Údajný boj Macrona a Kurze proti politickému islámu je pouhý předvolební tah

Napsal
Sdílet článek

V posledních týdnech se ve všech světových médiích, včetně těch islámských, píše o údajném boji Macrona a Kurze proti tzv. politickému islámu. Těm, kdo nechápou celou podstatu islámu a myšlení muslimů, se může zdát, že reálně něco proti islamizaci vlastní země dělají. Jenže nemyslíte, že poněkud pozdě? Vždyť oba už jsou na svém postu nějaký ten rok a některé kroky z minula svědčí o opaku. Boj proti politickému islámu je tak něco podobného, jako dosud tak oblíbené “deradikalizační” programy, které mají za cíl předstírat, že se “něco dělá”.

Předně si je třeba uvědomit, že oba politici jsou probruselští, přičemž je to právě EU, kdo především islám do Evropy tlačí. Samozřejmě i sama EU je řízena, ale o tom jsem psala už jinde. Podstatné je si uvědomit, že islamizaci nelze zabránit jen jakýmisi dílčími kroky, které de facto vůbec nic nevyřeší, jen vyvolají dojem, že se “něco ” děje.

Žádná ze současných evropských vlád není programově proti islámu, neboť zatím nebyla po protiislámské politice obzvláštní poptávka. Nyní už v některých znatelně islamizovaných zemích preference protiislámských stran rostou, tudíž právě v nich se začínají coby odpůrci islamizace profilovat i ti politici, kteří zatím žádné reálné kroky proti islamizaci vlastní země nedělali.

Nejprve se podíváme do Francie, kde se nyní Macron staví za bojovníka proti politickému islámu. To vše v reakci na poslední teroristické útoky v zemi. Je třeba si proto připomenout, že za pár měsíců začne předvolební kampaň, přičemž Macron byl dosud vítačem muslimských vetřelců, podporovatelem stávající invaze a velkým spojencem Merkelové. A náhle tak otočil?

Proč myslíte, že ta náhlá změna? Samozřejmě jde jen a pouze o volby, neboť Francie s prezidentským systémem má mnohem více “pod dohledem” budoucí kandidáty, tedy konkrétní  osobnosti a jejich výroky i činy, nesledují tolik partajní politiku. A v posledních letech se do vedení dostala Marine le Pen, která se proti islámu vyhrazuje konstantně už dlouhé roky.

Nicméně všichni víme, že většinou stačí, když nějaký “názorově flexibilní” politik převezme rétoriku jiného a jeho voliče mu “vysaje”. Vlastně ani není důležité, že otočil, takže kdykoli může otočit znovu. Voliči jsou většinou velmi lehce manipulovatelní, obzvlášť, když v úporné snaze “ukrást” voliče pomohou politické korouhvičce i média.  O to se tedy nyní pokouší právě Macron, protože muslimové přece jen zatím netvoří většinu voličstva, tedy Macron si potřebuje získat právě část voličů Marine le Pen. Samozřejmě těch méně bystrých voličů, kteří skutečně věří tomu, že chce Macron proti islamizaci země něco dělat.

Různé “deradikalizace” nebo “liberalizace” muslimů či jejich imámů jsou však muslimům samotným jen k smíchu. Muslim se odmala učí přetvářce, pro něj tedy není žádný problém předstírat, že se již skutečně “deradikalizoval”. Takových “deradikalizovaných” muslimů je v celé Evropě spousta, mnozí údajně deradikalizovaní muslimové útočili či se k tomu chystali, případně sami přiznali, že je jim podobný kurz k smíchu, jak si můžete přečíst třeba zde, zde, zde, zde, zde, zde, zde, zde, nebo zde.

Tyto deradikalizační programy, které – jak můžete sami vidět – využívají po celém světě, včetně některých muslimských zemí, mají pouze vyvolat dojem, že se ve vztahu k islámskému terorismu něco “děje”.  V nemuslimských zemích mají u většinového obyvatelstva vyvolat dojem , že se vytváří z teroristů integrovaní příkladní občané, v těch muslimských pak jde o snahu vyvolat tentýž dojem na Západě. Přitom, jak přiznávají ti, kdo těmito programy prošli třeba v Saúdské Arábii, ve skutečnosti muslimy ještě více podněcují k radikalizaci.

Tímto jsme postupně přešli k Rakousku, kde útočil také údajně “deradikalizovaný” makedonský Albánec. Kurz totiž rozjel totéž, co Macron ve Francii, tedy údajně boj proti politickému islámu. Začaly především razie v mešitách a islámských spolcích, které měly přímou vazbu na Muslimské bratrstvo, na Hamás či  ISIS. Muslimové dokonce tyto razie nazvali “křišťálovou nocí”. Nicméně, jak přiznali i sami muslimové, nikdo nebyl při raziích zatčen.

Proč asi nic zásadního u muslimů, u nichž byly výše uvedené vazby jasné, nenašli? V zemi, kde bosenská ministryně spravedlnosti za Zelené zcela nepokrytě podporuje radikální islámskou organizaci, aniž by to způsobilo sebemenší skandál mimo alternativu, je zřejmě možné vše. Tedy asi i to, že by muslimové dostatečně dopředu dostali echo, že se něco chystá. Pak měli samozřejmě čas případné důkazy o jejich spolupráci s ISIS či jinými podobnými organizacemi  zahladit. Stejně tak měli čas přesunout na “bezpečné místo” případné zbraně, uschované v mešitách.

O tom, jak koaliční partner – Zelení a jejich bosenská ministryně zcela nepokrytě podporují muslimskou organizaci, dlouhodobě podezřelou z napojení na islámské teroristy, jsem psala již zde. Stejně skandální je, že tuto organizaci podporuje třeba i jistá rakouská pojišťovna. Každopádně toto zjištění nijak nezamávalo s vládní koalicí tak, jako dva roky dopředu natočené kompromitační video, které mělo záměrně z vlády odinstalovat Svobodné, kteří měli uvolnit místo právě Zeleným.

Tedy také Kurzovi jde nejspíš jen o odsátí hlasů právě Svobodným, kteří soustavně na problémy islamizace Rakouska upozorňují a poměrně často organizují i demonstrace proti islámu. Nedávno například upozornili na to, že rakouští sociální demokraté, kteří vládnou ve Vídni, podporují místní salafistickou mešitu, na jejíž půdě se dokonce starosta (nemuslim) účastní halal porážek.

Byl snad vyvolán jakýkoli skandál z důvodu napojení socanů či Zelených na radikální muslimy v Rakousku? Ne, skandálem je jen to, když někdo v opilosti pod skrytou kamerou plácá nesmysly. Ale spojovat se s muslimy, kteří se zasazují o zavedení práva šaría v Rakousku je zřejmě – i podle Kurze – OK.  Je sice pravda, že Rakousko vyslalo pomoc na řecké hranice v době, kdy tam útočili džihádisté, vyslaní z Turecka, to je samozřejmě chvályhodné, nicméně jiné kroky rakouské vlády přinejmenším nasvědčují tomu, že ve skutečnosti bude dělat proti islamizaci země totéž, co dělá Macron ve Francii, tedy skoro nic podstatného.

Islamizace obou uvedených zemí je jen otázkou času, přičemž v případě Rakouska i Francie už se nemůžeme ptát zda, ale kdy budou islamizovány. Pro odvrácení islamizace obou zemí by se totiž musely učinit mnohem radikálnější kroky. Takové, které by donutily většinu muslimů ze zemí odejít. Nic podobného se však ve Francii ani v Rakousku neděje.

Boj proti politickému islámu tak bude stejně nesmyslný jako roky provozovaná “deradikalizace”.  Nakonec však jeden očekávaný důsledek se zřejmě dostaví. Oba uvedení  politici “vysají” voliče těm, kdo se proti islamizaci svých zemí skutečně dlouhodobě vyhrazují a snaží se na ni poukazovat a pravděpodobně by se v případě dostatečného voličského mandátu odvážili podstoupit i radikálnější kroky pro potlačení islamizace jejich zemí. Cíle tedy bude dosaženo, aniž by byl islám výrazněji omezen či dokonce z těchto zemí odstraněn. 

 

(Visited 190 times, 3 visits today)
Sdílet článek

Vložit komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *