Slovo na Vánoce 2021

Napsal
Sdílet článek

O Vánocích si připomínáme narození Spasitele Ježíše Krista. On leží jako bezbranné dítě v jeslích, v nichž je seno pro ovečky. Tu noc, kdy se Ježíš narodil, se ukázal pastýřům anděl Páně, zářil jako oslnivý blesk a oznámil jim: „Dnes se vám narodil Spasitel, Kristus Pán! Toto vám bude znamením: Naleznete děťátko v plenkách, položené do jeslí.“ A hned nato slyšeli pastýři nebeský chvalozpěv: „Sláva na výsostech Bohu a na zemi pokoj lidem dobré vůle!“ Když nebeské vidění skončilo, řekli pastýři: „Pojďme do Betléma a podívejme se na to, co se tam stalo, jak nám Pán oznámil.“ Co Pán oznámil skrze anděla? „Nebojte se, hle, zvěstuji vám velikou radost, která bude pro všechen lid. Dnes se vám narodil Spasitel, Kristus Pán!“

Mít velikou radost, opravdu velikou, to není každý den. Přichází při mimořádné události, která přináší velké dobro, veliký a drahocenný dar. Bůh nám dal největší dar, svého vlastního Syna. Ježíš vzal na sebe naši lidskou přirozenost a narodil se jako bezbranné dítě, a to v opuštěné stáji pro ovečky.

Bývá radost, která se týká tebe, tvé rodiny, někdy i tvého národa. Je radost, když skončí válka, když skončí nějaká epidemie, když skončí nějaké zlo či nějaká diktatura. Jenže úplné osvobození od zla, utrpení a smrti, zde na zemi žádný člověk nedosáhne. Žijeme tady v slzavém údolí, kde zlo působí z mnoha příčin. Působí i skrze druhé lidi, a nakonec my sami si zapříčiňujeme mnohé zlo tím, že nemilujeme a nehledáme pravdu a lehkovážně věříme lži. Kdo nás od tohoto všudypřítomného zla, nespravedlnosti, lži, utrpení a smrti vysvobodí? Pan Soros nebo pan Fauci s Gatesem? Ti v žádném případě ne! Oni jsou falešní spasitelé lidstva, falešní mesiáši, kteří slibují ráj na zemi, zdraví a prosperitu, ale kdo jim uvěří, špatně pochodí. Je jen jediný Spasitel, Ježíš Kristus, který nás vpravdě osvobozuje od zla a smrti, i od kořene zla, kterým je hřích. Dědičný hřích vešel do našich prarodičů, protože uvěřili ďáblově lži. Hřích má svůj kořen v porušené lidské přirozenosti, tedy v samotné duši. Projevuje se v lidském myšlení a lidské vůli. Jeho negativní vliv dopadá i na naši tělesnou stránku v podobě nemocí a nakonec i smrti.

Ve chvíli zkoušky ďábel vnukl prvním lidem zlou inspiraci. Bylo to jako dnes nabídka vakcíny, která slibuje mimořádnou prestiž a zázračné východisko. Po přijetí duchovní vakcíny se tenkrát v ráji lidem otevřely oči a poznali, že byli hrubě oklamáni. Jenže následky dopadly nejen na ně, ale i na celé lidské potomstvo. Utrpení, nemoci, vraždy, války, smrt, to je ovoce duchovní vakcíny, kterou nazýváme dědičný hřích. Ten jako temná přikrývka, jak svědčí prorok Izaiáš, přikrývá celé lidstvo. Dědičný hřích zatemnil rozum, takže snadno věří lži a o pravdě stále pochybuje. Lidská vůle se nachýlila ke zlému a má-li konat dobro, které vyžaduje určité zapření sama sebe, určité pokoření, odmítá ho. Navíc je toto dobro vystaveno zpochybňování, zesměšňování a pronásledování. Lidské srdce místo toho, aby milovalo pravé a věčné dobro, spojuje se s falešnými dobry, kde ale pravé štěstí nenachází, jen klam a opuštěnost. Člověk touží milovat a být milován, ale kvůli vnitřní temnotě nepoznává a odmítá pravou lásku, kterou je Bůh. Tato sebezničující nerozumnost, až vtělená hloupost, ne-li přímo debilita, je ovocem naší porušené lidské přirozenosti. Tento nešťastný stav si nechceme ani uvědomit, ani přiznat, a proto ani nehledáme pravdivé východisko. Člověk zůstává v krajině stínu smrti, jak říká Písmo. Radostnou zvěstí ale je: „Lid, který přebýval v temnotě, uzří veliké světlo!“ Tím světlem, tou radostí, která je pro celý svět a pro každého z nás, je příchod Spasitele, Jehož narozeniny si připomínáme i o těchto Vánocích roku 2021. Ano, On může dát světlo i těm, kteří Ho odmítají, a kteří vědomě sedí v krajině stínu smrti pod přikrývkou mainstreamové lži a falešné spásy, kterou vidí v tzv. zázračné vakcíně. To Světlo může prorazit i temnotu hrubé lži, která nevede k záchraně a k životu, ale k chronickým nemocem a smrti.

Toto období covidové temnoty je ale pouze vyvrcholením předcházejících etap nekritického přijímání duchovního jedu skrze různé antizákony o genderu, o právech dětí, ve skutečnosti o jejich kradení a tyranii. Lidská společnost se po etapách odvracela od pravdy a od Boha. Začala se klanět falešnému bůžku, kterým je lidské ego, tedy ložisko zla v nás, a nakonec i duchu lži a smrti, kterým je ďábel. Nastala postupná satanizace lidstva, hlubší a hlubší temnota. Lidi jakoby ztratili přirozený rozum a degenerovali pod úroveň němé tváře. Toto je ovoce masové apostaze od pravdy a lásky, která je bytostně spojena s Bohem, naším Stvořitelem. On nás stvořil, aby nás učinil po krátké životní zkoušce věčně šťastnými. On do nás vložil nesmrtelného ducha, který touží po pravém a věčném štěstí a dobru. Toto štěstí můžeme získat jedině v Bohu, který je zdroj pravdy a lásky. On nám dal svého Syna, aby nás vysvobodil z otroctví temnoty a zla, i ducha lži a smrti. On nás vykoupil svou prolitou krví na kříži. V Něm je naše spása, v Něm je život věčný. On je ten největší dar, který nám byl dán. Jeho máme přijmout, jak říká Písmo: „Těm, kteří Ho přijali, dal moc stát se Božími dětmi.“ Jeho přijetím se nám dostává nového života. Abychom Ho přijali, musíme udělat místo ve své duši. Musíme odstranit marné a zlé myšlenky a plány a dát místo Jemu, který je vtělená Pravda i Láska. On přišel, aby nás osvobodil od kořenu zla, od duchovní otravy, následku duchovní vakcíny, kterou přijali první lidé a která je i naším smutným dědictvím.

Aby nastal duchovní přerod v naší duši, je třeba učinit tři kroky, které můžeme shrnout do hesla „3P“: přiznat, předat a přijmout. Musíme si přiznat svůj hřích, pak ho předat našemu Spasiteli a přijmout od Něho odpuštění a věčný život.

Svatý Jeroným byl velký učenec, který 25 let v betlémské jeskyni překládal Bibli do několika jazyků. Tehdy se mu ve vánočním snu zjevil Ježíš jako bezbranné dítě a položil mu otázku: „Jeronýme, co mi dáš? Co mi věnuješ?“ On Mu nabídl své 25leté dílo. Ježíšek se usmál a řekl: „A co ještě?“ „Dám Ti svůj rozum a všechno dobré, co jsem vykonal.“ A když ho Ježíšek znovu žádal, Jeroným Mu smutně pověděl: „Už nemám nic, jen svůj hřích.“ A tu Ježíš řekl: „Právě proto jsem přišel na svět, abych tě osvobodil od tvého hříchu. Jeronýme, dej mi svůj hřích!“ Zde je hluboce vyjádřena pravda, která se vztahuje na každého z nás. Ježíš chce tvůj hřích, to ložisko zla v tobě, které je chráněné a nějak spojené s lidským egoismem, takže si ho uchováváme ke své škodě. To je to ložisko infekce, ta příčina neštěstí časného i věčného, kterou ale vidíme ve falešném světle a nechceme se jí zbavit.

I pro tebe platí toto slovo: „Dej mi svůj hřích!“ Ježíš už zaň zaplatil na kříži, jen je třeba jedno: předat Mu ho a od Něho přijmout spásu, štěstí a život věčný. Ježíš čeká, klepe na dveře tvého srdce a chce vejít dovnitř. Čeká, že Mu o letošních Vánocích otevřeš srdce. Možná to už mohou být poslední Vánoce v tvém životě. Písmo říká: „Jestliže uslyšíte Boží hlas, nezatvrzujte svá srdce.“ A dále: Bůh slíbil odpuštění i spásu, ale neslíbil zítřejší den. Ježíš skutečně přijde v úplné tichosti, když Mu řekneš: „Přijď, Ježíšku!“ jeho příchod bude spojen s hlubokým pokojem, který ti svět dát nemůže. Nemusí být spojen s nějakým zevnějším úkazem, podobným jako se stal například v padesátých letech minulého století v Maďarsku. Tehdy učitelka, která uvěřila ateistické ideologii, pokládala za svůj prvořadý úkol připravit děti, které se těšily na Vánoce, o víru. Aby ji zesměšnila, řekla: „Děti, Bůh ani Ježíšek neexistuje. Kdyby existoval, tak bychom Ho museli vidět. Podívejte, kdybych otevřela dveře a zavolala pana školníka, tak on přijde, protože existuje. Pokud bych ale zavolala Ježíška, nepřijde, protože není.“ Ďábelsky se usmála, jak dokázala zmanipulovat děti, které nebyly schopny odmaskovat její podlost. Pak ale zvedla ruku malá Maruška, vstala a řekla: „Soudružko učitelko, ale Ježíšek je!“ Učitelka řekla: „Když je, tak Ho zavolej a uvidíš, že nepřijde.“ Maruška ve své prostotě hlasitě zavolala: „Ježíšku, přijď!“ a pak ještě jednou: „Ježíšku, přijď!“ V tu chvíli se k ní přidaly i ostatní děti a sborově, s větším a větším nadšením, volaly: „Ježíšku, přijď!“ Najednou někdo tiše otevřel dveře, do třídy vplul obláček a zůstal vpředu před tabulí. Vzápětí všichni uviděli v obláčku krásné děťátko – malého Ježíška. Uviděla Ho i učitelka, vyběhla na chodbu a volala: „On přišel! On opravdu přišel!“ Protože to stále opakovala, nechali ji odvést na psychiatrii. Když se děti vrátily ze školy domů, s rozzářenýma očima svým rodičům svědčily, že viděly Ježíška.

Když o těchto Vánocích budeš volat Ježíška, On k tobě duchovně přijde a dá ti svůj pokoj. Ale v hodině tvé smrti, možná urychlené vakcínou, když Ho budeš opět s vírou volat, rozhodně Ho uvidíš. Je třeba ale už dnes otevřít dveře svého srdce Ježíši. Pak i o tobě bude platit: „Těm, kteří Ho přijali, dal moc stát se Božími dětmi.“

Znovu se zahleďme nejen do betlémské jeskyně, kde leží v jeslích novorozený Spasitel, ale připomeňme si i zjevení anděla betlémským pastýřům, když jim řekl: „Zvěstuji vám velikou radost! Dnes se vám narodil Spasitel, to jest Kristus Pán!“ To je ta veliká radost: „Dnes se i pro tebe narodil Spasitel, Kristus Pán!“

Žehnají vám

  •  Eliáš
Jak se Vám líbil článek?
(Visited 97 times, 1 visits today)
Sdílet článek

Vložit komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *