Turecké velvyslanectví v Praze špehovalo Erdoganovy kritiky

Napsal
Sdílet článek

Soudní dokumenty potvrdily, že kritici prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana byli špehováni tureckými diplomaty v České republice a později byli souzeni za terorismus na základě smyšlených obvinění vedených tureckým prokurátorem. Dokumenty odhalily, jak byly informace shromážděné velvyslanectvím později použity při trestním obvinění kritiků a jejich rodin, které žijí stále v Turecku, z terorismu. Podle rozhodnutí prokurátora Birola Tufana z roku 2018 zahájil úřad hlavního státního zástupce v Ankaře samostatné vyšetřování 10 tureckých státních příslušníků, kteří byli uvedeni ve špionážních složkách odeslaných tureckými diplomaty v České republice bez konkrétních důkazů o protiprávním jednání.

Vyšetřování bylo založeno na špionážních složkách vedených na tureckém velvyslanectví v Praze v letech 2016 a 2017. Tufan do vyšetřování, které bylo zahájeno v prosinci 2018 a zaměřilo se na odpůrce žijící v České republice, zahrnul tři turecké státní příslušníky, a to i přesto, že již před tímto datem zemi opustili. Tyto spisy měl na ministerstvo zahraničí předat Ahmet Necati Bigaló, turecký velvyslanec v Praze v letech 2014-2019.

Dokumenty znovu potvrdily, že špionážní činnost tureckých diplomatických misí má vážné důsledky pro turecký soudní systém. Turecké diplomatické a konzulární mise po celém světě shromáždily informace o tureckých státních příslušnících, uváděly jejich jména, jako by byli součástí teroristické organizace, a předaly je ústředí. Ministerstvo zahraničí zaslalo seznamy profilovaných tureckých státních příslušníků na dvou CD ankarskému vrchnímu státnímu zastupitelství, národní policii a turecké zpravodajské agentuře MIT pro další právní kroky, potrestání jejich příbuzných v Turecku a zabavení jejich majetku.

Prokurátor Adem Akıncı předal utajované CD včetně informací o 4 386 Erdoganových kriticích Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu ankarského policejního oddělení. Policie sdělila výsledky svého vyšetřování státnímu zástupci. Ministerstvo zahraničí sestavilo dlouhý seznam zahraničních subjektů, které byly vlastněny nebo provozovány lidmi, kteří byli považováni za blízké hnutí Hizmet/Gülen v 92 zemích celého světa.

Turecké diplomatické mise pokračují v systematickém špehování kritiků turecké vlády na cizí půdě. Ministr zahraničí Mevlüt Çavuşoğlu letos v lednu sám řekl, že turečtí diplomaté přidělení na velvyslanectví a konzuláty byli vládou oficiálně pověřeni, aby takovou činnost prováděli. „Shromažďování zpravodajských informací je fakt,“ prohlásil letos po mnichovské bezpečnostní konferenci.

Turecký velvyslanec v Kanadě Kerim Uras také přiznal, že špehoval 15 turecko-kanadských občanů. Je zřejmé, že turecké diplomatické mise porušují domácí zákony přijímajících států a zásady mezinárodního práva tím, že vedou nezákonné informační kampaně a provádějí rozsáhlé zpravodajské operace. Po pokusu o státní převrat v Turecku v roce 2016 zahájily některé západní země vyšetřování špionážních aktivit vůči Turkům a tureckým organizacím v zahraničí ze strany pracovníků tureckého ministerstva zahraničí, zástupců příslušných úřadů, imámů a zpravodajských důstojníků akreditovaných jako diplomaté.

V roce 2018 zahájil švýcarský generální prokurátor trestní vyšetřování špehování švýcarské turecké komunity tureckými diplomaty. Švýcarské ministerstvo zahraničí potvrdilo, že obvinění nastíněná v trestním řízení nebyla diplomatickým úkolem, proto dotčení lidé nemohli využít imunity. Dva z nich museli v důsledku vyšetřování opustit Švýcarsko. V prosinci 2016 muselo Turecko odvolat Yusufa Acara, atašé pro náboženské záležitosti na tureckém velvyslanectví v Haagu, poté, co ho nizozemské úřady obvinily ze shromažďování informací o tomto hnutí. Podobně Belgické orgány v roce 2017 zamítly žádosti o víza dvanácti tureckých imámů, kteří v zemi chtěli pracovat. Nedávno vláda středoněmeckého státu Hesensko ukončila spolupráci s turecko-islámským svazem pro náboženské záležitosti (DITIB).

Dnes pražskou ambasádu Turecka řídí velvyslanec Egemen Bağış, bývalý ministr a hlavní vyjednavač pro vstup Turecka do EU. Egemen Bağış byl jedním ze čtyř ministrů, kteří byli donuceni 25. prosince 2013 rezignovat po odhalení dvou vyšetřování korupce, do níž byl zapleten vnitřní okruh tehdejšího premiéra a současného prezidenta Erdogana. Tedy opět se jedná o člověka dlouhodobě velmi blízkého Erdoganovi.

Tak copak na to naši čučkaři? Není již dlouhé roky činnost tureckého velvyslanectví u nás mimo právní rámec ČR? Jak je možné, že jiné země se proti nezákonnému jednání tureckých velvyslanců vymezily, ale my ne? Nebo snad jde o další důkaz protěžování muslimských komunit?

(Visited 44 times, 1 visits today)
Sdílet článek

Vložit komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *