Zdeněk Trmota: Sbohem vědění, sbohem vzdělání, barbarství vítej!

Sdílet článek

Když se ve druhé polovině 90.let začaly ve školství objevovat podivné názory, jejichž akceptování nenápadně a po krůčkách poškozovalo výuku a snižovalo její kvalitu, a když byly zahájeny první hony na čarodějnice (tentokrát nikoliv věřící v ďábla, ale nedostatečně věřící v multikulturalismus, a tím xenofobní) nikdo netušil, že se jedná o začátek dlouhodobého, systematického procesu, který byl v západní společnosti zahájen už v 70.letech minulého století. V době, kdy naše země stála na prahu milénia, se obětí stávali jen jednotliví vyučující občanské nauky s nedostatečně flexibilní páteří a němčináři, kteří uměli příliš dobře vyučovaný jazyk a udělali tu chybu, že německy po žactvu občas vyžadovali trochu disciplíny.

Ani samotné oběti tehdy netušily, co se vlastně děje. Vypadalo to spíš jako pomsta či útok méně úspěšných kolegů či kolegyň, a tak se tito učitelé stávali nevědomky prvními disidenty nového totalitního režimu, který právě započal své krůčky. V té době nikdo netušil, že v roce 2004 vznikne nový školský zákon, který zakotví povinnosti pedagoga propagovat a vtloukat žákům do hlavy multikulturní ideologií a nekritické zbožnění západního světa a Evropské unie.

V letech 2006-2010 se objevila první zákonná omezení kompetencí učitele, coby důsledek naší nové povinnosti implementovat do českého školského systému vzdělávací pravidla a principy Evropské unie. Dokonce ani tehdy nikdo netušil, že předání kompetence udílet v některých předmětech známku na vysvědčení od učitele směrem k řediteli školy a zákaz nechat někoho více než jednou propadnout na každém stupni základní školy, jsou první šlépěje procesu jménem inkluze, který vyvrcholí až o několik let později. Všichni nevěřícně kroutili hlavou nad tím, proč hlupák nebo lenoch, který nezvládne učivo konkrétního ročníku, má postoupit bez nutných znalostí dál, nemluvě o vzdělávací katastrofě, kterou způsobila likvidace jediného reálného motivačního prostředku u nepřizpůsobivých žáků. Ale právě tehdy byly položeny základy inkluzívního vzdělávání. Později to vyvrcholilo útokem na zvláštní školy, z nichž nakonec zbylo jen torzo pod dnešním názvem praktické. V případě totálního polického uchopení moci progresivními ideology bych nedal za jejich další existenci ani zlámanou grešli.

Omezování kompetencí učitelů, inkluze a systematická likvidace normální kvalitní výuky pokračovaly zdárně vpřed a nezastavily se ani změnou politických poměrů v roce 2017. Naopak, v posledních letech se už ministerstvo školství, školní inspekce ani ve školství řádící politické a „vzdělávací“ neziskovky vůbec nesnaží tento proces likvidace kvalitní výuky jakkoliv zastírat. Z učitele, který se snaží své žáky reálně něco naučit, se stal jakýsi novodobý třídní nepřítel, který musí bojovat se vším a se všemi. Ve stejné pozici se však ocitli i talentovaní žáci, kteří se vymykají schopnostmi nebo pracovitostí průměru a navzdory frázím o podpoře talentovaných žáků vyvolávají v těch neschopných pocity méněcennosti a narušují ideologii inkluze. Dalším novodobým třídním nepřítelem jsou rodiče, kteří chtějí pro své děti kvalitnější vzdělání, než má většina ostatních. Na druhou stranu zde stále sílí politické a ideologické struktury, které by nejraději zrušily víceletá gymnázia a s nimi všechny elitní školy a po bolševicku by opět zavedli jednotnou školu pro všechny. (Samotní předlistopadoví komunisté si kdysi rychle uvědomili, že je to katastrofa, experiment zrušili a rovnostářství si do škol dál nepustili.)

Zdá se, že upadající znalosti, neschopnost respektovat pravidla a překonávat překážky a mizivá schopnost pilně a zodpovědně pracovat, dnes tolik typické pro většinu mládeže opouštějící školy, nejsou pro orgány státní správy ani některé politické strany problémem, ale naopak cílem jejich snažení. Jak jinak si totiž máme vysvětlit další virovou nálož pro zbývající výhonky kvalitní výuky v podobě nové koncepce ministerstva na léta 2021-2024, jejíž součástí je výrazná redukce učiva téměř smrtelně důležitého pro existenci naší civilizace a lidské inteligence vůbec a jeho nahrazení multikulturním, genderovým a enviromentálním běsněním. Součástí této koncepce je také „Plán podpory rovnosti žen a mužů MŠMT na léta 2021-2024“, který prakticky znamená eliminaci všech učebnic, které nebudou dostatečně bojovat se stereotypy a dovolí si, nedej bože, zobrazit třeba dívku nacházející se příliš blízko kuchyňské linky. Historie se opakuje a pálení vědeckých spisů ve středověku bylo naprosto stejným selháním zdravého rozumu, jakým je grilování literatury používané dnes ve školách. Genderové poučky navíc působí dosti komicky zrovna v přefeminizovaném školství, kde, pokud je někdo genderově diskriminován, jsou to především chlapci, kteří se musí, například v cizích jazycích, potýkat s výhradně ženskými tématy, zatímco o mužská témata, jako jsou auta, fotbal, vesmír, technika apod., za celé studium téměř nezavadí. Škodlivý vliv absence mužských výchovných vzorů u chlapců je rovněž zeširoka popsán v odborné literatuře, neboli bude tam popsán, dokud se tyto knihy nestanou nežádoucími a nezačnou být hromadně páleny.

Jestliže tyto trendy nebudou odeslány na smetiště dějin, nebudeme už mít nikoho, kdo by znal Archimédův zákon, ale zato budeme mít osoby s vymytými mozečky, plné těch nejbizarnějších antropologických, multikulturních, genderových a dalších podobných nápadů, které si ještě neumíme ani představit. Zato ale budeme mít další generace lidí neschopných pořádně a cílevědomě pracovat a počítajících s tím, že se o ně tak jako tak někdo postará a že mají víceméně na všechno nárok. Že tady, pokud tyto politické trendy nevymizejí a stanou se dominantními, nikdo takový nebude, a že se mírou vzdělanosti i životní úrovní můžeme opět propadnout do temnoty barbarského středověku, stejně jako se to stalo antickému světu a civilizacím, které mu předcházely, si takto vzdělaná a vychovaná generace uvědomí jen stěží.

Je na všech občanech, co s tím uděláme. K tomu, aby bylo takto poničené a pokřivené školství postaveno znovu na nohy, je zapotřebí velkých politických změn. Snad na to budou voliči u volebních uren pamatovat a nedají svůj hlas stranám, které se ve školství tímto hrozným způsobem zkompromitovaly. Pak snad budeme mít budoucnost a prosperitu naší krásné země ještě pořád ve svých rukou.

Zdroj:

Ministerstvo školství bojuje proti genderové nerovnosti. Dotknout se to může i učebnic – Novinky.cz

 

(Visited 452 times, 1 visits today)
Sdílet článek

Vložit komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *