Pán lvů

Napsal
Sdílet článek

Rád bych se, v této době nepříznivých zpráv, tragédií a nelehkého života mnoha lidí, zmínil o něčem jiném. Dovolte krátkou vzpomínku na George Adamsona, ochránce divoké africké zvěře a zakladatele prvních národních parků. Odpustím si encyklopedické údaje o narození, vzdělání a prvních letech jeho života. Zmíním jen ten zásadní čas, kdy pobýval v africké dovočině.

V lásce měl především lvy a jakoby už tehdy, v době, kdy lvů bylo v Africe ještě dost, předvídal, že tomu v budoucnu již tak nebude. Se lvy měl mimořádný vztah, vznikl tak příběh,  který se už patrně v současném světě nedá opakovat. Léčil lvy, poraněné pastmi nebo postřelené pytláky a pak je vracel zpět do přírody. Na youtube můžete vyhledat unikátní černobílé archivní záběry, jak se jde projít do buše a přivolává své lvy. Divoké, žijící na svobodě. Fascinovaně hledíte, jak se vynořují z houštin, obrovské šelmy, a pak kráčí po cestě podél něho. Jak si udělají siestu u potoka. Pak se zase každý vrací domů, George na farmu, lvi do úkrytu křovin. O tom všem napsal George Adamson knihu: Můj život se lvy. V dnešní době je tohle čtení jako balzám na duši. Pokud by měl George možnost vidět svá stará místa dnes, zhrozil by se. Lví populace je na pokraji vymření.  Lze snadno dohledat, že v roce 1900 jich bylo ještě přes 1 milion, dnes se populace scvrkla na počet řádově odhadováno 20 – 25 tisíc jedinců a toto číslo stále ubývá.  Afrika,  která má nejrychlejší populační růst ze všech kontinentů, nedává budoucnosti lvů, ale i jiných zvířat, moc  velkou šanci. Nároky na zemědělskou půdu vytlačují zbytky zvířat do prostoru Nikam, na své si  ve velkém přijdou i pytláci. To je prostě realita, pravděpodobně už nezměnitelná.

Paradoxem je, že George se většinu života pohyboval mezi skutečnými šelmami, v jejich blízkosti, v opravdové divočině – ale ten, kdo mu ublížil, byli nakonec lidé. Po informaci od svého společníka, že v rezervaci řádí skupina somálských pytláků, neváhal a vyjel svým lvům okamžitě na pomoc. Na místě byl pak nemilosrdně rozstřílen ozbrojeným gangem. To bylo v roce 1989, a Georgovi bylo právě 83 let. Zemřel tak, jak žil. V boji za ochranu svých lvů.  Možná to tak snad i mělo být, psáno symbolikou a osudem. Bylo také naplněno jeho předchozí přání, aby po své smrti byl pochován u svého nejoblíbenějšího lva Boye. Skromný kamenný hrob v národním parku je dnes už jen smutnou vzpomínkou na tohoto vyjímečného muže.  Už za svého života získal přezdívku: Pán lvů. Ve svých pamětech zmiňuje obavy, kdo po něm převezme tento úkol, až tu jednou nebude. Předvídal již v letech 1968, že přijde doba, kdy se člověk moderními prostředky dopraví za pár hodin i do těch, tehdy téměř nedostupných, částí světa. Že bude na úkor zvířat zabírat i ty poslední zbytky divočiny.

Za zmínku jistě stojí, že jeho manželkou byla nějaký čas Joy Adamsonová (mimochodem rodačka z naší Opavy) která dojala svět svým příběhem o lvici Else. Také ona prožila v blízkosti šelem celý svůj život bez úhony, o život ji zákeřně připravil opět člověk. Peníze, která ona i George získali vydáváním knih, přednáškami a podobně, věnovali právě na vznik chráněných rezervací.

Bohužel, časy G. Adamsona pominuly. Čistota a prostor afrických plání plných zvěře, bude brzy bezesporu minulostí. Nezabrání tomunejspíš ani rezervace, jakkoli si práce tamních správců vážím. Podle názoru člověka, který Afriku důkladně procestoval a jehož úsudku věřím, to budou jednou spíš jen takové větší zoologické zahrady. Děsivý populační růst, a to i v sahelských, životu člověka nepříznivých oblastech, stvoří jinou Afriku. Denní přírůstek obyvatel celé Afriky se s určitou odchylkou pohybuje kolem 95 -100 tisíc narozených – číslo je uváděno jako čisté, po odečtu toho dne zemřelých. Chcete-li se na chvíli vrátit v čase a vidět Afriku takovou, jaká byla ještě nedávno – jistě si knihu Můj život se lvy přečtěte a na unikátní záběry, dochované z těch dob, se podívejte. Protože podobné příběhy už se v současné Africe stát nemůžou. Trochu nostalgie snad neuškodí.

  • Bohumil Matějovský
(Visited 129 times, 1 visits today)
Sdílet článek

Vložit komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *