Postavit znovu zeď, ale nejméně o tři metry vyšší

V minulé větě jsem použil dvakrát slovo ještě. Není to řečeno jen tak, z ničeho nic.

Zelení, kterým v Německu závratně stoupají preference díky médiím, která jim nepokrytě fandí, (zatímco je týmiž médii odsuzovaná Alternativa pro Německo), chtějí v Německu světovou raritu, neomezenou rychlost na dálnicích, zrušit, právě tak jako pracují vehementně na budoucí zkáze německého rodinného stříbra, automobilového průmyslu.

Chtějí zakázat spalovací motory pod, na první pohled krásným sloganem „Evropa uhlíkově neutrální“. Tu musela do svého programu zařadit i nová předsedkyně Evropské komise, při lísání se zelené evropské frakci, která ji stejně nevolila.

Tato „Uhlíkově neutrální“ strategie může navíc způsobit smrtící ránu lesům na celé planetě. Evropská směrnice počítá s tím, že dřevo je uhlíkově neutrální zdroj, takže nás čeká masivní kácení lesů.

Všechny tyto „dobré“ zelené myšlenky vedou ve svém důsledku k neodvratné zkáze. Proč musí právě Evropa, která je pouze nepatrným znečišťovatelem světa v porovnání s Asii a Afrikou, která čelí nebývalé populační explozi, omezovat kde co. Všechny ty evropské plánované zákazy plastů, které znečišťují světové oceány mají nulový efekt, protože 78% řek, ze kterých se do oceánů splachují plasty je v Asii a 20% v Africe a v Jižní Americe a zbytek na 2% je v Severní Americe a Evropě (v Evropě nejméně). Evropa se stává svým sebemrskačstvím sebevražedným kontinentem.

Všechny tyto ekologicky a hlavně ideologicky nařizovaná omezování mají ve svém důsledku jediný efekt. Ještě více rozevřou nůžky mezi extrémně bohatou elitou a zbytkem obyvatelstva. Do chudoby se stále více propadající střední vrstva nebude mít na drahé a nepraktické elektromobily. Je též snaha zvyšovat letenky ekologickými přirážkami tak, aby řadový občan na letenku nedosáhl.

Vrátíme se tak do doby, kdy cestovali pouze páni a kmáni na ně robotovali, v dnešní době pracovali za minimální mzdu.

V bývalé NDR jsem navštívil také lázeňské místo na břehu Baltu, Heiligendamm (https://www.grandhotel-heiligendamm.de/), které bylo dříve střediskem, kde se zotavovali pracující. Dnes je to rezort pro ty nejbohatší, kde parkují ta nejdražší vozidla, většinou se západoněmeckými poznávacími značkami. Viděl jsem tam parkovat i jednoho Rolls-Royce.

A zatím běžní občané ze severu bývalé NDR jezdí za prací do Hamburku, protože téměř veškerý průmysl po sjednocení ze severu východního Německa zmizel k západním bratřím. V bývalém okresním městečku Ueckermünde, kde je jedinou pracovní příležitostí práce v nemocnici, jsem na mou otázku: „Jak se vám žije v nové době?“, slyšel rozhořčenou odpověď: „Nejlepší by bylo postavit znovu zeď, ale nejmíň o tři metry vyšší.“. To je podobné, jako jsem slyšel při loňském 50 výročí 21. srpna větu: „Alespoň se s tím rozkradením republiky 21 let počkalo“.

Abych nekončil tak negativně. Výhodou nové doby je možnost cestování. Kdyby předlistopadoví vládci nechali lidi cestovat a pracovat v zahraničí, tak by lidé poznali, že je všude chleba o dvou kůrkách, byli by ostražitější po převratu a neservírovali by vše na zlatém podnosu těm ze západu. A ještě pro budoucí diskutéry dodávám. Nikdy jsem nebyl členem ani KSČ, ani SSM či ČSM, ba dokonce ani moji rodiče v žádné takové organizaci nebyli.

Mgr. Petr Hannig, předseda ROZUMNÝCH a bývalý prezidentský kandidát