To se, Pražané, necháte takovým tupcem starostovat?

Napsal
Sdílet článek

Poslechněte si, co prohlásil pražský primátor Hřib dnes v úterý v projevu věnovaném 75. výročí povstání Pražanů, a titulek tohoto článku se vám už ani v nejmenším nebude zdát přehnaný. Spíš nedohnaný. Tady jeho neuvěřitelná slova jsou:

„Je třeba si připomenout, že Rudá armáda dorazila do Prahy 9.května jako do fakticky svobodného města. Sověti tak nenesli hlavní zásluhu na jejím osvobození“.

Četli, jste už někdy, milí Pražané a čeští občané vůbec, kolosálnější pitomost, než je tahle. Měla Praha kdy ve své historii na čele dějepisného primitiva většího, než je tenhle pomatenec, který zřejmě nevlastní ani nejprimitivnější schopnost uvažovat o příčinách a následcích jevů a o jejich logické provázanosti. Cožpak jste si pane primátore nikdy nepoložil otázku, proč Pražané – když jak říkáte, že Sověti nenesli hlavní zásluhu na osvobození Prahy – neuskutečnili své vítězné povstání třeba v roce 1941, nebo 1942, nebo 1944 a proč s tím čekali až se Rudá armáda v pětačtyřicátém hnala dolů z Krušných hor a od Brna?

Ne? Taková otázka vás, pane primátore, nikdy nenapadla? Jistěže ne. Protože kdyby vás napadla, tak byste musel uznat, že bez té Rudé armády už doslova za pražskými humny, by se povstání Pražanů nejen nikdy nekonalo, ale nikdy by na ně nikdo ani nepomyslel. Protože víte, oni ti nacisté byli tak mocní, že těch rudarmějců, než do Prahy a do Berlína od Moskvy a Stalingradu došli, muselo 12 milionů padnout. A vy jste jejich oběť svým výrokem o tom, že Sověti hlavní zásluhu na osvobození Prahy nenesli, naprosto barbarsky, nelidsky a navíc ještě též slabomyslně popřel.

A otázka z předcházejícího vyplývající: když tedy ne Sověti, kdo tedy podle vás nese hlavní zásluhu na osvobození Prahy? Pražané? Vlasovci?

Ale pozor, abyste se svou odpovědí nešlápl do ještě většího lejna, než jste provedl – a to už na věčné časy, protože jsou výroky, které se tak vzpouzejí přirozenosti lidské i boží a dokonce i zemi a nebesům, že se na ně zapomenout nejen nedá, ale ani nesmí.

Ale vy jste důkaz své pitomosti shora řečeným neuzavřel. Nikoli, vy jste se rozhodl jej ještě rozhojnit. Takže jste dodal:

„Lidé při pražském povstání šli bojovat za svou svobodu, i když si byli vědomi převahy nacistů. Na památku těchto lidí, kteří se nebáli vzít svůj osud, osud města, do svých rukou, nesmíme nikdy zapomenout“.

Jistěže ne. Nikdo na ně též zapomínat ani nechce. Jistě, nebáli se vzít svůj osud, osud města do svých rukou. To je pravda. Ale je třeba dle pravdy též doříct toto: Nebáli se též proto, že ta velká síla, na kterou v tu chvíli spoléhali a doslova přes rameno se k ní otáčeli, se už k městu nezadržitelně blížila a byl jí rádiový prostor Čech plný: „Govorit Praga, srečno parašutnoj podderžki“. „Praguue calling the Army of USA. Help to save Prague“.

Takže tohle, pane, byla ta síla, bež níž by vaše „nebáli“ bylo „báli“. Což není vůbec žádná ostuda, ale zcela přirozená a z faktů a okolností vyplývající věc.

Jenže vy jste, pane primátore, tak mizerný charakter, že třebaže tuhle primitivnost musíte i vy vidět, snažíte se ji potlačit. Zapojil jste se zkrátka do onoho velkého západního a unijně evropského úkolu přepsat dějiny Evropy a světa do podoby zcela nové a revoluční, která v nich má jakoukoli kladnou úlohu Ruska vymazat a popřít.

Ale uprímně řečeno: Budou-li si i další přepisovači počínat tak obratně jako vy, má pravda přece jen šanci přežít. Takže jste se vlastně svými činy stal nejen darebákem, ale i částí naději všech lidí slušných a spravedlivých.

  • Lubomír Man
(Visited 120 times, 1 visits today)
Sdílet článek

5 komentářů

  1. Dobrý den pane Mane,

    čtu i Vaše příspěvky zde. Proto je píšete, aby byly čteny, že? Až do dneška mě nenapadlo, že se dokážete, právě Vy, také vyjadřovat slovy:
    – primitiv
    – pomatenec
    – šlápl do lejna
    – jste důkaz své pitomosti
    – mizerný charakter
    – stal jste se nejen darebákem
    k osobě primátora Prahy.

  2. Pravdivost, nepravdivost, k posouzení a pohledu každého možná jinak, o to nejde. Překvapuje mě pouze, že autor, pan Lubomír Man, přestože je (protože je) i autorem mnoha úspěšných knih, bývalý vrcholový sportovec, a velmi inteligentní pán, již v letech (snad se neurazí) se , i s přesvědčením, že má pravdu, nevyjádří jinak, významově stejně, avšak slušněji. Myslím si, že třeba pan Hřib, nevím, ale myslím si, by si takové výrazy k osobě ve věku 90 roků vůbec nedovolil. I kdyby se domníval, že je to (něco, cokoliv) v chování člověka s devíti křížky pravda.

  3. Kdyby Sověti nepřijeli do “osvobozeného města” dopadla by Praha jako Varšava. Tu dávali Poláci dohromady dvacet let. Je pravda, že činy pana primátora jsou v hodnocení Pražského povstání poněkud pomatené, ale je třeba přiznat, že ví co dělá a proč to dělá. Je třeba se zviditelnit a ukázat nám starým co tu dobu pamatují jaký je generál po válce. V roce 1945 jsme skutečně pohlíželi na Rudou armádu jako na osvoboditele. Je pravda, že naše osvobození vzaly oklikou přes Berlín, kde byla 8. května podepsána kapitulace Německa, takže do Prahy skutečně přijely po válce, ale v té době byla v Praze a Středních Čechách početná Shernerova armáda, která nevzala kapitulaci na vědomí. Při osvobozování Československa padlo 140 000 Rudoarmějců, 34 000 Rumunů a 300 “Vlasovců”. Ti jsou samostatnou kapitolou v dějinách. Skládali se z části z dezertérů a z části z dobrovolníků z řad sovětských občanů, kteří se přidali k Němcům. Na poslední chvíli našli před postupující Rudou armádou “správnou cestu” a připojili se k Pražskému povstání. Generál Patton je za to po zásluze odměnil a vydal je Sovětům.

  4. Ta slova, panem Manem použitá, jsou velmi vhodná, mohou být doplněna taky výrazy “sebestředný hlupák” a “arogantní tlučhuba”. Na tu řečnickou otázku, kdo teda tu (“fakticky osvobozenou”) Prahu osvobodil, se v tomto případě dá odpovědět s oprávněnou jízlivostí – nejspíš Hřibovci.
    A nejde tu ani o nějakou nutkavou potřebu “zarusofilit si”, protože to z “primátora” tak jako tak cáká na všechny strany. Hloupý určitě není, přinejmenším ne tak, aby si právě tu příčinu a následek neuměl uvědomit. A právě proto je to v jeho případě velmi smutný příklad lidské existence.

Vložit komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *