Tak se nám blíží 1. máj. Je už za dveřmi. Jistě se těšíte, že od své drahé polovičky dostanete tu prvomájovou pusu pod rozkvetlou třešní ( pod jiným kvetoucím stromem), stejně jako já (a každoročně ji dostanu). Začíná máj – lásky čas . Proč jen v květnu? Proč ne po celý rok a vlastně po celý život? Vaše, i moje, věc.
Vy, také dříve narozeni, možná i vzpomínáte na prvomájové průvody, ať již byla vaše účast povinná nebo dobrovolná. Já, jako malá holčina, jsem na prvomájové průvody chodila s mojí mamkou. Ona vždy byla krásně upravená, opravdu jí to slušelo, byla jsem na ni moc pyšná, já se jí držela za ruku a měla jsem pocit důležitosti, že stejně jako ona (ale hlavně já) jdu za ten podnik, kde pracovala, třicet let, až do jejího odchodu do důchodu. A také jsem měla svůj systém na hodnocení (známkování) alegorických vozů.
Nikdy mě nenapadlo, že bych mohla nebo byla nějakým propagátorem tehdejšího systému. Naše rodina byla vždy a je stále apolitická. A jako krásný bonus byl ještě večer, hlavně pro nás děti, lampionový průvod. Kolikrát nejen mně lampion shořel. I přesto jsem – ten 1. máj – prožívala jen jako krásný, barevný a sváteční den.
Když už jsem byla maminkou dvou malých dětí (3 a 4 roky) a pan (vlastně tenkrát ještě soudruh) ředitel přikázal všem zaměstnancům povinnou účast na prvomájovém průvodu, (můj manžel opravdu ten den byl v zaměstnání), řekla jsem, že jít nemůžu nebo ať mi pro děti zajistí hlídání nebo je pohlídá sám. Pan ředitel( byl nevelkého vzrůstu – prcek) nadskočil snad metr vysoko a co si to prý troufám, že mě to bude mrzet. Jak vyskočil, tak doskočil. Nemrzelo mě nic protože to bylo jen BUBUBU (asi jako od TĚCH vždy).
Stejně jako milionům lidé vadí i mně posuny času na letní a zimní. Nic užitečného to nepřináší (prý úspory energie) a stále ještě se takové absurditě musíme přizpůsobovat. A tak, nevím proč, si myslím, že pondělní demonstrace – a jsou velmi dobře a konkrétně zdůvodnitelné (i když pro NĚKOHO absolutně nesmyslné) mohly počkat pár hodin, přihodit k tomu nějakou tu pusu a lampionový průvod. Jenže, víte jak to (u nás) chodí. Kdo by si asi takovou akci přivlastnil? Snad K. H. Mácha?
Pa. S.
„Viléme, Hynku, Jarmilo!“
MAJKA DUBOVÁ
Podobné články:
Tento článek byl publikován administrátorem blogu Vox Populi. Jméno autora najdete na konci článku. Texty publikované na tomto blogu jsou osobními názory autorů a nemusí vyjadřovat názory redakce, mohou být dokonce s redakčními názory v opozici. Nicméně zde chceme dávat příležitost širokému politickému i společenskému spektru osobních vyjádření, která mohou být podnětem k zajímavé diskusi. Články publikované administrátorem pocházejí ze zaslaných příspěvků na redakci PP a nebyly k publikaci na Pravém prostoru přijaty. Pokud chcete na tomto portále založit vlastní blog a stát se tak redaktorem Vox Populi, klikněte v hlavním vrchním menu pod logem na záložku ZALOŽIT NOVÝ BLOG. Můžete pak přidávat vlastní články sami a stát se tak tvůrci zajímavého názorového svobodného portálu bez cenzury. Zde je nápověda jak na to.
Každý má na ten prvomájový průvod jiné vzpomínky.Třeba mně trnou zuby a běhá mi mráz po těle.
Matka do průvodu nechodila (od pracovnic v turnusu se to nepožadovalo).A tak nás vodil otec…Teda vodil…Mávátka byla,ta se vyrobila v hodině ručních prací na ZDŠ.
Ale to hlavní se skrývalo v kapsách otcova baloňáku a byly to dvoje trencle.
Vždycky nás to se sestrou moc překvapilo,protože ještě v předsíni se fotr dušoval,že teda tentokrát žádné voloviny rozhodně ne e…
Potom se jelo k rybníku v Motole,hup do trenclí a vodička byla…no…jako kafe teda zrovinka né 😋
Vždycky to dobře dopadlo,rýmu jsem nedostala a nedostala ji dokonce ani moje o 5 let mladší promodralá sestra s fialovými pysky.
😁👍