Otevřený dopis k plánované výstavbě jaderné elektrárny (JE) Elektrárny Dukovany II (EDU II)

Napsal
Sdílet článek

Úřad vlády České republiky, Nábřeží Edvarda Beneše 4, 118 01 Praha – Malá Strana
Senát Parlamentu České republiky, Valdštejnské nám. 17/4, 118 01 Praha – Malá Strana

Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky, Sněmovní 176/4, 118 00 Praha – Malá Strana

Ministerstvo průmyslu a obchodu České republiky – Uhelná komise, Rada vlády pro energetickou a surovinovou strategii, Stálý výbor pro výstavbu nových jaderných zdrojů, Na Františku 1039/32, 110 15 Praha – Staré Město

Ministerstvo životního prostředí České republiky, Vršovická 1442/65, 100 10 Praha – Vršovice

Otevřený dopis Vládě, Parlamentu, Uhelné komisy, Radě vlády pro energetickou a surovinovou strategii, Stálému výboru pro výstavbu nových jaderných zdrojů a médiím, k plánované výstavbě jaderné elektrárny (JE) Elektrárny Dukovany II (EDU II).
Pane předsedo vlády, ministryně a ministři, senátorky a senátoři, poslankyně a poslanci, členové Uhelné komise, členové Rady vlády pro energetickou a surovinovou strategii a Stálého výboru pro výstavbu nových jaderných zdrojů,
uvědomuji si, že aktuální epidemiologická situace není úplně nejlepší a Vláda má plno jiné práce, např. se sestavováním rozpočtu na rok 2021, obracíme se na vás coby běžný občan České republiky. Odvahu k napsání tohoto otevřeného dopisu, jsem získal na základě 2 uveřejněných článků, 1. Tajemný muž, který na jaře „zachránil Česko“?, uveřejněno na serveru seznamzpravy.cz, kde Adam Vojtěch uvádí: „Ono to tak někdy bývá, že neziskový sektor, nebo lidé zvenku prostě přijdou za tím státem a ukážou mu něco, co ten stát sám není schopen vidět,“ přiznal Adam Vojtěch a 2. Výzva Ostravské univerzity ohledně zahájení přípravy projektu oderské větve kanálu Dunaj – Odra – Labe v hodnotě 15 mld. Kč.
Obracím se na Vás v souvislosti s plánovanou výstavbou jaderného bloku Elektrárny Dukovany II. s předpokládaným instalovaným výkonem od 100 MW (modulární reaktory) do 1200 MW a u tohoto zdroje o předpokládané výrobě 9 TWh elektrické energie za rok (předpoklad 10 % spotřeby elektrické energie), s možností v budoucnu vybudování i dalšího podobného bloku ve stejné lokalitě a případně ještě i 1+1 bloku v areálu JE Temelín. Níže uvádím sumář veřejně dostupných informací, pro zamyšlení nad vhodností, spíše bych řekl ekonomické nevhodnosti, této zatím připravované realizace.
Již 14. 7. 2017 se britský expert Stephen Thomas pro deník Respekt vyjadřoval, aby příznivci jádra přestali snít a začali racionálně vyhodnocovat, co se ve světě děje, ohledně nevýhodnosti budování nových jaderných bloků. Obdobě se vyjádřila v listopadu 2019 renomovaná mezinárodní poradenská firma Lazard, v studii (verze 13.0) zmíněné 27. 11. 2019 v článku ihned.cz a taktéž studie Stanfordské univerzity z prosince 2019, kde představila realistický plán přechodu k uhlíkové neutralitě v celém světě, i konkrétním scénářem pro ČR, uveřejněnou 27. 12. 2019 na serveru czechsight.cz. V této studii nebyl brán v úvahu rozvoj jaderných elektráren a elektráren na biomasu. Jaderné elektrárny byly vynechány proto, že jejich stavba je finančně, technicky i časově náročná, a většina zemí si jejich stavbu nemůže dovolit buď z finančního či z bezpečnostního hlediska (např. nízká politická stabilita v regionu). Elektrárny na biomasu nebyly brány v úvahu proto, že pěstování biomasy pro energetiku má svá výrazná ekologická negativa a ve velkém měřítku nebyl přínos biomasy prokázán. Pro všechny země byly analyzovány pouze scénáře rozvoje slunečních, větrných a vodních elektráren. Podle nedávno zveřejněné výroční zprávy Mezinárodní agentury pro energii (IEA) uveřejněnou 14. 10. 2020 na serveru solarninovinky.cz, se obnovitelné zdroje energie (OZE) a především solární energetika (FVE) stanou hlavními zdroji ve výrobě elektřiny a v roce 2025 by měly překonat uhlí jako hlavní zdroj výroby elektřiny ve světě. Zahraniční server pv-magazine.com 24. 9. 2020 informoval, že za rok 2019 se ve světě instalovalo pouhých 2,4 GW v jaderných elektrárnách a naopak o výrazném nárůstu instalací v segmentu OZE, konkrétně 98 GW v solární energii, 59,2 GW ve větrných elektrárnách a 10 GW ve vodních elektrárnách. Taktéž jsou v tomto článku zmiňovány náklady LCOE (Levelized Cost of Energy) – náklady na výrobu energie za celou dobu životnosti elektrárny, včetně kapitálových i provozních výdajů, kde u jaderné energetiky vzrostly z průměrných 117 USD/MWh v roce 2015 na 155 USD na konci roku 2019, naproti tomu ze solární energie poklesly z 65 USD/MWh na přibližně 49 USD a u větrných elektráren z 55 USD na 41 USD/MWh.
Ptám se tedy proč u nás v ČR se stále tak silně protlačuje jaderná energetika, kde u výstavby nových bloků dochází k výrazným nárůstům cen a prodlužováním termínů výstaveb jako např. u JE Paks v Maďarsku uveřejněno 9. 6. 2020 v článku na serveru hlidacipes.org, JE Olkiluoto ve Finsku a JE Mochovce na Slovensku uveřejněních v článku 19. 7. 2018 na serveru ihned.cz, opět JE Mochovce na Slovensku uveřejněno v článku 10. 4. 2019 na serveru oenergetice.cz, JE Barakah ve Spojených arabských emirátech uveřejněno 25. 4. 2019 v článku na serveru euro.cz, kde se 4 bloky budují bez dvojité ochranné obálky reaktoru a také JE Hinkley Point C ve Velké Británii, uveřejněno v článku 27. 5. 2020 na serveru seznam.cz, kde mají po dostavbě vládou garantovanou výkupní cenu, která v roce 2016 při podpisu smlouvy byla ve výši 92,50 GBP (121,5 USD)/MWh uveřejněno 15. 9. 2016 na serveru pv-magazine.com, před OZE, u kterých je vybudování zdrojů elektřiny daleko rychlejší a v posledních letech i výrazně lacinější, jak již je zmiňováno výše.
Společnost EEIP, a.s. 28. 8. 2020 zveřejnila na svých stránkách v sekci Novinky, že zpracovala pro Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) Hodnocení dopadu regulace (RIA) k návrhu zákona o opatřeních k přechodu České republiky k nízkouhlíkové energetice, s uvedením odkazu na Legislativní helpdesk ODok, kde je toto hodnocení k nahlédnutí, s uvedením všech pro a proti za pomoci různých studií ze zahraničí, grafů a tabulek. Poznámka autora: Mnohé tabulky a grafy jsou z roků 2015 – 2018, což jsou s ohledem na vývoj energetiky v posledních dvou letech značně zastaralé údaje. Připadá mu to obdobné, jako bychom se nyní chtěli připravit na I. světovou válku. Stejně tak s ohledem na nové požadavky z EU na snižování emisí skleníkových plynů o 60 % z původních 55 % do roku 2030.

Obdobné je to i u dokumentu Rozvoj podporovaných zdrojů energie do roku 2030, publikovaném 11. 3. 2019 na stránkách Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO), kde jsou použita data do roku 2017.

Co se stalo od roku 2017, kdy tehdejší vládní zmocněnec pro jadernou energetiku Ján Štuller v článku z 6. 3. 2017 uveřejněném na serveru oenergetice.cz se zmiňuje, že „blok by měl stát řádově přes 100 miliard korun“, v článku ze 7. 11. 2018 uveřejněném na serveru oenergetice.cz převzatého z ČTK, je uvedena informace od premiéra Andreje Babiše, že nový jaderný blok by stál zhruba 200 mld. Kč a nyní se nejčastěji uvádí částka 160 mld. Kč, jako např. uvedl generální ředitel a předseda představenstva ČEZ Daniel Beneš v článku z 28. 7. 2020 uveřejněný na serveru novinky.cz, po podpisu smluv mezi státem a firmou ČEZ. Poznámka autora: Uvádím, že jenom tady je během 3 let nárůst ceny o 60 – 100 %. Přitom ČEZ žádá o bezúročný úvěr během výstavby na částku ve výši 6,58 mld. EUR, čemuž se divilo i Ministerstvo financí v připomínkovém řízení k těmto smlouvám, uvedeno v článku na serveru hlidacipes.org ze dne 20. 7. 2020. Poznámka autora: Při státní záruce na 70 % projektu z částky 6,58 mld. EUR, např. při kurzu 27,275 Kč (dle ČNB 16. 10. 2020) mi vychází cena za celou stavbu 8,55 mld. EUR = 233,3 mld. Kč a nikoliv nyní obvykle uváděných 160 mld. Kč. A to předpokládám, že se jedná pouze o stavbu, a co náklady na provoz a údržbu během jistě předpokládaných 60 let provozu a vytvoření finanční rezervy na následnou likvidaci po ukončení životnosti. O stejné částce 6,58 mld. EUR, na garantovanou návratnou finanční výpomoc, se zmiňuje i článek na serveru ekonomickydenik.cz z 20. 7. 2020.
Už v roce 2014 byl pozastaven tendr vypsaný v roce 2009, na rozšíření JE Temelín o dva bloky, vypsaný firmou ČEZ, když hlavní důvod byl finanční, jelikož se nepodařilo nalézt udržitelný finanční model, ani od významné zahraniční banky BNP Paribas, o čemž informoval 10. 4. 2014 mj. denik.cz. V článku je dále zmínka, že tehdejší premiér Bohuslav Sobotka odmítl poskytnutí státní garance a ředitel ČEZ Daniel Beneš se již tehdy vyjádřil, že je bez nich dostavba elektrárny v současné době nemožná. Na stejné se odvolává i 16. 8. 2020 server obnovitelne.cz.
Prosím tedy, aby někdo kompetentní veřejnosti již nyní sdělil, skutečné předpokládané náklady na výstavbu nového bloku EDU II + další spojené náklady, aby se až po případném zprovoznění nezjistilo, že náklady jsou a budou nad nynějším očekáváním teprve v budoucnu nasmlouvaných výkupních cen (50-60 EUR/MWh). Toto rozmezí částek je zmíněno ministrem Havlíčkem v článku uveřejněném 27. 7. 2020 na serveru ct24 a elektřina v Evropě bude na trhu v tu chvíli lacinější, nynější cena elektřiny na Pražské energetické pro rok 2021 aktuálně činí kolem 45 EUR/MWh, uvedeno ve stejném článku. Tento rozdíl opět způsobí, že budeme všichni občané i firmy v ČR od spuštění nového bloku EDU II (předpoklad 2036) doplácet min. 30 let s možností i opakovaného prodlužování po 10-ti letech, nejdéle však do ukončení provozu této nízkouhlíkové výrobny (předpoklad provozu min. 60 let), nemalé částky prostřednictvím svých síťových tarifů. V článku na serveru ct24 uveřejněném 28. 5. 2020, ministr Havlíček řekl, „že v teoretickém případě, kdy bude cena elektřiny z nových Dukovan vyšší než na trhu o 10 EUR/MWh, vyjde vyrovnání rozdílu státem na 1,8 mld. Kč, při rozdílu o 30 EUR/MWh na 5,4 mld. Kč a tak dále.“ Není však nikde uvedeno, s jakou výkupní cenou je nyní počítáno.
Také je zarážející, jak na rychlo, nebo na poslední chvíli byly tyto tak důležité smlouvy podepsány a to i za přispění zkrácení lhůt připomínkových řízení z obvyklých 20 dnů na 13, po prodloužení z požadovaných 10 dnů, uvedeno 27. 5. 2020 v článku na serveru hlidacipes.org, dále byl ministryní spravedlnosti a předsedkyní Legislativní rady vlády Marií Benešovou na základě žádosti ministra průmyslu a dopravy Karla Havlíčka dosti nestandardně omezen okruh připomínkových míst k návrhu zákona o přechodu k nízkouhlíkové energetice, uvedeno tamtéž i 19. 5. 2020 na serveru E15.cz, který převzal článek od ČTK ceskenoviny.cz uveřejněný 19. 5. 2020 a stejné informace 18. 5. 2020 zveřejnil i tydenikhrot.cz. Připomínky dalších úřadů a ministerstev, které nebyly přijaty k jednání vlády, jsou uveřejněny na Legislativním helpdesku ODok Poznámka autora: Je to hodně zajímavé čtení, o kterých se okrajově zmiňuje článek 11. 6. 2020 na server hlidacipes.org.
Ohledně výstavby JE Dukovany II (v Rámcové smlouvě i První prováděcí smlouvě uveřejněných 28. 7. 2020 v Registru smluv, kde jsou nejdůležitější pasáže začerněny, se uvádí název Elektrárna Dukovany II, a. s.), jsou spojené i další nemalé náklady například na nově plánované Úložiště v hloubce 500 m pod povrchem, schematický nákres jak by mělo v budoucnu vypadat, je k vidění na wikipedii. Nové Úložiště se má začít budovat po roce 2050 s termínem dokončení 2065, o čemž informuje 4. 6. 2020 v článku denik.cz, kde je zmínka o nákladech na jeho stavbu a provoz a „podle dřívějších informací má dosáhnou zhruba 111 miliard korun“. Chápu, že je Úložiště potřeba vybudovat s ohledem na v současnosti provozované JE Dukovany a JE Temelín i další vznikající radioaktivní odpad, např. z rentgenů ve zdravotnictví a na následnou likvidaci doslouživších jaderných bloků elektráren (Dukovany po prodloužení životnosti po roce 2045-2047, což bude ČEZ stát v investicích 55 mld. Kč, jak uvedl ředitel JE Dukovany Roman Havlín na tiskové konferenci 10. 6. 2020, kde také uvedl, že za posledních 10 let modernizace stála 20 mld. Kč, s výstupy uveřejněnými ceskenoviny.cz, Temelín se bude odstavovat po roce 2060) a uložení vzniklého radioaktivního odpadu. (Poznámka autora: Kdyby se nestavěl nově plánovaný blok, mohlo by se vyrazit méně kilometrů chodeb a tím by cena mohla být nižší). Dalšími náklady na Úložiště jsou spojené s již nyní probíhajícími testy v podzemním výzkumném pracovišti Bukov na Žďársku, které se musí rozšířit v hodnotě 100 mil Kč, jak informoval 12. 10. 2020 server oenergetice.cz. V neposlední řadě by při rozhodnutí o výstavbě nového bloku byly nutné investice do vybudování nového přivaděče vody na chlazení, přeložek vedení, oprav silnic před budováním i po výstavbě, železnic a případně vodních cest, pro přepravu komponent od dodavatelů ze zahraničí, jak je uvedeno přímo v První prováděcí smlouvě v příloze A na str. 53-54, uveřejněné v Registru smluv, viz odkaz uvedený výše. Dále, si stavební firmy již nyní stěžují na nedostatek základních stavebních materiálů, jako je písek, štěrk, kamení a požadují otevírání nových těžebních prostorů, jak nejnověji 30. 10. 2020 uvádí článek na stránkách estav.cz. Poznámka autora: proč se u dopravních koridorů (železnic a silnic) budují protihlukové zábrany z masivních betonových prefabrikátů a třeba se nepoužívají sloupky a desky z recyklovaných plastů, případně i pro složky integrovaného záchranného systému, by to bylo vhodnější s přístupem k nehodám. Sám si nedovedu představit, kolik tun těchto neobnovitelných přírodních materiálů by se muselo vytěžit a na stavbu nového bloku a chladících věží převézt, včetně cementu, který je sám o sobě energeticky nejnákladnější stavební materiál a té spotřebované vody na umíchání takového množství betonu. Souběžně by se měla i začít budovat oderská větev kanálu Dunaj – Odra – Labe, což doufám, že se také nebude realizovat, viz Otevřený dopis senátora a člena Strany zelených Petra Orla, uveřejněný 26. 10. 2020 na serveru ekolist.cz, to už by byla opět jiná diskuse.
Další problém s jadernými elektrárnami je chladící voda. Pro JE Dukovany se konkrétně využívá, z přečerpávací vodní nádrže Dalešice – Mohelno o objemu 150 mil. m³ na řece Jihlavě, kde za poslední roky kvůli přetrvávajícímu suchu postupně klesá průtok, jak informoval již 10. 8. 2018 server hlidacipes.org s uvedením grafu. Ročním provozem elektrárny na chlazení se již nyní spotřebuje 33 mil. m³ vody, která se většinou odpaří nejvíce v chladicích věžích. Proto asi ČEZ připravuje významné investice snížení množství usazenin v chladicích věžích a předčišťování vody, aby spotřeba v budoucnu klesla, jek je uvedeno 13. 2. 2020 v článku na serveru novinky.cz.
V platné Státní energetické koncepci (SEK), která se projednávala od roku 2009 a byla dokončena v listopadu 2014, přijatá usnesením vlády č. 362 dne 18. 5. 2015, což samo o sobě již znamená, že je s ohledem na aktuální stav energetiky a přijaté legislativy EU zastaralá, uveřejněné na webu MPO, je uveden na straně 44 pro cílový stav v roce 2040 podíl paliva na hrubé výrobě elektřiny z uhlí ve výši 11-21 %, stejný podklad je zmiňován ve smlouvách podepsaných mezi státem a firmou ČEZ. Pokud nyní dojde, po jednání Uhelné komise – jedná se o poradní orgán Vlády, k odsouhlasení v médiích zmiňovaného termínu ministrem Havlíčkem k odstavení všech uhelných elektráren do roku cca 2038, což ještě nebude nový blok Elektrárny Dukovany II v provozu, je nyní zapotřebí, co nejdříve zahájit přípravné práce na výstavbách nových zdrojů a dle výše zmíněného by se mělo jednat hlavně o OZE. I kdyby došlo k odsouhlasení tohoto termínu, budeme předposlední s Německem (odstavení 2035-2038), před Polskem (odstavení 2049) nedávno domluveno s odbory, viz uhelný phase-out v Evropě, dostupný na serveru faktaoklimatu.cz, kde většina států v Evropě od uhlí odstoupí nejpozději v roce 2030. Umožní jim to jejich několikaletý náskok v budování OZE, oproti ČR. Nyní by toto naše přešlapování na místě v otázce OZE, mělo být pro nás výhodou, protože za poslední roky došlo k výrazným poklesům cen vstupních komponentů a k technologickému pokroku ve zvýšení výkonů a účinností.
Ze všeho výše uvedeného se jeví nejrychlejší a nejlacinější investice do zprovoznění OZE a to formou technologicky neutrálních aukcí, nebo většinou jako technologicky specifických aukcí, tedy vždy pro daný druh OZE s garantovanou cenou za dodávky nejčastěji na 10 – 20 let, které probíhají po celé Evropě, dle jasně nastavených kritérií, které si sami určují jednotlivé státy. Např. i severněji položené Polsko je pořádá a to jak na instalace do 1 MW, tak i nad 1 MW, kde se dá dosáhnout ještě lepší cena. V ČR jsou z těchto aukcí bohužel vyjmuty fotovoltaické elektrárny (FVE), které nyní nabízejí nejnižší ceny i před budovanými větrnými elektrárnami, nejenom na pobřeží, ale i ve vnitrozemí. Poznámka autora: Mělo by se to co nejrychleji napravit – provést novelizaci zákona. Potvrzují to i aukce v SRN, pořádané několikrát ročně. V Maďarsku proběhla 1 aukce v říjnu 2019. Na Slovensku byla první aukce vyhlášena letos v únoru, bohužel ji v dubnu 2020 zrušili kvůli covid-19. V Evropě se již běžně realizují a nyní i třeba v Polsku pro průmyslový podnik, instalace FVE elektrárny bez dotací o instalovaném výkonu 64,4 MW, na základě smlouvy nákupu elektrické energie přímo od výrobce Power Purchase Agreements (PPA), což bylo uveřejněno 21. 8. 2020 na serveru pv-magazine.com. O modelu PPA informoval 9. 4. 2020 server TZB-info.cz. Další metodou je Energy Performance Contracting (EPC) s možností realizací energetických úspor v budovách a to hlavně vlastněných veřejnou správou. Ptám se, proč to nejde i u nás.
Vždyť i firma ČEZ na svých stránkách uvádí, že „výroba elektřiny ze slunečního záření dnes patří mezi nákladově nejvýhodnější formu produkce, nejen mezi obnovitelnými zdroji energie. Za poslední roky poklesly aukční ceny na světových trzích až na desetinu původní výše. Evropská asociace fotovoltaického průmyslu odhaduje, že v roce 2030 bude fotovoltaika uspokojovat 10 až 15 procent poptávky po energii v Evropě, Poznámka autora: dle Roční zprávy Energetického regulačního úřadu ERÚ za rok 2019, str. 11, u nás FVE vyprodukovaly 3 % elektřiny, což nám dává velký prostor k co nejrychlejšímu růstu instalací a tím navýšení výroby. V roce 2050 by pak více než 20 procent veškeré ve světě vyrobené elektřiny mohlo pocházet z fotovoltaik.“ Dále v sekci obnovitelné zdroje – Vítr, ČEZ uvádí, že „v Rumunsku v lokalitách Fantanele a Cogealac provozuje největší pevninskou větrnou farmu v Evropě. Na ploše 12×6 km vyrábí čistou energii 240 turbín o celkovém instalovaném výkonu 600 MW a v Německu provozují 53 turbín v pevninských parcích s celkovým instalovaným výkonem 133,5 MW“. Poté nechápu, proč více neužívají i 2 větrné turbíny provozované u obce Janov v Pardubickém kraji, u silnice E35 ve směru od Litomyšle na Moravskou Třebovou, které většinu času stojí, což mi jistě mohou potvrdit projíždějící řidiči.
Tímto Vás všechny zainteresované žádám a prosím, podpořte rozvoj OZE, např. větrných elektráren (VtE), kde dle letošní nejnovější aktualizované studie, předchozí byly vydány v letech 2007 a 2012, Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR, vypracovanou pro Českou společnost pro větrnou energii (CSVE) uveřejněnou 17. 6. 2020 a Komoru obnovitelných zdrojů energie (KOZE) uveřejněnou 16. 6. 2020, se uvádí, že do roku 2040 mohou reálně pokrýt 31 % předpokládané spotřeby elektřiny ve výši 71 TWh a to po zohlednění všech omezení a praktických těžkostí spojených s jejich realizací, včetně nezatížení přenosové soustavy. Dále podpořte realizace fotovoltaických elektráren (FVE), třeba i ve spojitosti s vodíkem, Poznámka autora: Myslím si, že by to bylo vhodnější palivo pro auta, než baterie, ale to už by byla jiná debata. Např. ve Španělsku nyní schválili národní vodíkovou strategii do roku 2030, jak informoval 13. 10. 2020 server oenergetice.cz. Vždyť i ČEZ má připravené projekty na svých pozemcích na FVE v objemu cca 500 MWh, jak bylo uvedeno již 4. 12. 2019 v článku irozhlas.cz, což je čtyřnásobek jejich v současnosti provozovaných FVE. Bioplynové stanice by mohly využívat vznikající odpadní teplo k vytápění velkých skleníků na pěstování zeleniny, jak bylo uvedeno 1. 11. 2019 v článku serveru euro.cz a zároveň bychom tím snižovali závislost na dovozech a snížili i uhlíkovou stopu za menší počet kamionů na evropských silnicích.
Rozvoji větrných (VtE) i fotovoltaických (FVE) elektráren v ČR by určitě nejvíce pomohlo zavedení komunitního vlastnictví (města a obce společně s občany i menší instalace v bytových domech), které zatím naše legislativa nezná, o čem se zmiňuje 11. 9. 2020 článek uveřejněný na serveru solarniasociace.cz, jak je běžné v mnoha západních zemích, kde by občané mohli sami rozhodovat o investicích do výroby elektřiny v katastrech svých území a mohli by mít z toho užitek v nižších cenách elektřiny jak pro sebe, tak i pro města a obce a přebytky dále prodávat. Nyní se výstavbám brání, protože jim to nic nepřináší, pouze případně změní okolní ráz krajiny. Pokud se větší část vyrobené elektřina spotřebuje hned na místě, nezatěžuje se distribuční soustava.
Žádám o upravení a dopracování legislativy ohledně OZE. Umožnění FVE se zúčastnit plánovaných aukcí na výstavbu nových zdrojů. Přehled všech výsledků aukcí v SRN, dle jednotlivých technologií výroby, je uveden na stránkách síťového regulátora Bundesnetzagentur (BNetzA). Zapracovat velké bateriové energetické systémy skladování (BESS), Poznámka autora: nejlépe např. na bázi grafenu, abychom nezatěžovali jiné části planety Země, při těžbě nerostů. BEES patří mezi strategické cíle rozvoje energetiky v EU stanovené v tzv. Zimním energetickém balíčku, které stabilizují síť (v SRN je jich již nyní v provozu přes 350). U nás je již provozují např. společnost C-Energy v Plané nad Lužnicí o výkonu 4 MW a kapacitě 2,5 MWh a ČEZ v Tušimicích o výkonu 4 MW s kapacitou 2,8 MWh. Při aukcích v Evropě u nově budovaných projektů OZE ve spojitosti s bateriemi, ještě dále snižují vysoutěžené garantované ceny dodávek, např. v Portugalsku na 11,41 EUR/MWh, jak je zmiňováno 3. 9. 2020 v článku na serveru oenergetice.cz. Odstranit u malých FVE do 10 kWp, které se nejčastěji instalují na rodinné domy, znevýhodněné výkupní ceny elektřiny a měření po jednotlivých fázích, což je naše unikátní řešení v celé Evropě a používat pouze součtové. Jedná se o instalace podpořené zdařilým programem podpory Nová zelená úsporám, který by měl na konci roku 2021 skončit, což by jistě nebylo dobré. Spíše by se měl do budoucna podpořit, jako i programy pro firmy např. OPPIK, které jsou administrativně velmi složité a od příprav po realizaci zabere třeba i 3 roky, než se podaří získat všechna povolení, např. je to zmíněno v článku byznys-energie.cz. Aktuální nárůst nových instalací těchto střešních FVE za 8 měsíců letošního roku 2020 zmiňuje článek z 2. 10. 2020 uveřejněný na stránkách solarniasociace.cz, konkrétně 12,6 MW na obytných domech a 38 MW na firmách. Firmy si mohou vyrobit i třeba 1/3 spotřebované energie a nezatěžovala by se přenosová soustava.
SŽDC zahájilo opravu železničního uzlu v Pardubicích, o čemž informovalo 17. 8. 2020 idnes.cz. Jsem si téměř jist, že se nikde v tomto projektu neuvažuje o využití umístění FV panelů, např. na velkých zastřešených nástupištích, nebo i na střechách a pláštích provozních budov, což považuji za velkou chybu, která by se jistě ještě dala napravit a projekt co nejdříve upravit. SŽDC každoročně opravuje několik dalších menších nádraží a zatím se nikde FVE neobjevila. Stejně tak i velké areály Armády ČR, nemluvím o částech nevyužívaných ploch újezdů, což by jistě bylo zajímavé pro větší instalace FVE, mluvím o budovách, případně zastřešeních v autoparcích, nebo skladech. Stejně tak i střecha skladu Policie ČR v Opočinku na Pardubicku, kde jsou uskladněny ochranné pomůcky pro boj s covid-19, je bez instalované FVE. Správa státních hmotných rezerv má takovýchto objektů po ČR jistě více. A na mnoho dalších státem vlastněných objektů by se mohli FVE instalovat. Po republice jsou tisíce panelových domů, ve kterých žije přes 2 mil. spoluobčanů, kterým se v budoucnu bohužel bude energie zdražovat, protože porostou ceny emisních povolenek. Využijme tedy tyto plochy k instalacím FVE, napřed by se ještě mohli zároveň zateplit, čím by se dále ještě snížila energetická náročnost a ve spojitosti s tepelnými čerpadly, by výsledný efekt byl ještě vyšší. A tak dále a tak dále.
K solárnímu nárůstu v ČR v letech 2009-2011 se již nemá cenu vracet. Ještě dnes to negativně ovlivňuje vnímání lidí ohledně OZE i když i to se již výrazně mění. Problémy s vysokými výkupními cenami, které budeme všichni pociťovat ještě 10 let na svých vyúčtováních za elektřinu, jednoznačně přispěli politici svou nečinností. Je to patrné i ze zprávy Kontrolní akce č. 14/06, pod názvem Peněžní prostředky určené na podporu výroby energie z obnovitelných zdrojů z roku 2014 provedenou Nejvyšším kontrolním úřadem (NKU).
Měli bychom se z toho poučit a ne nyní poskytovat trojitou podporu polostátní firmě ČEZ, uveřejněno 29. 7. 2020 v článku na serveru ekonomickydenik.cz, při výstavbě nového bloku Elektrárny Dukovany II. Doufám, že to neprojde přes notifikaci v EU. Dříve se notifikace podařilo získat u budovaných jaderných elektráren Hinkley Point C ve Velké Británii a Paks v Maďarsku (státní garance). Nyní se o notifikaci bude snažit i Polsko.
Měli bychom co nejefektivněji použít předkládané peníze z EU v různých aktuálně nabízených projektech (Fond obnovy RRF 8,7 mld. EUR = cca 235 mld. Kč + zvýhodněné půjčky až do výše 410 mld. Kč a Fond spravedlivé transformace JTF 1,645 mld. EUR = cca 45 mld. Kč + další případné půjčky v desítkách mld. Kč) a případně využít výhodné spolufinancování od Evropské investiční banky, jak to např. realizovala u jednoho konkrétního případu ve Španělsku u 9 farem větrných elektráren na pevnině o instalovaném výkonu 547 MW, které ročně vyrobí přibližně 1.491 GWh elektrické energie, které uspěli v aukcích v roce 2017, uveřejněno 12. 8. 2019 na serveru oenergetice.cz a Evropské centrální banky (ECB), což zmiňuje článek ČTK uveřejněný 19. 10. 2020.
A to se nezmiňuji o úsporách energií, ke kterým se ČR zavázala s ohledem na změny klimatu a nutnost snižovat emise skleníkových plynů každý rok o 0,8 % v letech 2021 až 2030 z konečné spotřeby energie. Vyplývá to z balíčku evropských předpisů schválených v roce 2018 (tzv. zimní balíček), konkrétně z revidované směrnice 2012/27/EU o energetické účinnosti, což uvádí i na svých stránkách Ministerstvo průmyslu a obchodu. Proto nechápu, jak může ministr p. Havlíček říkat, že v době uvedení Elektrárny Dukovany II, bude u nás v ČR vyšší spotřeba elektrické energie než nynějších 62 TWh z ročně vyrobených 81 TWh, Poznámka autora: 13 TWh (= 13.000 GWh) elektrické energie vyvážíme (jedná se o 16 % veškeré vyrobené elektrické energie a 21 % u nás spotřebované), dle Roční zprávy o provozu elektrizační soustavy ČR 2019, uveřejněné na stránkách Energetického regulačního úřadu (ERÚ), v tabulce na str. 8, nebo v grafu na str. 49. Kolik, bychom mohli uhelných elektráren odstavit již nyní a nespekulovat o uzavření všech od roku 2030, 2033, nebo snad 2038. V článku ČTK-české noviny, uveřejněném 22. 7. 2020, je uvedeno, že OZE překonaly fosilní paliva, když na výrobě elektřiny v EU se podílely 40 %, zatímco fosilní paliva 34 %. Uvádí to pololetní zpráva nezávislého institutu Ember. V ČR výroba elektřiny z uhlí podle této zprávy poklesla o 20 %, důvodem však byl převážně vyšší levnější dovoz ze sousedních zemí, než rostoucí podíl OZE, či pokles poptávky. Přehled emisí skleníkových plynů v ČR za rok 2018 uvádí server faktaoklimatu.cz, kde k největším producentům skleníkových plynů patří právě uhelné elektrárny. Přehled elektráren s největší emisní intenzitou CO₂ na vyrobenou MWh, je uveden ve společném článku Greenpeace ČR a Hnutí DUHA z 19. 10. 2020. Zároveň je ČR i největšími producentem skleníkových plynů v Evropě v přepočtu na obyvatele za rok, jak uvádí server faktaoklimatu.cz.

V závěru článku uveřejněném 5. 10. 2020 na serveru hlidacipes.org s odkazem na Lidové noviny, sdělil generální ředitel ČEZ Daniel Beneš následující: „Může se stát, že se svět změní, že budou úplně jiné zdroje energie a vyplatí se Dukovany nestavět. Pro takový případ musíme umět smlouvu ˏvypnoutʹ a ušetřit tak 85 % nákladů.“
Pane Beneši, myslím si, že svět se již změnil a měli bychom ušetřit 100 % nákladů a projekt stavby nového bloku Elektrárny Dukovany II vůbec nerealizovat a podepsané smlouvy, již zmiňované výše, mezi státem, ČEZ a EDU II ihned ukončit, aby se již nepodnikaly žádné kroky, které by stát stály při případném odkupu projektu i pouze v přípravném stádiu do roku 2024 s uvedenou částku 4 509 591 000 Kč (str. 20 v První prováděcí smlouvě) i když náklady máte vyčísleny na 3 401 591 000 Kč, což je zhodnocení o 32,5 %, Poznámka autora: Také bych rád dostal takto vysoký úrok od své banky za 4 roky, asi tam nemáte započteny náklady na lidské zdroje, které jsou ve smlouvě nevýrazněny, jako mnohé jiné pasáže. Stávající bloky JE Dukovany nechat dosloužit v letech 2035-2037 a neprodlužovat jejich životnost o 10 let při předpokládaných nákladech 55 mld. Kč, viz informace výše, které by se již také měli použít na rozvoj OZE v ČR. Mělo by to být v zájmu všech občanů.

  • Tomáš Chládek
    chladek.t@seznam.cz
    V Moravské Třebové 11. 11. 2020
    Znění tohoto otevřeného dopisu bylo zasláno i do médií.
(Visited 86 times, 1 visits today)
Sdílet článek

Vložit komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *