Udržuje lockdown sám sebe?

Napsal
Sdílet článek

Už rok trvající, tvrdá “protipandemická” opatření a čím dál tím tvrdší lockdowny mají rozhodně negativní vliv na naše duševní i tělesné zdraví. Podle některých expertů by ale opatření měla pomoci zásadně snížit nebo dokonce úplně zastavit šíření jednoho viru. To se ale v praxi neděje a virus se šíří ve většině zemí prakticky stejně, bez ohledu na tvrdost opatření. Jelikož tedy tvrdá opatření a lockdowny prokazatelně nemají žádný podstatný vliv na šíření nejmenovaného viru, zkusme se zamyslet, jaký vliv na lidské zdraví mají samotná opatření a jestli už nezpůsobují více škody a více mrtvých, než samotný virus.

Myšlenkový experiment

Aby se nám v hlavě lépe oddělilo to, co ze současných problémů s počtem nemocných a nad-úmrtí je způsobeno novým virem a co politikou lockdownů, zkusme si představit realitu, kde by žádný nový virus neexistoval, ale naše reakce a opatření by byly úplně stejné. Jinými slovy – zkusme si úplně oddělit lockdown a jeho následky od následků šíření nového viru. Říká se tomu myšlenkový experiment.

Aby to nebylo tak hypotetické a lépe se nám s myšlenkovým experimentem pracovalo, tak si představme, že v té druhé realitě se také stala nějaká mimořádná situace. Řekněme, že došlo k nehodě v americko-čínské atomové elektrárně ve Wu-chanu. Nehoda byla podle oficiální zpráv způsobena tím, že do reaktoru vletěl netopýr, což je přibližně stejně věrohodná teorie, jako že se objevil nový a geniálně konstruovaný virus tak, že si nějaký Číňan udělal stotisící polévku z netopýra. Při nehodě amerického centra Fort Detrick…pardon, při nehodě čínské atomové elektrárny do atmosféry prokazatelně unikne radioaktivní materiál – jeho množství i nebezpečnost jsou velmi sporné, ale média spustí apokalyptické tamtamy.

“Zdravotní” opatření

Vlády většiny vyspělých zemí začnou jako jeden muž nasazovat opatření, která mají chránit zdraví obyvatel před “smrtícími částicemi z Číny”. Jejich cílem má být to, že populace ponese co nejmenší negativní následky ve všech směrech – zdravotní, ekonomické, psychologické, společenské atd. Jinými slovy – cílem má být reakce, která povede k co nejmenšímu množství negativních následků, a to ve všech oblastech života. Takhle se k opatřením proti nebezpečí přistupuje v racionální společnosti – reakce nesmí způsobit víc problémů, než samotná hrozba.

Vláda tedy přijde s těmito nápady, které začne velmi tvrdě prosazovat:

  • Začne se masivně testovat na přítomnost nebezpečných částic na sliznici. Naše země začne masivně nakupovat drahé “RAD testy”, které dokáží měřit přítomnost částic pomocí špejle, která se vrazí hluboko do nosohltanu. Citlivost testu má být podle manuálu nastavena na 25, maximálně 30, jinak prý test nemá žádnou vypovídací hodnotu. Takže naše laboratoře ji nastaví na 40 a více. Za testy se utrácí desítky miliard korun.
  • Po celé republice se vytvoří testovací centra a do nich se stáhne část už tak poddimenzovaného zdravotnického personálu. Lidé před centry často stojí v dlouhých frontách, na mrazu a dešti – obzvlášť na Slovensku to dotáhnou na maximum a nutí miliony dospělých stát ve frontách každých několik týdnů.
  • Ministerstvo zdravotnictví vydá vyhlášku, že každý každý člověk, který zemře a má pozitivní RAD test, bude zanesen do statistik jako “mrtvý s ozářením”, bez ohledu na příčinu smrti.
  • Čísla z testů převezmou hlavní média a takřka přestanou informovat o čemkoli jiném, než o testech a zemřelých. Dělají vše pro to, aby pomocí titulků vyvolávala pocit naprosté apokalypsy. “Mrtvý s pozitivním RAD testem” bez zaváhání prezentují jako “mrtvý na čínskou částici”. Živé lidi s pozitivním testem prezentují jako vysoce nebezpečné pro své okolí, protože mohou bezohledně ozářit všechny kolem sebe. Každý den vydávají hysterické titulky s rekordy, jako nějaké sportovní noviny – “Včerejší počet pozitivních je vyšší o 2 000 než počet pozitivních v neděli před dvěma měsíci!”. Úplně ignorují, kolik se provedlo testů a kolik z pozitivních případů mělo skutečně nemoc z ozáření. Když tedy třeba 30% testovaných vykazuje pozitivní výsledek a provede se 70 000 testů místo 20 000 testů, logicky tím vzroste počet pozitivních testů z 6 000 na 21 000. To je jednoduchá matematika pro základní školy. Média to ale prezentují jako “rekordní nárůst nemocných o 15 000, nemocnice kolabují!“.
  • Hlavní média si začnou zvát jen omezenou hrstku expertů, kteří dál pomáhají šířit paniku a apokalyptické vize. Příkladem je třeba astrofyzik profesor Sígr, který pravidelně straší horami mrtvých. Žádné předpovědi mu sice zatím nevyšly, ale je přece astrofyzik a to je skoro to samé jako nukleární fyzik, takže určitě dobře rozumí tomu, jak fungují atomové elektrárny a jak se může šířit radioaktivní prach atmosférou.
  • Lidé, kteří sledují jen tato média, propadají panice. Sžírá je hrůza z promořeného vzduchu venku. Mají strach z lidí prolezlých radiací, kterou na ně mohou ze svých plic kdykoli vydechnout. V konstantním a naporsto vyčerpávajícím napětí žijí už rok. Obrovský stres, špatný spánek, úzkosti a deprese mají obrovský vliv na jejich imunitní systém. Počet sebevražd stoupá, ale tato čísla se nezveřejňují.
  • Vláda rozhodne, že je potřeba zavřít všechna sportovní zařízení. Takže ti, kteří dříve chodili sportovat do fitness, do sauny, plavat, na jógu, na aerobic, lyžovat atd. najednou nemají po práci kam jít. Takže jdou domů, sednou si k televizi, koukají na apokalyptické zprávy, tloustnou a jejich chronický stres roste.
  • Vláda rozhodne, že je potřeba zavřít také naprosto všechna zařízení pro volno-časové aktivity. Takže i za běžných okolností vystresovaní lidé nemohou jít relaxovat do divadel, kin, do kavárny nebo hospody s přáteli, nemohou navštívit galerie nebo hrady a zámky. Odjezd na horský hotel a zdravý horský vzduch nebo pobyt v lázních a wellness centrech už je rok také nemožný. Místo toho tedy lidé jedou z práce rovnou domů a koukají na apokalyptické zprávy v hlavních médiích.
  • Uzavření skoro všech obchodů (krom velkých nadnárodních supermarketů a prodejen potravin/léků) způsobí, že deseti-tisíce lidí přijdou o práci a dostanou se do existenční nouze. Další statisíce lidí jsou propadem zasaženy sekundárně, protože přijdou o odběratele. Některým z nich se podaří dosáhnout na nějakou státní podporu, která generuje astronomický státní dluh, který nebudeme nikdy schopní splatit. Někteří z nich na podporu nedosáhnou, ale ti jsou v médiích ignorováni. Obrovské množství lidí kvůli tomu propadá alkoholismu a depresím.
  • Vláda zavře všechny školy, takže děti se už rok skoro neučí. Pokusy o distanční výuku jsou veskrze patetické a děti i náctiletí sedí celé dny zavření doma u počítačů a tloustnou. Praktická výuka zmizela úplně. Psychologové hlásí obrovský nárůst psychických problémů u dětí, ale do hlavních médií se s takovými zprávami moc nedostanou.
  • Uzavřené školy způsobí, že podstatná část zdravotnického personálu (hlavně zdravotní sestry) zůstávají doma s dětmi nebo se snaží skloubit domácí výuku s prací, což je vyšerpávající. K tomu ještě musí podstatná část zdravotnického personálu nosit “skafandry”, takže jsou naprosto vyčerpaní a náchylnější k nemocem, což dál snižuje počet aktivních zdravotníků v systému a tím i přetíženost nemocnic.
  • Vláda rozhodne, že nesmíme vycházet ven po deváté hodině večer, což dál zvýší stres a životní diskomfort.
  • Vládě přijde, že je to málo, a tak lidem zakáže překročit hranice obce, pokud nejedou do práce. Mimo okres smíte jen na čestné prohlášení v naprosto nezbytných případech (cesta do práce nebo k lékaři). Mimo jiné tím tedy odebrala jednu z posledních možností, jak se pohybovat na čerstvém vzduchu a snižovat stres, protože pro Čechy tak zásadní turistika a cyklistika byly finálně zablokovány. Lidé ale mají pořád dovoleno chodit dokolečka kolem svého domu (s respirátorem).
  • Vláda rozhodne, že všichni musí plošně nosit roušky – i v místech, kde to nedává žádný smysl (což je většina míst). Když se ukáže, že to nemá žádný vliv, nařídí povinné nošení ještě hůře prodyšných (a dražších) respirátorů. A to i tříletým dětem.
  • Roušky ani respirátory nikdy nebyly navržené na celodenní plošné nošení a je to napsané i přímo v manuálech k jejich použití. Vláda ale bohužel nechápe, že jednorázové použití chirurgické roušky na sterilním operačním sále je trochu něco jiného, než nosit roušku/respirátor celý den ve městě. Každý si na tuto překážku v dýchacích cestách neustále sahá a tím na ni přenáší cokoli, na co zrovna sáhl (což dělají i naši vládci – třeba při tiskových konferencích o nošení roušek – protože když se v roušce mluví, logicky neustále sjíždí a je to extrémně nepříjemné). Roušky omezují schopnost dýchat, zvyšují množství vdechovaného CO2 a tím dostávají organismus do stresové reakce. Také na svém povrchu zachytávají nečistoty, viry a bakterie z okolí a protože po delším používání jsou vždy vlhké (za den vydechneme až půl litru vody), jsou ideálním prostředím pro množení bakterií a plísní, které pak dál vdechujeme.
  • Přestože experti na začátku roku 2020 strašili apokalyptickým tzv. pětisetletým suchem a globálním oteplováním, je rok mimořádně vlhký a přelom roku 2020 a 2021 je mimořádně studený a plný mlh. Na severní polokouli je taková zima, že např. zamrzl jindy teplý stát Texas a v důsledku selhání jejich elektrické sítě spoléhající na “obnovitelné zdroje” tam umrzla spousta lidí. Mimořádně vlhké, mlhavé a studené počasí samozřejmě podpořilo rozvoj respiračních onemocnění. Vláda počasí nevnímá a vyhodnotí to tak, že “částice z Číny” je ještě víc agresivní, než všichni vládní podnikatelé doufali.
  • Vláda vydá řadu opatření, které prakticky zlikvidují normálně fungující zdravotnický systém. Všechny zdravotní výkony i provozy se masivně omezí, takže krom “proti-radiačních” center nic nefunguje normálně. Ani praktičtí lékaři nevykonávají svoji profesi standardně – pacienty, kteří se necítí dobře, nejprve donutí jít na RAD test a když vyjde pozitivní, odmítnou pacienta vyšetřit a rovnou ho pošlou domů. Instrukce jsou – ležte 14 dní doma a pokud vám začne být opravdu hodně zle, zavolejte si sanitku, která vás už jako těžký případ odveze na “proti-radiační” oddělení.
  • V důsledku omezené lékařské péče se nám začnou v populaci rozvíjet neléčené nemoci jako spála atd. Skoro všechno je ale diagnostikováno jako “nemoc z ozáření”, jejíž příznaky se rozšiřují o další a další položky (takže nakonec její příznaky zahrnují všechny ostatní nemoci). Když se špatně diagnostikuje nemoc, není pak léčena správným způsobem a člověk může zbytečně upadnout do těžkého stavu…což se také velmi často děje. Těžký stav je pak ale skoro vždy přisouzen “nemoci z ozáření”.
  • Opatření a atmosféra absolutního strachu způsobí, že se omezí všechny chirurgické zákroky, pokud nejsou “absolutně nutné”. Omezí se diagnostika závažných a smrtelných nemocí (rakovina, srdeční choroby…), u kterých je právě včasná diagnostika tou nejdůležitější složkou úspěšného boje.
  • Všichni, kdo zemřou v důsledku zanedbané péče, omezení diagnostiky, konstantního stresu, omezení pohybu a z tím plynoucího zhoršení zdraví, jsou zaneseni do statistik jako “mrtví s ozářením”, pokud mají pozitivní RAD test. Tato čísla pak využijí média i vláda k dalšímu šíření paniky a k zavádění ještě tvrdších patření. Je to jako spirála zkázy, která sama sebe posiluje.
  • Masivně roste cenzura a každý, kdo upozorňuje na to, jak destruktivní je aktuální postup, se dostává na černou listinu a je proti nim štván dav zpanikařených lidí. I špičkoví odborníci v oboru se mohou snadno dostat na vládní list “dezinformátorů” a pak prakticky nemají šanci dostat se do veřejnoprávních médií.

Šlo by pokračovat ještě dál – dalo by se mluvit o gigantickém tlaku na pofidérní mRNA vakcíny, o aktivní snaze vlády potlačit jednoduchou distribuci velmi nadějných léků atd. Podstatné je, že tvrdá opatření mají naprosto brutální vliv nejen na ekonomiku, ale i na duševní a tělesné zdraví všech kolem nás a tím i jednoznačně na počet úmrtí. Vláda ale všechny problémy “řeší” ještě tvrdšími opatřeními.

Všimněte si, že pro udržení systému lockdownů ani není potřeba nebezpečný virus. Samotná opatření mají na populaci tak destruktivní vliv, že způsobují obrovské negativní následky a ty jsou pak používány jako aliby pro další utužení opatření. Je to samo-udržovací systém.

Otázkou k zamyšlení je – pokud jasně vidíme, že státy s žádnými nebo minimálními opatřeními jsou na tom stejně nebo lépe než my, neměli bychom se zamyslet nad tím, jaký význam vlastně má v celé té šarádě pokračovat? Nezpůsobuje naše divoká reakce na nový virus už dávno víc problémů a víc mrtvých, než samotná nová nemoc?

(Visited 267 times, 1 visits today)
Sdílet článek

Vložit komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *