Po válce jsme chtěli socialismus, v 68 přidat lidskou tvář, v 89 demokracii. A dnes…??

Napsal
Sdílet článek
Jsem si jistý, že současným největším problémem je chybějící vize co dál. Troufnu si tvrdit, že dnes se většina shodne, co nechce, co je po 89. špatně. Ale to je zoufale málo. Chybí cíl, za kterým jít.

Přitom oproti jiným máme neocenitelnou výhodu – jako Češi jsme reálně “budovali” socialismus a nyní již přes 30 let “budujeme” kapitalismus. Máme tedy vlastní, praktické zkušenosti tak říkajíc z první ruky. Můžeme porovnávat, ale jestli je vůle zužitkovat zkušenosti … to je otázka. Zatím jsme jak zajíci v panské oboře, kam si občas přijde někdo urozený nebo mocný zastřílet …. Tady jsou kořeny našeho krmelce pro Evropu. Tady jsou kořeny chování Babiše, kdy něco jiného vykládá občanům a něco jiného slibuje mutti Merkel. Chybí vize, chybí cíl, ke kterému bychom měli jít.

 

Pomalu se formuje vlastenecké podhoubí, ale nevidím lídra a nosnou vizi. Stále vznikají nová drobná politická uskupení, soukromé zpravodajské weby a různé blogovací stránky, což neznamená nic jiného, než tříštění sil. O nějaké koordinaci u kulatého stolu zatím ani náznak. Aktuálně si evidentně každý myslí, že prorazí sólo. Neprorazí, protože soupeřem je dobře promazaný, léty odzkoušený týmový stroj schopný natlačit do davu jakýkoliv nesmysl, a který “jede”, nejen na nevyčerpatelné “Sorosovy” peníze, ale – což je horší, taky na peníze z daní, tedy nás všech. Přesto není důvod házet flintu do žita, protože jim chybí to podstatné – jejich konání není v souladu se “selským” rozumem a často jde proti zájmům většiny. V praxi to pak funguje tak, že několik dobře placených uvědomělých redaktorů hustí “hloupému” lidu jeden nesmyl za druhým, ale pak přijde někdo s vlastním rozumem bez rozpočtu a platu a za použití argumentů, kterým rozumí i soustružník Pepa a prodavačka Eva, celé to jejich snažení shodí. Odvetou pak je zablokování nebo smazání, zkrátka snaha vytlačit z mediálního prostoru … a už to jede samo … něco jako … hele, tamten napsal pravdu a smázli ho … pošli odkaz, přečtu si to …

Domnívám se, že náprava musí začít převzetím iniciativy a zahájením diskuzí o minulosti a přiznáním faktů – i nekorektních. Zatím je v mediálním prostoru z minulosti plno o nesvobodě a politických vraždách a perzekucích (ne, že by to nebyla pravda). O tom, kde se vzaly všechny statky, které se po r. 89 zprivatizovaly nebo rozkradly ani slovo. Chybí tady diskuze, kterak mohl ten nenáviděný a neschopný bolševik financovat 200.000. vševojskovou armádu s leteckými pluky (nadzvukových stíhaček, vrtulníků), státní bytovou výstavbu končící předáním dekretu na byt zdarma (+ dtto závodní byty + družstevní), jak mohl masivně podporovat individuální rodinnou výstavbu (novomanželské půjčky, FKSP půjčky, odpisy úroků příp. části půjčky při včasné kolaudaci), velmi úspěšně provozovat školství, kde bral peníze na všechny ty přehrady, elektrárny vč. atomových, elektrifikaci železnice, stavbu dálnice, okresních cest, fabrik, potravinovou soběstačnost s obchodem v podstatě v každé vesnici, jak mohl zajistit jejich časté a levné autobusové propojení, jak si mohl dovolit stavět zimní stadiony, fotbalové stadiony, sportovní haly, plovárny a jiná sportovní zařízení, domy dětí a mládeže … atd. a přitom mít de-facto vyrovnaný rozpočet s minimálním dluhem a přes 100 tun zlata v ČNB. A pokud by se měla zohlednit naše “bratrská” pomoc zemím třetího světa, tak vyjde, že jsme byli nejen soběstační, ale tak výkonní, že jsme hodně de-facto darovali (protože jsme nedostali ve finále zaplaceno). A to vše při masivních sankcích Západu.

Po r. 1989 jsme měli 30 let na to, abychom dokázali, že nový režim bude lepší a pro nejpočetnější skupinu nastaví lepší podmínky. K veslu přece přišli ekonomové nezatíženi nějakými bolševickými přikázáními, ale vyzbrojeni výhodami volného trhu. A výsledek? Vše zprivatizováno, rozkradeno, zničeno. Trhy ovládají megakorporace, pro které je zákazník obtížný hmyz určen pouze k oškubání. Aktuálně končí Avia o osudu Škodovky jde neveselá šeptanda, školství v inkluzivních troskách. Stát zadlužen i pro příští generace, mladí bez bytové perspektivy ovšem řádně vyškoleni, že důležitější je možnost si určit pohlaví. Místo potravinové soběstačnosti jsme popelnicí, kde končí vše, co by na Západě nevzali do úst, fabriky se nestaví, ale zavírají, což však nebrání zadotovat fabriky cizí – jako např. asi chudé BMW. Za vodu, která nám tady naprší platíme Francouzům. A zlato z ČNB je samozřejmě fuč … Do důchodu se jde podstatně později, přičemž jeho výše je na tom ve vztahu k průměrné mzdě hůře než za bolševika. To samé průměrná mzda, která za toho nevýkonného režimu korelovala s mediánem mezd, kdežto dnes je medián o cca 1/3 níže než průměrná mzda. A s tím hlavním fetišem doby – svobodou, to je taky zajímavé. Dříve jsme mohli dle libosti plivat na imperialisty, přičemž vyslovit nežádoucí názor na praktikování socialismu obnášelo okamžité společenské a pracovní potíže. Dnes máme svobodu, kdy můžeme dle libosti plivat na Rusy a velmi žádoucí je zpochybňování jejich podílu na našem osvobození z německé nacistické péče. Ovšem veřejné prezentování rozdílného názoru na aktuální ideologii přináší opět společenské a pracovní potíže. Jsem jediný, kdo si myslí, že něco není jak by mělo být? Česká hrdost je aktuálně sražena na úroveň ždímané kolonie nebo toho vzpomínaného krmelce Evropy což nám občas v tom spolku rovnoprávných připomenou výrokem, že jsme promarnili příležitost mlčet.

Jak říkám, myslím si, že nás čeká celospolečenská diskuze na téma co bylo dobře a co špatně. Reálná fakta rozhodně neukazují, že vše za doby bolševika bylo špatně a vše za kapitalismu je supr … Tak to rozhodně není. Jsem si jistý, že by se mělo nejprve začít diskutovat, zda daně, což jsou peníze nás všech, mají sloužit většině nebo mají být k dipozici obrazně řečeno Babišovi a několika málo dalším vybraným na jejich dotace, aby jako miliardáři moc nestrádali a mohli si ty miliardy hromadit. Zatím platí, že kdo na toto téma začne, je okamžitě onálepkován v rozsahu od extrémního pravičáka, přes Putinovic slouhu až po novodobého bolševika. Přitom jde jenom o diskuzi co je špatně a co dobře. Vypadá to, že hlavním důvodem nepřipustit diskuzi bude prostý fakt, že chybí argumenty, chybí prokazatelné “úspěchy” nové doby. Tedy pokud za celospolečenský úspěch nepovažujeme vytunelování akcionářů Viktorem Koženým, OKD Bakalou, vytvoření miliardáře Babiše z peněz daňových poplatníků, zmizení české zlaté rezervy a sekyra v erárních futrech taková, že na ni budou koukat ještě naši vnuci.

Zatím je jakákoliv diskuze umlčena poukázáním na vraždu Horákové a politickou nesvobodu. Přitom cílem diskuze by nemělo být ospravedlňování křiváren, ale např. to, zda jsme chyby napravili upnutím se k lepšímu vzoru, který sice nemá na triku vraždu Horákové, ale třeba manžele Rosenbergovy. Možná by byl nekorektní výsledek diskuze, protože faktem je, že každá úřadující moc se drží zuby nehty a pro udržení dominance udělá cokoliv. Brežněv a jeho klika byli ochotni v r. 1968 ucpat díru v hrázi socialismu vojenskou intervencí, kdy obětí bylo 137 mrtvých a 500 těžce zraněných. Nicméně v té době prosazovaly napalmem a jinými “lahůdkami” svou dominanci USA ve Vietnamu … nebo si vemte Irák, kdy počet obětí se uvádí přes 1 milión … ale hlavně srovnejte co bylo pak. U nás normalizace, co následovalo v Iráku…? Libyi …? Myslím, že by tamní občané za pouhou normalizaci byli ochotni platit zlatem. Dostalo se jim však exportu té “správné demokracie”, tak mají smůlu a naprosto rozvrácený stát.

Jak říkám, dle mého je nejvyšší čas na diskuzi a v ideálním případě si vzít z výsledků ponaučení.

 

  • David Dvořák
(Visited 74 times, 1 visits today)
Sdílet článek

Vložit komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *