Řekové posílají na hranice 400 policistů, Turek vyhrožuje invazí a genocidou

Napsal
Sdílet článek

Na řecko-tureckých hrancích začíná být opět rušno. Erdogan hodlá dodržet to, co slíbil: vyslat k hranicím tisíce muslimských invazistů coby předvoj budoucí Osmanské říše. A Řekové se budou muset opět bránit za nezájmu většiny Evropanů. EU pak zřejmě tak, jako na přelomu března a dubna, podpoří spíš Turecko.

Řecká policie oznámila, že na pozemní hranici Řecka s Tureckem vyšle 400 policistů jako „preventivní opatření“, aby zabránila přílivu nelegálních vetřelců do Evropy. Tímto krokem chtějí Řekové posílit policejní hlídky podél řeky Evros, která tvoří pozemní hranici s Tureckem.

Ve středu odjel řecký ministr  Michalis Chrysochoidis do této oblasti na jednání s policií a místními úřady. Řecko se obává, že jakmile epidemie koronaviru ustoupí, Turecko pošle invazisty na svoji východní hranici podobně, jako tomu bylo na konci února v oblasti řeky Evros. Ostatně, to potvrdilo i Turecko, když Erdogan upozornil, že se jedná pouze o dočasnou pauzu.

Desítky tisíc migrantů se již shromáždily v řeckých přijímacích střediscích a Řecko požádalo Evropskou unii o pomoc, která by zabránila nové vlně vetřelců překročit hranice. Ovšem pochybuji, že EU nějak pomůže. Možná tak, jako posledně pošle Frontex, který bude aktivně pomáhat invazistům.

Významný turecký politik, který je spojencem prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana, pohrozil Řecku invazí a genocidou na sociálních médiích. Generální tajemník Strany nacionalistického hnutí (MHP) a úřadující poslanec Bursa včera na Twitteru tuto hrozbu zveřejnil. MHP je nacionalistická strana, která je v současnosti čtvrtou největší v tureckém parlamentu, a je součástí vládní koalice v zemi po boku Strany spravedlnosti a rozvoje (AKP) prezidenta Erdogana. Mládežnickým křídlem strany jsou nechvalně známí Šedí vlci, polovojenská organizace, která je podezřelá z teroristických útoků v minulosti.

„Řeckému státu radíme, aby lidé, kteří byli mezi lety 1919-22 svědky masakrů  tureckého národa, uvázali obojky svým vnoučatům” napsal Büyükataman do tweetu. „Jinak vám připomínáme, že Ataturk nebyl z velkého Tureckého národa vyčerpán. Tentokrát možná budou muset doplavat až na Sicílii.“

Büyükataman má na mysli řecko-tureckou válku v letech 1919-1922, kdy Řecko napadlo tureckou Anatolii, včetně přístavního města Smyrna. Region byl historicky součástí Řecka a byl stále domovem početné řecké populace. Řecko zaútočilo poté, co mu vítězní spojenci v první světové válce slíbili, že jim toto území vrátí a ochrání řecké obyvatelstvo v oblasti před tureckými zvěrstvy, která se v předchozích letech stala běžným jevem.

Řecké síly byly zahnány v srpnu 1922. Když turecké síly znovu dobyly Smyrnu, zapálily řecké a arménské čtvrti města, tato událost vešla ve známost jako „velký požár Smyrny”. Výsledkem bylo obrovské množství mrtvých Řeků, odhadem více než 100 000. Mnoho žen bylo znásilněno a desítky tisíc řeckých a arménských mužů byly deportovány do pracovních táborů, kde jich mnoho zemřelo. Evropané několika dalších národů, kteří byli přítomni ve městě během jeho znovudobytí, byli také zavražděni.

V Turecku se tato událost slaví jako velké vítězství. Ataturk, zakladatel novodobé Turecké republiky, byl v té době prezidentem Turecka. Ve svém tweetu Büyükataman  naznačuje, že se Řecko možná brzy dočká opakování těchto zvěrstev, ačkoliv z komentáře vyplývá, že tentokrát by Turecko podniklo invazi a genocidu v samotném Řecku. Možná také není náhoda, že tweetoval právě včera, 28. května, tedy den před výročím dobytí Konstantinopole Turky v roce 1453.

Vzhledem k prudkému nárůstu napětí mezi Řeckem a Tureckem v posledních měsících by Büyükatamanovy komentáře rozhodně neměly být brány na lehkou váhu.

Připomínám, že Turecko poslední dobou neustále narušuje území Řecka, ať už výsostné vody, vzdušný prostor či dokonce řeckou půdu nedaleko tureckých hranic, ale ohrožují i oficiální řecké vládní představitele. Invaze muslimských vetřelců je v současné době tím nejzásadnějším tématem, což si ovšem drtivá většina Evropanů vůbec neuvědomuje.

Je jasné, že léto bude na řecko-tureckých  hranicích více, než rušné. Tentokrát však bude situace mnohem vyhrocenější, protože je velmi nepravděpodobné, že by vetřelce od řeckých hranic cokoli vyhnalo tak, jako začátkem dubna vyhlášená pandemie.

 

 

 

(Visited 797 times, 1 visits today)
Sdílet článek

2 komentáře

  1. toto všechno je ůplně k ničemu-k čemu to je??Nasadit kulomety a střílet ostrýma,jedině tak má ostraha hranic cenu,jinak je to vše jen evropskounijní demokratická fraška

    1. Problém, je, že když se Řekové bránili, vadilo to Bruselu. Část frakcí hned reagovala a podala na Řecko za aktivní obranu žalobu. Dokonce prý nějakého vetřelce zabili, ale důkazy na to nejsou, jen tvrzení Turků. Přesto jde EU proti Řecku. A zadlužené Řecko má strach se aktivně bránit obzvlášť, když většina evropských zemí jim už minule vojenskou pomoc odmítla. EU tam poslala akorát tak Frontex, který tahal invazisty z Řeky a převážel je na řeckou stranu, místo aby je vraceli zpět do Turecka. Myslím, že tentokrát se budou Řekové bránit ještě méně, také proto tak narychlo staví nové tábory pro migranty a hledají kapacity k pronájmu. Spoléhají jistě na to, že se vetřelců brzy zbaví, takže je pošlou dál do západní Evropy, která jim v nouzi nepomohla….

Vložit komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *