Uhynulí motorkáři

Napsal
Sdílet článek

Lidé se často vztekají, že i tito jsou evidováni v COVID kolonce zemřelých, a že je tím ta statistika ovlivněna. Je to asi často bráno jako zástupné označení těch, kdo se v té kolonce ocitnou, ale je značně diskutabilní, zda do ní opravdu patří. Nicméně přímo v metodice MZ s názvem “Mortalitní data, kódování a vymezení úmrtí na COVID-19” je uvedeno, že “Nejsou v něm zahrnuty osoby…u nichž úmrtí s COVID-19 vůbec nesouviselo (dopravní nehoda u COVID-19 pozitivní osoby)”. Myslím, že neustálé zdůrazňování, že i tito jsou tam vedeni, je zbytečné, a argumentaci těch, kdo s evidencí “bacilomrtvol” nesouhlasí, potažmo ji zpochybňují, to znevěrohodňuje. Ono totiž i beztak se vůči té evidenci dá toho namítat dost.

Informace ze Slovenska, jsou-li pravdivé, mluví o tom, že u osob, kde je podezření na úmrtí, způsobené “bacilem”, je provedena pitva, která skutečné příčiny úmrtí stanoví. A je to skutečně tak, že na Worldmeters je u Slovenska uváděn počet takových úmrtí od počátku roku 159. Velmi nízké číslo, u nás to vypadá, že brzy takový počet bude denně. Prý se už ozývají slova, že ty slovenské pitvy je nutno zrušit, protože deformují statistiku. No, nejsem lékař, tak to nemůžu hodnotit, ale stejně si myslím, že pitva je spolehlivější, než politické rozhodnutí. I přesto, že by se pak naše zdravotnictví asi rozdělilo na dvě části – “oddělení bacilu” a pitevnu.

Chceme-li nějakým způsobem o vůbec té evidenci pochybovat, je potřeba uvědomit si následující tři důležité věci

  • jaká je skutečná spolehlivost PCR testů, které jsou jediným “soudním dvorem”? Je mnoho odkazů na zdroje, které tu spolehlivost popisují jako problematickou. Mělo by být zveřejněno, jak to tedy s těmi testy celé je?
  • jaké světlo, dozvíme-li se o kvalitě toho testování bližší údaje, potom bude taková informace na celý evidenční systém vrhat?
  • jsme burcováni stoupajícím počtem zejména těch, které měl “bacil” dostat. Ta čísla, i čísla nově pozitivních, jsou nám známa hned následující den. Abychom si právě u úmrtí mohli udělat nějaké srovnání, museli bychom mít možnost porovnat čísla úmrtí na cokoli z posledních letošních říjnových dnů s čísly ze stejných období let předchozích. Čísla předchozích let na webu ČSÚ k dispozici jsou, pohybují se v říjnu na úrovni ca 2100-2200 úmrtí za týden. Ale ta letošní data končí u 35. týdne, čili počátkem září. Srovnání proto učinit nelze. Proč se ČSÚ právě s těmito velmi potřebnými daty tolik loudá, když konkrétně “bacilodata” jsou k dispozici následující den?

Podle údajů opět z webu MZ má tato země k dispozici ca 11.900 kyslíkových lůžek. Kolem 4000 na JIP a ARO odděleních, a zbytek standardních, kyslíkem však vybavených. Včera bylo zveřejněno, že jejich kapacita je naplněna ze 77%, zbylých 33% je ještě k dispozici. Stejně tak je uvedeno, že máme aktuálně 735 vážných případů. Je viditelné, že 77% z 11.900 nemůže být těch 735. Samozřejmě, že jsou i jiní pacienti, kteří taková lůžka potřebují, to zdůraznění, že už máme jen 33% kapacit, ale vytváří dojem, jako by celý zbytek těch zbývajících kapacit byl obsazen jen “bacilonemocnými”.

 

Toto mé psaní nesměřuje do té standardní polohy, která je tak dnes prezentována. Nesměřuje do polohy popírače. Směřuje k objektivitě. Máme tu problém, ne, že nemáme. Tento problém se taky v čase vyvíjí, a nedejentito může dojít do skutečně kritické polohy. Ale čím by se nadělalo víc škody? Co možno nejvíc objektivní informovaností, která by “snad” lidi motivovala k tomu, že by to podcenili, protože by jim ta čísla připadala nízká? Nebo tím standardním celosvětovým “všezpůsobujícím bacilovým” stylem, který tu nedůvěru budí mnohem víc?

(Visited 85 times, 1 visits today)
Sdílet článek

Vložit komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *