a je to děti divné, i občasné spálení něčeho hodně. A ještě to nejen obhajuje a navíc, a to se děti nemá, svádí to na někoho jiného.

Nerozumíte tomu? Jste ještě malé. Ale já už jsem velká, a věřte tomu, že ani já tomu nerozumím. Jak se jeden Ferda změnil! Víte, milé děti, my dospělí tomu říkáme, že si někdo (a teď neposlouchejte) kadí do huby.

No tak tohle byla ale pohádka co? Takže zítra bude O princi Bajajovi.

P.S.

Jenže vy, rošťáci malí, určitě budete chtít pokračování té o Ferdovi!

MAJKA DUBOVÁ

Novodobá pohádka O „vrchním“ hasiči
5 (100%) 1 vote[s]
(Visited 37 times, 1 visits today)
Sdílet článek

Vložit komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *